Stínění pevnými překážkami neprůsvitných kcí

[uzivatel_2002]

Dobrý den,
jaké hotnoty se zadávájí pro NZÚ stínění pevnými překážkami neprůsvitných kcí? Je to stejné jako u PENB, nebo se použíjí hodnoty pro NZÚ, tedy 0,6 a 0,9 jako u průsvitných kcí?
Moc děkuji, Jan Čech

[Martin Varga]

Dobrý den,
pokud je nám známo, že pro NZÚ je v metodickém pokynu uvedena stále ještě norma EN ISO 13 790, takže pro NZÚ by nemělo nic bránit tomu to počítat postaru. Toto doporučujeme ale ověřit.
Pokud byste však chtěl výpočet již dle EN ISO 52016-1, tak se musíte, jak píšete, zabývat i neprůsvitnými konstrukcemi. Jelikož pro ně metodický pokyn není. Doporučoval bych pro stěny se držet stejného pravidla jako u výplní tj. 1.NP=0,60, vyšší patra=0,90. U střech spíše 1,0-0,90. Obecně však je lepší stanovit tyto koeficienty dle konkrétní situace, protože zpravidla vedou k vyšším hodnotám a tedy nižšímu zastínění = vyšší solární zisky. A ty mají velký vliv na výsledek, zvláště u oblasti podpory B.

[uzivatel_2002]

Dobrý den,
moc děkuji za odpověď, ověřím to na životním fondu.
Naštěstí zpracovávám pouze dotace "A", protože si nedokáži představit, že mapuji a měřím celé okolí (překážky)...nebo to v praxi funguje jinak? :-)
Pěkný den, Jan Čech.

[Martin Varga]

Ano, jiné hodnoty činitele zastínění se dokládají situací objektu s vyznačením vzdáleností a převýšením jednotlivých stínících objektů. Je to pracnější, ale v konečném důsledku tímto přesnějším postupem pro výpočet dokážete stavebníkovi uspořit podstatně dražší zásahy do projektu a následně do realizace. Které by jinak musely nastat pro splnění požadovaných kritérií při výpočtu pouze s paušálními stínícími koeficienty dle metodického pokynu NZÚ. Zvláště u oblasti podpory B mají totiž solární tepelné zisky velký vliv na výsledek.

[uzivatel_4469]

Takze ted bude nutne delit i neprusvitne konstrukce dle orientace? Jaky je vubec realny (nemyslim tedy hypoteticky-vypoctovy) tepelny zisk neprusvitnou konstrukci na m2? Pokud mam na stene 160mm izolantu, tak si dovolim rict, ze zisk je 00 nic. U zdenych konstrukci lze predpokladat to same. Kriticke jsou lehke, nezateplene kontrukce, kde realne zisky ze slunecniho zareni jsou.

[Martin Varga]

Norma EN ISO 52 016-1 ve svém výpočtovém postupu pro stanovení potřeby tepla a chladu předepisuje stanovit solární zisky/ztráty (negativní sálání) i pro neprůsvitné konstrukce.Takže v případě volby této normy pro výpočet se musí i neprůsvitné konstrukce dělit v zadání podle odlišné orientace, sklonu, zastínění. Nová vyhláška o ENB platná od 1.9.2020 se odkazuje na tuto normu, takže pro její výpočet musí být zvolena tato norma. Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce na solární bilanci je uvedeno na příkladu v tomto článku zde .

NZÚ se stále odkazuje ve svém metodickém pokynu na normu EN ISO 13 790 (pokud je mě známo). Takže by neměl být problém pro tento účel počítat ještě dle EN ISO 13 790 (v tomto raději odkazuji na SFŽP). Pokud pro NZÚ prokazujete úspory pomocí PENB, tak ale po 1.9.2020 nemůžete takový PENB použít pro účely zákona 406. (zde navíc připomínám, že PENB v případě použití pro účely zákona 406 musí být aktuální v době vydání rozhodnutí, nikoliv podání na úřad).

[uzivatel_4469]

Dobrý den,
je mozne v nekterem z protokolu vypoctu nalezt detailne, kolik je konkretni zisk skrz danou neprusvitnou konstrukci? Pokud budu zadavat zastineni 0,75 dle 264/2020 pro vsechny neprusvitne konstrukce, tak uz mi tam zbyva zohlednit pouze vliv orientace ke svetovym stranam. Pokud bych mohla rici, ze pro danou neprusvitnou konstruci o dane plose je v pripade orientace k ruznym svetovych stranam rozdil vlivu solarnich zisku 0,0001 % , tak bych nemusela nesmyslne delit tyto konstrukce po par m2 , kdyz realne je rozdil v vypoctu tezko zohlednitelny (tim nemyslim lehke kce typu strechy, ale hlavne tezke cihelne zdivo navic zateplene, kdyz u starych domu je i bez deleni tech konstrukci dost a dalsim deleneim jen budu pripadne vyrabet chyby).
Dekuji

[Martin Varga]

Dobrý den,
v protokolu mezivýsledků máte uvedenou výši solárních zisků celkově pro každou zónu za všechny konstrukce (není tam podrobnější dělení pro jednotlivých konstrukcích, ani v rámci nich ještě případné dělení na zisky/ztrátu (negativní sálání)).
Pokud byste chtěla zjistit, jaký vliv má na výsledek orientace objektu (tedy orientace konstrukcí), případně jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce pro konkrétní objekt, tak musíte v zadání provádět změny
a soubor opakovaně posílat na výpočet (měnit orientaci objektu jeho natočením). Ze zapsaných a porovnaných výsledků si pak můžete udělat představu, jaký vliv na výsledek tyto různé vstupy mají pro toto konkrétní zadání.
Rozhodně bych ale nedoporučoval slučovat neprůsvitné konstrukce na jednu světovou stranu, a to ani v případě, kdyby vliv na výsledek byl absolutní nula. Zadání by mělo odpovídat realitě. V opačném případě se pouštíte
do zadání, které je závislé na vašem úsudku ohledně předjímání výsledku. A to je vždy ošidné. Jednou se můžete trefit a pak také x krát nikoliv (je to stejné jako například s přímým zadání "b" konstrukcí přilehlých k nevytápěnému prostoru, resp. odhadem teploty v něm). Navíc u SEI při kontrole PENB pochybuji, že obstojí tvrzení typu: všechny stěny mám na sever, protože to nemá vliv...