Omezit pro: 
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
březen 2021
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
květen 2020
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
prosinec 2016
Podrobné zadání tepelných vazeb - katalog 2D a 3D tepelných vazeb
15. 12. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 v modulech (MĚS, HOD, NZÚ), resp. od verze 4.2.9 v modulu ECB je umožněno zadávat vliv tepelných vazeb podrobně.
květen 2016
Galerie v RD - energeticky vztažná plocha
16. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dostali jsme zajímavý dotaz od uživatele DEKSOFT: "Dělám PENB na dvoupodlažní rodinný dům se zastavěnou plochou cca 120 m2. Zhruba na 1/3 domu je galerie, místnost s podlahou 1.NP je přes dvě podlaží. Nyní nastává otázka, jestli by plocha o zhruba 40 m2 ve 2.NP měla být započítána do energeticky vztažné plochy, či nikoliv." V tomto článku dáváme názor týmu DEKSOFT na tuto problematiku.
Definici energeticky vztažné podlahové plochy najdeme v zákoně 406/2000 Sb.:
r) celkovou energeticky vztažnou plochou je vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějími povrchy konstrukcí obálky budovy,

Tato definice nám neposkytuje přímou odpověď na otázku, ale můžeme se ji pokusit odvodit. Pokud má rodinný dům galerii ve 2.NP, pak je některá z místností vyšší než místnosti ostatní a zasahuje tak do dvou nebo více podlaží. Může se jednat například o obývací pokoj. Když se pokusíme obývací pokoj nějak geometricky popsat, tak mu přiřadíme určitou půdorysnou plochu a určitou světlou výšku. Světlá výška v tomto případě nebude zahrnovat jen jedno podlaží, bude to výška od podlahy obývacího pokoje až po nejbližší stropní nebo střešní konstrukci. Při tomto pojetí geometrie obývacího pokoje považujeme vzduch, neboli prostor v úrovni 2.NP stále za součást daného obývacího pokoje. Jeho podlahová plocha je zřejmá a není důvod ji započítávat 2x jen kvůli odlišné světlé výšce oproti ostatním místnostem. Dvojnásobné započtení podlahové plochy uceleného prostoru obývacího pokoje by nebylo v souladu s definicí výše.

Nezapočtení neexistující podlahy ve 2.NP dává smysl i z hlediska prosté logiky. Pořád se jedná o energeticky vztažnou podlahovou plochu. Ve druhém podlaží v místě obývacího pokoje žádná podlaha prostě není. Na zařazení budovy do kategorie energetické náročnosti nemá uvažování nebo neuvažování podlahy v 2.NP žádný vliv. V obou případech se stejná plocha buď projeví nebo neprojeví u hodnocené i referenční budovy. Mění se jen absolutní hodnoty měrné spotřeby energií.

K výše uvedenému se nabízí analogie - prostory schodišť a výtahů v bytových domech, u nichž se dle našich zkušeností obvykle ve výpočtech do energeticky vztažné plochy zahrnuje plocha v prostoru v každém podlaží. U schodiště je to určitě v pořádku. V každém podlaží má schodiště svou podlahovou půdorysnou plochu. Diskutabilní se to už se zrcadly schodišť, které prochází přes výšku všech podlaží. U malých zrcadel je zahrnutí podlahové plochy jistě zanedbatelným zjednodušením, u zrcadel, kam se vejde výtah nebo dokonce více výtahů, je zjednodušení významnější, ale v kontextu celé budovy pořád velkou roli hrát nebude.



Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.