Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Vzory tabulek v protokolu PENB:











Příloha č. 1 vyhlášky o ENB (78/2012 Sb. ve znění vyhlášky 230/2015 Sb.) stanovuje v tab. 1 u referenční budovy výpočet spotřeby energie na vytápění s tepelným zdrojem o referenční  účinnosti ηH,gen,R = 80%, pro přípravu teplé vody předepisuje referenční účinnost vyšší ηW,gen,R = 85%. Protože jsou tyto účinnosti použity pro výpočet spotřeby energie budovou za jeden rok, logicky z toho vyplývá, že tyto účinnosti jsou průměrnými účinnostmi sezónními. Tyto hodnoty slouží u referenční budovy pro stanovení referenční spotřeby energie na vytápění a přípravu TV, vůči kterým je pak porovnávána hodnocená budova. Tyto referenční hodnoty sezónní účinnosti se objevují v také tabulkách b.1.a) a b.5.a) v tučně vyznačeném řádku "referenční budova".







V tabulkách b.1.b) a b.5.b) se porovnává hodnota účinnosti dodatečně instalovaného tepelného zdroje s referenční účinností tepelného zdroje pro dodatečnou instalaci (výměnu) v již stávající (dokončené) budově. Tento parametr je závazný, tj. musí se splnit v případě, kdy změnu dokončené budovy posuzujeme pouze podle §6 odstavce 2 písmene c) vyhlášky o ENB tj. změna stavby je vyhovující pokud měněný tepelný zdroj splňuje minimálně referenční požadavky dle tab. 3 přílohy 1 vyhlášky.





POSOUZENÍ S REFERENČNÍM POŽADAVKEM PRO TEPELNÉ ČERPADLO:

Z tab. 3, resp. poznámky 3) pod tabulkou vyplývá, že u dodatečně instalovaného tepelného čerpadla do hodnocené budovy se posouzení vůči referenčnímu požadavku v tab. b.1.b) a b.5.b) provádí vždy pro jmenovitý topný faktor tepelného čerpadla na základě zkušebních teplotních podmínek dle ČSN EN 14 511-2. Pro všechny tepelná čerpadla bez ohledu na typ nízkopotenciálního zdroje tepla je požadovaný referenční topný faktor COP,H,gen,R= 3,00.

Naopak pro výpočet spotřeby energie na vytápění, popř. ohřev TV - viz tab. b.1.a) a b.5.a), je nutno u hodnocené budovy v případě tepelného čerpadla použít sezónní topný faktor tepelného čerpadla na základě skutečných průměrných podmínek působení. Z toho jednoznačně vyplývá, že u tepelného čerpadla NEMOHOU BÝT TOPNÉ FAKTORY UVEDENÉ V TAB.  b.1.a) a b.1.b) shodné s topným faktorem uvedeným v tabulkách b.5.a) a b.5.b)!

Toto porovnání topných faktorů mezi dodatečně instalovaným tepelných čerpadlem a mezi referenčním požadavkem je jednoznačně prokazatelné (doložitelné), protože každé tepelné čerpadlo musí být dle normy ČSN EN 14 511-2  změřeno a v technických podkladech uveden topný faktor pro zkušebních normové (teplotní) podmínky.

POSOUZENÍ S REFERENČNÍM POŽADAVKEM PRO KONVENČNÍ TEPELNÝ ZDROJ ("KOTEL"):

U konvenčního tepelného zdroje je referenční požadavek pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj pro vytápění ηH,gen,R = 80%. Jak tuto hodnotu chápat? Je to referenční požadavek na sezónní tepelnou účinnost nebo jmenovitou? Na toto nepodává vyhláška o ENB resp. tab. 3 jednoznačnou odpověď. Nezbývá, než se rozhodnout pro jednu z možností (viz úhly pohledu A až C níže). Pak si ale také musíme položit otázku, jak toto prokázat.

Úhel pohledu A:
Od začátku platnosti vyhlášky o ENB se tato referenční hodnota účinnosti tepelného zdroje považuje za sezónní. Pak samozřejmě nejen obě referenční hodnoty sezónní účinnosti, ale i obě účinnosti zadaného zdroje tepla v tabulkách b.1.a) a b.1.b) musí být shodné. Analogicky i v tabulkách pro TV. Pak to ale mělo být napsáno v poznámce pod touto tabulkou a bylo by to bez těchto "debat". V tomto případě určitě není relevantním argumentem tvrzení, že se jednoznačně jedná v tab. 3 také o referenční sezónní účinnost, protože jde o stejné číslo jako v tab. 1. Otázkou je prokazatelnost splnění požadavku v tabulkách b.1.b) a b.5.b). To lze jedině tak, že pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj budeme uvažovat v těchto tabulkách jeho sezónní účinnost odpovídající danému typu z tabulek dle TNI 73 0331. Nebo si ji samozřejmě "komplikovaně" spočítat dle příslušné normy (ČSN EN 15 316-4-1 a 2) pro daný typ tepelného zdroje.

Úhel pohledu B:
Pokud se u tepelných čerpadel vyžadovalo porovnání topných faktorů pro normové zkušební podmínky, tak tomu odpovídající ekvivalent by bylo porovnání jmenovitých účinností u konvenčních tepelných zdrojů. A proto hodnota v tab. 3 byla spíše považována za referenční jmenovitou účinnost tepelného zdroje. Poté šlo tyto hodnoty referenčního jmenovitého požadavku a údaje jmenovité účinnosti v technické zprávě kotle prokazatelně porovnat v tabulkách b.1.b), resp. b.5.b). Z logiky tohoto předpokladu tak nemůže být stejná hodnota účinnosti v tabulce b.1.a) (sezónní) a v tabulce b.1.b) (jmenovitá). Analogicky i pro tabulky pro ohřev TV. Do 26.9.2015 byla povinnost uvádět u konvečních zdrojů tepla (kotlích) jmenovitou tepelnou účinnost.

Úhel pohledu C (možný až později po 09/2015):
Po 26.9.2015 v souvislosti s požadavkem na uvádění sezónní účinnosti u nových "kotlů", je k dispozici "štítkový" údaj o normové klasifikační třídě sezónní účinnosti zdroje.  A proto hodnota v tab. 3 by mohla být považována za referenční normovou (štítkovou) sezónní účinnost tepelného zdroje. Poté by šlo tyto hodnoty referenčního požadavku a údaje "štítkové" sezónní účinnosti v technické zprávě kotle porovnat v tabulkách b.1.b), resp. b.5.b). Pokud bychom uvažovali tuto štítkovou sezónní hodnotu účinnosti metodicky podobnou nebo shodnou jako např. v případě TNI 73 0331, pak by ty hodnoty sezónní účinnosti v tab. b.1.a) a b.1.b)  (dtto u TV) byly také stejné jako v případě "úhlu pohledu A". Proti tomuto postupu však vystupuje skutečnost, že ve štítku jsou stanoveny pouze energetické třídy na základě klasifikační stupnice EEI bez konkrétní hodnoty, která by se musela dohledávat. Upozorňujeme také na problém, pokud by se štítková sezónní účinnost měla odvozovat pouze ze zatřídění v rámci klasifikační stupnice.  U kotlů na biomasu se totiž (viz nařízení komise NK 2015/1189) zahrnuje do stanovení energetické třídy i faktor obnovitelnosti použitého paliva. A to je věc, která vůbec nesouvisí s "fyzikou", ale s neobnovitelnou primární energií. Cílem je zvýhodnit "štítkovou" třídu normové sezónní účinnosti těchto zdrojů na biomasu oproti zdrojům na fosilní paliva při jejich porovnání. Takže tento úhel pohledu C) můžeme škrtnout, a také i kvůli tomu, že je možný až cca více jak 2 roky po vydání vyhlášky, takže v době jejího vydání ani nemohl být brán v potaz.

JAKÉ JSOU PŘIPOMÍNKY K VYHLÁŠCE:

1)
V tabulkách by se mělo jednoznačně rozšlišovat, zda-li zadávané hodnoty představují účinnost nebo topný faktor a k tomu doplnit příslušné jednotky (uvádět topný faktor [-] pomocí účinnosti [%] není vhodné). Konkrétně se jedná o tabulky b.1.a i b) a b.5.a i b). Stejně tak by se mělo jednaznačně indexem označit, jedná-li se o sezónní účinnosti, resp. sezónní topný faktor (viz tab b.1.a a b.5.a) nebo topný faktor pro zkušební normové podmínky (viz tab. b.1.b a b.5.b). Např.:










2)
V tabulkách výše je uveden návrh, kdy posouzení dodatečně instalovaného kovenčního tepelného zdroje je posuzováno vždy vůči referenční sezónní účinnosti.  U tepelných čerpadel doporučujeme zachovat posouzení topných faktorů stanovených za normových zkušebních podmínek dle ČSN EN 14 511-2.

Doporučujeme však jednoznačně oddělit nejen slovně, ale i patřičnými indexy v označení požadované referenční sezónní účinnosti u konvenčního tepelného zdroje pro vytápění a pro přípravu teplé vody. Stejně tak u tepelných čerpadel, u kterých je navíc velmi nutné rozdělit typ pohonu tepelných čerpadel na poháněná elektřinou a poháněná plynem. Pro plynová tepelná čerpadla současná vyhláška neumí stanovit referenční požadavek (doufáme, že v nové vyhlášce se již na plynem poháněná tepelná čerpadla nezapomene)

Např. (část tabulky 3 přílohy 1 vztahující se k tepelným zdrojům):


 
Doporučujeme také zvýšit referenční požadavek na sezónní účinnost pro tepelný zdroj určený pro přípravu TV z 80% na 85%. Pro stanovení referenční spotřeby energie pro přípravu teplé vody se také uvažuje s 85% sezónní účinností. Není důvod, aby referenční požadavek pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj pro přípravu teplné vody měl nižší hodnotu.


Poznámka: Protože se v tab 3 referenční účinnost pro soustavu zásobování teplem, ani pro kogenerační, ani pro trigenerační zdroje neuvádí, vyplývá z toho, že účinnost tohoto těchto typů zdrojů se nehodnotí ani v tabulkách b.1.b) a b.5.b) při přechodu již dokončené (stávající) budovy na tyto zdroje.

3)
Je otázkou, jestli do budoucna nenahradit u konvenčních tepelných zdrojů referenční požadavek na sezónní účinnost dodatečně instalovaného zdroje pouze požadavkem na třídu sezónní účinnosti vyznačenou na energetickém štítku tepelného zdroje.






ZÁVĚR:

1)
V současném protokolu PENB nemohou být shodné topné faktory tepelných čerpadel v tabulkách určených pro vytápění b.1.a) a b.1.b) ani v tabulkách určených pro přípravu teplé vody b.5.a) a b.5.b) ! Pro výpočet spotřeby energie se jedná o sezónní topný faktor a pro porovnání s referenčními požadavky se jedná o topný faktor stanovení za zkušebních (normových) podmínek.


2)
V současné době se v protokolu PENB má shodovat (názor SEI = úhel pohledu A = referenční hodnota se uvažuje za sezónní) účinnosti dodatečně instalovaného (nového) konvenčího zdroje tepla v tabulkách určených pro vytápění tj. mezi tab b.1.a) a tab b.1.b) i pro ohřev teplé vody tj. mezi tab b.5.a) a b.5.b).


Hodnotu účinnosti dodatečně instalovaného tepelného zdroje, která se má porovnávat v tab. b.1.b) popř. b.5.b) je nutno vyplnit na podformuláři zdroje tepla do pole deklarovné účinnosti:


3)
Při změně vyhlášky doporučujeme zohlednit výše uvedené body:

- důsledně označit o jakou referenční účinnost jde u konvenčních zdrojů v tab 3 v příloze 1 vyhlášky pro dodatečně instalované zdroje. Tzn. např. doplnit poznámku, že jde o sezónní účinnost.

- doplnit do tab 3 přílohy 1 vyhlášky referenční požadavek na jmenovitý topný faktor pro tepelná čerpadla poháněná plynem.

- zvážit, zda-li "požadovanou kvalitu" pro dodatečně instalovaný zdroj neprokazovat pouze požadovanou dosaženou klasifikační třídou ve štítku zdroje (pro výpočet spotřeby energie by i nadále byly použity sezónní účinnosti např. dle TNI 73 0331 nebo podrobně spočítané dle ČSN EN 15 316-4-1 a 2).


zdroje a podklady:

1) vyhláška o ENB 78/2013 Sb. a 230/2015 Sb.
2) směrnice EP 2009/125/ES  o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se
    spotřebou energie
3) směrnice 2010/30/ES o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených
    se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku
3) Nařízení komise EU 811 až 814/2013 týkající se kotlů, kombinovaných kotlů, tepelných čerpadel...
4) http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/12621-zmeny-v-predpisech-nejen-pro-vyrobce-a-dovozce-tepelne-
    techniky
5) www.eTZBshop.cz

listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.