Omezit pro: 
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
březen 2021
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
květen 2020
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
prosinec 2016
Podrobné zadání tepelných vazeb - katalog 2D a 3D tepelných vazeb
15. 12. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 v modulech (MĚS, HOD, NZÚ), resp. od verze 4.2.9 v modulu ECB je umožněno zadávat vliv tepelných vazeb podrobně.
Na formuláři zadání TEPELNÉ VAZBY přibyla v roletě další možnost možnost zadání tepelných vazeb:

"podrobným výpočtem [W/k]"



Pokud zvolíme tuto možnost, objeví se ikona pro vyvolání modálního okna pro podrobné zadání tepelných vazeb:




Níže je uvedeno modální okno v základním zobrazení pro jednozónový objekt. Jednotlivé tepelné vazby lze zadávat zvlášť dle prostředí, ke kterému jsou konstrukce přilehlé. Pro většinu případů to bude exteriér a zemina, případně sousední budova/prostor nebo sousední zóna/nevytápěný prostor.



Zadat lze na samostatné záložce libovolné množství liniových a bodových tepelných vazeb, které je nutno přiřadit k jednotlivým typům prostředí (exteriér, zemina, popř. sousední budova/prostor nebo sousední zóna nebo nevytápěný prostor).



Liniové tepelné vazby:

Zadat je nutno součinitel liniové tepelné vodivosti Ψ [W/mK] a celkovou délku této tepelné vazby l [m]. V případě potřeby lze kteroukoliv zadanou tepelnou vazbu pomocí ikony "popelnice" smazat.

např. na jednozónovém RD je stanoven součinitel liniové tepelné vodivosti ostění (napojení okenní konstrukce na obvodovou stěnu) na Ψ=0,091 [W/mK] a celková délka ostění byla spočítána na 55 m.



Bodové tepelné vazby:

Zadat je nutno součinitel bodové tepelné vodivosti κ [W/ksK] a celkový počet tohoto typu bodových tepelných vazeb ks [-]. V případě potřeby lze kteroukoliv zadanou tepelnou vazbu pomocí ikony "popelnice" smazat.

např. na jednozónovém RD je stanoven součinitel bodové tepelné vodivosti prostupu odvětrávacího potrubí na κ=1,563 [W/ksK] a počet těhto prostupů 1.

V modální okně se poté automaticky zvlášť uvede suma za všechny zadané liniové i bodové  tepelné vazby nacházející se na konstrukcích přilehlých k exteriéru, které se následně sečtou. Za každé prostředí: exteriér, zemina, přilehlá sousední zóna nebo nevytápěný prostor atd. je k dispozici souhrnná přirážka na tepelné vazby. Po zadání všech tepelných vazeb je nutno modální okno uložit. V poli se propíše součtová hodnota všech zadaných tepelných vazeb ∆Ht [W/K].



Kde získáme hodnoty liniového a bodového součinitele prostupu tepla pro vyplnění do modálního okna? Způsoby jsou možné dva:

- hodnotu máme předem připravenou / zjištěnou z externího výpočetního programu nebo z odborné publikace apod.
- vybereme typ tepelné vazby z katalogu 2D, resp. z katalogu 3D tepelných vazeb

Katalog vyvoláme pomocí oranžové ikony:



Katalog 2D tepelných vazeb bude postupně doplňován všemi typy tepelných vazeb. Obsahuje údaj o součiniteli tepelné vodivosti pro různé uvažované rozměrové soustavy dle ČSN EN ISO 13 789 (vnější, vnitřní, celkové vnitřní). Činitel tepelné vodivosti pro vnější rozměry narozdíl od dalších dvou hodnot bude uveden v katalogu vždy, protože jedině tento je dovolen použít pro výpočet. V ČR i SR je nutné dle ČSN (resp. STN) 73 0540-4 použít pro výpočet soustavu vnějších rozměrů.



V katalogu kromě těchto hodnot je uvedeno i schéma detailu tepelné vazby a také zdroj, ze kterého informace v katalogu pochází.



Katalo 3D tepelných vazeb je svou strukturou totožný. Stejně jako u jiných katalogů v programech DEKSOFT, je možné vkládat i vlastní detaily do katalogu pomocí ikony editace katalogu v pravém horním rohu  (na obrázku výše červeně vyznačena).

V protokolu energetického štítku obálky budovy (EŠOB) nebo v protokolu průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) se při tomto způsobu zadání zobrazí podrobně zadané tepelné vazby ve formě paušální přirážky ve [W/m2K] dle konkrétní výše. Její výše odpovídá sumě podrobně zadaných tepelných vazeb pro dané prostředí podělená souhrnou plochou konstrukcí přilehlých k danému prostředí.

Např.  pokud suma tepelných vazeb pro konstrukce přilehlých k exteriéru činí ∆Ht,ext = -24,00  [W/K], tak při celkové ploše obalových konstrukcí přilehlých k exteriéru 600 [m2] je výsledná přirážka -24 / 600 = -0,04 [W/m2K]. Stejným principem se stanoví zobrazená přirážka v protokolech na tepelné vazby pro každý typ prostředí.



U protokolů modulu ECB (Slovensko) se vliv podrobného zadání tepelných vazeb projeví v protokolu SPRAVY v tabulce 1 doplněním této informace do závorky u hodnoty průměrného vlivu tepelných vazeb v ř.48. Průměrný vliv tepelných vazeb je stanoven jako součet všech podrobně zadaných tepelných vazeb podělený plochou obálky budovy A.



Nově je také umožněno zadat na formuláři PLOCHY vliv okrajových tepelných izolací pro podlahu na terénu při výpočetním postupu dle ČSN EN ISO 13 370, resp. STN EN ISO 13 370 (u modulu ECB) přímo součinitelem linové tepelné vodivosti, případně využít detailů uvedených ve 2D katalogu:








květen 2016
Galerie v RD - energeticky vztažná plocha
16. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dostali jsme zajímavý dotaz od uživatele DEKSOFT: "Dělám PENB na dvoupodlažní rodinný dům se zastavěnou plochou cca 120 m2. Zhruba na 1/3 domu je galerie, místnost s podlahou 1.NP je přes dvě podlaží. Nyní nastává otázka, jestli by plocha o zhruba 40 m2 ve 2.NP měla být započítána do energeticky vztažné plochy, či nikoliv." V tomto článku dáváme názor týmu DEKSOFT na tuto problematiku.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.