Omezit pro: 
srpen 2025
Jaké výpočty je potřeba pro jednotlivé konstrukce provádět dle ČSN 73 0540-2:2025?
26. 8. 2025 | Autor: Ing. Jan Stašek
Aplikace Tepelná technika 1D umožňuje provádět velké množství výpočtů a vyhodnocení. Zpravidla není potřeba provádět pro konkrétní konstrukci všechny výpočty a vyhodnocení, ale pouze jejich část. Předmětem tohoto příspěvku je dát vodítko, kdy konkrétní výpočet využít.
Pro usnadnění volby výpočtů pro jednotlivé konstrukce je v manuálu uvedena následující tabulka, ve které dle typu dané konstrukce můžete odečíst, jaké výpočty by měly být pro konstrukci provedeny.
přehled výpočtů

Poznámky:

Pokud lze konstrukci zařadit do více kategorií, je potřeba provést posouzení vyžadovaná alespoň v jedné kategorii.

1) Prostředí s průměrnou relativní vlhkostí vzduchu v měsíci s maximální hodnotou požadovaného teplotního faktoru nad 70 %.

2) Konstrukce, která je ohrožena vznikem kondenzace v jakémkoliv jejím místě (např. nedostatečná statická rezerva). V případě ohrožení pouze určitých vrstev není potřeba vyloučit kondenzaci v celé konstrukci.

3) U konstrukcí blízko venkovnímu vzduchu by mělo být provedeno posouzení jako pro konstrukce k exteriéru (např. pro vegetační střechy)

4) Extrémní podmínky - netrvají dlouho, pokud nedochází ke kondenzaci ve velkém množství tak jej i při odkapu pojme spodní plášť střechy, není tedy ohrožena funkce konstrukce. Průměrné podmínky - trvají dlouho, v případě kondenzace již hrozí reálné riziko projevu vlhkosti - doporučuje se kondenzaci při těchto podmínkách zcela vyloučit.

5) Hodnota v závorce 80 znamená vyhodnocení na riziko růstu plísní

6) Hodnota v závorce 100 znamená vyhodnocení na riziko kondenzace na vnitřním povrchu v případě, že pro 80 % není vyhovující

7) Výpočet je automaticky proveden při výpočtech v aplikacích Energetika a Tepelná technika Komfort pro přesné stanovení tepelné kapacity jednotlivých konstrukce

8) Výjimku tvoří konstrukce přilehlé k zemině, které neobsahují materiály zvláště citlivé na vlhkost. Tyto konstrukce nemusí být posouzeny za předpokladu, že kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce neohrožuje jejich funkci.

únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
listopad 2015
Novinky v aplikacích pro NZÚ 2015/10
20. 11. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V příspěvku je proveden souhrn změn a novinek v aplikacích a modulech pro 3. výzvu pro rodinné domy v rámci Nové zelené úsporám.
říjen 2014
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
červenec 2014
Závaznost tepelnětechnických požadavků
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
České technické normy jsou obecně nezávazné. Jsou nezávazné i požadavky na tepelnou techniku?
Korekce hodnoty faktoru difuzního odporu u parozábran
9. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Hodnoty faktoru difuzního jednotlivých materiálů skladby mají vliv na bilanci vodní páry uvnitř konstrukce. Použití nevhodné hodnoty faktoru difuzního odporu může mít vážné následky. Skladba v tomto případě může být výpočtově vyhovující, ale při reálném provozu se mohou projevit vlhkostní poruchy. Tyto problémy jsou nejčastěji způsobeny použitím hodnoty faktoru difuzního odporu parozábrany z technického listu výrobce, bez provedení korekce této hodnoty pro zabudování materiálu do konstrukce.
květen 2014
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.
Jak nastavit zaokrouhlování součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa?
7. 5. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro potřeby energetického posudku pro dotační program Nová zelená úsporám je potřeba uvádět hodnoty součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa. Jak toho docílit naleznete v tomto příspěvku.
duben 2014
Jak mohu získat další katalogy?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Po prvním spuštění aplikace Tepelná technika 1D máte k dispozici pouze tzv. centrální katalogy. Pokud potřebujete pracovat z výrobky některého z dalších výrobců, je potřeba si konkrétní katalog aktivovat pomocí uživatelských skupin.
Jak stanovit faktor difuzního odporu z ekvivalentní difuzní tloušťky?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro výpočty v aplikaci Tepelná technika 1D je pro popis difuzního chování jednotlivých vrstev používána veličina faktor difuzního odporu. U některých materiálů je však udávána pouze ekvivalentní difuzní tloušťka. Jak z této hodnoty stanovit faktor difuzního odporu?
Jaké výpočty je potřeba pro jednotlivé konstrukce provádět dle ČSN 73 0540-2+Z1:2012?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aplikace Tepelná technika 1D umožňuje provádět velké množství výpočtů a vyhodnocení. Zpravidla není potřeba provádět pro konkrétní konstrukci všechny výpočty a vyhodnocení, ale pouze jejich část. Předmětem tohoto příspěvku je dát vodítko, kdy konkrétní výpočet využít.