DEKSOFT | Legislativa, normy

Omezit pro:

březen 2025

STN 73 0540-3: 2025 STN 73 0540-3: 2025
	6. 3. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Od 1.1.2025 je platná změna normy STN 73 0540-3. Od tohoto data je třeba počítat s aktualizovanými normalizovanými klimadaty pro výpočet potřeby tepla/chladu v normalizovaném hodnocení energetické hospodárnosti budov.

Do katalogu klimadat byly tyto nové normalizované klimadata doplněny. Aby to nebylo tak jednoduché, tak nové jsou dvě položky:

klimadata s úhrnem solárního záření bez vlivu albeda (odrazivosti terénu)
klimadata s úhrnem solárního záření s vlivem albeda (odrazivosti terénu 20%)

Hodnoty úhrnného solárního záření jsou uvedeny v této nové STN 73 0540-3: 2025 v tabulkách 7c.1 (s uvažováním odrazivostí okolního terénu 20%) a 7c.2 (bez uvažováni odrazivosti okolního terénu).

Norma STN 73 0540-3: 2025 však neodpovídá (pokud jsme něco nepřehlédli) na otázku, jestli se má výpočet provést pro úhrny solárního záření bez nebo s odrazem. Použití solárního úhrnu záření včetně vlivu odrazu okolního terénu je samozřejmě výhodnější (vyšší hodnoty), protože snižuje potřebu tepla na vytápění (oproti požadovaným tabulkovým hodnotám).

V čl. 6.6 se pouze obecně píše:

Na výpočet potreby tepla na vykurovanie a na chladenie mesačnou metódou sa od 1. januára 2025 musia použiť údaje uvedené v tabuľkách 7b.1, 7b.2, 7b.3 a 7c.1 a 7c.2 pre vykurovacie obdobie a pre obdobie chladenia sa majú použiť údaje uvedené v tabuľkách 8b a 8c.

Do čl. 6.3 byla také doplněna poslední nová věta:

Návrhové priemerné mesačné teploty pre jednotlivé lokality na výpočty potreby tepla na vykurovanie a chladenie mesačnou metódou sa uvádzajú v STN EN ISO 13790/NA. Údaje sa nemôžu použiť na výpočty mernej potreby tepla na vykurovanie a chladenie ako normalizované na posúdenie energetickej hospodárnosti budov v zimnom a letnom období.

Tato poslední věta poměrně jasně uvádí, že klimatická data z národní přílohy (NA) STN EN ISO 13 790 nelze použít pro normalizované hodnocení. Bylo to nutno zdůraznit. Patrně to některé zpracovatele normalizovaného hodnocení k tomu svádělo. Obzvláště, byly-li tyto klimadata pro konkrétní lokalitu příznivější než ty normalizovaná.

Počet dennostupňů na vytápění:

V této části vysvětlíme jeden malý "nedoraz" tabulek 7b.1 až 7b.3 v nové STN 73 0540-3. Konkrétně jde o to, že s uvedenými průměrnými měsíčními teplotami pro období vytápění (měsíce I až IV, X až XII) nedávají v součtu přesně uváděnou hodnotu 3 440 K.den. A to ani pokud z těch průměrných teplot výslednou hodnotu dennostupňů zaokrouhlíme nahoru:

Jelikož jde o SW, který počítá přesně, ale jenom s tím, co je mu zadáno, tak v tabulce 1 protokolu SPRAVY v ř. 25 u dennostupňů se budou propisovat dle vybraného normalizovaného profilu užívání hodnoty dle tabulky výše podbarveně oranžově. Rozdíl oproti hodnotám v tab. 7b.1 až 7b.3 jsou minimální (< 0,15%). Pokud bychom měli k dispozici přesnější průměrné měsíční teploty než na jedno desetinné místo (v těchto tabulkách v normě), tak by výsledně dennostupně "seděly" samozřejmě přesně. Jen tak na okraj: pro vnitřní teplotu 20°C seděly ve starší normě STN 73 0540-3: 2012 dennostupně přesně pro zobrazené průměrné vnější teploty pro období vytápění.

Skrýt článek

duben 2024

Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je? Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je?
	8. 4. 2024 \| Autor: Ing.Martin Varga
	Uživatelé programu ENERGETIKA (modulu ECB) se poměrně často dožadují u konstrukcí přilehlých k zemině činitele teplotní redukce "b" ve výpočtu tepelných ztrát na hodnotě 1. Proč toto vyžadují a je to vůbec správně?

Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
	30. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.

Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce

Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.

Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
	11. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
	4. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.

EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.

EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.

Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA
	3. 4. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže jsou popsány změny v programu v návaznosti na aktualizaci výše uvedených předpisů: vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. (účinná od 10.3.2020). Doplněny také úpravy v důsledku změny Z2 v STN 730540-2 (účinná od 1.8.2019).

PROJEKTOVANIE A BIM
PROJEKTOVANIE A BIM

PROGRAMY PRE ŠPECIALISTOV
PROGRAMY PRE ŠPECIALISTOV

Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku
	20. 11. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do modulu ECB programu ENERGETIKA byla doplněna funkce, kterou uživatel rozhoduje o započítání měrné spotřeby energie na chlazení (CHL), nucené větrání (VZT) a vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) na straně požadavku či nikoliv podle podílu pokrytí podlahové plochy budovy těmito systémy.

Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016) Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016)
	3. 1. 2017 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Od 1.1.2017 počala platit změna vyhlášky MDVRR SR o energetické certifikaci budov na Slovensku - vyhláška 324/2016, která mění vyhlášku 364/2012. Změna vyhlášky je vyvolána zejména předepsáním náležitostí pro zpracování energetického certifikátu pro samostatnou část budovy (především byt), dále aktualizací některých hodnot emisních a primárních faktorů paliv, vstupních hodnot pro výpočet umělého osvětlení a také aktualizací některých textů původní vyhlášky, které nereagovaly na zpřísnění požadavků na úroveň výstavby dle období výstavby budovy.

Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
	8. 11. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.

Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
	30. 5. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.