únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově |
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor. |
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí. |
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících. |
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling. |
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 | ||
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí. |
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření | ||
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď. |
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce |
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1:
- solární tepelné zisky se uvažují vždy i pro neprůsvitné konstrukce
- negativní sálání k obloze se také počítá vždy a u všech konstrukcí
- je odlišný podrobný výpočet zastínění pevnými překážkami Fsh,O
Tyto změny si představíme podrobněji:
Doposud
se solární tepelné zisky počítaly pouze pro průsvitné výplně. Mělo to
svou logiku z hlediska jejich významu a jednoduchosti výpočtu, protože
mají mnohonásobně vyšší váhu v celkové bilanci, než solární zisky přes
neprůsvitné stavební konstrukce. V rámci "zpřesňování" výpočtu se však
nově počítají solární tepelné zisky i přes neprůsvitné obalové
konstrukce. V důsledku toho přibylo u vnějších konstrukcí, které nejsou
přilehlé k zemině pole pro zadání pohltivosti solárního záření. Solární
záření je především funkcí barevného odstínu povrchu konstrukce, proto
pro zjednodušení nabízí norma 3 typické součinitele pohltivosti "alfa"
pro světlý, polotmavý a tmavý vnější povrch konstrukce. I tak lze v
zadání zadefinovat i vlastní součinitel pohltivosti, pokud jej známe
přesněji.
Pro solární zisky neprůsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:
Qsol,k = alfa * Rse * U * A * Fsh * Isol - Qsky (124)
Qsol,k (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz neprůsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
alfa (-) - součinitel pohltivosti solárního záření, např. viz tab. B29 (světlý=0,30, polotmavý=0,60, tmavý=0,90)
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
Fsh = Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze
Pro solární zisky průsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:
Qsol,w = Asol * Fsh,O * Isol - Qsky (123)
Asol = A * (1-fF) * g,gl,kolmá * Fw * Fsh,gl (E.2, E.3)
Qsol,w (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz průsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
Asol (m2) - solární sběrná plocha výplně
Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření pro pevné stínící překážkyIsol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze
A (m2) - plocha výplně
g,gl,kolma (-) - celkový činitel propustnosti solárního tepelného záření kolmého na zasklení 1)
Fw (-) - paušální korekce na úhel dopadu pro nerozptylující zasklení, viz. tab B.22 (Fw=0,90)
fF (-) - podíl neprůsvitných části výplně z celkové plochy výplně (rámy, příčle apod.)
Fsh,gl (-) - zastínění výplně pohyblivými stínícími prvky pro aktuální výpočetní krok a režim výpočtu (H/C)
1)
- Tento činitel může být označen i g,gl,n (-). V průběhu dne i roku se
úhel mezi slunečními paprsky a normálou výplně mění. S tím se mění vždy i
aktuální g,gl pro zasklení (v důsledku jiného činitele odrazu). Protože
zjištění této hodnoty pro každý výpočetní krok je složité (museli
bychom znát podstatně více informací o zasklení), uvažuje se zejména v
měsíčním kroku výpočtu paušální zhoršení této hodnoty součinitelem Fw.
Tepelný tok sáláním konstrukce k obloze:
Qsky = 0,001 * Fsky * Rse * U * A * hre * Δθsky * t
(125)
Fsky = 1 - (beta/180)
Qsky (kWh/měs) - dodatečný tepelný tok sáláním konstrukce k obloze za výpočetní krok (měsíc)
Fsky
(-) - činitel viditelnosti mezi konstrukcí a oblohou, vzorec vychází z
tab B.30, kde Fsky=1,00 pro nestíněnou horizontální konstrukci
(střechu), Fsky=0,50 pro nestíněnou vertikální konstrukci (stěnu),
beta (°) - sklon konstrukce
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchuU (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
hre (W/m2K) - součinitel přestupu tepla dlouhovlnným sáláním (uvažována paušální hodnota 4,14) 2)
Δθsky (K)
- průměrný rozdíl mezi zdánlivou teplotou oblohy a teplotou vzduchu,
viz. tab. B.31 (subpolární oblasti = 9 K, tropy = 13 K, mezilehlá pásma =
11 K)
t (h) - délka trvání kroku výpočtu
2)
- Prakticky je tento činitel závislý na emisivitě povrchu, teplotách,
rychlosti větru. Vzhledem k nikoliv zásadnímu významu celkového
dodatečného toku sáláním k obloze se uvažuje dle EN ISO 13 789 paušální
hodnota 4,14, což odpovídá emisivitě 0,90, vnitřní teplotě 20°C, vnější
teplotě 10°C a rychlosti větru 4 m/s.
Zastínění konstrukce pevnými překážkami:
Souhrnný
činitel zastínění pevnými stínícími překážkami Fsh,O, pokud není v
modálním okně u konstrukce zadán přímo jednou hodnotou jako výsledný
pro zastínění globálního ozáření, ale podrobně pomocí podrobného popisu
stínících překážek v jednotlivých segmentech viditelného obzoru
konstrukce, se stanovuje takto:
Fsh,O = Fsh,O,dir * fsol,dir + (1-fsol,dir)
(F.2) 3)
Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé i difuzní záření (tj. pro globální záření)
Fsh,O,dir (-) - činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé záření 4)
fsol,dir (-) - podíl přímého solárního záření z celkového globálního záření. Podíl (1-fsol,dir) náleží difúznímu záření 5)3) - U tohoto vzorce v normě není chybně uvedena i část "(1-fsol,dir)". Pokud by tento člen nebyl v této rovnici doplněn, výsledný činitel zastínění by platil pouze pro přímou složku solárního záření, nikoliv celkové globální záření (tj. včetně difuzní složky záření)
4) - Náležitosti výpočtu Fsh,O,dir v EN ISO 52016 se věnuje celá příloha F. V článku ji nebudeme pro svou obsáhlost podrobně popisovat.
5) - odkud se tento podíl přímé složky globálního solárního záření vezme, je blíže popsáno v článku popisující nový katalog klimatických dat zde.
Jakým způsobem zadat stínění vnějšími překážkami Fsh,O:
- přímým zadáním hodnoty Fsh,O uživatelem
- podrobným
zadáním stínících překážek do jednotlivých segmentů ve viditelném
obzoru konstrukce (tato metoda podrobného zadání dle EN ISO 52016-1 je
dostupná pouze pro konstrukce se sklonem v intervalu (0°;180°) mimo
krajní meze - sklony. Není tedy dostupná pro sklon konstrukce 0° nebo
180°). SW na základě zadání pro každou konstrukci spočítá Fsh,O,dir a
pomocí součinitele fsol,dir následně i Fsh,O.
V
obou případech už půjde zadání pouze v modálním okně pro zadaní Fsh,O u
příslušné konstrukce. Jelikož se počítají solární tepelné zisky i pro
neprůsvitné konstrukce, je tento modál nově k dispozici u každé
konstrukce přilehlé k exteriéru (nikoliv jen u průsvitných).
V
otevřeném modálním okně je možno v roletě vybrat 3 možnosti: 1. - bez
zastínění = > pak v poli pod touto roletou je automaticky vyplněno
Fsh,O = 1,00 a pole nelze editovat, 2. - vlastní průměrná roční hodnota =
> pak do pole pod roletou je nutno zadat vlastní hodnotu Fsh,O pro
globální ozáření. 3. - výpočet dle EN ISO 52016-1 = > pak je nutno
vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící
překážky (u výplní navíc i přesahy a boční žebra na budově, jsou-li).
V
případě zadání vlastní průměrné roční hodnoty Fsh,O upozorňujeme na
skutečnost, že jde již o výslednou hodnotu zastíněné konstrukce pro
globální solární záření. Nižší průměrné roční hodnoty zastínění (cca
< 0.20 - 0,30) v podstatě znamenají již téměř celé zastínění
konstrukce pro přímou složku solárního záření, proto je obzvlášť nutné
si ověřit v těchto případech relevantnost přímo zadaných hodnot.
Při
volbě podrobného zadání zastínění pevnými překážkami dle možnosti ad
3) - výpočet dle EN ISO 52016-1: = > pak je nutno vyplnit v
jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky
(u modálního okna výplní se navíc objeví i záložka pro zadání přesahů a
bočních žeber na budově - jak je vyznačeno na obrázku níže. Pro
neprůsvitné konstrukce tato záložka není). V
případě tohoto způsobu zadání je však nezbytně nutné na formuláři PLOCHY
u konstrukce s takto zadaným zastíněním vnějšími překážkami dle EN ISO
52016-1 zadat délku a výšku konstrukce i v případě přímého zadání plochy
konstrukce!
Pomocí
horních přesahů a bočních žeber lze simulovat v zadání i široká
nadpraží a ostění výplně. Není to standardní, ale v případě nízkých
poměrů rozměrů výplní k "hloubce" těchto ploch ostětní a nadpraží lze
toto v zadání postihnout.
U
všech konstrukcí jsou v modálním okně pro podrobné zadání k dispozici
další dvě záložky pro zadání vnějších (externích) stínících překážek.
Na 1. záložce jde o stojící překážky a na 2. záložce o horní přesahy
(laicky řečeno: "visících od shora dolů"). Obzor konstrukce (u výplně
"viditelný" z interiéru) je rozdělen na 4 segmenty (zleva 1 až 4 - po
směru hodinových ručiček) po 45°. Do každého segmentu je možno přidat
libovolný počet externích stínících překážek.
Toto
podrobnější zadání zastínění externími překážkami dle EN ISO 52016
zvyšuje přesnost výsledků oproti způsobu zadání externích stínících
překážek dle EN ISO 13790. V EN ISO 13790 se zadával pouze zastíňovací
úhel pevnou překážkou, přičemž se vždy uvažovalo, že pevné externí
překážky jsou průběžné. To samozřejmě v praxi není vždy pravda, protože
vnější externí překážky nevyplňují celý viditelný obzor, ale jen jeho
část. Proto v normě EN ISO 52 016 odstranili tuto "nedokonalost"
rozdělením viditelného obzoru na jednotlivé segmenty a v nich se každá
překážka zadává samostatně. Jak to tak bývá, vyšší přesnost výpočtu s
sebou přináší i vyšší pracnost zadaní. To vše v delším časovém horizontu
směřuje k plnohodnotnému využití grafického zadání objektu (modelu). Do
každého segmentu lze zadat libovolné množství stínících překážek. SW si
pak dle výpočetních postupů sám stanoví tu, která má nejvyšší vliv na
zastínění. Stejně tak to platí i u výplní pro zadání stínících překážek
na budově.
V
SW je viditelný obzor rozdělen na 4 segmenty. V normě je uvedeno, že
pro měsíční krok výpočtu nepřináší podrobnější dělení viditelného obzoru
vyšší přesnost. Je to dáno tím, že v rámci segmentu je pro výpočet
použito i tak mnoho "tabulkových" konstant nastavení váhy vlivu
zastínění překážkou v jednotlivých segmentech. Takže do jisté míry je to
zlepšení, avšak z principu to nemůže odstranit některé handicapy
měsíčního kroku výpočtu.
Poznámka:
Například vyvstává otázka, jestli do segmentů zadávat stínící překážky,
které jsou třeba menší než cca 1/2 výseče segmentu. Pokud se taková
překážka zadá, je to výpočtově na straně bezpečnosti, protože její
stínící vliv bude přeceněn => nižší solární zisky, vyšší potřeba
tepla. Pokud se nezadá, jde o opačný jev. Takže je to na zvážení
uživatele u konkrétní překážky.
Protokoly: protokol zastínění
Nově
byly také přepracovány protokoly zastínění konstrukcí. V
případě výpočtu dle EN ISO 52016 byly tabulky zastínění pro jednotlivé
konstrukce doplněny o výpis stínících překážek zadaných v jednotlivých
segmentech.
Poslední
řádek pro daný režim výpočtu (vytápění / chlazení) představuje celkové
zastínění konstrukce pro globální záření. U průsvitných konstrukcí je
výsledné zastínění pevnými překážkami dáno součinem činitele zastínění
pro pevné stínící překážky a činitele zastínění pro pohyblivé stínící
překžky Fsh = Fsh,O * Fsh,gl. U neprůsvitných konstrukcí výsledný
činitel zastínění Fsh odpovídá pouze činiteli zastínění pevnými
překážkami Fsh = Fsh,O.
Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):
Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:
Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):
Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:
Protokoly: protokol mezivýsledků
Nově byl do modulu ECB doplněn protokol mezivýsledků. V
protokolu mezivýsledků najdeme mimojiné pro každou zónu i nevytápěný prostor
tabulky s tepelnými zisky. V prvním řádku pak konkrétně solární tepelné
zisky, které jsou uvedeny včetně negativního sálání k obloze. Tabulky jsou členěny zvlášť pro režim vytápění a pro režim chlazení.
Poznámka:
Příklad tabulky a grafu výše pochází z testovacího souboru, kdy se
testuje mnoho věcí (ne vždy to musí být reálné zadání - testování je
vhodnější provádět na extrémních případech). Na grafu tepelných zisků
jsou vidět záporné solární zisky v měsících 1 a 12. To může být
výsledkem např. zadaného vyššího zastínění výplní pro solární záření v
těchto měsících a stalo se tak, že negativní sálání k obloze převýšilo
solární tepelné zisky. Stejně tak v grafu nejsou solární tepelné zisky
pro režim vytápění a chlazení stejné v důsledků rozdílného zadání podílu
zastínění výplní pohyblivými stínícími překážkami (clonami) pro oba
režimy výpočtu.
Protokoly: protokol SPRAVY a PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ
Vzhled těchto protokolů je víceméně dán vyhláškou. V tabulce 1 je předpis pro zobrazení pouze výplní. Nicméně podle normy EN ISO 52016-1 se solární tepelné zisky / ztráty (negativní sálání k obloze) stanovují pro všechny konstrukce jak bylo popsáno výše. Proto je třeba mít na paměti, že při výpočtu dle EN ISO 52016-1 nejsou mezi řádky 69 a 70 uvedeny všechny solárně sběrné plochy (nejsou uvedeny neprůsvitné konstrukce).
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12. |