duben 2024
Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je? Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je? | ||
8. 4. 2024 | Autor: Ing.Martin Varga | ||
Uživatelé programu ENERGETIKA (modulu ECB) se poměrně často dožadují u konstrukcí přilehlých k zemině činitele teplotní redukce "b" ve výpočtu tepelných ztrát na hodnotě 1. Proč toto vyžadují a je to vůbec správně? |
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) | ||
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. |
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce |
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání. |
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak | ||
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 | ||
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace. |
Příklad RD:
Nyní pár tabulek s uvedením výše infiltrace Vinf do objektu pro vybrané konfigurace zadání:
Závěr:
Tepelné
ztráty stanovené z požadovaného objemu větrání (Vnd) jsou u obou norem
stejné. Co způsobuje odlišnost je stanovená výše infiltrace (Vinf) a
její způsob zahrnutí ve výpočtu.
A) Způsob zahrnutí Vinf ve výpočtu:
EN ISO 13790:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = MAX (Vnd; Vinf), kdežto u nuceného větrání Vsum =Vnd+Vinf.
Mělo to svou logiku. U přirozeného větrání se teoreticky předpokládalo,
že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se tam čerstvý vzduch
dostane. Jestli cíleným otevíráním oken nebo netěstnostmi v obálce
budovy (zóny). Ve výpočtu se tedy uvažovala vyšší hodnota z objemu dle
profilu užívání Vnd (požadavek) a infiltrace (Vinf). Takže zadaná
netěsnost obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání projevila až
od hodnoty, která způsobila, že Vinf > Vnd. Do té doby změna hodnoty
n50 v zadání neměla vliv na výsledek. Naopak u nuceného větrání se
stanovená infiltrace Vinf vždy přičítala k Vnd. VZT jednotkou byl vždy
dopravován požadovaný objem Vnd a nad to se do budovy (zóny) dostávala
infiltrace Vinf. A tento objem bylo nutno také ohřát. Proto se stávalo v
případě vyšších hodnot n50, že při návrhu opatření instalace nuceného
větrání s rekuperací nebyl efekt úspory takový, jaký se předpokládal. Je
to způsobeno právě tím, že Vinf u přirozeného větrání se do jisté míry
(Vinf < Vnd) neprojevoval ve výpočtu. U nuceného větrání vždy. Proto
také dává jednoznačný smysl zejména při instalaci nuceného větrání
zabývat se i vzduchotěsností obálky budovy (zóny).
EN ISO 52016-1:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že i u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = Vnd+ Vinf. A to je hlavní rozdíl oproti výpočtu EN ISO 13790, který je v SW. U nuceného větrání zůstává princip stejný Vsum =Vnd+Vinf.
U přirozeného větrání je tedy přístup jiný. A z jiného úhlu pohledu to
svou logiku má také. Teoretický předpoklad u přirozeného větrání,
že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se do interiéru čerstvý
vzduch
dostane, byl opuštěn. Stejně tak byl opuštěn předpoklad, že v případě
Vinf < Vnd uživatel dorovná otevíráním výplní větrání na požadovaný
objem Vnd. Nově se rozlišuje objem vzduchu, který se do interiéru
dostane cíleným otevíráním výplní a tento objem se uvažuje za požadovaný
Vnd a objem, který se do interiéru dostane nežádoucí (nekontrolovanou)
infiltrací = Vinf. Zadaná netěstnost
obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání nově projevuje VŽDY.
Dává jednoznačný smysl zabývat se vzduchotěsností obálky budovy (zóny)
vždy, nejen u nuceného větrání. A to v rámci uceleného řešení zajištění
větrání v objektu. U nuceného větrání je způsob zahrnutí Vinf stejný
jako u EN ISO 13790. C) Vliv vstupů pro výpočet Vinf dle EN ISO 52016
Objem
infiltrace Vinf se dle EN ISO 52016-1 stanuje odlišným způsobem, což je
popsáno v samostatném článku (viz odkaz výše). Zde se jen zmíníme o
váze jednotlivých vstupů pro stanovení její výše. Níže jsou vstupy
seřazeny od nejvyššího vlivu po nejnižší pro tento příklad:
1) netěsnost obálky n50 (popř.q50)
2) křížné větrání ANO / NE
3) výška zóny
4) výška z podlahy zóny nad terénem
U
hodnoty n50 víme, co znamená a známe také obvyklé hodnoty. Tuto hodnotu
máme buď z měření nebo se použijí obvyklé hodnoty na základě
předpokládané kvality řešení stavby. Poměrně zásadní z hlediska výsledku
potřeby energie na větrání, do níž se promítá infiltrace, je volba
křížné provětrávání ANO/NE. To má zásadní význam na výši stanovení Vinf,
jak je patrno z následné ještě jednou uvedené tabulky porovnání:
Pokud
ji totiž změníme oproti výchozím vstupům v tomto příkladě z ANO na
volbu NE, tak vypočtený objem infiltrace Vinf klesne na 1/3 až na 1/5
(!) podle ostatních vstupů. Při volbě této rolety křížného provětrávání
je obzvlášť nutno věnovat pozornost této volbě, která po n50 zásadním
způsobem ovlivňuje výslednou tepelnou ztrátu větráním prostřednictvím
infiltrace. U ostatních vstupů je vliv navýšení v tomto příkladu od
cca 1/3 po cca 1/20 (obecně samozřejmě podle toho, jestli hodnotu
zvyšujeme nebo snižujeme a jakou její výši zadáme)
U definice křížného provětrávání je uvedeno v normě EN ISO 16 798-7 v čl. 3.10 tato definice křížného větrání:
Přirozená
ventilace, při které proudění vzduchu vyplývá zejména z vlivů tlaku na
fasády budovy a kde jsou "komínové efekty" v budově méně důležité.
Zároveň
je nutno velmi zvážit, pokud v rámci zóny jsou plné dělící konstrukce
(stropy, stěny se zavřenými dveřmi), které rozdělují vnitřní prostor a
tvoří tedy zásadní překážku pro volné "křížné" provětrávání skrz celou
budovu, resp. zónu, zda-li je křížné provětrávání ANO. Tuto možnost bychom
spíše doporučovali u volně trvale propojených prostorů. V opačném případě doporučujeme volit volbu NE.
D) Porovnání objemu vzduchu pro výpočet tepelné ztráty větráním dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016 pro tento příklad:
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020. |
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12. |
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup. |
duben 2020
Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA Změny vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. a změna STN 73 0540-2 Z2 v modulu ECB programu ENERGETIKA | ||
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže jsou popsány změny v programu v návaznosti na aktualizaci výše uvedených předpisů: vyhlášky o EHB 35/2020 Z.z. (účinná od 10.3.2020). Doplněny také úpravy v důsledku změny Z2 v STN 730540-2 (účinná od 1.8.2019). |
listopad 2018
Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku Funkce započítání měrné spotřeby CHL,VZT, VZV na straně požadavku | ||
20. 11. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do modulu ECB programu ENERGETIKA byla doplněna funkce, kterou uživatel rozhoduje o započítání měrné spotřeby energie na chlazení (CHL), nucené větrání (VZT) a vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) na straně požadavku či nikoliv podle podílu pokrytí podlahové plochy budovy těmito systémy. |
leden 2017
Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016) Změna vyhlášky o energetickej hospodárnosti budov na SR (324/2016) | ||
3. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od 1.1.2017 počala platit změna vyhlášky MDVRR SR o energetické certifikaci budov na Slovensku - vyhláška 324/2016, která mění vyhlášku 364/2012. Změna vyhlášky je vyvolána zejména předepsáním náležitostí pro zpracování energetického certifikátu pro samostatnou část budovy (především byt), dále aktualizací některých hodnot emisních a primárních faktorů paliv, vstupních hodnot pro výpočet umělého osvětlení a také aktualizací některých textů původní vyhlášky, které nereagovaly na zpřísnění požadavků na úroveň výstavby dle období výstavby budovy. |
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D | ||
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže. |
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR | ||
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice. |