• Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
  

• Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.
  

• Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem NEJSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem není použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)

Hodnocení výpočtu Uem (dle platné vyhlášky)

• Průměrný součinitel prostupu tepla se vztahuje k obálce budovy nebo zóny nikoliv k objemu. Protože není jednotný poměr mezi A/V pro různé proporce zón, není ani správné průměrný součinitel prostupu tepla Uem pro celou budovu průměrovat podle objemu zón. Zóna, která má A/V vyšší (plocha obálky k obestavěnému objemu), tak má při tomto způsobu průměrování nižší vliv na výsledný průměrný součinitel prostupu tepla celé budovy Uem, než by měla mít a naopak.
  

• I kdyby způsob zprůměrování Uem pro celou budovu byl zvolen správně, tak při takto zprůměrovaném Uem (podle  objemů zón) pro celkovou budovu neumíme z této výsledné hodnoty zjistit tepelnou ztrátu Q [W] celé budovy, protože nevíme, jakým rozdílem teplot ∆θie [°C] tuto hodnotu přenásobit. Dílčí hodnoty Uem pro jednotlivé zóny byly stanoveny pro jiný teplotný rozdíl pro každou zónu (v tomto případě ∆θie,Z1 = 35°C a ∆θie,Z2 = 31°C),  tzn. že v obou případech zón konstrukce k exteriéru mají redukční činitel měrných tepelných ztrát b=1,00

• Prvním  předpokladem správného zprůměrování dílčích Uem za jednotlivé zóny (u vícezónových budov) je vztahovat výpočet vždy k jednomu teplotnímu rozdílu ∆θie [°C].  Např. podle zóny s nejvyšší návrhovou teplotou v hodnocené budově  => pak lze i z průměrného Uem za celou budovu (zprůměrované podle obálek A - viz níže) získat tepelné ztráty Q [W] pro budovu jako celek. Při tomto postupu i redukční činitele "b" budou mít pro dělící konstrukce mezi zónami shodnou hodnotu jen s opačným znaménkem (lepší vizuální kontrola). Tzn. v tomto případě budou shodné již měrné tepelné toky a nikoliv až tepelné ztráty.

v děliteli použít vždy jednotný teplotní rozdíl pro všechny zóny v celé budově: (θi - θe) = ∆θie = jednotný teplotní rozdíl pro hodnocenou budovu

• Druhým předpokladem, navazujícím na první, je průměrovat dílčí Uem pro stanovení Uem pro celou budovu podle ploch obálek jednotlivých zón A [m2].  Protože, jak již bylo zmíněno v komentáři výše, Uem je parametr, který udává vlastnosti obálky budovy nebo zóny, nikoliv vlastnosti objemu vzduchu budovy nebo zón.
  

• Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
  

• Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.
  

• Navržený způsob použití jednotného teplotního rozdílu ∆θie pro stanovení měrných tepelných toků prostupem tepla je základním předpokladem pro správné stanovení Uem za celou budovu zprůměrováním dílčích Uem zón podle ploch obálek zón. Po těchto úpravách je i hodnota Uem pro celou budovu konzistentní s tepelnou ztrátou budovy, protože ji lze z celkové hodnoty Uem za celou budovu jednoduše stanovit.
  

• Má-li být výpočet potřeby tepla na vytápění u jednotlivých zón konzistentní s hodnotou Uem, je nutno přihlédnout ke specifikům výpočtu vícezónových budov a zejména z tohoto hlediska upravit definici obálky budovy nebo zóny pro výpočet Uem. (Do výpočtu zahrnout kladné i záporné tepelné toky mezi zónami)

• Má-li být výpočet průměrného součinitele prostupu tepla Uem za celou budovu správný, musí být stanovení měrných tepelných toků pro všechny zóny vztaženo k jednotmu teplotnímu rozdílu ∆θie a musí být průměrován podle ploch obálek jednotlivých zón, nikoliv podle objemů zón.