+
Způsob ověření
Užívateľské meno
Heslo:
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Použijeme příklad RD, který jsme uvedli v článku pro vysvětlení vlivu vstupů pro výpočet infiltrace na celkové tepelné ztrátě větráním mezi výpočty dle EN ISO 13 790 a dle EN ISO 52016-1.



Při výpočtu dle EN ISO 52016-1 se v SW již zahrnuje do solární bilance i vliv neprůsvitných konstrukcí. Níže na grafech jsou uvedeny celkové solární tepelné zisky pro jednotlivé měsíce a typy konstrukcí. Uvádíme zde 4 případové varianty:

1) standardní součinitel prostupu tepla pro novostavby předchozích cca 15 let se světlým povrchem stěn a polotmavým povrchem střechy:
2) standardní součinitel prostupu tepla pro novostavby předchozích cca 15 let s polotmavým povrchem stěn a tmavým povrchem střechy:


3) součinitel prostupu tepla pro staré budovy se světlým povrchem stěn a polotmavým povrchem střechy:


4) součinitel prostupu tepla pro staré budovy s polotmavým povrchem stěn a tmavým povrchem střechy:


Závěr:
U dobře zateplených obalových neprůsvitných konstrukcí přilehlých k exteriéru je jejich příspěvek do celkové solární bilance objektu minimální. I tak je ale potřeba většinou počítat s malým navýšením potřeby tepla na vytápění, protože zejména v zimních měsících mají tyto konstrukce celkově většinou negativní bilanci. Tu můžeme zmírnit tím, že konstrukce budou mít tmavší odstín, čili vyšší činitel pohltivosti solárního záření (obecný princip je znám: tmavší povrch více absorbuje solární záření - viz téměř vždy černě natřené parní lokomotivy apod.). U staveb je ale toto možné zmírnění negativní bilance u neprůsvitných konstrukcí kontraproduktivní pro období chlazení, zejména pokud jsou tyto konstrukce lehké. Popřípadě může být problém s konkrétním povrchovým materiálem a jeho reakcí na vyšší rozdíl teplot (např. hydroizolace plochých střech apod.).

U starých budov už příspěvek neprůsvitných konstrukcí je poměrně citelný. V tomto případě má objekt RD poměrně dost prosklených ploch vhodně situovaných, ale i tak je patrné, že při nízké pohltivosti konstrukcí se celková solární bilance za leden a prosinec blíží nule. Pokud objekt bude mít menší plochu výplní, což starší objekty většinou mají, můžeme se u solární bilance v těchto měsících dostat i do záporných hodnot. Celkové tepelné zisky v těchto měsících by měly být ve standardních případech i tak stále kladné, jelikož zde máme ještě vnitřní tepelné zisky od spotřebičů, osob a osvětlení. V nestandardních případech můžeme ale dosáhnout celkových záporných tepelných zisků. Takový výsledek většinou nabádá k tomu, abychom si řádně zkontrolovali zadání.

Jak je z grafů a vyjádřeného závěru patrné, platí stále "otřepaná fráze": všechno souvisí se vším. A je úkolem projektanta/specialisty, pokud jde třeba o návrh nové stavby o komplexní posouzení všech hledisek a vybrat optimální variantu řešení.

Dovětek k víceplášťovým neprůsvitným konstrukcím: v SW se v současném stavu u neprůsvitných konstrukcí z hlediska stanovení výše solárních tepelných zisků nerozlišuje, zda-li konstrukce je jedno- nebo víceplášťová. Reálně tato skutečnost má samozřejmě vliv na výši solárních tepelných zisků, které u víceplášťových konstrukcí jsou tím pádem nadhodnoceny (při předpokladu, že součinitel prostupu tepla konstrukce je stanoven bez vlivu větrané vrstvy a vrchního pláště). V některé z budoucích verzí programu bude doplněn pomocný výpočet na stanovení korigovaného součinitele prostupu tepla víceplášťové konstrukce pro výpočet solárních tepelných zisků.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.