Povinnost posoudit AZE a nvrhnout opatření

[uzivatel_1395]

V časopisu Tepelná ochrana budov 5/2014, je článek "Povinnost posoudit proveditelnost alternativních systémů dodávek energie a stanovit doporučená opatření pro snížení ENB" od Jiřího Šály. Jeho závěry jsou jiné než v Technické knihovně.
Uvádí: že prováděcí vyhláška nesmí určovat povinnosti nad rámec zákona. Co tedy platí?

[Martin Varga]

Dobrý den,
s logikou, kterou popsal a uplatnil Ing. Šála v časopise TOB 5/2014 v podstatě souhlasíme. Nicméně v našem technickém příspěvku (), na který odkazujete, je odkaz () na odpověď Ekisu z MPO. V souladu s odpovědí z MPO je i naše vyjádření, resp. doporučení v tomto technickém příspěvku. Pak je samozřejmě otázkou, který výklad je správný s vedomím toho, že MPO by mělo být povolanější k výkladům "technických náležitostí zákonů" a "prováděcích technických vyhlášek v jeho gestci" a také s vědomím toho, že jediný správný, resp. závazný výklad právního předpisu může učinit s konečnou platností pouze soud. Takže ani odpověď z MPO nelze jednoznačně považovat za definitivni ve světle tohoto článku. Do té doby je však naše doporučení v souladu s odpovědí z MPO.

[uzivatel_1395]

Děkuji za upřesnění.

[uzivatel_4596]

Dobrý den, mám dotaz k navrhování doporučených opatření pro snížení ENB u budov, které vyjdou do C nebo lépe. Pokud si správně pamatuji, tak na školení jsme se shodli, že je možné napsat, že žádné z hledaných opatření není technicky, ekonomicky a funkčně vhodné. Máte tedy stejný názor, že u takových budov (např. relativně nové zateplené bytové domy s plochou nad 1500 m2) je zbytečné vymýšlet nesmyslné přidávání tepelné izolace?

[Martin Varga]

Pokud musí být součástí průkazu DOPORUČENÁ TECHNICKY A EKONOMICKY VHODNÁ OPATŘENÍ PRO SNÍŽENÍ ENB, tak do této první tabulky protokolu PENB je nutné taková doporučená opatření vypsat spolu s technickými údaji opatření (výčíslení úspory). Pokud žádné takové doporučené opatření neshledáme (zejména u relativně novných budov), napíšeme do druhé tabulky pro posouzení opatření v protokolu do pole DOPORUČENÍ K REALIZACI informaci, že ta a ta opatření byla prověřena, ale žádné není doporučeno protože.... Předpokládám, že tak bude zejména kvůli ekonomické neefektivitě takového opatření. Technická a funkční vhodnost je už na zvážení pro každou skupinu případných opatření opatření (stavební prvky, TZB, obsluha, ostatní). Do první tabulky pak nepíšeme nic, protože žádné doporučené opatření nenavrhujeme. Dalo by se tedy řící, že posuzovat opatření musíme vždy a podle výsledků posouzení je buď v protokolu doporučíme (uvedeme) či nedoporučíme (neuvedeme). Také platí, že prověřujeme (navrhujeme k prověření) pouze opatření, která mají technický a funkční smysl, a u nichž v 1.fázi předpokládáme, že by mohla mít i ekonomický smysl, který následně prověřením buď potvrdíme nebo vyvrátíme. Zde také velmi záleží na zkušenostech zpracovatele PENB ohledně projektování a realizace staveb obecně, oceňování stavebních prací a s energetickými výpočty. Také je třeba pamatovat na to, že v případě výzvy (např. kontrolora ze strany SEI, pokud PENB bude kontrolovat) je nutné také rozhodnutí o např. ekonomické neefektivnosti doložit výpočtem prosté návratnosti a posoudit ve vztahu k životnosti navrhovaného opatření.

Zda-li musí být součástí PENB prověření těchto opatření či nikoli, není vůbec závislé na tom, jakou klasifikaci budova dosáhne (není rozhodující, zda-li je ve třídě C celkové dodané energie nebo horší nebo lepší). Povinnost se řídí pouze účelem zpracování PENB.

Kdy je nutno navrhovat, resp. prověřovat tato opatření dle účelu zpracování PENB je podrobně popsáno . (Stav k 5.5.2015. Od 1.7.2015 začne platit další novela zákona 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ze které vypadne patrně povinnost zpracovat PENB pro BD a AD čistě jen podle velikosti podlhahové plochy a tedy i nutnost pro tyto případy účelu zpracování PENB zpracovat toto posouzení)