Omezit pro: 
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
listopad 2015
Novinky v aplikacích pro NZÚ 2015/10
20. 11. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V příspěvku je proveden souhrn změn a novinek v aplikacích a modulech pro 3. výzvu pro rodinné domy v rámci Nové zelené úsporám.
říjen 2014
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
červenec 2014
Závaznost tepelnětechnických požadavků
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
České technické normy jsou obecně nezávazné. Jsou nezávazné i požadavky na tepelnou techniku?
Obecně k závaznosti norem

V roce 1992 byl novelizován zákon 142/1991 Sb., o československých technických normách. Tento zákon zrušil obecnou závaznost technických norem a definoval technické normy jako v zásadě dobrovolné dokumenty. Zákon stanovil, že normy jsou nadále závazné v případech, kdy je toto stanoveno orgánem státní správy s oprávněním vydávat v této oblasti obecně závazné předpisy. Zákon 142/1991 Sb. byl v roce 1997 zrušen zákonem 22/1997 Sb. I tento zákon potvrzuje obecnou nezávaznost norem.

§ 4 České technické normy
(1) Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Věstník Úřadu"). Česká technická norma není obecně závazná.


Požadavky na tepelnou ochranu

Legislativně závazné požadavky na tepelnou ochranu budov stanovuje vyhláška 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.  Tato vyhláška ve svém paragrafu 16 Úspora energie a tepelná ochrana říká:

§ 16 Úspora energie a tepelná ochrana
(1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.
(2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující
a) tepelnou pohodu uživatelů,
b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,
c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov,
d) nízkou energetickou náročnost budov.
(3)
Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami.

Vyhláška 268/2009 Sb. se neodkazuje na konkrétní normu, ve které jsou požadavky uvedeny, ale je zřejmé, že výše uvedenými normovými hodnotami se míní požadavky normy ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. Tímto se stávají požadavky normy ČSN 73 0540-2 závazné.

Ve vyhlášce 268/2009 Sb. jsou další paragrafy, ve kterých se požadavky na úsporu energie a tepelnou ochranu zpřesňují. Jednotlivé paragrafy se týkají jednotlivých konstrukcí. Uvedené požadavky odpovídají požadavkům v normě ČSN 73 0540-2.

Stěny a příčky

§ 19 Stěny a příčky
(1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.


Stropy


§ 20 Stropy
(1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.

Podlahy

§ 21 Podlahy, povrchy stěn a stropů
(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami. Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.


Střechy

§ 25 Střechy
(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu konstrukcemi dané normovými hodnotami
a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi konstrukcemi,
b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,
c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi konstrukcemi,
d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,
e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,
f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na místnost nebo budovu,
g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce budovy.


Výplně otvorů

§ 26 Výplně otvorů
(2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném
teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami.


Lodžie

§ 31 Předsazené části stavby a lodžie
(4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí staveb a lodžie musí
být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla obvodovým pláštěm budovy daným
normovými hodnotami.


Korekce hodnoty faktoru difuzního odporu u parozábran
9. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Hodnoty faktoru difuzního jednotlivých materiálů skladby mají vliv na bilanci vodní páry uvnitř konstrukce. Použití nevhodné hodnoty faktoru difuzního odporu může mít vážné následky. Skladba v tomto případě může být výpočtově vyhovující, ale při reálném provozu se mohou projevit vlhkostní poruchy. Tyto problémy jsou nejčastěji způsobeny použitím hodnoty faktoru difuzního odporu parozábrany z technického listu výrobce, bez provedení korekce této hodnoty pro zabudování materiálu do konstrukce.
květen 2014
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.
Jak nastavit zaokrouhlování součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa?
7. 5. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro potřeby energetického posudku pro dotační program Nová zelená úsporám je potřeba uvádět hodnoty součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa. Jak toho docílit naleznete v tomto příspěvku.
duben 2014
Jak mohu získat další katalogy?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Po prvním spuštění aplikace Tepelná technika 1D máte k dispozici pouze tzv. centrální katalogy. Pokud potřebujete pracovat z výrobky některého z dalších výrobců, je potřeba si konkrétní katalog aktivovat pomocí uživatelských skupin.
Jak stanovit faktor difuzního odporu z ekvivalentní difuzní tloušťky?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro výpočty v aplikaci Tepelná technika 1D je pro popis difuzního chování jednotlivých vrstev používána veličina faktor difuzního odporu. U některých materiálů je však udávána pouze ekvivalentní difuzní tloušťka. Jak z této hodnoty stanovit faktor difuzního odporu?
Jaké výpočty je potřeba pro jednotlivé konstrukce provádět?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aplikace Tepelná technika 1D umožňuje provádět velké množství výpočtů a vyhodnocení. Zpravidla není potřeba provádět pro konkrétní konstrukci všechny výpočty a vyhodnocení, ale pouze jejich část. Předmětem tohoto příspěvku je dát vodítko, kdy konkrétní výpočet využít.