Omezit pro: 
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
V tomto článku jsme uvedli důvod požadavku na zpracování PENB na každou část samostatně. V tomto článku uvedeme "jak na to".

Máme například objekt dle schématu A (model) a chceme zpracovat PENB pro každou ucelenou část budovy A i B. Obě ucelené části budovy mají společný suterén (např. garáže) s neupravovaným prostředím (tj. není v něm požadavek na cílovou teplotu na vytápění ani na chlazení). Ale v suterénu je minimálně spotřeba umělého osvětlení a také třeba nucené odvětrání. A tuto spotřebu ve společném nevytápěném prostoru potřebujeme rozdělit mezi oba PENB zpracované na "samostatné" nadzemní části.


Začneme například částí budovy A. Do programu zadáme 2 zóny a jeden nevytápěný prostor (Z1 - byty, Z2 - schodiště, Z3 - nevytápěná garáž). Nadzemní část budovy B u PENB zpracovaného na nadzemní část A postihneme v zadání tak, že dělící konstrukce mezi nevytápěnými suterénem a částí B zadáme jako vnitřní konstrukce k sousednímu prostoru. Profil užívání za těmito konstrukcemi volíme byty, resp. schodiště:



Zónu Z1 a Z2 zadáme tak, jak jsme u bytových domů zvyklí. Pouze zde upozorníme na to, že zastínění Fsh,O výplní a neprůsvitných konstrukcí je nutno v tomto PENB na nadzemní část A zadat dle zastínění částí B!

Zaměříme se nyní na nevytápěný prostor garáží. V něm nejprve zadáme osvětlovací soustavu nebo soustavy tak, jak reálně jsou instalovány a provozovány. Stejně tak to platí i pro zadané vzduchotechnické jednotky pro nucené větrání těchto prostor.

A nyní otázky: Jak docílit toho, aby jen poměrná část ze spotřeby elektřiny nevytápěného prostoru garáže se započítala do PENB pro nadzemní část A? A dle jakého poměru mezi PENB na část A a B tuto spotřebu nevytápěného suterénu  (garáží) rozdělit?

Na druhou otázku odpovíme, že pravděpodobně nejsystémovějším řešením bude tento poměr zjistit na základě poměru energeticky vztažných podlahových ploch jednotlivých nadzemních částí A a B, např.:


Na první otázku odpovíme tak, že je nutno dle výše uvedeného podílu upravit u zadání umělého osvětlení a vzduchotechniky ty parametry, které mají vliv na výslednou spotřebu energie těchto míst spotřeby. Ale je nutno to udělat tak, aby se tím ovlivnila pouze spotřeba energie, ale nikoliv hodnocené výkonnostní ukazazele těchto systémů.

U umělého osvětlení v tomto poměru dle podlahových ploch snížíme provozní doby u osvětlovací soustavy tD a tN, např.:
..a např.:


U vzduchotechniky v tomto poměru dle podlahových ploch snížíme poměrnou dobu provozu VZT jednotky. Pokud například víme, že celkově věží VZT max 30% z celkové délky každého výpočetního kroku, tak ve výše uvedených poměrech tento podíl dále v zadání snížíme,  např.:


..a např.:

Tímto máme zadání hotovo a provedeme výpočet PENB na část A. U PENB na část B postupujeme podobně. Tzn. soubor zadání pro část A zkopírujeme a uložíme jako PENB pro část B. V souboru zadání pro PENB na část B musíme udělat tyto změny:

  • Upravit zadání orientací a ploch u zón Z1 a Z2 dle části B (z hlediska pracnosti úpravy zde velmi záleží na tom, jak moc jsou nebo nejsou tyto nadzemní části shodné)
  • Na předchozí bod navazuje i případná úprava ploch vnitřních konstrukcí k sousednímu prostoru (simulace části A) u nevytápěného prostoru. Pokud je základna obou částí stejná, nemusíme nic měnit. Pokud nikoliv, je třeba toto zadání upravit.
  • Nezapomenout na úpravu zadání zastínění Fsh,O pro část B - nyní stíní objekt A !
  • U nevytápěného prostoru zadat poměrnou provozní dobu umělého osvětlení (tD a tN) pro část B
  • U nevytápěného prostoru zadat poměrnou provozní dobu VZT vzduchotechniky (ft,vent) pro část B

Ve výsledcích v protokolech mezivýsledků pak můžeme pro každou zónu a nevytápěný prostor spatřit spotřeby elektřiny na umělé osvětlení a nucenou dopravu vzduchu (tabulkově i v grafech). U nevytápěného prostoru garáží tak máme přehled, jaká poměrná část připadla v rámci hodnocení na PENB pro část A a pro část B.

Skrýt článek
září 2019
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ - přepracovaný formulář zadání
2. 9. 2019 | Autor: Ing.Martin Varga
V tomto článku jsou uvedeny změny, které byly vystaven na formuláři zadání UMĚLÉ OSVĚTLENÍ v programu 4.4.0.
Zobrazit celý článek
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem - 1. část: Provozní doba umělého osvětlení.
16. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V rubrice rozdíly ve výpočtu mezi hodinovým a měsíčním modulem výpočtu budeme postupně uvádět principielní rozdíly ve výpočtu spotřeby energie pro jednotlivá místa spotřeby a technická zařízení. V části 1 se zaměříme na stanovení provozní doby umělého osvětlení tN a tD.
Zobrazit celý článek
Referenční spotřeba elektrické energie na umělé osvětlení
16. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Na to toto téma jsou stále poměrně "živé" diskuze. Níže v příspěvku je vysvětleno jakým způsobem se stanovuje referenční spotřeba elektrické energie na umělé osvětlení, jaké vstupní údaje mají vliv na její výši a s jak těmito vstupními údaji program ENERGETIKA pracuje. Dále si také vysvětlíme, proč je nutné dávat velký pozor na předčasné závěry typu "Výpočtové spotřeby elektřiny u referenční i u hodnocené budovy jsou mimo! Reálně jsou hodnoty daleko nižší! Program počítá chybně!" apod. bez důkladné znalosti níže uvedených principů zadání a vlivů na výsledek. (poslední aktualizace 2016-04-20)
Zobrazit celý článek