Omezit pro: 
srpen 2024
Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA došlo k několika změnám v zadání a doplnění funkcí u využití OZE.
Zobrazit celý článek
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami.
Zobrazit celý článek
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod.
Zobrazit celý článek
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
Zobrazit celý článek
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Zobrazit celý článek
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
Zobrazit celý článek
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
Zobrazit celý článek
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zobrazit celý článek
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Zobrazit celý článek
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
Zobrazit celý článek
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
Zobrazit celý článek
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
Zobrazit celý článek
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
Zobrazit celý článek
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Zobrazit celý článek
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Zobrazit celý článek
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Zobrazit celý článek
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Zobrazit celý článek
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Zobrazit celý článek
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
Zobrazit celý článek
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
Zobrazit celý článek
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Zobrazit celý článek
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Zobrazit celý článek
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
Zobrazit celý článek
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Zobrazit celý článek
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
Zobrazit celý článek
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory).  A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.

Pro názornost si vybereme dva typy objektů RD, na jejichž případech aplikujeme podrobné bilanční výpočty dle ČSN EN ISO 13 789 pro stanovení redukčního činitele  měrných tepelných ztrát "b"  pro strop k půdě.

RD1: Pro účely tohoto příkladu uvažujeme "klasický" RD typu Bungalow, tj. poměrně rozlehlý jednopodlažní RD s obytným přízemím a poměrně nízkou valbovou střechou s nevytápěnou půdou. Parametry pro výpočet: Vnější výpočtová teplota -14st.C, půdorysné rozměry 13x15 m, objem půdy 227,5  m3, plocha střechy 219  m2.


Pro následný bilanční výpočet uvažujeme součinitel prostupu tepla střešního pláště (pálené skládané tašky na laťování na kontralatích s pojistnou difuzně propustnou vrstvou) vycházejícího pouze z tepelných odporů při přestupu tepla na vnější i vnitřní straně U=5,00 W/m2K. Bilanční výpočet byl proveden pro více variant součinitele prostupu tepla stropu k půdě a násobnosti větrání tj. výměny vzduchu mezi půdou a exteriérem.  Přirážka na tepelné vazby byla uvažována vždy 0,05 W/m2K.

Bilanční výpočet při součiniteli prostupu tepla střešního pláště U=5,00 W/m2K:



RD2: Pro účely tohoto příkladu uvažujeme "kompaktnější" RD s obytným přízemím a klasickou sedlovou střechou s nevytápěnou půdou. Parametry pro výpočet: Vnější výpočtová teplota -14st.C, půdorysné rozměry 10x10 m, objem půdy 225 m3, plocha střechy 135 m2.






Pro následný bilanční výpočet uvažujeme součinitel prostupu tepla střešního pláště nejen v základní variantě (pálené skládané tašky na laťování na kontralatích s pojistnou difuzně propustnou vrstvou) vycházejícího pouze z tepelných odporů při přestupu tepla na vnější i vnitřní straně U=5,00 W/m2K, ale pro jiné hodnoty součinitele prostupu tepla. Bilanční výpočet byl proveden pro více variant součinitele prostupu tepla stropu k půdě a násobnosti větrání tj. výměny vzduchu mezi půdou a exteriérem.  Přirážka na tepelné vazby byla uvažována vždy 0,05 W/m2K. Součinitel prostupu tepla výplní ve štítech je ve všech varinatách uvažován Uw=1,50 W/m2K.

Bilanční výpočet při součiniteli prostupu tepla střešního pláště U=5,00 W/m2K:



Bilanční výpočet při součiniteli prostupu tepla střešního pláště U=1,00 W/m2K:



Bilanční výpočet při součiniteli prostupu tepla střešního pláště U=0,20 W/m2K:




Co lze vysledovat z těchto pár příkladů?
1) čím horší je tepelně-izolační schopnost střešního pláště půdy, tím menší vliv na výslek má výměna vzduchu mezi půdou a 
    exteriérem a naopak.
2) čím lepší je z tepelně-izolačního hlediska strop k půdě (nad obytnými prostory), tím více se blíží teplota v nevytápěné půdě  
    k teplotě exteriéru a naopak
3) bilančně vypočtená teplota v nevytápěné půdě a z ní odvozený činitel teplotní redukce "b" je tedy silně závislá na těchto  
    vstupech:   - součinitel prostupu tepla a velikost plochy stropu k půdě
                       - součinitel prostupu tepla a velikost plochy střešního pláště
                       - intenzita výměny vzduchu mezi půdou a exteriérem


ČSN 73 0540-3 tabulka F.2 (11/2005):
V této normě jsou v příloze F v tabulce F.2 uvedeny "návrhové hodnoty" činitele teplotní redukce b. Pro strop k půdě nad vytápěnými prostory jsou zde uvedeny konkrétně tyto hodnoty:
A) neizolované, netěsné: b=0,83
B) neizolované, těsné: b=0,74
C) izolované, těsněné: b=0,57

Tzn.  Pokud můžeme pro výpočet použít činitele teplotní redukce "b" přímo jako vstup, zde norma nabízí výše uvedené možnosti. Možnosti se volí pro vlastnosti konstrukce střechy tj. oddělující nevytápěnou půdu a exteriér.


ZÁVĚR:

Komentář 1: Vzhledem k různorodosti zadání těchto prostorů a vlastností  konstrukcí obalujících tento prostor nevytápěné půdy jednoznačně doporučujeme používat podrobné zadání nevytápěných prostorů pro bilanční výpočet podle ČSN EN ISO 13 789. Čintele teplotní redukce "b" považujeme vždy za výstup výpočtu, než-li vstup, jehož "alespoň adekvátní" uvažování z tabulky je do značné míry ovlivněno zkušenostmi zpracovatele právě s těmito bilančními výpočty. Přínosem podrobného zadání je také jednoznačná  "postihnutelnost" navrhovaného opatření na konstrukci stropu k půdě, střešního pláště, změně větrání půdy.

Komentář 2: Činitel  teplotní redukce "b" pro strop k půdě s kvalitní tepelnou izolací a s tepelně neizolovaným střešním pláštěm (s i bez větrání), bychom svým charakterem považovali spíše za "plochou střechu" s  činitelem teplotní redukce "b" blízké hodnotě 1,0. V této souvislosti bychom také doporučovali stanovovat požadavek na součinitel prostupu tepla na tuto konstrukci stejný jako na plochou střechu.   

Komentář 3: Pro výpočet NZÚ je požadován podrobný výpočet podle ČSN EN ISO 13 789. Dokonce v případech, kdy střešní plášť je bez souvislé vzduchotěsné vrstvy, tak se má uvažovat podle metodického pokynu NZÚ za stropem k půdě pro výpočet potřeby tepla na vytápění exteriér. Toto částečně potvrzuje i závěr uvedený v komentáři  2. Jen bychom podotkli, že to závisí nejen na výměně vzduchu, ale i na tepelněizolační kvalitě stropu k půdě a střešního pláště. Pro výpočet PENB bychom tento postup podrobného bilančního výpočtu dle ČSN EN ISO 13 789 měli přednostně uvažovat také. Tuto tabulku F.2 uvedenou v ČSN 73 0540-3 nedoporučujeme používat pro výpočty vzhledem k možnosti různě velké odchylky uvažovaného tabulkového činitele redukce měrných tepelných ztrát "b" použitého pro výpočet pro různé hodnocené případy objektů oproti podrobnému bilančními výpočtu.

Komentář 4: Zvlášť je podrobný bilanční výpočet významný, pokud hodnotíme budovu vůči referenční budově, u které také bilančním výpočtem stanovujeme činitel teplotní redukce na základě referenčních požadavků na součinitel  prostupu tepla stropu k půdě. Výsledný redukční činitel "b" se totiž může při stanovení podrobným  bilančním výpočtem pro hodnocenou a referenční budovu značně lišit kvůli jiným vstupům. A to bychom samozřejmně přímým zadáním tabulkové hodnoty "b" nezohlednili, protože by se tato přímo zadaná hodnota uvažovala shodná pro hodnocenou i referenční budovu.

V aplikaci ENERGETIKA byl od počátku umožněn a jednoznačně doporučován výpočet podrobnou bilanční metodou dle ČSN EN ISO 13 789.

Poznámka:
Výše uvedené příklady jsou uvažovány pro stacionární stav pro extrémní zimní návrhovou teplotu bez vlivu solárních tepelných zisků do půdního prostoru.




Skrýt článek
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Zobrazit celý článek
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
Zobrazit celý článek
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
Zobrazit celý článek
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazit celý článek
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
Zobrazit celý článek
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.
Zobrazit celý článek