Omezit pro: 
duben 2024
Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je?
8. 4. 2024 | Autor: Ing.Martin Varga
Uživatelé programu ENERGETIKA (modulu ECB) se poměrně často dožadují u konstrukcí přilehlých k zemině činitele teplotní redukce "b" ve výpočtu tepelných ztrát na hodnotě 1. Proč toto vyžadují a je to vůbec správně?
V STN 73 0540-2 je v článku 9.1.8. uvedena tabulka 10, která uvádí toto:


Tento požadavek je v pořádku za dodržení jednoho zásadního předpokladu:
Zadaný součinitel prostupu tepla konstrukce přilehlé k zemině musí být ekvivalentní "Ugr,ekv" tj vliv tepelného odporu skladby včetně vlivu přilehlé zeminy. V žádném případě to nemůže být pouze součinitel prostupu tepla "Ugr" samotné skladby konstrukce přilehlé k zemině. Toto je v normě STN 73 0540-2 také uvedeno v čl. 5.1.6:


Bohužel pod tabulkou 10 v normě není v případě předpisu b=1 pro konstrukce přilehlé k zemině odkaz přímo na článek 5.1.6. Z praxe technické podpory je znát, že tento článek 5.1.6 není uživatelům dostatečně znám, za to ale ví, že pro konstrukce přilehlé k zemině mají uvažovat b=1. Pokud však uvažují pro konstrukce přilehlé k zemině b=1 a současně uvažují pro výpočet součinitel prostupu tepla "Ugr" pouze samotné skladby (tj. bez vlivu zeminy dle EN ISO 13 370), dopouštějí se ve výpočtu hrubé chyby.

Něco málo teorie k výpočtu tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině dle celosvětové normy EN ISO 13 370 (podrobnější popis naleznete zde):


Na obrázku výše v pravé polovině jsou červenou barvou naznačeny tepelné toky, ke kterým reálně dochází. Kdybychom tento detail zadali do programu  TT2D pro posouzení detailů zjistíme, že největší hustota tepelných toků podlahy na zemině je při obvodu podlahy tzn. při obvodové stěně. Má to jednoduché vysvětlení: unikajícímu teplu přes podlahu je při tomto obvodu kladen nejnižší tepelný odpor (v součtu za stavební konstrukce a zeminu mezi podlahou a exteriérem - nejkratší cesta k exteriéru). Tento obvod nazývá norma "exponovaný" a značí jej P [m].

V levé polovině obrázku je naznačen způsob výpočtu tepelných ztrát podlahy na zemině, v minulosti praktikovaný.  Tj. odhadli jsme průměrnou teplotu přilehlé zeminy θgr v ploše podlahy.  Na základě rozdílu teplot v interiéru (θi) a za konstrukcí (θgr) jsme potom na základě plochy podlahy (Af,gr) a součinitele prostupu tepla podlahy (Ugr) stanovili tepelné ztráty podlahy na zemině:

 levá strana dle obrázku výše (starý způsob stanovení tepelných ztrát do zeminy):
Qf,gr (W) = Af,gr x Ugr x  (θi- θgr)
Hf,gr (W/K) = Af,gr x Ugr x  b,  b = (θi- θgr)/(θi- θe)

Věděli jsme však, že teplota zeminy θgr není stejná v celém půdorysu podlahy. To jen pro účely idealizovaných tepelných ztrát podlahy jsme ji tak uvažovali. Ve skutečnosti směrem od středu podlahy k obvodové stěně má teplota přilehlé zeminy snahu přibližovat se k exteriérové teplotě.

Naproti tomu celosvětová ISO norma 13 370 se snaží lépe postihnout při výpočtu skutečnosti, které mají zásadní vliv na tepelné toky podlahou na zemině a současně odstranit nejistotu výsledku tím, že zcela chybně odhadněme průměrnou teplotu přilehlé zeminy θgr. Princip výpočtu je naznačen na obrázku výše napravo.

Zemina není totiž prvotní příčinou tepelných ztrát konstrukcí k ní přilehlých. Reálně slouží jako prostředník. Kdybychom šli u země do stále větší hloubky, teplota by se zvyšovala nikoliv snižovala. Prvotní příčinnou teplených ztrát je venkovní vzduch. Ten následně ochlazuje zeminu a zemina ochlazuje k ní přilehlou konstrukci. Proto stanovujeme pro různé typy zeminy a jejich vlhkostí a expozic vůči spodní vodě nezamrznou hloubku. Tj. hloubku, od povrchu země, kde se ustálí vliv venkovní teploty a teploty "zemského jádra" celoročně nad nezamrznou teplotou. Z tohoto důvodu zajímá výpočetní postup dle této normy EN ISO 13 370 součinitel tepelné vodivosti zeminy λgr [W/mK] a vliv spodní vody pomocí činitele Gw [-], nikoliv teplota zeminy θgr.

Samotná teplota zeminy θgr se totiž předem špatně odhaduje, jelikož závisí na mnoha věcech (samotném Ugr skladby konstrukce přilehlé k zemině, poměru obvodu objektu (P) k podlahové ploše (Af,gr) konstrukce přilehlé k zemině, vlastnostech zeminy λgr , okrajové tepelné izolaci, návrhové teplotě interiéru, návrhové teplotě exteriéru, vlivu spodní vody Gw atd.). Toto se velmi špatně odhaduje, proto v celosvětové normě je vstup pro výpočet omezen na zadání teplot, které jistě známe (návrhová vnitřní a venkovní teplota) a geometrické vlastnosti podlahy na zemině a fyzikální vlastnosti zeminy).

Proto výpočet tepelných ztrát konstrukce přilehlé k zemině dle EN ISO 13 370 je takto:

pravá strana dle obrázku výše (žádoucí způsob stanovení ztrát do zeminy dle EN ISO normy):
Qf,gr (W) = Af,gr x Ugr,ekv x  (θi- θe)
Hf,gr (W/K) = Af,gr x Ugr,ekv x  b,  b = (θi- θe)/(θi- θe) = 1
.... dá se to ale napsat i alternativním způsobem se stejným výsledkem:
Qf,gr (W) = Af,gr x Ugr x  bekv * (θi- θe)
Hf,gr (W/K) = Af,gr x Ugr x  bekv,  bekv = Ls / (A*Ugr), Ls = A * Ugr,ekv

Ls (W/K) je měrná tepelná ztráta podlahy na zemině stanovená dle EN ISO 13 370. V programu ENERGETIKA je použit tento alternativní zápis a to z jednoho prostého důvodu: Zpracovatel zadá jen "Ugr" samotné skladby konstrukce přilehlé k zemině a nemusí poměrně složitě stanovovat dle EN ISO 13 370 ekvivalentní součinitel prostupu tepla konstrukce přilehlé k zemině "Ugr,ekv", který by pak mohl do programu zadat (jedině v takovém případě pak by bylo oprávněné uvádět pro Ugr,ekv b=1).

Závěr:
V programu ENERGETIKA zadávejte skladbu konstrukce v TT1D, ze které vyjde součinitel prostupu tepla Ugr. Pro výpočet teplených ztrát volte výpočet dle EN ISO 13 370 a zadejte potřebné údaje (geometrické charakteristiky podlahy a vlastnosti zeminy). O ostatní se už postará program, který vám vypočítá a v tabulce uvede bekv pro Ugr. Bude to tak v souladu s normou STN 73 0540-2 (tabulka 10 + čl.5.1.6), protože výsledek bude stejný.

červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže jsou popsány změny v programu v návaznosti na aktualizaci výše uvedených předpisů: vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. (účinná od 10.3.2020). Doplněny také úpravy v důsledku změny Z2 v STN 730540-2 (účinná od 1.8.2019).
listopad 2018
Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku
20. 11. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Do modulu ECB programu ENERGETIKA byla doplněna funkce, kterou uživatel rozhoduje o započítání měrné spotřeby energie na chlazení (CHL), nucené větrání (VZT) a vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) na straně požadavku či nikoliv podle podílu pokrytí podlahové plochy budovy těmito systémy.
leden 2017
Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016)
3. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.1.2017 počala platit změna vyhlášky MDVRR SR o energetické certifikaci budov na Slovensku - vyhláška 324/2016, která mění vyhlášku 364/2012. Změna vyhlášky je vyvolána zejména předepsáním náležitostí pro zpracování energetického certifikátu pro samostatnou část budovy (především byt), dále aktualizací některých hodnot emisních a primárních faktorů paliv, vstupních hodnot pro výpočet umělého osvětlení a také aktualizací některých textů původní vyhlášky, které nereagovaly na zpřísnění požadavků na úroveň výstavby dle období výstavby budovy.
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.