+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
červenec 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ?
29. 7. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
březen 2021
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
duben 2018
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
září 2016
Strop k nevytápěnému prostoru pod střechou - stanovení požadavku a volba výpočtu
6. 9. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
V roce 2016 začaly probíhat poměrně intenzivní kontroly energetických dokumentů Státní energetickou inspekcí (SEI). Energetičtí specialisté se na nás obrací na konzultaci připomínek SEI. V tomto článku zmiňuji jednu z připomínek, která se týká zadávání stropních konstrukcí pod nevytápěným prostorem. Původní článek z dubna 2016 byl revidován - byl zpřesněn přístup k půdám bez tepelné izolace.
květen 2016
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
prosinec 2015
Možnosti zadání součinitele prostupu tepla do aplikace ENERGETIKA
7. 12. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek shrnuje možnosti zadání součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí a výplní otvorů do apliakce ENERGETIKA.
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
Vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem z hlediska požadavků:

Pokud máme vícezónový model s odlišnými požadavky na vnitřní návrhovou teplotu Ɵi = [oC], stanoví se výsledný požadovaný součinitel prostupu tepla Uem,N pro celou budovu jako vážený průměr stanovených požadavků na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N,j pro jednotlivé zóny podle objemů dílčích zón z vnějších rozměrů Vj [m3] (U vícezónových modelů vede hranice pro stanovení objemů z vnějších rozměrů osou dělících konstrukcí mezi zónami, pokud se jedná o vytápěné zóny. Pokud se jedná o styk vytápěné a nevytápěné zóny, vede hranice po vnějším líci dělící konstrukce směrem k nevytápěnému prostoru, resp. zóně.). Stejný postup platí i pro stanovení výsledného součinitele prostupu tepla hodnocené budovy Uem.

Uem,N = Σ (Uem,N,j * Vj) / ΣVj  [1]

Potud je postup dle ČSN 73 0540-2 a dle vyhlášky 78/2013 Sb. shodný. Ve vyhodnocení a tedy v hranicích pro jednotlivé třídy pro „barevný štítek“ nastává rozdíl.

VYHODNOCENÍ DLE NORMY ČSN 73 0540-2 (protokol EŠOB)

Požadavek na součinitel prostupu tepla Uem,N,20 je ještě omezen následujícími pravidly uvedenými v tabulce 5 čl. 5.3.4 normy ČSN 73 0540-2.

•    Pro nové obytné budovy (tedy RD a BD) smí být nejvýše Uem,N,20,max =0,50 [W/m2K],
•    Pro všechny ostatní budovy je požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla omezen na:
                          - pro A/V ≤ 0,20 Uem,N,20,max =1,05 [W/m2K],
                           -pro A/V > 1,00 Uem,N,20,max =0,45 [W/m2K],
                           -pro ostatní A/V Uem,N,20,max =0,30+0,15/(A/V) [W/m2K],

Pokud tedy výsledný požadovaný průměrný součinitel Uem,N,20 s použitím požadovaných hodnot UN,20,j pro jednotlivé dílčí konstrukce a přirážky na tepelné vazby ΔUem =0,02 [W/m2K] pro výpočet stanovení požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla přesahuje tyto limity pro daný typ objektu (případně zóny), uvažují se maximálně tyto limity. Poté, pokud pro daný typ budovy (případně zóny) je vnitřní návrhová teplota Ɵi mimo interval <18oC ; 22oC>, přenásobuje se požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla Uem,N,20 ještě činitelem e [-], který zohledňuje nižší, případně vyšší, návrhovou teplotu v zóně. Pokud máme vícezónový objekt, tak až po těchto „úpravách“ vstupuje požadovaná hodnota Uem,N do výpočtu dle vzorce [1]. Takto získaný požadavek je tedy referenční požadavkem na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,N pro hodnocenou budovu dle ČSN 73 0450-2.

Podle ČSN 73 0540-2 se průměrný součinitel prostupu tepla Uem zařazuje do klasifikační stupnice. Hranice stupnic jednotlivých tříd pro zatřídění průměrného součinitele prostupu tepla do „barevného štítku - EŠOB“ jsou stanoveny dle normového požadavku Uem,N.



VYHODNOCENÍ DLE VYHLÁŠKY Č. 78/2013 SB. (PENB)

Požadavek na součinitel prostupu tepla Uem,N,20 je ještě omezen následujícími pravidly uvedenými v příloze č. 1 vyhlášky 78/2013 Sb.

Podle přílohy č. 1 vyhlášky je nutné výsledný požadovaný průměrný součinitel obálky budovy Uem,N,20 přenásobit redukčním činitelem fR [-], který podle přílohy č. 2 vyhlášky nabývá hodnot dle zvoleného typu referenční budovy pro hodnocenou budovu:



Uem,N,20,R = Uem,N,20  * fR   [2]

A dále platí limity pouze pro všechny nové budovy:

•    Pro nové obytné budovy (tedy RD a BD) smí být nejvýše Uem,N,20,R,max =0,50 [W/m2K],
•    Pro všechny ostatní nové budovy je požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla omezen na:
                          - pro A/V ≤ 0,20 Uem,N,20,R,max =1,05 [W/m2K],
                           -pro A/V > 1,00 Uem,N,20,R,max =0,45 [W/m2K],
                           -pro ostatní A/V  Uem,N,20,R,max =0,30+0,15/(A/V) [W/m2K],

Pokud tedy požadovaný – referenční - průměrný součinitel Uem,N,20,R stanovený dle vzorce [2] s použitím požadovaných hodnot UN,20,j [W/m2K]   pro jednotlivé dílčí konstrukce, přirážky na tepelné vazby ΔUem =0,02 [W/m2K] a činitelem fR  pro výpočet stanovení referenčního požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla přesahuje tyto limity pro daný typ nového objektu (případně zóny), uvažují se maximálně tyto limity. To ale platí pouze pro nově stavěné budovy na rozdíl od normy ČSN 73 0540-2, kde jsou stanoveny limity pro všechny budovy - i stávající! Pokud pro daný typ budovy (případně zóny) je vnitřní návrhová teplota Ɵi mimo interval <18oC ; 22oC>, přenásobuje se požadovaná – referenční - hodnota součinitele prostupu tepla Uem,N,20,R ještě činitelem e [-], který zohledňuje nižší, případně vyšší, návrhovou teplotu v zóně.

Uem,R = Uem,N,20,R *e   [3]

Pokud máme vícezónový objekt, až po těchto „úpravách“ vstupuje požadovaná hodnota Uem,R do výpočtu dle vzorce [1]. Takto získaný požadavek je tedy referenční požadavkem na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,R pro posouzení hodnocené budovy dle vyhlášky 78/2013 Sb. v protokolu průkazu, ale:

Dle §9 odst. (6) a (7) vyhlášky je uvedeno, že hranice klasifikačních tříd v grafickém vyjádření průkazu energetické náročnosti budovy jsou vždy pro typ referenční budovy : nová budova.

Podle přílohy č. 1 vyhlášky je nutné pro získání klasifikační stupnice pro zatřídění Uem vždy použít hodnotu redukčního činitele fR pro novou budovu. Viz [2].



To znamená, že průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem hodnocené budovy zařazujeme do jednotlivých klasifikačních stupnic v grafickém vyjádření průkazu odvozených vždy od referenčního požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,R,nová pro novou budovu!

Bez ohledu na to, jestli budova (případně zóna) reálně má přiřazen referenční požadavek „stávající budova a její změna“ nebo „nová budova“ nebo „budova s téměř nulovou spotřebou energie“. Pro všechny tyto tři typy referenčních požadavků je stejná klasifikační stupnice pro zařazení Uem v grafickém vyjádření průkazu.



*Pokud lze slovní hodnocení klasifikačních tříd ze stupnice pro celkovou dodanou energii z grafického vyjádření průkazu použít i pro stupnici pro vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla Uem.

Shrnutí:
V protokolu průkazu energetické náročnosti budovy hodnotíme, zda je splněn požadavek či nikoliv na průměrný součinitel prostupu tepla Uem,R stanoveného dle vzorce [2], resp. [3], do kterého jsou dosazeny pro každou zónu redukční činitele fR dle skutečného přiřazeného požadavku na referenční budovu. Hranice energetických tříd pro zařazení Uem v grafickém vyjádření průkazu stanovujeme vždy podle Uem,R,nová tzn. s redukčním činitelem fR=0,80.

Pokud má celá posuzovaná budova, resp. všechny její zóny přiřazený typ referenčního požadavku „nová budova“, je referenční požadavek Uem,R,nová (hranice mezi klasifikačními třídami C a D v grafickém vyjádření průkazu) shodný s referenčním požadavkem Uem,R podle kterého hodnotíme splnění požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla v protokolu průkazu.



V protokolu průkazu se však již průměrný součinitel prostupu tepla nezařazuje do jednotlivých tříd, hodnotí se pouze, zda splňuje nebo nesplňuje referenční požadavky. Tzn. v tabulce IV uvedené výše nás „zajímá“ pouze hranice referenčního požadavku Uem,R na průměrný součinitel prostupu tepla. A pouze toto hodnocení Uem v protokolu průkazu energetické náročnosti je závazné. Nikoliv to, jak vychází klasifikace Uem ve "štítku průkazu".

Výše uvedené principy hodnocení Uem dle vyhlášky 78/2013 Sb. o ENB má samozřejmě tyto důsledky, které znamenají, že se nelze kromě nových budov orientovat o splnění požadavků na Uem hodnocené budovy podle "štítku průkazu":

Příklad:
1)
Můžeme dosáhnout výsledku pro změnu dokončené budovy takového, že v grafickém vyjádření průkazu bude Uem hodnocené budovy zařazeno do třídy D (méně úsporná) a v protokolu průkazu bude hodnoceno Uem jako vyhovující. Přitom ve „štítku“ obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 bude Uem zařazeno ve třídě C (vyhovující). To za předpokladu, že se v tomto případě neuplatňuji omezující limity, které mají jiná pravidla pro uplatnění pro stanovení požadavku dle ČSN 73 0540-2 a dle vyhlášky 78/2013 Sb. (viz výše)
2)
Můžeme dosáhnout výsledku pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie takového, že v grafickém vyjádření průkazu bude Uem hodnocené budovy zařazeno do třídy C (úsporná) a v protokolu průkazu bude hodnoceno Uem jako nevyhovující. Přitom ve „štítku“ obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 bude Uem zařazeno ve třídě C (vyhovující) nebo dokonce ve třídě B (úsporná). To za předpokladu, že se v tomto případě neuplatňuji omezující limity, které mají jiná pravidla pro uplatnění pro stanovení požadavku dle ČSN 73 0540-2 a dle vyhlášky 78/2013 Sb.
(viz výše)

listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.
květen 2014
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.
duben 2014
Zadání konstrukcí v ENERGETICE pomocí jednotlivých vrstev materiálů
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Konstrukce pro potřeby aplikace ENERGETIKA je možno detailně zadat v aplikaci Tepelná technika 1D, která je pro stanovení součinitele prostupu tepla zcela ZDARMA včetně podrobných pomocných výpočtů dle ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540-4.