Omezit pro: 
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
březen 2021
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
V tomto článku jsme uvedli důvod požadavku na zpracování PENB na každou část samostatně. V tomto článku uvedeme "jak na to".

Máme například objekt dle schématu A (model) a chceme zpracovat PENB pro každou ucelenou část budovy A i B. Obě ucelené části budovy mají společný suterén (např. garáže) s neupravovaným prostředím (tj. není v něm požadavek na cílovou teplotu na vytápění ani na chlazení). Ale v suterénu je minimálně spotřeba umělého osvětlení a také třeba nucené odvětrání. A tuto spotřebu ve společném nevytápěném prostoru potřebujeme rozdělit mezi oba PENB zpracované na "samostatné" nadzemní části.


Začneme například částí budovy A. Do programu zadáme 2 zóny a jeden nevytápěný prostor (Z1 - byty, Z2 - schodiště, Z3 - nevytápěná garáž). Nadzemní část budovy B u PENB zpracovaného na nadzemní část A postihneme v zadání tak, že dělící konstrukce mezi nevytápěnými suterénem a částí B zadáme jako vnitřní konstrukce k sousednímu prostoru. Profil užívání za těmito konstrukcemi volíme byty, resp. schodiště:



Zónu Z1 a Z2 zadáme tak, jak jsme u bytových domů zvyklí. Pouze zde upozorníme na to, že zastínění Fsh,O výplní a neprůsvitných konstrukcí je nutno v tomto PENB na nadzemní část A zadat dle zastínění částí B!

Zaměříme se nyní na nevytápěný prostor garáží. V něm nejprve zadáme osvětlovací soustavu nebo soustavy tak, jak reálně jsou instalovány a provozovány. Stejně tak to platí i pro zadané vzduchotechnické jednotky pro nucené větrání těchto prostor.

A nyní otázky: Jak docílit toho, aby jen poměrná část ze spotřeby elektřiny nevytápěného prostoru garáže se započítala do PENB pro nadzemní část A? A dle jakého poměru mezi PENB na část A a B tuto spotřebu nevytápěného suterénu  (garáží) rozdělit?

Na druhou otázku odpovíme, že pravděpodobně nejsystémovějším řešením bude tento poměr zjistit na základě poměru energeticky vztažných podlahových ploch jednotlivých nadzemních částí A a B, např.:


Na první otázku odpovíme tak, že je nutno dle výše uvedeného podílu upravit u zadání umělého osvětlení a vzduchotechniky ty parametry, které mají vliv na výslednou spotřebu energie těchto míst spotřeby. Ale je nutno to udělat tak, aby se tím ovlivnila pouze spotřeba energie, ale nikoliv hodnocené výkonnostní ukazazele těchto systémů.

U umělého osvětlení v tomto poměru dle podlahových ploch snížíme provozní doby u osvětlovací soustavy tD a tN, např.:
..a např.:


U vzduchotechniky v tomto poměru dle podlahových ploch snížíme poměrnou dobu provozu VZT jednotky. Pokud například víme, že celkově věží VZT max 30% z celkové délky každého výpočetního kroku, tak ve výše uvedených poměrech tento podíl dále v zadání snížíme,  např.:


..a např.:

Tímto máme zadání hotovo a provedeme výpočet PENB na část A. U PENB na část B postupujeme podobně. Tzn. soubor zadání pro část A zkopírujeme a uložíme jako PENB pro část B. V souboru zadání pro PENB na část B musíme udělat tyto změny:

  • Upravit zadání orientací a ploch u zón Z1 a Z2 dle části B (z hlediska pracnosti úpravy zde velmi záleží na tom, jak moc jsou nebo nejsou tyto nadzemní části shodné)
  • Na předchozí bod navazuje i případná úprava ploch vnitřních konstrukcí k sousednímu prostoru (simulace části A) u nevytápěného prostoru. Pokud je základna obou částí stejná, nemusíme nic měnit. Pokud nikoliv, je třeba toto zadání upravit.
  • Nezapomenout na úpravu zadání zastínění Fsh,O pro část B - nyní stíní objekt A !
  • U nevytápěného prostoru zadat poměrnou provozní dobu umělého osvětlení (tD a tN) pro část B
  • U nevytápěného prostoru zadat poměrnou provozní dobu VZT vzduchotechniky (ft,vent) pro část B

Ve výsledcích v protokolech mezivýsledků pak můžeme pro každou zónu a nevytápěný prostor spatřit spotřeby elektřiny na umělé osvětlení a nucenou dopravu vzduchu (tabulkově i v grafech). U nevytápěného prostoru garáží tak máme přehled, jaká poměrná část připadla v rámci hodnocení na PENB pro část A a pro část B.

květen 2020
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
prosinec 2016
Podrobné zadání tepelných vazeb - katalog 2D a 3D tepelných vazeb
15. 12. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 v modulech (MĚS, HOD, NZÚ), resp. od verze 4.2.9 v modulu ECB je umožněno zadávat vliv tepelných vazeb podrobně.
květen 2016
Galerie v RD - energeticky vztažná plocha
16. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dostali jsme zajímavý dotaz od uživatele DEKSOFT: "Dělám PENB na dvoupodlažní rodinný dům se zastavěnou plochou cca 120 m2. Zhruba na 1/3 domu je galerie, místnost s podlahou 1.NP je přes dvě podlaží. Nyní nastává otázka, jestli by plocha o zhruba 40 m2 ve 2.NP měla být započítána do energeticky vztažné plochy, či nikoliv." V tomto článku dáváme názor týmu DEKSOFT na tuto problematiku.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.