Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
V souvislosti s STN EN ISO 52016-1, na kterou se odkazuje nová (změna) vyhláška o EHB č. 35/2020 Z.z. přináší výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení poměrně novou povinnost, a to je: vždy zahrnutí vlivu solárních tepelných zisků i pro neprůsvitné konstrukce a ztrát (sálání k obloze) pro všechny konstrukce. Doposud jsme byli zvyklí dle STN EN ISO 13 790 počítat standardně solární tepelné zisky jen pro průsvitné výplně a výše uvedenými vlivy jsme si tak říkajíc "nelámali hlavu".

S tím, jak obecně roste poznání a zejména s tím, jak už nemáme jednu dominantní energii (vytápění), kterou hodnotíme u budov, se musíme zabývat dalšími aspekty při stále více komplexnějším hodnocení ENB. Ještě v nedávné době stačilo pro povolení z energetického hlediska jen doložit splnění požadavku na měrnou potřebu tepla na vytápění (energetické kritérium). Nezabývali jsme se celkovou účinností otopného systému, ani pomocnými energiemi pro systém vytápění, natož ostatními místy spotřeby pro zajištění vnitřního prostředí stavby.

V současné době jsme již o něco dále, a jelikož se stále více vyplatí (nákladově optimální z hlediska investice i provozu) snižování základní potřeby, logicky se do hodnocení propisují další vlivy, které jsme si mohli dovolit dříve zanedbat. To je ale také spojeno s vyššími nároky na informační znalosti zpracovatelů. Jedním z těchto vlivů je výše zmíněná solární bilance pro neprůsvitné konstrukce.

V tomto článku bylo na příkladu RD uvedeno, jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce na celkové bilanci objektu z hlediska solárních zisků pro případy kvalitně i nekvalitně tepelně izolovaných obalových konstrukcí v kombinací s volbou činitele pohltivosti povrchu neprůsvitných konstrukcí (světlosti, resp. tmavosti povrchu).

Z výpočetního postupu a příkladu ve výše zmíněném článku vyplývá, že tento vliv je tím nižší, čím lépe jsou neprůsvitné obalové konstrukce tepelně izolovány (hodnoty jsou lineárně závislé na součiniteli prostupu tepla konstrukce). Takový závěr šlo očekávat. Avšak na váze tohoto vlivu se úměrně podílí i volba pohltivosti solárního záření neprůsvitné konstrukce.

Standardní nabídkou dle STN EN ISO 52 016-1 tabulky B.15 jsou tři přednastavené kategorie světlosti, resp. tmavosti povrchu a pro ni příslušná hodnota činitele pohltivosti solárního záření.:



Tzn. že například u tmavého povrchu 90% dopadajícího solárního záření na povrch konstrukce je absorbováno konstrukcí. Pak jen záleží na tepelném odporu konstrukce, jak moc se toto teplo projeví dle předepsaného výpočetního postupu v interiéru, resp. celkové bilanci.

TROCHU TEORIE:
Na grafu níže je rozložení dopadající solární energie na zemský povrch po vlnových délkách. S vlnovou délkou je spjat i typ optického záření (UV, viditelné, IR). To je ta intenzita solární energie (žlutá plocha) používaná pro výpočet solárních tepelných zisků.


Část tohoto záření odrazí povrch konstrukce zpět do exteriéru. Výrobci fasádních pigmentů udávají zpravidla jejich odrazivost pro viditelné spektrum HBW. Tuto hodnotu používají projektanti ETICS pro návrh výztužné vrstvy. Čím je hodnota HBW nižší (malá odraznost), tím se dá říci, že pigment je tmavší a pohlcuje více solárního záření. To samozřejmě je spjato s dosahovanou vyšší povrchovou teplotou konstrukce a jejím teplotním namáháním.

HBW = relativní  zářivost  fasády (původně  zavedena  v  německy  mluvících  zemích  jako "Hellbezugswert")
TSR = celková solární odrazivost  (Total Solar Reflectance)
ETICS = vnější zateplovací kompozitní (často překládáno také jako kontaktní) systém (external thermal insulation composite systems)

V grafu výše je vyznačena i hodnota TSR. Je to souvztažná hodnota s hodnotou HBW, jen přestavuje údaj o odraženém solárním záření za celé spektrum tj. kromě viditelného i ultrafialového a infračerveného záření. Tuto hodnotu lze u některých výrobců pigmentu nalézt také, ale není zatím tak rozšířená jako hodnota HBW.

Různé pigmenty, i když mají shodnout hodnotu HBW, se mohou navzájem lišit v hodnotě TSR. Záleží, jak konkrétní barevné pigmenty daného výrobce reagují z hlediska odrazivosti v části ultrafialového a infračerveného záření.

Takže z toho plyne, že máme-li k dispozici u neprůsvitné konstrukce (obvodové stěny) obě hodnoty (HBW i TSR), dáme přednost při stanovení činitele pohltivost hodnotě TSR:

αsr = 1-TSR , alt. 1-HBW

Hodnoty HBW a TSR se od sebe mohou lišit, ale zpravidla nijak zásadně. Proto, pokud není k dispozici TSR, použijeme pro výpočet pohltivosti hodnotu HBW.



JAK PRAKTICKY?
Výše uvedená možnost, jak přesněji stanovit činitel pohltivosti fasády je z hlediska vlivu na výsledek u dobře tepelně izolované stěny už velmi podrobná. Prakticky doporučujeme si v zadání vystačit se třemi přednastavenými možnostmi pro výběr, které nabízí EN ISO 52016-1 ve své tabulce B.15 (viz tabulka výše).  Bohužel však zatím, alespoň autorovi článku, není známé nějaké vodítko, jak třeba na základě vzorníku barev RAL volit daný typ světlosti povrchu. U přechodových oblastí není zřejmé, co je ještě světlý povrch a co už polotmavý nebo co je ještě polotmavý povrch a co již tmavý. Nezbývá než podle odborného citu vybrat některou z možností v případě těchto přechodových oblastí. Notabene u stávajících staveb (není často PD) nemáme k dispozici ani použitý typ odstínu dle vzorníku RAL, takže i toto by se muselo odhadnout. A to i s vědomím, že samotný odstín RAL je spojen spíše s hodnotou HBW. O odrazivosti mimo viditelné spektrum už taková hodnota RAL říká podstatně méně.

RAL - celosvětově uznávaný standard pro stupnici barevných odstínů (ReichsAusschuss für Lieferbedingungen... Říšský výbor pro dodací podmínky, podle názvu patrně tušíte kořeny tohoto vzorníků z 20. resp. 30. let v Německu).

Pokud by přesto zpracovatel při hodnocení ENB rád tento činitel pohltivosti stanovoval přesněji (má-li dostatek informací v PD), může postupovat u fasád dle výše uvedeného. V případě, že na fasádě se vyskytuje více barevných ploch není nutné zadávat takovou konstrukci zvlášť pro každý odstín, ale pouze jednou se součinitelem pohltivosti stanoveným váženým průměrem jejich hodnot pro jednotlivé plochy odstínů (nutno stanovit pro každou danou orientaci a sklon konstrukce, protože tomu odpovídá jiná hodnota globálního ozáření). U střešních plášťů výrobci skládané, povlakové, plechové aj. krytiny hodnotu HBW pro konkrétní povrchovou úpravu neuvádějí. Zde je nutno si vystačit vždy s tabulkou B.15.

Další podrobnější informace naleznete také například zde:
Tmavé odstíny na zateplovaných fasádách - Měření totální sluneční odrazivosti a používání tzv. studených pigmentů – nové měřítko, nová filozofie a nové možnosti
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.