srpen 2024
Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE | ||
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA došlo k několika změnám v zadání a doplnění funkcí u využití OZE. |
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu | ||
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami. |
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY | ||
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod. |
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? | ||
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty. |
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB | ||
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023 |
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB | ||
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023) |
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách. |
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících. |
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií. |
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově |
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? | ||
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme. |
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 | ||
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí. |
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících? Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících? | ||
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021. |
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření | ||
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď. |
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje Činitel typu regulace tepelného zdroje | ||
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv. |
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? | ||
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání. |
Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu | ||
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených. |
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) | ||
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. |
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce. |
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání. |
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 | ||
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace. |
Příklad RD:
Nyní pár tabulek s uvedením výše infiltrace Vinf do objektu pro vybrané konfigurace zadání:
Závěr:
Tepelné ztráty stanovené z požadovaného objemu větrání (Vnd) jsou u obou norem stejné. Co způsobuje odlišnost je stanovená výše infiltrace (Vinf) a její způsob zahrnutí ve výpočtu.
A) Způsob zahrnutí Vinf ve výpočtu:
EN ISO 13790:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = MAX (Vnd; Vinf), kdežto u nuceného větrání Vsum =Vnd+Vinf. Mělo to svou logiku. U přirozeného větrání se teoreticky předpokládalo, že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se tam čerstvý vzduch dostane. Jestli cíleným otevíráním oken nebo netěstnostmi v obálce budovy (zóny). Ve výpočtu se tedy uvažovala vyšší hodnota z objemu dle profilu užívání Vnd (požadavek) a infiltrace (Vinf). Takže zadaná netěsnost obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání projevila až od hodnoty, která způsobila, že Vinf > Vnd. Do té doby změna hodnoty n50 v zadání neměla vliv na výsledek. Naopak u nuceného větrání se stanovená infiltrace Vinf vždy přičítala k Vnd. VZT jednotkou byl vždy dopravován požadovaný objem Vnd a nad to se do budovy (zóny) dostávala infiltrace Vinf. A tento objem bylo nutno také ohřát. Proto se stávalo v případě vyšších hodnot n50, že při návrhu opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nebyl efekt úspory takový, jaký se předpokládal. Je to způsobeno právě tím, že Vinf u přirozeného větrání se do jisté míry (Vinf < Vnd) neprojevoval ve výpočtu. U nuceného větrání vždy. Proto také dává jednoznačný smysl zejména při instalaci nuceného větrání zabývat se i vzduchotěsností obálky budovy (zóny).
EN ISO 52016-1:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že i u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = Vnd+ Vinf. A to je hlavní rozdíl oproti výpočtu EN ISO 13790, který je v SW. U nuceného větrání zůstává princip stejný Vsum =Vnd+Vinf.
U přirozeného větrání je tedy přístup jiný. A z jiného úhlu pohledu to svou logiku má také. Teoretický předpoklad u přirozeného větrání,
že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se do interiéru čerstvý vzduch
dostane, byl opuštěn. Stejně tak byl opuštěn předpoklad, že v případě Vinf < Vnd uživatel dorovná otevíráním výplní větrání na požadovaný objem Vnd. Nově se rozlišuje objem vzduchu, který se do interiéru dostane cíleným otevíráním výplní a tento objem se uvažuje za požadovaný Vnd a objem, který se do interiéru dostane nežádoucí (nekontrolovanou) infiltrací = Vinf. Zadaná netěstnost
obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání nově projevuje VŽDY. Dává jednoznačný smysl zabývat se vzduchotěsností obálky budovy (zóny) vždy, nejen u nuceného větrání. A to v rámci uceleného řešení zajištění větrání v objektu. U nuceného větrání je způsob zahrnutí Vinf stejný jako u EN ISO 13790. C) Vliv vstupů pro výpočet Vinf dle EN ISO 52016
Objem infiltrace Vinf se dle EN ISO 52016-1 stanuje odlišným způsobem, což je popsáno v samostatném článku (viz odkaz výše). Zde se jen zmíníme o váze jednotlivých vstupů pro stanovení její výše. Níže jsou vstupy seřazeny od nejvyššího vlivu po nejnižší pro tento příklad:
1) netěsnost obálky n50 (popř.q50)
2) křížné větrání ANO / NE
3) výška zóny
4) výška z podlahy zóny nad terénem
U hodnoty n50 víme, co znamená a známe také obvyklé hodnoty. Tuto hodnotu máme buď z měření nebo se použijí obvyklé hodnoty na základě předpokládané kvality řešení stavby. Poměrně zásadní z hlediska výsledku potřeby energie na větrání, do níž se promítá infiltrace, je volba křížné provětrávání ANO/NE. To má zásadní význam na výši stanovení Vinf, jak je patrno z následné ještě jednou uvedené tabulky porovnání:
Pokud ji totiž změníme oproti výchozím vstupům v tomto příkladě z ANO na volbu NE, tak vypočtený objem infiltrace Vinf klesne na 1/3 až na 1/5 (!) podle ostatních vstupů. Při volbě této rolety křížného provětrávání je obzvlášť nutno věnovat pozornost této volbě, která po n50 zásadním způsobem ovlivňuje výslednou tepelnou ztrátu větráním prostřednictvím infiltrace. U ostatních vstupů je vliv navýšení v tomto příkladu od cca 1/3 po cca 1/20 (obecně samozřejmě podle toho, jestli hodnotu zvyšujeme nebo snižujeme a jakou její výši zadáme)
U definice křížného provětrávání je uvedeno v normě EN ISO 16 798-7 v čl. 3.10 tato definice křížného větrání:
Přirozená ventilace, při které proudění vzduchu vyplývá zejména z vlivů tlaku na fasády budovy a kde jsou "komínové efekty" v budově méně důležité.
Zároveň je nutno velmi zvážit, pokud v rámci zóny jsou plné dělící konstrukce (stropy, stěny se zavřenými dveřmi), které rozdělují vnitřní prostor a tvoří tedy zásadní překážku pro volné "křížné" provětrávání skrz celou budovu, resp. zónu, zda-li je křížné provětrávání ANO. Tuto možnost bychom spíše doporučovali u volně trvale propojených prostorů. Pokud tomu tak není, doporučujeme volit volbu NE.
D) Porovnání objemu vzduchu pro výpočet tepelné ztráty větráním dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016 pro tento příklad:
Z hlediska výše infiltrace Vinf mají oba výpočetní postupy v normách k sobě blíže pro tento příklad v případě volby křížného provětrávání "NE" v zadání. Pak výše infiltrace Vinf je cca podobná. U přirozeného větrání pak připomínáme, že dle EN ISO 52016-1 se výše infiltrace již vždy přičítá. Shodných výsledku z hlediska tepelných ztrát větráním u obou norem pak dostaneme, pokud bychom zvolili n50=0.
Výše uvedené objemy infiltrace stanovené dle EN ISO 52 016-1 jsou vypočteny pro průměrnou rychlost větru 10 m/s. Tato rychlost je vůči průměru v běžných oblastech nadsazená a program s ní počítá, pokud není ve vybraných klimadatech rychlost větru uvedená. Průměrná rychlost v běžných oblastech ČR se pohybuje v rozsahu rozsahu 3 až 6 m/s. Z tohoto důvodu byly do klimadat doplněny průměrné měsíční rychlosti větru dle ČHMÚ. Viz článek zde.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup. |
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 | ||
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory. |
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií | ||
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo". |
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 | ||
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet. |
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) | ||
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga | ||
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace. |
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát Graf rozložení tepelných ztrát | ||
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2. |
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 | ||
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru. |
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) | ||
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek. |
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění | ||
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno? |
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1 | ||
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot. |
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání Intenzita větrání v profilech užívání | ||
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1. |
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) | ||
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla. |
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu | ||
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370. |
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? | ||
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji. |
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB | ||
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09) |
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě | ||
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy. |