Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
Pro začátek uvedeme, že měsíční výpočet znamená v podstatně samostatný výpočet pro každý měsíc tj. 12x výpočetních kroků za rok na rozdíl od hodinového, kde proběhne 8 760 výpočtů za rok. Patrné také je, že hodinový krok výpočtu nabízí větší přesnost při stanovení spotřeby energií pro všechny místa spotřeby. Zejména je doporučováno použít podrobný hodinový krok výpočtu, je-li v objektu chlazení (důvod popsán zde), úprava vlhkosti vzduchu nebo podrobnější zohlednění spotřeby na umělé osvětlení.




Měsíční výpočet  dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 rozeznává několik případů výpočtů podle konfigurace zadání počtu provozních dnů v měsíci a zadaných cílových (požadovaných) teplot v provozních a mimoprovozních hodinách.

1) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu A
Jedná se o případ, kdy všechny dny jsou provozní nebo mimoprovozní a tedy je požadována pouze jedna cílová teplota na vytápění po celý měsíc. Tento typ výpočtu je popsán v normě ČSN EN ISO 13 790: 2009 v čl. 7.2.1 a čl. 13.1 (13.2.1.1). V praxi jde na příklad o profil užívání RD nebo BD, případně vlastní definovaný profil, který splňuje tuto definici. V profilu užívání to potom vypadá takto:








nebo třeba i takto:







2) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu B1
Jedná se o případ, který není typem výpočtu A. Jde o přerušované vytápění nebo chlazení uvažované jako nepřerušované s upravenou hodnotou požadované teploty. Platí pro případy, kdy kolísání požadovaných teplot je < 3K. Výpočtová vnitřní teplota se uvažuje průměrná podle času ze zadaných teplot pro provozní a mimoprovozní dobu. Tento typ výpočtu je popsán v normě ČSN EN ISO 13 790: 2009 v čl. 7.2.1 a čl. 13.1 (13.2.1.2 - případ A - první odrážka). V praxi může profil užívání vypadat třeba takto:







3) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu B2
Jedná se o případ, který není typem výpočtu ani A  ani B1. Jde o přerušované vytápění nebo chlazení uvažované jako nepřerušované s upravenou hodnotou požadované teploty. Platí pro případy, kdy je časová konstanta zóny τ < 0,2 x tmin (tmin = nejkratší období sníženého vytápění, resp. chlazení). Výpočtová vnitřní teplota se uvažuje průměrná podle času ze zadaných teplot pro provozní a mimoprovozní dobu. Tento typ výpočtu je popsán v normě ČSN EN ISO 13 790: 2009 v čl. 7.2.1 a čl.13.1 (13.2.1.2 - případ A - druhá odrážka). V praxi může profil užívání vypadat třeba takto (např. podobně jako výše, jen teplota v mimoprovozní dobu je rozdílná o více než 3 K):






4) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu B3
Jedná se o případ, který není typem výpočtu ani A  ani B1 ani B2. Jde o přerušované vytápění nebo chlazení uvažované jako nepřerušované s upravenou hodnotou požadované teploty. Platí pro případy, kdy je časová konstanta zóny τ > 3,0 x tmax (tmax = nejdelší období sníženého vytápění nebo chlazení). Výpočtová vnitřní teplota se uvažuje jako požadovaná pro provozní dobu. Tento typ výpočtu je popsán v normě ČSN EN ISO 13 790: 2009 v čl. 7.2.1 a čl.13.1 (13.2.1.2 - případ B). V praxi může profil užívání vypadat třeba úplně stejně jako je uveden v předcházejícím případě typu výpočtu B2.

5) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu B4
Jedná se o případ, který není typem výpočtu ani A ani B1 ani B2 ani B3. Jde o všechny ostatní případy přerušovaného vytápění nebo chlazení. Ve výpočtu se použíjí emipirické redukční konstanty a činitelé na základě celkové doby trvání mimoprovozní doby.  Tento typ výpočtu je popsán v normě ČSN EN ISO 13 790: 2009 v čl. 7.2.1 a čl.13.2.21. V praxi může profil užívání vypadat třeba úplně stejně jako je uveden v předcházejících případech typů výpočtu B2 a B3.

O tom, jestli se jedná o výpočet B2, B3 nebo B4 totiž kromě zadaného souvislého počtu mimoprovozních hodin rozhoduje také časová konstanta zóny = tepelná setrvačnost Tau. A je závislá na:

I) akumulační tepelné kapacitě "stavební" hmoty zóny (volíme v zadání od lehké např. dřevostavby až po velmi těžké např.  starší cihelná zástavba)

II) na měrných tepelných ztrátách obalových konstrukcí zóny
(na základě zadaných konstrukcích, jejich ploch a součinitelích prostupu tepla)

V podstatě bychom mohli říci, že Tau představuje časový údaj v [h], za jak dlouho se při přerušení nebo poklesu vytápění "vybije" naakumulovaná energie zóny ve stavebních konstrukcích skrz obalové konstrukce zóny. Podle tohoto kritéria lze usoudit, jak rychle v interiéru poklesne teplota při přerušení vytápění a tedy norma rozhoduje o teplotě (provozní, průměrná), která se použije pro výpočet (typ výpočtu). Dle kalendáře a zadaných cílových teplot v profilu užívání, pokud se nejedná o výpočet A nebo B1) nelze ihned soudit, zda-li typ výpočtu bude B2 nebo B3 nebo B4.


6) typ výpočtu interně v rámci DEKSOFT nazvaný typem výpočtu B4+C
Jedná se o případ kombinace výpočtu B4 a C. Jde o případy, kdy podle zadání v kalendáři jsou mimoprovozní dny nad rámec počtu mimoprovozních dnů během typického týdne užívání, což lze poznat z protokolu mezivýsledků z hodnoty 0 < fH,nocc < 1. Činitel "neobsazeného období" fH,nocc představuje poměr počtu mimoprovozních dní nad rámec typického týdne ku celkovému počtu dní v měsíci.  V těchto případech se tedy část měsíce odpovídající poměru (1-fH,nocc) vypočte podle typu výpočtu B4 a k ní se přičte potřeba vzniklá pro část měsíce odpovídající poměru fH,nocc z typu výpočtu C. Typ výpočtu C je defacto typ výpočtu A popsaného v bodě 1), jen je uvažováno po celý  měsíc s cílovou teplotou zadanou v mimoprovozní dobu. Tento postup je popsán v čl. 13.2.4 normy ČSN EN ISO 13 790: 2009. Nutno poznamenat, že pokud není zadána cílová teplota na vytápění v mimoprovozní dobu, program  za tuto teplotu uvažuje průměrnou exteriérovou teplotu pro  daný měsíc.

Bližší vysvětlení toho, co je mimoprovozní den nad rámec mimoprovozních dnů v rámci typického týdne:
Např.v lednu máme zadány tímto způsobem provozní a mimoprovozní dny. Modře je vyznačen typický týden. V tomto typickém týdnu v tomto měsíci je 5 provozních dní a 2 mimoprovozní dny. Za celý měsíc leden je počet mimoprovozních dnů nad rámec mimoprovozních dnů v typickém týdnu: 5 (den 9.,10.,11., 22. a 25.). Poměr fH,nocc pro tento měsíc  leden by tedy byl 5/31= 0,16129.



Typ výpočtu použitý pro každý měsíc jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení, lze zjistit po provedení výpočtu pro každý typ budovy (hodnocená, referenční) i pro každou zónu z PROTOKOLU MEZIVÝSLEDKŮ. Jednotlivé typy výpočtů jdou také popsány v závěru tohoto protokolu:






JAKÁ JSOU ÚSKALÍ MĚSÍČNÍHO VÝPOČTU?

Teoreticky, jak bylo popsáno výše, nabízí norma výpočetní postup pro všechny možné případy zadání přerušovaného vytápění (pro chlazení to platí obdobně). Je tomu z hlediska výsledků skutečně tak? Z hlediska výpočtové praxe musíme konstatovat, že nikoliv. Poměrně velký problém je, pokud nás podmínky zadání dovedou až k nutnosti využít typ výpočtu B4.

Pro popsání problému nyní musíme uvést dva vzorce z této normy ČSN EN ISO 13 790: 2009 čl. 13.2.2.1. Pro případ B4 se potřeby tepla na vytápění stanoví takto:
QH,nd = aH,red * QH,nd,cont

QH,nd - výsledná potřeba tepla na vytápění pro případ výpočtu B4
QH,nd,cont - potřeba tepla na vytápění pro případ nepřerušovaného vytápění s požadovanou teplotou v provozní dobu, tj. výpočet jako by se jednalo o případ A.
aH,red - bezrozměrný redukční faktor pro přerušované vytápění, reálně se pohybuje v 0 < aH,red < 1,00

aH,red = 1 - bH,red * (TauH,0 / Tau ) * GamaH * (1-fH,hr)

bH,red - empirický korelační faktor, konstanta = 3,00
TauH,0 - referenční časová konstanta zóny pro režim vytápění, pro měsíční výpočtovou metodu = 15,00
Tau - výše popsaná časová konstanta pro režim vytápění pro hodnocenou budovu, resp. zónu
GamaH - bilanční poměr celkových tepelných zisků (QH,gn) a tepelných ztrát (QH,ht) zóny pro daný měsíc viz čl. normy 12.2.1.1
fH,hr - podíl počtu hodin v typickém týdnu s normální požadovanou teplotou pro vytápění (bez snížené hodnoty nebo vypnutí systému vytápění), např. fH,hr = ( (20 - 6) * 5) / (   24 * 7 ) = 0,41666667, dle kalendáře např. pro leden je tento činitel výsledkem tohoto zadání (tento činitel také najdete v protokolu mezivýsledků):



 



Abychom demonstrovali problém výpočtu B4 v "plné nahotě" uvažujme například, že předmětná zóna nemá žádné tepelné zisky (solární, osoby, spotřebiče, umělé osvětlení). Člen Gama,H pak bude = 0. Tzn. že činitel aH,red = 1. Stále však máme přerušované vytápění a ve výsledku máme potřebu tepla jako pro kontinuální nepřerušované vytápění s požadovanou teplotou v provozní dobu!  Tedy velmi chybný výsledek!

Uvažování nulových tepelných zisků v zóně je extrém, v praxi vždy nějaké budou. Jak se výpočet potřeby tepla dle typu výpočtu B4 chová v těchto případech?  Záleží na hodnotě Gama,H, čili poměru tepelných zisků k poměru tepelných ztrát a činiteli fH,hr. Pro vysvětlení se podíváme, jakým způsobem se stanovují tepelné ztráty QH,ht:

QH,ht = QH,tr + QH,ve  (viz čl. 7.2.1.3)
QH,tr - tepelná ztráta prostupem
QH,ve - tepelná ztráta větráním
QH,tr = H,tr * (θint,set,H - θe) * t    (viz čl. 8.2)
QH,ve = H,ve * (θint,set,H - θe) * t    (viz čl. 9.2):
H,tr - měrná tepelná ztráta prostupem
H,tr - měrná tepelná ztráta větráním
t - délka kroku výpočtu, v tomto případě 1 měsíc (údaje udáváme v Wh, resp. kWh = počet dní v měsící *24)
θe -  exteriérová teplota (průměrná měsíční pro daný měsíc)
θint,set,H - požadovaná teplota v zóně pro režim vytápění pro daný měsíc, určená v souladu s čl. 13, tj. v souladu s typem výpočtu - viz body 1) až 6) výše.

Z výše uvedeného vyplývá, že i v případě, pokud máme v zóně tepelné zisky, není poměr Gama,H závislý na konkrétním počtu mimoprovozních hodin, resp. mimoprovozních dní v případě výpočtu B4. Pro jeho stanovení, resp. pro stanovení tepelných ztrát se používá výpočtová teplota v provozní dobu a ta může být velmi vzdálená reálnému průměru za celý měsíc.
Současně z toho také vyplývá, že tento typ výpočtu vůbec nereflektuje na hodnotu zadané požadované teploty na vytápění v mimoprovozní dobu! Výpočtu "je  jedno", jestli v mimoprovozní dobu je zadána teplota 15°C nebo 5°C.  Výsledek to neovlivní a to je velmi špatně (v činiteli fH,hr se to nezohledňuje)! Problém je také zavedení empirické konstanty bh,red = 3,00 do výpočtu typu B4 (z normy není patrné, z čeho vychází, co má zohledňovat a zda-li platí pro všechny případy).

Jeden extrémní příklad za všechny (zadání zóny Z1) v profilu užívání:







V tomto extrémním příkladě se zaměříme na měsíc listopad.



Pro ověření pro měsíc listopad  platí:
fH,hr = ( (11-7) * 1 ) / ( 7 * 24) = 0,024
fH,nocc = ...v typickém týdnu je pouze jediný provozní den, tzn. že typický týden obsahuje 6 mimoprovozních dnů. Mimoprovozních dnů nad rámec mimoprovozních dnů v rámci typického týdne je 3 / 30 = 0,100.  Výpočtová teplota pro případ B4 je 15°C (teplota v provozní den), pro případ C je výpočtová teplota venkovní průměrná teplota v tomto měsíci tj. 3,20°C. Činitel aH,red  = 0,261.  Pokud porovnáte výsledný činitel aH,red z listopadu s prosincem (ah,red = 0,565) ...tak je patrné, že jde o značný nepoměr výsledků vzhledem k zadanému počtu provozních dnů v listopadu a v prosinci (viz kalendář výše). A to i přesto, že v prosinci je podstatně vyšší činitel fH,hr. Činitel fh,nocc je velmi podobný v obou měsících.


ZÁVĚR K MĚSÍČNÍMU VÝPOČTU?


- měsíční výpočet relativně dobře generuje potřebu tepla na vytápění pro typ výpočtu A, B1, B2

- měsíční výpočet relativně dostatečně dobře generuje potřebu tepla na vytápění pro typ výpočtu B3

- měsíční výpočet nedostatečně dobře generuje potřebu tepla na vytápění pro typ výpočtu B4. Nejedná se pouze o případy extrémních zadání, jak bylo prezentováno na příkladě výše, ale i neextrémní případy zadání. Důvodem je nereflektování výpočtu na hodnotu zadané požadované teploty v mimoprovozní dobu nebo i výpočet zóny se zadanými nulovými tepelnými zisky =>  v těchto případech doporučujeme použít hodinový krok výpočtu.

- principielní problém také spočítá v tom, že volba typu výpočtu je také závislá na hodnotě tepelné setrvačnosti Tau počítané budovy, resp. zóny. Z toho je patrné, že se může lišit typ výpočtu použitý pro stejný měsíc pro hodnocenou a referenční budovu. A to v případě, kdy je velký rozdíl v tepelných odporech obalových konstrukcí budovy, resp. zóny. Vzájemně se  tak porovnávají výsledky, které vzešly z jiného typu výpočtu, což není správné. zejména to lze jednoznačně deklarovat na výsledcích, kdy u hodnocené budovy je typ výpočtu B4 a u referenční budovy např. B2 nebo B3. Mohou se tak stát i extrémní případy, kdy "zateplením" neuspoříme nic nebo dokonce zápornou hodnotu jenom proto, že pro hodnocenou budovu v původním stavu a pro hodnocenou budovu v navrhovaném stavu je použit jiný typ výpočtu, který vyplývá ze změny časové konstanty budovy (zóny) Tau před a po zateplení. Zvláště to bude citelné v případech, kde figuruje typ výpočtu B4.

- uvidíme jakým způsobem dojde k "upgrade" měsíčního výpočtu v nové nástupnické normě (nahrazující normu ČSN EN ISO 13 790: 2009), jež bude součástí nového "balíku" norem řady ČSN EN ISO 52 000 pro výpočet energetické náročnosti budov , která bude platit v ČR od půli roku 2018. O případných změnách Vás budeme informovat.






březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.