Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou řekneme, že v měsíčním kroku výpočtu případná instalace baterie nemá žádný výpočtový vliv! Pouze v protokolu SPRAVY v kap. 7 (popis technikcých systémů budovy)  se můžeme dozvědět informace o typu a instalované kapacitě baterií. A to ještě přesně nevíme, kde přesně se to má uvádět, protože OZE samostatnou kapitolu nemá na rozdíl od technických systémů hodnocených míst spotřeby: vytápění, příprava TV, chlazení+větrání+vylhkostní úprava vzduchu, osvětlení. Předpokládáme, že popis FVE bude patrně uveden v nadpisu "Iné:" u umělého osvětlení. Zkrátka trochu nesystémovost předpisu protokolu SPRAVY.

Na podformuláři zadání FVE (formulář zadání OZE) jsou uvedená pole pro vepsání příslušných parametrů ohledně akumulace elektřiny do baterií z FVE systému:

Proč baterie nemá u měsíčního výpočtu vliv? Pracujeme-li s měsíčním krokem výpočtu, tak není principiálně možné reálně podrobně posoudit procento využití elektřiny produkované fotovoltaickým systémem ani bez baterií, ani s bateriemi.

Toto zásadní omezení je všeobecně známo, proto také např. od 1.1.2023 bude v ČR nutno pro hodnocení ENB počítat objekty, kde je instalována výroba elektřiny pro vlastní spotřebu v hodinovém kroku výpočtu (stejně jako případy se strojním chlazením nebo vlhkostní úpravou).

Ale zpět k měsíčními výpočtu v modulu ECB, kde platí tyto pravidla:

Modelová situace v grafu výše: Máme zde spotřebu elektrické energie objektu pro každý měsíc (pouze hodnocená místa spotřeby). A současně vyznačenou produkci elektřiny z FVE rozdělenou na části:

 

Proto, pokud při zpracování ECB zadáváme FVE, tak je třeba mít na paměti, že vliv instalované FVE pro účely hodnocení ECB nemá nic společného s realitou a jedná se pouze o "administrativní" předpis, jak toto ve výpočtu ECB postihovat. Ty hlavní důvody, proč to nemá nic společného s realitou, jsou:

Ano, šlo by to udělat logičtěji tak, že toto reálnější procento využití elektřiny FVE v budově pro hodnocená místa spotřeby zjistíme přesněji (a poté dosadíme do programu s měsíčním výpočtem jako výsledek). Takové řešení ovšem nemůžeme při běžném zpracování u měsíčního kroku vyžadovat. Vedlo by to k podstatně náročnějším úkonům při zpracování certifikátu, ze kterého by se v určité části musel stát již nyní hodinový výpočet. Lépe ještě podrobnější až s 10 nebo 5 min podrobností kroku intervalu (pro "subdodávku" zjištění reálného podílu využití elektřiny z FVE pro hodnocená místa spotřeby). Proto si počkejme na hodinový výpočet, který snad bude někdy v budoucnu nunto použít pro bilancování produkce a spotřeby elektřiny  pro výpočet certifikátu. Pak už  bude bilancování podstatně blíže realitě.  To by s sebou mohlo samozřejmě přinést jeden problém pro objekty hodnocené v hodinovém kroku s ostrovním systémem FVE bez baterií: objekty, které v měsíčním výpočtu vyhovovaly, nově by v hodinovém výpočtu bez jakékoliv změny projektu už nevyhovovaly (podstatně se sníží % využití elektřiny FVE v objektu).

Níže malá  "ilustrace" celkové spotřeby elektřiny (tedy včetně spotřebičů, které se nehodnotí v rámci certifikátu) v běžné domácnosti a hodnota využití závislá na kroku bilancování produkce a využití elektřiny z FVE u systému bez baterií. Modrá barva je průběh spotřeby elektřiny, oranžová je průběh produkce elektřiny z FVE. Dle kroku bilancování máme využití od 100% (roční bilancování, je-li celková produkce elektřiny vyšší než celková spotřeba), 83% pro měsíční, 22% pro hodinové, až po nějakých reálných 19% při 5-ti minutovém kroku bilancování využití v tomto modelovém případě. Vliv délky časové jednotky pro bilancování má zásadní vliv u systémů bez baterií. Ten zásadní zlom je však mezi měsíčním a hodinovým krokem bilancování (mezi hodinovým a 5-ti nebo 10-ti minutovým krokem už takový zásadní rozdíl v bilancování není).

Z modelového příkladu výše je patrné, že z hlediska metodiky nás nemusí "mrzet", že vliv baterií nelze v měsíčním výpočtu nijak postihnout. Z hlediska míry využití elektřiny z FVE je výpočet pro certifkát více než velmi pozitivní kvůli měsíčnímu kroku bilancování. Snad někdy v budoucnu bude pro tyto případy nutno použít hodinový výpočet. Při hodinovém výpočtu už bude možno alespoň základním způsobem ve výpočtu postihnout systémy s a bez baterií.

No jo, ale co když u hodnoceného objektu máme FVE, ale minimum spotřebičů na elektřinu pro hodnocená místa spotřeby v rámci certifikátu? Viz graf níže, kde je na elektřinu jen pomocná energie na vytápění a přípravu TV a umělé osvětlení. Systém chlazení a VZT není v certifikátu hodnoceno, i když jde o administrativní budovu, protože třeba neprokrývají tyto systémy více jak 80% podlahové plochy:

V takovém případě se snižuje pozitivní vliv instalované FVE na globální ukazatel, ačkoliv její plocha i produkce elektřny je stejná jako na prvním grafu výše. Snižuje se totiž objem elektřiny využité v budově a naopak se zvyšuje podíl produkce na "export", který má vliv pouze na označení "+" u kategorie A0. "Export" je schválně v uvozovkách, protože reálně může být samozřejmě vše využto v budově (nehodnoceným místy spotřeby), ale to princip měsíčního výpočtu a hodnocených míst spotřeby neumí zohlednit.

Musíme tedy i v rámci výpočtové metodiky pro hodnocení budovy maximalizovat využití elektřny na místě (v budově). V takovém případě se nabízí akumulace elektřiny z FVE do zásobníků na přípravu TV nebo i pro vytápění. Pak lze elektřinu ze sítě (konvertovanou na teplo) využít i u hodnocených míst spotřeby, které primárně nepoužívají energonositel "elektřina ze sítě", ale jakýkoliv jiný, který je použit pro "výrobu" tepla. např. zemní plyn, uhlí apod.

Na podformuláři zadání FVE to pak zadáme například takto:

Podrobněji k tomu viz tento článek v technické knihovně v bodě ad 1):