Omezit pro: 
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
V souvislosti s tím byla na formuláři PLOCHY do nabídky rolety způsobu výpočtu tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině doplněna volba "EN ISO 13 370 (za konstrukcí θint,avg,year):


Na úvod je třeba zdůraznit, že ve výsledku se nejedná o nějaké celkové roční zvýšení nebo snížení tepelných ztrát skrz konstrukce přilehlých k zemině při výpočetním postupu dle EN ISO 13 370. Co je však podstatné, že tyto tepelné ztráty jsou jinak rozloženy v průběhu roku. A to vzhledem k topné / chladící sezóně má již samozřejmě nemalý dopad do výsledné výpočtové potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení.

Pro názornou ukázku použijeme teoretický model podlahy na terénu o rozměrech 10 x 10 m se součinitelem prostupu tepla samotné skladby konstrukce podlahy (bez vlivu zeminy) U=1,00 W/m2K. Abychom očistily zobrazené hodnoty od všech ostatních vlivů, je  uvažována vnitřní teplota kontinuálně 20°C, nulové ztráty větráním i nulové tepelné zisky.


V prvním případě jde o podlahu bez okrajové tepelné izolace:





Ve druhém případě jde o stejnou podlahu s okrajovou tepelnou izolací:
(vodorovná: D=2,0 m, dn=0,15 m, lambda=0,05 W/mK a svislá D=1,0 m , dn=0,1 m, lambda=0,04 W/mK). Uvažovali jsme současně i méně praktickou možnost vodorovné okrajové izolace.






V principu jsou celkové roční tepelné ztráty shodné v obou případech, ať už použijeme pro výpočet teplotu průměrnou měsíční nebo roční. Z hlediska výpočtu potřeby tepla na vytápění je samozřejmě nejvýhodnější ten způsob, který vykazuje nižší ztráty v topné sezóně, zejména v zimních měsících (u chlazení je to naopak). Pro režim vytápění a chlazení nelze samozřejmě tyto výpočetní postupy kombinovat. Jeden zvolený platí pro oba režimy výpočtu (vytápění i chlazení).

Oba přístupy vedou k odlišnému stanovení měsíčních hodnot měrných tepelných ztrát konstrukcemi k zemině Hg,m (W/K). Při kompletním zadání toto má vliv na tepelnou setrvačnost budovy, resp. zóny, a tím stupeň využití tepelných zisků atd. Ve výsledku tedy také na potřebu tepla a chladu. Průměr této hodnoty by měl být shodný pro všechny výpočetní postupy. Aby tomu tak bylo, je v EN ISO 52 016-1, resp. v EN ISO 13 370 změna ve stanovení měsíčních hodnot Hg,m, které pak vstupují do výpočtu dle EN ISO 52 016-1.

V posledních grafech obou příkladů je uvedena spojnice tepelných ztrát do zeminy pro všechny 4 případy: s uvažováním kolísání měrných tepelných toků "do zeminy" a bez kolísání a s uvažováním průměrné měsíční nebo průměrné roční teploty. Z nich je patrné, že pokud uvažujeme ve výpočtu s kolísáním tepelných toků při uvažování průměrné měsíční teploty, tak tepelná ztráta v zimních měsících klesá. Reálně je o něco nižší než by odpovídalo průměrné měsíční teplotě   = > nižší potřeba tepla na vytápění. Naopak, pokud uvažujeme ve výpočtu kolísání při uvažované roční průměrné teplotě, tak v zimních měsících tepelná ztráta o něco vzroste. Reálně bude o něco vyšší v zimních měsících než roční průměr = > vyšší potřeba tepla na vytápění. Pro chlazení platí stejný postřeh v opačném gardu.

U průběhu ztrát s okrajovou izolací bez vlivu kolísání při uvažování průměrné roční teploty je v zimním období pokles (pokud je "PSÍ" záporné). Je to způsobeno 1. a 2. členem v rovnici C.4 (EN ISO 13 370: 2019), kde tepelná ztráta pro plochu konstrukce přilehlé k zemině je vztažena k průměrné roční teplotě na rozdíl od vlivu okrajové izolace, kde její vliv (ztráty/přínosy) je vztažen i nadále k průměrné měsíční teplotě. Má se totiž za to, že při okrajích konstrukcí přilehlých k zemině je tato teplota blíže průměru měsíčnímu než ročnímu. Vliv okrajové tepelné izolace se nejsilněji projeví v zimním období. Naopak v letním období je její vliv nižší. Při volbě kolísání "NE", jsou další členy rovnice Hpe=0 a Hpi=0 (periodické měrné tepelné toky v důsledku kolísání vnější, resp. vnitřní teploty). V opačném případě jsou spočítány dle rovnic v příloze H v této normě. Při volbě kolísání měrných tepelných toků "ANO" se zadanou okrajovou tepelnou izolací výpočet s průměrnou roční teplotou se blíží hodnotám výpočtu s průměrnou měsíční teplotou. Bez okrajové tepelné izolace jsou výpočty shodné.

EN ISO 13 370: 2019 
Φm = Uekv * A * (θint,y - θe,y) + P * ψ * (θint,m - θe,m) -  Hpi * (θint,y - θint,m) + Hpe * (θe,y - θe,m)   (C.4)
Hg,m = Φm / (θint,y - θe,y)    (C.10)

EN ISO 13 370: 2009 
Φm = Hg * (θint,avg,y - θe,avg,y) -  Hpi * (θint,avg,y - θint,avg,m) + Hpe * (θe, avg,y - θe,avg,m)     (A.4)
Hg,m = Φm / (θint,m - θe,m)    (A.10)

Při výpočtu dle EN ISO 13 370 je v SW zapracován vždy výpočet pro stanovení měsíčních tepelných toků zeminou na základě průměrných teplot (viz kap. C.3). Při tomto postupu se fázové rozdíly α a β uvažují nulové (velká tepelná setrvačnost zeminy je postihnuta použitím průměrných teplot). Uekv je ve vzorci (C.4) bez vlivu okrajové tepelné izolace ψ.

Závěr:
Pří výpočtu dle EN ISO 52016-1 volte přednostně výpočet tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině dle EN ISO 13 370 (θavg,year), jelikož se na tuto teplotu v čl. 6.6.5.1 odkazuje (tato možnost je dostupná v programu od verze 5.0.2). Pří výpočtu dle EN ISO 13 790 volte přednostně výpočet tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině dle EN ISO 13 370 (θavg,month), jelikož se na tuto teplotu viz čl. 8.2 a 8.3 odkazuje (i když míníme, že v EN ISO 52016-1. resp. EN ISO 13 3709:2019 se jedná o nápravu stavu pro stanovení Hg při kolísání měrných tepelných toků).
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže jsou popsány změny v programu v návaznosti na aktualizaci výše uvedených předpisů: vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. (účinná od 10.3.2020). Doplněny také úpravy v důsledku změny Z2 v STN 730540-2 (účinná od 1.8.2019).
listopad 2018
Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku
20. 11. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Do modulu ECB programu ENERGETIKA byla doplněna funkce, kterou uživatel rozhoduje o započítání měrné spotřeby energie na chlazení (CHL), nucené větrání (VZT) a vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) na straně požadavku či nikoliv podle podílu pokrytí podlahové plochy budovy těmito systémy.
leden 2017
Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016)
3. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.1.2017 počala platit změna vyhlášky MDVRR SR o energetické certifikaci budov na Slovensku - vyhláška 324/2016, která mění vyhlášku 364/2012. Změna vyhlášky je vyvolána zejména předepsáním náležitostí pro zpracování energetického certifikátu pro samostatnou část budovy (především byt), dále aktualizací některých hodnot emisních a primárních faktorů paliv, vstupních hodnot pro výpočet umělého osvětlení a také aktualizací některých textů původní vyhlášky, které nereagovaly na zpřísnění požadavků na úroveň výstavby dle období výstavby budovy.
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.