Hv

[uzivatel_2437]

Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat na problematiku ohledně zadávání nevytápěných prostorů, když zadám pro NZU nevytápěný prostor tak se automaticky uvažuje jaká teplota? ptz u nevytápěné zóny si nic nedefinuji, že? nebo to ovlivním už v tepelné technice, kdy u konstrukcí sklepa volím jiné okrajové podmínky pro interiér? Jde mi o to, že pak ve výsledném protokolu mám nulovou složku tepelného toku větráním a nebo proškrtlou kolonku.... nevím vůbec kde to hledat, nebo jak to nastavit :( děkuji
Mohl byste mi prosím poradit kde je problém?
Moc děkuji

[Martin Varga]

Výpočet teploty v nevytápěném prostoru v aplikaci ENERGETIKA probíhá bilanční metodou porovnáním měrných tepelných toků přes dělící konstrukci mezi přilehlým vytápěným prostorem a měrných tepelných toků z nevytápěného prostoru do okolí (prostupem, větráním, zeminou). Z tohoto důvodu se musí i u nevytápěných prostor zadat všechny obalové konstrukce jako v případě vytápěných zón včetně nadefinování objemu větrání v tomto nevytápěném prostoru (je uvedeno v profilu užívání obecné nevytápěné zóny). Z tohoto zadání po provedení výpočtu uvidíte v protokolu EŠOB pro takto zadaný nevytápěný prostor výslednou teplotu stanovenou z bilančního výpočtu.

V TT1D, pokud zde zadáváte a vyhodnocujete skladby, pak volíte pro dělící konstrukci mezi přilehlým vytápěným a tímto nevytápěným prostorem samostatnou okrajovou podmínku, u které zadáte teplotu, která vyšla bilančním výpočtem, a kterou zjistíte právě po výpočtu ENERGETIKY v protokolu EŠOB.

Z hlediska zadání do ENERGETIKY, pokud je vše zadáno řádně, jsou vstupní hodnoty i výsledky uvedeny v protokolu Měrné potřeby tepla na vytápění NZÚ (v případě, že to počítáte pro NZÚ).

Ještě k nevytápěným prostorům obecně:

Z pohledu ČSN EN ISO 13 790 jsou označeny za zóny ty části objektu, které mají upravované prostředí (teplotně).
Z tohoto pohledu je např. RD definován převážně jako jednozónový model (pokud tam např. není bazénová hala, kterou bychom definovali jako další samostatnou vytápěnou zónu). "Nevytápěné zóny" se z pohledu této normy nemají označovat jako zóny, ale jako nevytápěné prostory. A tak například u jednozónového RD můžeme mít 3 přilehlé nevytápěné prostory - např. nevytápěný suterén, nevytápěnou půdu a nevytápěnou garáž.
Ale stále budeme hovořit v duchu této normy o jednozónovém objektu RD.

Z pohledu aplikace ENERGETIKA je tam tlačítko na přidání počtu zón. Program ale ještě předem neví, které zadané zóny budou vytápěné, a které nevytápěné. Proto z hlediska tohoto tlačítka a zadání do ENERGETIKY mluvíme, že dle příkladu výše zadáme 4 zóny. O tom, že jen jedna z nich je vytápěná a 3 z nich jsou vlastně nevytápěné prostory, rozhodneme až volbou profilu užívání na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY. V protokolu EŠOB je pak slovo "zóna" použito jen u zón s přiřazeným "vytápěným" profilem a ostatní "zóny" nejsou pojmenovány jako "zóny", ale jako nevytápěné prostory.

Tzn. zadat obalové a dělící konstrukce, objemy apod. musíte u všech zón stejně, tj. u vytápěných zón i nevytápěných zón, resp. prostor. Program pak na základě bilance měrných tepelných toků z vytápěné zóny do nevytápěné zóny (resp. prostoru) vypočítá redukční činitel "b" pro dělící konstrukci mezi těmito prostory. Je třeba si uvědomit, že tento činitel "b" je vždy výsledkem této výpočetní bilance a pro každý případ nevytápěného prostoru i jeho konstrukcí je odlišné.