listopad 2024
Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE | ||
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich. |
Do souboru s výchozím stavem lze nahrát soubor pro navrhovaný stav Do souboru s výchozím stavem lze nahrát soubor pro navrhovaný stav | ||
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA lze do zadání souboru s výchozím stavem nahrát z archivu výpočtů soubor "dkp" s navrhovaným stavem. Odpadá tak nutnost ručně přepisovat výsledky z navrhovaného stavu do formuláře zadání NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ souboru s výchozím (stávajícím) stavem. |
Legenda (vysvětlení) k údajům v tabulkách protokolu mezivýsledků Legenda (vysvětlení) k údajům v tabulkách protokolu mezivýsledků | ||
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku je uvedeno základní vysvětlení popisků (označení) vypisovaných údajů v tabulkách protokolu mezivýsledků programu ENERGETIKA. |
duben 2024
Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je? Činitel teplotní redukce b=1 u konstrukcí přilehlých k zemině ...jak to je? | ||
8. 4. 2024 | Autor: Ing.Martin Varga | ||
Uživatelé programu ENERGETIKA (modulu ECB) se poměrně často dožadují u konstrukcí přilehlých k zemině činitele teplotní redukce "b" ve výpočtu tepelných ztrát na hodnotě 1. Proč toto vyžadují a je to vůbec správně? |
červenec 2022
Jaký vliv mají instalované baterie u FVE u měsíčního výpočtu na hodnocení EHB? Jaký vliv mají instalované baterie u FVE u měsíčního výpočtu na hodnocení EHB? | ||
12. 7. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V souvislosti se zpřísňujícími požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů při hodnocení EHB se stále častěji jako kompenzační prostředek používá instalace OZE. V tomto případě se zaměříme na FVE a v článku uvedeme, jaký vliv na výsledek hodnocení EHB dle metodiky uvedené ve vyhlášce má takový navrhovaný systém s baterií a bez baterie. |
květen 2022
ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV | ||
11. 5. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy. |
únor 2022
Změna podmínek pro klasifikaci globálního ukazatele ve třídě A0 Změna podmínek pro klasifikaci globálního ukazatele ve třídě A0 | ||
18. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Dle www.inforeg.sk je nutno od 1.2.2022 splňovat pro klasifikaci budov ve třídě A0 globálního ukazatele současně i podmínku, že využití místního obnovitelného zdroje v budově pro hodnocená místa v rámci EHB je > 0 kWh/rok. Tuto novou podmínku splňují i objekty bez využití místního OZE, pokud jsou napojeny na CZT, je-li "založeno" na obnovitelných zdrojích energie. |
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově |
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor. |
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí. |
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících. |
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách. |
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu | ||
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling. |
srpen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ? | ||
12. 8. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme. |
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 | ||
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí. |
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření | ||
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď. |
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) | ||
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. |
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce |
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání. |
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak | ||
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 | ||
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace. |
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020. |
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12. |
Obecně výpočtové postupy pro stanovení potřeby
tepla na vytápění a chladu na chlazení uvažují s vlivem přerušovaného
nebo poklesu vytápění, resp. chlazení. Je jen o to, jakým způsobem je ve
výpočtu tento vliv postihnut v rámci zvoleného výpočtového kroku.
Hodinový krok má v tomto nespornou výhodu a s přerušeným nebo sníženým
vytápěním, resp. chlazením nemá "problém". V rámci hodinového výpočtu
jsou známé požadavky pro každou hodinu a výpočet vnitřní teploty v zóně
je spojitý, tj. teplota v zóně v řešený výpočetní krok je závislá na
teplotě v zóně v předchozí výpočetní krok. V tomto článku se však budeme
podrobněji věnovat jen měsíčnímu výpočetnímu kroku.
Pro lepší pochopení rozdílu v přístupu mezi oběma normami doporučujeme přečíst tento
článek, který podrobně popisoval způsoby zahrnutí vlivu přerušovaného
vytápění a chlazení podle EN ISO 13 790 i úskalí způsobu zapracování
přerušovaného vytápění/chlazení v této normě.
V
normě EN ISO 52016-1 si byli těchto úskalí popsaných v článku výše
vědomi, a proto přepracovali způsob zahrnutí vlivu přerušovaného nebo
sníženého vytápění v zóně. Proto se v případě výpočtu podle této normy
setkáme jenom s těmito případy:
VYTÁPĚNÍ:
V
případě, pokud není v zóně vyžadována kontinuálně stejná teplota
(případ výpočtu A), uvažuje program podle této normy rovnou pouze s
typem výpočtu B4. V tomto případě je však pomocí redukčního činitele
"aH,red" redukována nikoliv potřeba tepla na vytápění QH,nd stanovená
pro cílovou teplotu na vytápění v provozní době, ale pouze přímo
výpočtová teplota pro výpočet QH,nd. A to je podstatný rozdíl.
A
také vzhledem k způsobu stanovení činitele aH,red (odlišně od EN ISO
13790) reflektuje jeho výše na délku mimoprovozní doby (přerušené nebo
snížené vytápění) včetně teplot požadovaných v těchto mimoprovozních
dobách (den, noc, víkend atd.).
Podle normy ČSN EN
ISO 52 016-1 se pro případ A i B4 (i část C) potřeba tepla na
vytápění stanoví takto:
QH,nd = (Ht+Hv) * (θint,H,calc - θe) * t - QH,gn * nH,gn (98)
Tento vzorec je v případě typu výpočtu A (popř. část C) stejný jako
v případě normy ČSN EN ISO 13790. Ale v případě typu výpočtu B4 už
shoda s EN ISO 13 790 nepanuje. V normě EN ISO 52 016 jsou totiž případy
B4 regulovány pouze pomocí výpočtové teploty v zóně (neplést s
návrhovou teplotou ani s požadovanými teplotami na vytápění v provozní
nebo mimoprovozní době).
V případě typu výpočtu A (= stejná teplota celý měsíc) platí:
θint,H,calc = θint,H,set,I (=> všechny hodiny v měsíci provozní) (-)
nebo
θint,H,calc = θint,H,set,II (=> všechny hodiny v měsíci mimoprovozní) (-)
V případě typu výpočtu B4 (= průměrná teplota v zóně) platí:
θint,H,calc = aH,red * (θint,H,set,I - θe) + θe (140)
aH,red = 1 - (1- aH,red,day) - (1- aH,red,night) - (1- aH,red,wknd) (141)
aH,red,i = 1 - fH,red,i + fH,red,i * dθH,red,i (142)
fH,red,i = ΔtH,red,i * nrep,H,red,i / ( 24 * 7 ) (143)
fH,red,i = ΔtH,red,i * nrep,H,red,i / ( 24 * 7 ) (143)
pro fH,red,i ≥ 1: dθH,red,i = dθfloat + ( (1- dθfloat) / ( ΔtH,red,low,i / TauH) ) * (1-e^(-(ΔtH,red,i/ TauH)) (149)
pro fH,red,i < 1: dθH,red,i = dθfloat + ( (1- θint,H,set,I) / ( ΔtH,red,i / TauH) ) + fH,red,i * dθfloat + (1-fH,red,low,i) * dθ,set,H,low,i (150)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤ 0: dθ,float = 1,00 (145)
pro (θint,H,set,I - θe) > 0: dθ,float = QH,gn / ( ( Ht+Hv ) * ( θ,int,H,set,I - θe) * t ) (146)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤ 0: dθ,set,H,low,i = 1,00 (-)
pro (θint,H,set,II,i - θe) ≤ 0: dθ,set,H,low,i = 0,00 (-)pro (dθ,set,H,low,I - dθ,float) ≤ 0: fH,red,H,low,i = 1,00 (-)
pro dθ,float = 0: fH,red,H,low,i = 0,00 (-)
pro ostaní případy: fH,red,H,low,i = ( ΔtH,red,low,i / TauH ) / ( ΔtH,red,i / TauH ) (147)
ΔtH,red,low,i / TauH = - LN ( ( dθ,set,H,low,i - dθ,float ) / ( 1 - dθ,float ) (148)
Poznámka:
Na výše uvedených rovnicích je patrné, že není úplně snadné "správně"
stanovit průměrnou výpočtovou teplotu v zóně s prerušovaným vytápěním v
případě, kdy by si ji uživatel chtěl stanovit předem, a tu zadal do
programu jako kontinuální průměrnou teplotu v zóně. Tím by výpočet
proběhl jako pro typ výpočtu A s tím, že uživatel by zadal tuto předem
stanovenou průměrnou výpočtovou teplotu v zóně do pole pro cílovou
teplotu na vytápění v provozní dobu. Samozřejmě by pak musel označit
jako provozní hodiny všechny hodiny v měsíci. Nebo alternativně nikoliv,
ale pak by musel stejnou teplotu zadat i do pole pro cílovou teplotu na
vytápění v mimoprovozní dobu.
Index
"i" v rovnicích výše značí, že se daný parametr počítá pro každou
redukovanou teplotu a dobu redukovaného vytápění. Norma standardně
počítá až se třemi redukovanými teplotami, resp. dobami redukovaného
vytápění. A to pro den ("day"), noc ("night") a víkend ("wknd").
Pokud
chceme přerušované nebo redukované vytápění zadat v profilu užívání jen
pomocí kalendáře, tak máme možnost zadat pouze jednu redukovanou
teplotu na vytápění v mimoprovozní dobu θint,H,set,II (°C). Tj. tato teplota platí pro všechny hodiny, které nejsou provozní.
Nemůžeme pomocí kalendáře zadat odlišné redukované teploty na vytápění
např. jen pro určitou část mimoprovozních hodin během noci a zvlášť pro
mimoprovozní hodiny o víkendu apod. Naopak kalendář má zase tu výhodu,
že poměrně jednoduše a přehledně dokážeme v rámci měsíce označit
provozní dny (v rámci nich pak provozní hodiny jsou definovány zadaným
začátkem a koncem provozní hodiny). Zpracovatel tak nemusí přemýšlet,
jak vypadá typický týden pro daný měsíc. Kalendář si jej na základě
zadání podle předem daných pravidel zjistí sám včetně případných
mimoprovozních dní nad rámec typického týdne a z toho zjistí činitel na
"neobsazené" období fH,nocc (-).
Pokud
je požadováno zadat více redukovaných teplot na vytápění, např. zvlášť
pro víkend, zvlášť pro noc nebo dokonce zvlášť pro mimoprovozní hodiny
během dne (mimo noci), tak je nutno tyto redukované teploty i doby
redukovaného vytápění zadat přímo. V takovém případě odtrhneme zatržítko
a můžeme tyto údaje pro každý měsíc zadat přímo: (níže na
"printscreenech" z programu je uvedeno zadání, které bylo automaticky
převedeno ze zadání pomocí kalendáře uvedeného výše):
např.
modál pro zadání teplot v redukované době vytápění je pro všechny tři
typy (den, noc, víkend) při převedení ze zadání pomocí kalendáře se
stejnou teplotou. Níže příklad zobrazení modálu s redukovanou teplotou
během noci.
např. modál pro zadání doby redukovaného vytápění pro noc:
Stejně, jako u EN ISO 13 790 zůstává i zde zachován typ výpočtu B4+C (pro typické provozní týdny v měsíci platí průměrná výpočtová teplota v zóně θint,H,calc (°C), pro neobsazenou část měsíce C platí zadaná teplota θint,H,set,II (°C) )
QH,nd = (1-fH,nocc) * QH,nd,B4 + fH,nocc - QH,nd,C (153)
QH,nd,C = (Ht+Hv) * (θint,H,set,II - θe) * t - QH,gn * nH,gn (98)
V
protokolu mezivýsledků je pak v případě přerušovaného vytápění uvedena
tabulka s některými výše uvedenými parametry pro každý krok výpočtu:
CHLAZENÍ:
V
případě výpočtu chlazení bude mít měsíční výpočet vždy "problém" při
sebelepší snaze dopočítat se reálnějších hodnot potřeby chladu. O tom,
proč u měsíčního výpočtu je to už z podstaty délky výpočetního kroku
problém, pojednává tento článek zde. Stejně tak se můžete podívat na článek zde, pokud vám výpočet "nechce" vygenerovat potřebu chladu.
Poznámka: Oba odkazy na články jsou primárně psané pro české prostředí, ale informace v nich obsažené platí obecně pro tyto výpočty.
Obecně
se dle obou norem pro případ A (tj. nepřerušované chlazení) potřeba
chladu na chlazení stanoví takto (jde vlastně o analogicky stejnou
rovnici jako rovnice č. 98 s tím rozdílem, že tepelné ztráty prostupem a
větráním jsou zde považovány za zisky "chladu". Tepelné zisky mohou být
pro režim chlazení odlišné, např. v důsledku jiného zastínění výplní
apod.):
Poznámka:
Tepelné ztráty prostupem a větráním lze za zisky "chladu" uvažovat
pouze díky průměrování v měsíčním výpočtu, kdy průměrná vnější teplota i
v letních měsících je nižší než upravená cílová teplota na chlazení v
provozní dobu (pokud máme na mysli obytné budovy). To je znatelný rozdíl
např. oproti hodinovému výpočtu, kdy letní denní špičky znamenají, že i
obalové konstrukce zóny k exteriéru včetně větrání znamenají také
tepelné zisky.
QC,nd = QC,gn - ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn (101)
V
normě EN ISO 52 016-1 zůstává stejně jako v EN ISO 13 790 přenásobení
potřeby chladu stanovené pro nepřerušované chlazení činitelem pro
redukci přerušovaného chlazení:
Pro případ B4 se potřeba chladu na chlazení stanoví takto:
QC,nd,B4 = aC,red * ( QC,gn - ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn ) (101)
Potřeba
chladu na chlazení proběhne s cílovou teplotou na chlazení v provozní
dobu (nepřerušované chlazené) a případná doba redukovaného nebo
pozastaveného chlazení je zohledněna redukčním faktorem aC,red:
aC,red = aC,red,wknd (151)
aC,red,wknd = 1 - fC,red,wknd + fH,red,wknd * bC,red,wknd (151)