Omezit pro: 
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1 (EN 16 798-7):

  •  stanovuje se "tlaková bilance" uvnitř zóny na základě zadaných vstupů
  •  na základě tlaku uvnitř zóny se stanoví výsledná infiltrace (kladná nebo záporná)
  •  změna zahrnutí vlivu infiltrace u přirozeného větrání
  • zavedení činitele "farg" pro "přesnost" přirozeného větrání
  • zavedení činitelů "fsys", "fctrl" a "epsilon" pro kvalitu řešení a vlastností VZT systému

Tyto změny si představíme podrobněji:

Hlavní změnou je, že se výše infiltrace nestanovuje již podle jednoho vzorce (viz článek zde), ale pomocí bilanční řešitelské soustavy dvou rovnic o dvou neznámých. Výsledkem je stanovení referenčního tlaku pz,ref v zóně a následně hmotnostní průtoky vzduchu do a ze zóny. V 1. rovnici platí, že součet hmotnostních toků vzduchu přiváděného do zóny a ze zóny se musí rovnat nule (pro objemy už to neplatí, protože odváděný a přiváděný vzduch do zóny má zpravidla odlišné teploty):

qm,V,SUP,dis + qm,V,ETA,dis + qm,V,arg,in +  qm,V,arg,out + qm,V,lea,in + qm,V,lea,out = 0  (67)
obecně: qm = ró,a * qV  (65,  66)

qm,V,SUP,dis (kg/m3) - hmotnostní tok nuceně přiváděného vzduchu do zóny
qm,V,ETA,dis (kg/m3) - hmotnostní tok nuceně odváděného vzduchu ze zóny
qm,V,arg,in (kg/m3) - hmotnostní tok přirozeně větraného vzduchu do zóny
qm,V,arg,out (kg/m3) - hmotnostní tok přirozeně větraného vzduchu ze zóny
qm,V,lea,in (kg/m3) - hmotnostní tok přiváděného vzduchu do zóny v důsledku netěsností obálky zóny
qm,V,lea,out (kg/m3) - hmotnostní tok odváděného vzduchu ze zóny v důsledku netěsností obálky zóny

Poznámka1: V rovnici (67) normy EN 16 798-7 byl vynechán hmotnostní tok nutný pro spalovací zdroje umístěné v zóně (a beroucí vzduch pro spalování ze zóny) a také hmotnostní toky plynoucí z větracích kanálků umístěných v zóně. Na první případ by měl reflektovat již průměrný objem větrání definovaný v profilu užívání. Druhý případ je "součástí" požadovaného objemu pro přirozené větrání. Průkaz ENB nestanovuje, jak "úspěšně" se pomocí různých projektovaných řešení daří nebo nedaří větrat požadovaný objem vzduchu, ale počítá vždy s požadovaným objemem vzduchu dle profilu. Zajištění požadované funkce je záležitostí projektu spolu s řádným užíváním budovy.

Druhou rovnicí v této soustavě je rovnice (6) pro zjištění referenčního tlaku v zóně "pz,ref" v  úrovni podlahy zóny, který slouží pro stanovení rozdílu tlaků, resp. pro výpočet objemových toků v rovnici (67):

pz,path,i = pz,ref - Ró,a,ref * h,path,i * g * Te,ref / Tz  (6)
pe,path,i = Ró,a,ref * Te,ref / Te * (0,50* cp,path,i * u,site^2 - hpath,i *  g)   (5)
delta p, path,i = pe,path,i - pz,path,i  (4)

pz,ref (Pa) - referenční tlak v zóně (v úrovni podlahy zóny)
delta p, path,i (Pa) - rozdíl tlaků mezi exteriérem a interiérem zóny pro danou část (netěsnost)
pz,path,i (Pa) - tlak v zóně pro danou část (netěsnost)
pe,path,i (Pa) -  tlak z exteriéru pro danou část (netěsnost)
Te, ref  (K)  - absolutní referenční teplota (20°C+273,15 K)
Tz (K) - absolutní teplota v zóně (ze zadání = výpočtová teplota v zóně v °C+273,15 K)
Te (K) - absolutní teplota  v exteriéru (z vybraných klimadat = exteriérová teplota v °C+273,15 K)
g (m/s2) - gravitační konstanta 9,81
Ró,a,ref (kg/m3) - objemová hmotnost pro referenční teplotu a nadmořskou výšku
h,path,i (m) - výška podlahy zóny (budovy) nad terénem (ze zadání)
u,site (m/s) - rychlost větru v exteriéru v místě budovy v úrovni zóny (výpočtově stanoveno pomocí koeficientů pro zohlednění topografie terénu a rychlosti větru WV u vybraných klimadat. Koeficienty uvažovány paušálně dle B.3.4. Rychlost větru WV viz článek ke katalogu klimadat zde)
cp,path,i (-) - tlakové koeficienty typů konstrukcí resp. netěsností v nich pro vystavení účinkům větru, závisí na způsobu provětrávání (křížné provětrávání ANO/NE), na výšce zóny,  na výšce podlahy zóny nad terénem a na zastínění zóny (budovy) vůči účinkům povětrnosti, viz tab B.7 a B.8.

Vstupními hodnotami do těchto rovnic jsou:

  • Požadovaný objem vzduchu (odvíjí se dle zvoleného profilu užívání)
  • U části požadované výměny vzduchu přirozeným větráním jeho přesnost vyjádřená součinitelem farg.
  • U části požadované výměny nuceným větráním vliv řízení a technického stavu VZT
  • Teploty přiváděného a odváděného vzduchu do zóny
  • Infiltrace

Požadovaný objem větrání (Vnd = qV,ODA,reg) vychází z přiřazeného profilu k zóně. Zpravidla je zadán násobností výměny vzduchu (1/h). Nutno zdůraznit, že požadovaný objem větrání pro výpočet ENB se považuje vždy za průměrný pro daný výpočetní krok! Nejedná se o návrhové hodnoty (na které je například dimenzováno VZT zařízení), pokud nespočívá typické užívání zóny kontinuálně v provozu na úrovni návrhových hodnot  (to v praxi téměř není). 

V zadání lze volit, z jaké části je požadovaný průměrný objem větrání zóny zajišťován přirozeným větráním a z jaké části nuceným větráním. V krajních polohách je buď plně přirozené větrání, nebo plně nucené větrání. U požadované výměny vzduchu zajišťovaného přirozeným větráním je dle normy EN 16 798-7 použit jednoduchý výpočet požadovaného měněného objemu vzduchu dle čl. 6.4.3.5.3, ve kterém se požadovaný objem větraného vzduchu přenásobuje součinitelem farg. U nuceného větrání je požadovaný objemový tok přenásobován součiniteli fctrl, fsys a epsilon,V:

qV,arg,in = (Ró,a,ref / Ró,a,e) * farg * qV,ODA,req  (42)
qV,arg,out = - (Ró,a,ref / Ró,a,z) * farg * qV,ODA,req  (43)
qV,VZT, req = (fctrl * fsys) / epsilon,V * qV,ODA,req  (9)
qV,SUP, dis = (Ró,a,ref / Ró,a,e 1)) * fV,rc * qV,VZT,req  (-)
qV,ETA,dis = - (Ró,a,ref / Ró,a,z) * fV,out * fV,rc * qV,VZT,req  (-)

qV,arg,in (m3/h) - objemový tok přirozeně větraného vzduchu do zóny
qV,arg,out (m3/h) - objemový tok přirozeně větraného vzduchu ze zóny
qV,ODA,req=Vnd (m3/h) - objemový tok požadovaného objemu větrání zóny připadající na přirozené větrání
qV,VZT,req (m3/h) - objemový tok požadovaného objemu větrání zóny připadající na nucené větrání
Ró,a,ref (kg/m3) - referenční objemová hmotnost vzduchu stanovená pro úroveň mořské hladiny a 20°C.
Ró,a,e (kg/m3) - objemová hmotnost vzduchu pro exteriérovou teplotu
Ró,a,z (kg/m3) - objemová hmotnost vzduchu pro teplotu v zóně
fV,rc (-) - činitel recirkulace u VZT
fV,out (.) -  činitel násobku odváděného vzduchu VZT ze zóny (=1 - rovnotlaká, < 1,00 - přetlaková, >1.00 podtlaková)
farg (-) - součinitel "přesnosti" objemu přirozeného větrání 2)
fctrl (-) - součinitel kvality řízení nuceného větrání, tab B.4 3)
fsys (-) - součinitel kvality systému VZT (těsnost), tab B.5 3)
epsilon,V - součinitel efektivity nuceného větrání, dle B.3.3.7 = 1,00. 3)

1) Poznámka k rovnici: Zde prakticky záleží, zda-li vzduch do zóny pomocí VZT je předehříván či nikoliv, či je instalována rekuperace či nikoliv. V aktuálním stavu SW ENERGETIKA je zatím ve všech případech uvažováno pro další nekomplikování už tak složitého výpočtu infiltrace u objemu vzduchu nutného pro větrání (přiváděného do zóny) s jeho teplotou rovno teplotě exteriéru.

Hodnoty činitelů u VZT 3):


2) Poznámka k novému součiniteli farg: Pro účely hodnocení ENB musíme použít pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení požadovaný objem větrání plynoucí z přiřazeného profilu užívání přiřazeného k zóně = > farg=1.00. Pokud je zóna větrána jen přirozeně například otevíráním oken, tak se předpokládá, že minimálně požadovaný objem větrání lze tímto způsobem zajistit vždy  (pokud budeme pravidelně otevírat okna).  Otázkou však je, jestli tímto způsobem není větráno nadbytečně. Norma ohledně tohoto součinitele odkazuje na přílohu B.3.3.8, kde se uvádí, že by měl být definován na národní úrovni. Standardní hodnotu doporučuje pak uvažovat na úrovni farg=1,80. V SR zatím NA příloha této normy, která by toto upravovala, není.  Přesto doporučujeme uvažovat ve výpočtech hodnotu farg=1,00, aby byla zachována logika hodnocení ENB. Průkaz ENB nehodnotí, zda-li reálně je při užívání budovy požadované výměny dosaženo a případně jak přesně, jen stanovuje potřebu tepla (popř. chladu),  která by byla potřeba, kdyby se větralo přesně dle požadavku (profilu). Praxe většinou ukazuje, že při větrání závisejícím na uživateli (otevírání oken) není požadovaná výměna dodržena (je nižší). A to nejen přes den, ale u obytných budov především v noci, kdy by bylo potřeba pravidelně větrat v kratších časových intervalech, než je délka spánku (týká se především topného období, kdy ne vždy lze z hlediska tepelné pohody nechat kontinuálně pootevřené okno pro větrání). V SW je tato hodnota vždy přednastavena na 1,00 do doby, pokud ji uživatel záměrně nezmění. Měnit tuto přednastavenou hodnotu nedoporučujeme.



3) Poznámka k novým součinitelům fctrl, fsys, epsilon: Pro účely hodnocení ENB musíme použít pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení požadovaný objem větrání plynoucí z přiřazeného profilu užívání přiřazeného k zóně = > (fctrl * fsys) / epsilon,V =1.00. Jsme si vědomi, že způsob řízení a technický stav VZT má vliv na objem větrání. Nicméně tyto parametry v SW jsou vždy přednastaveny na 1,00 do doby, pokud ji uživatel záměrně nezmění. Měnit tyto přednastavené hodnoty nedoporučujeme, aby bylo ve výpočtu uvažováno přesně s výměnou vzduchu dle zvoleného profilu užívání.

Poznámka: Stále  platí, že v SW není nijak kontrolováno, zda větraným objemem vzduchu dopravovaným do zóny VZT lze pokrýt požadovanou tepelnou ztrátu v případě, že dopravovaný vzduch je ve VZT ohříván (toto ověření náleží projektové dokumentaci). V zadání lze zohlednit výši cirkulačního vzduchu v důsledku přenesení vyššího tepla do zóny ohřátým vzduchem pomocí činitele fV,rc. Opět ale i zde platí, že jde o součinitel recirkulace průměrný za daný výpočetní krok (může se tedy jednat o odlišnou hodnotu recirkulace, než je uvedena v projektu pro extrémní návrhový stav)!


Výše infiltrace obálkou zóny je především závislá na zadané těsnosti obálky zóny n50 nebo q50. Hodnota n50 (1/h) představuje naměřenou nebo v projektu předepsanou násobnost výměny vzduchu netěsnostmi obálky zóny (budovy) při tlakovém rozdílu 50 Pa. Pro RD a menší BD jsou již poměrně notoricky známé hodnoty n50 představující kvalitní řešení nebo nekvalitní řešené obálky zóny (budovy). Tyto hodnoty jsou však nepoužitelné pro ostatní typy staveb (velké stavby, haly apod.), kde bychom se pohybovaly v podstatně nižších intervalech hodnot n50, které by však již neměly vypovídací hodnotu vzhledem k obecně statistické odchylce měření. Proto byla v zadání zavedena i hodnota měrné průvzdušnosti obálky zóny (budovy) q50 (m3/hm2). Mezi nimi je pro účely SW jednoznačný vztah:

q50 = n50 * Vint  / SUMA Aext  (-)
n50 = q50 * SUMA Aext  /  Vint (-)

q50 (m3/hm2) - měrný objemový tok obálkou zóny (budovy)
n50 (1/h) - násobnosti výměny vzduchu v zóně (budově) vlivem netěsností v obálce zóny (budovy)
Vint (m3) - objem vzduchu v zóně (budově)
SUMA A ext (m2) -  suma ploch konstrukcí zóny (budovy) přilehlých k exteriéru

Pro výslednou výši infiltrace (krom hodnoty těsnosti obálky zóny n50, resp. q50) má také vliv - vstupuje do výpočtu:

  • míra zastínění budovy vůči účinkům povětrnosti (nízká, střední, vysoká)  - formulář zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE
  • způsobu provětrávání zóny (zda-li je v zóně umožněno "křížné" provětrávání či nikoliv) - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY (upozorňujeme, že tato volba má po hodnotě n50,resp. q50 zásadní vliv na výši infiltrace, více zde)
  • výška podlahy zóny nad terénem - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY
  • průměrná výška zóny - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY
  • průměrná rychlost větru - katalog KLIMADAT
  • poměr ploch obvodových a střešních konstrukcí pro stanovení jejich příspěvku u infiltrace - formulář zadání PLOCHY
100%

Poznámka: První dva body jsou zohledněny svým způsobem i v EN ISO 13790 (viz koeficienty e a f na základě zastínění vůči účinkům povětrnosti a počtu exponovaných výplní). Další body jsou již specifické jen pro postup výpočtu dle EN 16 798-7. Rychlost větru WV je uvažována z katalogu klimadat vybraných pro hodnocenou budovu. Pokud není tento údaj ve vybraných datech k dispozici, uvažuje se standardní průměrná rychlost 10 m/s (viz článek popisující nový katalog klimadat zde)

Poznámka: Podrobný výčet stanovení infiltrace zde vypisovat pro jeho objemnost nebudeme - odkazujeme na čl. 6.4.3.6.1. a  B.3.3.12 až 16 v EN 16 798-7. Uvedeme pouze princip: Výsledná infiltrace je velmi závislá na rozložení netěsností v obálce zóny. Jelikož toto lze těžko předpovídat, uvádí tab. B.12 paušální rozdělení netěsností mezi "střechu" a "obvodové konstrukce" v poměru jejich ploch. U části obvodových konstrukcí pak vždy uvažuje 1/4 netěsností na návětrné straně v 25% a v 75% výšky zóny a dtto na závětrné straně. U části střech není její netěsnost nijak rozdělena (není třeba). Tabulka B.7 (popř. B.8) pak stanovuje tlakové koeficienty "cp,pathi,i" pro tyto dílčí netěsnosti svislých konstrukcí na návětrné a závětrné straně a střechu, a to podle toho, zda-li je umožněno křížné provětrávání zóny či nikoliv, typu zastínění budovy vůči účinkům povětrnosti, podle výšky zóny a sklonu střechy.

Poznámka k výpočtu spárové průvzdušnosti při výpočtu dle EN ISO 52016-1:
V modulu ECB je také od začátku pole s modálním okem pro zadání, resp. výpočet spárové průvzdušnosti. Toto pole je v zadání zachováno, ale nově při volbě výpočtu dle EN ISO 52016-1 tato hodnota nevstupuje do výpočtu. Do výpočtu vstupuje hodnota vyjadřující celkovou netěsnosti obálky budovy (popř. zóny) n50 popř. q50. Tato hodnota již v sobě automaticky zahrnuje (musí) spárovou netěsnost. Musí tedy platit jednoznačné pravidlo, že výsledný objem nežádoucí infiltrace Vlea,in musí být vyšší nebo maximálně rovno infiltraci stanovené pouze ze spárové průvzdušnosti Vlv. Pokud tomu tak není, je buď hodnota n50, popř. q50 uvažována v zadání nereálně nízká nebo je výpočet spárové průvzdušnosti počítán s nereálnými hodnotami součinitelů spárové průvzdušnosti (nereálně vysoké). Pro vaši kontrolu tedy musí platit:

Vlv Vlea,in  (!)

Dokonce i pouhá rovnost je sice teoreticky možná, ale znamenalo by to, že veškeré netěsnosti obálky budovy, resp. zóny se dějí pouze skrz spáry výplní. A to je prakticky nereálné. I ostatní obálka má zpravidla netěsnosti. Tak prakticky by měla platit pouze nerovnost. Pole pro výpočet spárové průvzdušnosti zůstalo v zadání tedy jen pro jakousi uživatelskou kontrolu adekvátnosti zadání hodnoty n50, resp. q50. Hodnota Vlv (m3/h) je uvedena v zadání po uložení zadání v modálním okně. Hodnota Vlea,in (m3/h) je uvedena v protokolu mezivýsledků v tabulce "větrání" (viz obrázek tabulky níže) po provedení výpočtu.


Toto je tedy rozdíl oproti výpočtu dle EN ISO 13 790, kde za výši infiltraci se uvažovala ve výpočtu hodnota Vinf = MAX (Vinf,n50 ; Vlv). Hodnota Vlv, jak je napsáno výše, byla získána z výpočtu spárové průvzdušnosti. Hodnota Vinf,n50 byla získána výpočtem dle vzorů uvedených v EN ISO 13 789 pro přirozené nebo nucené větrání. I zde však platí, že pokud Vinf < Vlv, tak byl některý vstup chybně uvažován. I zde musí platit Vlv Vinf,n50  (!).

Protokol mezivýsledků:
Do modulu ECB byl nově doplněn protokol mezivýsledků. Při výpočtu dle normy EN ISO 52016-1 je v sekci výsledky v protokolu mezivýsledků uvedena u zón s požadovanou teplotou prostředí tabulka s výčtem hodnot výsledků pro výpočet referenčního tlaku v zóně a výše infiltrace. A to jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení pro každý výpočetní krok.

Poznámka7: Objemy vzduchu uváděné v této tabulce jsou vždy vztaženy k referenční teplotě 20°C.

Závěrem:
Dle zastřešující normy EN ISO 52016-1 a prováděcí normy EN 16 798-7 se v SW jinak stanovuje výše infiltrace pro výpočet potřeby tepla a chladu než dle EN ISO 13790 a prováděcí normy EN ISO 17 389.

Ke změně zahrnutí vlivu infiltrace došlo především u přirozeného větrání, kde nově se infiltrace přičítá vždy (nabývá-li kladných hodnot!). Je vhodné rozlišit jaké části celkově větraného vzduchu je dosaženo cíleně otevřením oken (požadavek) a jaké části nežádoucí infiltrací (netěsnosti), která se děje vždy. Dříve předpokládaný fakt, že uživatelské "dovětrávání" otevíráním výplní nad úroveň nežádoucí infiltrace (vlivem netěsností) pro dorovnání hodnoty požadovaného větrání, je poněkud velmi teoretický. U postupu dle původní EN ISO 13 789, resp. 13 790 také nemohla hodnota infiltrace vyjít záporná, což nemusí odpovídat v některých případech skutečnosti (např. přetlakové větrání).

Při výpočtu dle EN ISO 16 798-7 se výše infiltrace teprve vypočítá na základě zadaných vstupů. Její výše dle konkrétního zadání vyjde buď záporná, tzn. netěsnostmi je odváděn vzduch ze zóny do exteriéru (pak je její objem pro výpočet potřeb roven nule), nebo vyjde kladná a pak se zahrne do objemu vzduchu, který je nutno ohřát na požadovanou teplotu v zóně. V případě nuceného větrání nikdy nemůže být na tento objem "kladné" infiltrace (z exteriéru do zóny) uplatněna účinnost rekuperace VZT.

Nově přidané koeficienty v zadání farg (pro přirozené větrání) a fctrl, fsys a epsilon,V (pro nucené větrání u VZT jednotky) doporučujeme nechat přednastavené na hodnotě 1,00. Vysvětlení viz poznámky 2 a 3 výše.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže jsou popsány změny v programu v návaznosti na aktualizaci výše uvedených předpisů: vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. (účinná od 10.3.2020). Doplněny také úpravy v důsledku změny Z2 v STN 730540-2 (účinná od 1.8.2019).
listopad 2018
Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku
20. 11. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Do modulu ECB programu ENERGETIKA byla doplněna funkce, kterou uživatel rozhoduje o započítání měrné spotřeby energie na chlazení (CHL), nucené větrání (VZT) a vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) na straně požadavku či nikoliv podle podílu pokrytí podlahové plochy budovy těmito systémy.
leden 2017
Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016)
3. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.1.2017 počala platit změna vyhlášky MDVRR SR o energetické certifikaci budov na Slovensku - vyhláška 324/2016, která mění vyhlášku 364/2012. Změna vyhlášky je vyvolána zejména předepsáním náležitostí pro zpracování energetického certifikátu pro samostatnou část budovy (především byt), dále aktualizací některých hodnot emisních a primárních faktorů paliv, vstupních hodnot pro výpočet umělého osvětlení a také aktualizací některých textů původní vyhlášky, které nereagovaly na zpřísnění požadavků na úroveň výstavby dle období výstavby budovy.
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.