Stínící překážky z Designbuilderu

[uzivatel_4198]

Dobrý den,
uvažujete do blízkého budoucna import z gbXML i se stínícími překážkami?
Od 1.9. bude potřeba nových výpočtů, a nejsem si jist, zda-li bude možné zadávat stíníci prvky s hodnotami 0,6 a 0,9 (používám dosti často v PENB na doporučení NZU). Proto bych uvítal toto velké zjednodušení zadávání stínění.

Další věc, kterou bych velmi uvítal je možnost importu geometrie do již zadaného/rozpracovaného PENB. Myslím, že je docela běžnou praxí, že pokud někdo spolupracuje s architektonickou kanceláří, která vytváří RD na stejném energetickém podkladu (tj. třeba domy s TČ daného typu a výrobce, stejná příprava TV a další opakující se informace, které jsou pořád stejné), tak uvítá to, když bude měnit pouze konstrukce (resp. max. jejich složení) než pořád přepisovat a přepisovat. Předem děkuji za zvážení.

[Martin Varga]

Dobrý den,
směřuje to k tomu, ale to je ještě "hudba" delší budoucnosti. Záleží to totiž na formátu gbxml, co je schopen ze zadané geometrie pochytit a potom naimportovat do ENE. Jinak dle nové vyhlášky o ENB dle přílohy 5 je zastropena hodnota Fsh (má se patrně na mysli Fsh,O) na max. hodnotu 0,75, pokud tuto hodnotu zadáváme paušálně. Nebo je možno dle přílohy 5 zadat stínící překážky podrobně po jednotlivých segmentech dle EN ISO 52 016-1 pro každou konstrukci. To je samozřejmě podstatně pracnější (musíme znát geometrie a vzdálenosti překážek), ale zase na druhou stranu běžně povede k vyšším hodnotám Fsh,O pro jednotlivé výpočetní kroky. Co není momentálně slazeno, je předpis ohledně těchto hodnot, pokud je zadáváme přímo bez známé situace zastínění, mezi NZÚ (1.NP 0,60 a nad 1. NP 0,90) a přílohou 5 vyhlášky (0,75 bez rozlišení pater). Takže defacto byste výpočet pro NZÚ nemohl použít pro novou vyhlášku a naopak (co se týče těchto hodnot). SFŽP bude metodické pokyny NZÚ aktualizovat, takže uvidíme, jaké se dosáhne shody (pevně doufám, že to bude slazeno).
Ohledně opětovného nahrávání: Již jsme o tom přemýšleli. Jenže do toho se promítá více věcí. On ten „znovunahraný“ aktualizovaný model může být totiž teoreticky úplně jiný. Takže je otázkou, co při nahrání ponechat a co "přemazat". Dokážeme si představit, že by zůstaly zadané zdroje tepla a chladu. Ale vše ostatní je závislé od zón a to je závislé na nahraném modelu. Takže to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.

[uzivatel_4198]

Co se týče zastínění tak to beru tak, jak píšete. Jen se mi nelíbí to zastropování, protože je to dosti často špatně (hlavně u větších a vyšších objektů), a chtěl bych to řešit dle reálného stavu, což je dle normy ČSN EN ISO 52016-1 šíleně komplikované a zdlouhavé.
Co se ale týče toho, zda bych měnil opravdu více věcí než třeba jen skladby k daným novým plochám, tak o tom pochybuji. Vše ostatní by přeci záleželo pouze na odlišnostech "starého" a "nového" domu. Například mám místo podlahovky otopná tělesa - ok není problém změnit účinnosti, mám cirkulaci - ok mohu ji změnit že nemám atd. atd... Opravdu jediná věc, která se musí změnit je, je přiřazení v Teptech1D skladby. Nehledal bych v tom žádnou vědu. Vše, co si pak doupraví energetický specialista, bude již čistě na něm.