Obálka budovy - novela zákona 406/2000

[uzivatel_5976]

Dobrý den,

po přečtení článku "PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí" a po změně definice obálky budovy v novele zákona 406/2000 jsem nyní trochu na pochybách jak vlastně započítávat jednotlivé konstrukce budovy.

Prosím proto o radu s konkrétním případem. Mám bytový dům, byty standardně vytápěné. V části domu je schodiště a v 1.NP jsou navíc ještě sklepy. Schodiště i sklepy jsou nevytápěné. Byty jsou jedna zóna (profil - obytné prostory), schodiště a sklepy druhá zóna (profil obecný nevytápěný prostor)

Patří do hranice pro výpočet obálky budovy i vnitřní konstrukce (stěna a podlaha) mezi zónu byty a zónou sklepy a schodiště?

Pokud bych vzal doslova definici ze zákona (obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově), tak bych tyto vnitřní konstrukce neměl započítávat, resp. neměl bych je vůbec uvádět v PENB, protože definice píše o systémové hranici celé budovy.

Vnější konstrukce nevytápěného prostoru se mi do obálky nezapočítávají, což je jasné, ale u konstrukcí na rozmezí vytápěné/nevytápěné nyní opravdu nevím.

Děkuji

[Martin Varga]

Dobrý den,
vnitřní dělící konstrukce oddělující vytápěnou (nebo jen chlazenou) zónu od nevytápěného prostoru se musí zadávat vždy, aby vlastně výpočet
byl regulérní, včetně stanovení Uem. Na tom se nic neměnilo.

Vnitřní dělící konstrukcí mezi dvěma zónami (tj. s požadavkem na teplotu) je vlastně momentálně nejlepší nezadávat vůbec.
Před změnou zákona 406 (cca leden 2020) totiž v této definici bylo ještě něco ve smyslu: "...a k zóně s nižší teplotou".
Ve stávající vahlášce o ENB je pak předpis výpočtu Uem po zónách, které se průměrují podle parametru, který vůbec nesouvisí s Uem,
a to: objemu zóny. Pokud bychom původní znění zákona měli brát doslovně, tak to znamenalo, že taková vnitřní konstrukce
mezi dvěma vytápěnými zónami na odlišnou teplotu se pro výpočet Uem jedné zóny započítala a pro druhou ne.
To je ale kočkopes. Proto se v SW ENERGETIKA započítávala pro stanovení Uem dílčí zóny vždy (pro obě zóny), pokud se zadala.
Výsledek ale díky průměrování podle objemu a nikoliv podle plochy obálky zóny způsobuje spolu s tím, že výpočet Uem není pro
všechny zóny vztažen k jednomu základnímu teplotnímu rozdílu to, že výsledné Uem při jeho stanovení
průměrem z dílčích Uem zón je ve výsledku jiné, než kdybychom vnitřní konstrukce nezadávali.

To je problém, proto také v nové vyhlášce je kompletně nový výpočet Uem, kde už tyto nejasnosti nejsou. A "ctí" se jak fyzika (logika), tak i předpis.
Jelikož se však právní předpisy aktualizují postupně, tak tu máme ještě starou vyhlášku s nějakým předpisem výpočtu Uem po zónách
a novou definici zákona 406 ohledně obálky budovy. Zákon má větší váhu, proto doporučujeme momentálně raději vnitřní konstrukce
oddělující dvě vytápěné zóny nezadávat.

Ohledně celé problematiky výpočtu Uem se věnuje tento článek:
https://deksoft.eu/technicke-forum/tech ... e/story-60