Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
Doposud byla možnost v zadání postihnout tento způsob chlazení trochu "kostrbatá". A to tak, že byl zvolen klasický zdroj chladu, u kterého bylo zadáno tak vysoké EER, které v podstatě mělo představovat jen spotřebu oběhového čerpadla při provozu tohoto režimu chlazení. Nebylo to však ideální, jelikož vypočtená spotřeba elektřiny byla přímo závislá na podílu pokrytí potřeby chladu tímto zdrojem. Prakticky spotřeba energie pro cirkulaci není úměrná potřebě chladu.

Z tohoto důvodu došlo k zapracování možnosti volit přímo tento způsob chlazení. Konkrétně po přidání podformuláře zdroje chladu nově zvolíme, jde-li o "strojní výrobu chladu" nebo o "freecooling". V prvním případě následuje zadání totožné jako doposud. Ve druhém případě zvolíme jen prostředí, do kterého je předáváno pomocí freecoolingu nadbytečné teplo z chlazeného prostoru (z pohledu "chlazení" tedy prostředí odkud čerpáme zpravidla přes výměník chlad). A také pomocné spotřebiče systému freecoolingu - zpravidla minimálně oběhové čerpadlo.

ZADÁNÍ:


Zvolíme, kde je umístěn výměník a vybereme zdroj "chladu" (resp. do jakého prostředí předáváme nadbytečné teplo z chlazeného prostoru). Na výběr máme jednu ze 4 možností:

  • exteriérový vzduch
  • povrchová voda
  • podzemní voda/země
  • jiný zdroj chladu

Mezi pomocné spotřebiče tohoto způsobu chlazení zadáme zpravidla již jen oběhové čerpadlo a je hotovo.

Komentář k pomocným spotřebičů systému freecoolingu: Může se například stát, že oběhové čerpadlo okruhu freecoolingu je uvnitř budovy a vnější výměník má další pomocný spotřebič: ventilátor. V takovém případě na podformuláři tohoto zdroje chladu (freecoolingu) volíme zónu, ve které se oběhové čerpadlo nachází  a poté čerpadlo na tomto podformuláři zadáme (viz obrázek výše). Venkovní ventilátor suchého chladiče (výměníku) zadáme mezi pomocné spotřebiče umístěné mimo budovu (od verze programu 6.0.7 se pole pro zadání pomocných spotřebičů umístěných mimo objekt zobrazují vždy. Není to již navázáno na podmínku, že minimálně jeden zdroj chladu musí být umístěn také mimo objekt). Viz obrázek níže:


Zadání podílu pokrytí potřeby chladu freecoolingem je "kámen úrazu". U měsíčního výpočtu musí uživatel odhadnout průměrný sezónní podíl pokrytí potřeby chladu pomocí freecoolingu a ten do programu zadat. Případně může tento podíl pokrytí zadat jen do zimních měsíců (viz měsíční podíly pokrytí v tomto článku), čímž možnost chyby v odhadu podílu trochu zredukuje. I v zimních měsících však můžeme být reálně limitováni výkonem výměníku pro freecooling, takže veskrze reálný odhad podílu pokrytí je nanejvýš "odborný odhad". Který má samozřejmě teoretické mantinely < 100% a > 0%.

V hodinovém kroku výpočtu by s takovým zadáním neměl být teoreticky problém, resp. podíl pokrytí by byl výsledkem výpočtu na základě zadaných teplotních podmínek v exteriéru a interiéru. Teoreticky i s výkonem výměníku se v něm dá pracovat.

VLIV NA VÝSLEDEK:

U klasického kompresorového zdroje je spotřebovávána elektřina na přečerpání nadlimitních tepelných zisků. Ta odpovídá potřebě chladu navýšeného o účinnost emise a distribuce (případně ještě distribuce mimo budovu) podělená průměrným chladícím faktorem EER. Freecooling má spotřebu elektřiny nulovou co se týče samotného zdroje chladu, protože vnější prostředí je chladnější než chlazený prostor. Daní za to je, že chladící výkon freecoolingu je mimojiné přímo úměrný tomuto rozdílu teplot a nelze směrem "nahoru" regulovat, resp. zvyšovat. Uvažováním freecoolingu ušetříme elektřinu spotřebovanou klasickým zdrojem chladu na přečerpávání tepla vlivem uměle vytvářeného vyššího rozdílu teplot mezi kondenzátorem a výparníkem. Z toho také plyne, že freecooling lze použít jen v případě, kdy teplota vnějšího prostředí je nižší než teplota chlazeného prostoru.

U freecoolingu vstupuje do hodnocení ENB pouze energie pro pomocné spotřebiče zadaných pro jeho provoz (zpravidla oběhová čerpadla, ventilátory apod.)

Freecooling (stejně jako ostatní zdroje chladu) negeneruje energonositel "energií okolního prostředí", protože v rámci ENB hodnotíme pouze dodanou energii, nikoliv odebranou energii. Chlazení = odebírání tepla z chlazeného interiéru mimo něj.


březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.