Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789,  která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor  b = Hue / (Hue+Hiu).

Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a vnějším prostředím a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem.


Na první pohled vypadá výše uvedená normová poznámka zcela jednoznačně a opravdu nás může vést k názoru, že se tepelné toky do zeminy u nevytápěných prostorů skutečně uvažovat nemají. My však s touto interpretací normové poznámky nesouhlasíme a myslíme si, že tepelné toky do zeminy se u nevytápěných prostorů uvažovat musí. Níže se v tomto článku pokusíme náš pohled podrobně vyargumentovat. Za podstatné považujeme nenahlížet na výše uvedenou normovou poznámku vytrženě z kontextu, ale naopak v kontextu celé soustavy norem zabývajících se tepelnými toky, zejména norem ČSN EN ISO 13789 [1] a ČSN EN ISO 13370 [2]. Tepelné toky přes nevytápěný prostor s konstrukcemi přilehlými k zemině totiž primárně řeší norma ČSN EN ISO 13370 [2]. Tepelné toky přes nevytápěný prostor bez konstrukcí přilehlých k zemině pak řeší norma ČSN EN ISO 13789 [1]. Poznámka v normě ČSN EN ISO 13789 [1] tedy neříká, že se tepelné toky zeminou u nevytápěných prostorů uvažovat nemají, ale jen to, že takovéto konstrukce tato norma neřeší.

Podrobné vysvětlení, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.

Předpokládáme, že nevytápěný suterén lze označit také za nevytápěný prostor. Ve výpočtu dle ČSN EN ISO 13 370 [2] získáme  např.  ekvivaletní U pro konstrukci dělící mezi vytápěným prostorem a nevytápěným suterénem (resp. činitel b pro tepelné ztráty dělící konstrukce mezi těmito prostory). Cílem je vyjádřit snížený tepelný tok skrz tuto dělící konstrukci přes nevytápěný prostor suterénu oproti tepelnému toku pro tuto konstrukci, kdyby byla  přilehlá přímo k exteriérovému vzduchu.

Proto, abychom ekvivaletní U získali pro tuto dělící konstrukci mezi vytápěným prostorem a nevytápěným suterénem, tak do bilančního výpočtu zahrnujeme měrné tepelné ztráty:

  • prostupem do zeminy (resp.  přes zeminu do exteriéru) mezi nevytápěným prostorem suterénu a zeminou (Ht,ug),
  • prostupem ze suterénu do exteriéru (Ht,ue),
  • větráním ze suterénu do exteriéru (Hv,ue),
  • prostupem z vytápěného prostoru do suterénu (Ht,iu)
  • popř. větráním z vytápěného prostoru do suterénu (Hv,iu). 

Poznámka: Hue = Ht,ue + Hv,ue + Ht,ug,   Hiu = Ht,iu + Hv,iu

Zahrnutí těchto vlivů do výpočtu je patrné ze vzorců uvedených v normě ČSN EN ISO 13 370 [2]. A princip porovnání bilančních toků je shodný s principem, který je uváděn v ČSN EN ISO 13 789 [1].  Vždy musíme porovnat "toky do nevytápěného prostoru a z nevytápěného prostoru". Tento princip je předpokládáme logický a odpovídá reálnému chování nevytápěného prostoru.

Pokud bychom se řídili výkladem výše míněné poznámky, se  kterým nesouhlasíme, tak norma ČSN EN ISO 13 370 [2] je v zásadním rozporu s ČSN EN ISO 13 789 [1], protože zahrnuje ve výpočtu tepelné toky konstrukcí přilehlých k zemině....a nebo dojdeme k závěru, že poznámka 2 v kap. 6 této normy je nastavena pouze pro nevytápěné prostory bez styku se zeminou! A tato poznámka o tom pouze informuje, protože nevytápěné prostory ve styku se zeminou postihuje výpočet podle normy ČSN EN ISO 13 370 [2].

Takže jakým způsobem rozumět této poznámce (jejíž slovní vyjádření bohužel zavdává i  k tomuto odlišnému názoru):

Celý nevytápěný prostor, který je ve styku se zeminou (suterén, zvýšená podlaha) spadá do předmětu normy  ČSN EN ISO  13 370 [2] .Výsledkem je ekvivalentní U pro dělící konstrukci mezi vytápěným prostorem a nevytápěným suterénem (popř.  zvýšenou podlahou), které použijeme dále ve výpočtu potřeby energie.

Předmětem výpočtu  dle ČSN EN ISO 13 370 [2] je také výpočet měrných tepelných ztrát jen podlahy na terénu ať už vytápěného nebo nevytápěného prostoru nebo měrných tepelných ztrát vytápěného suterénu (jen konstrukcí přilehlých k zemině).

Na zbylé nevytápěné prostory se aplikuje ČSN EN ISO 13 789 [1],  kde je klasický bilanční výpočet a v poznámce 2 v kap. 6 této normy je pak uvedeno, že prostup tepla zeminou v něm není zahrnutý. Tato poznámka plyne z rozdělení výpočtu měrných tepelných toků pro dvě oblasti objektu (část objektu ve styku se zeminou a ostatní nadzemní část). Pro oblast ve styku se zeminou je to norma ČSN EN ISO 13 370 [2]  a pro zbylou oblast ČSN EN ISO 13 789 [1]. Toto rozdělení působnosti  norem je uvedeno v ČSN EN ISO 13 789 [1] v kap.  4.2.

Norma ČSN EN ISO 13 789 [1] je primárně nastavena na vytápěné a nevytápěné prostory a jejich bilanční  výpočet s vědomím, že vytápěné i nevytápěné prostory ve styku se zeminou jsou působností normy  ČSN EN ISO 13 370 [2]. A v tomto kontextu je nutno chápat i význam výše zmíněnou poznámku .

Případy, pro které se používá výpočetní postup ČSN EN ISO 13 370 [2] jsou uvedeny např. zde

I přes to se vyskytují nevytápěné prostory s konstrukcí přilehlou k zemině, které nelze celé spočítat jen podle normy ČSN EN ISO 13 370 [2], protože se nejedná o případ uvedený v této normě (viz odkaz výše). Například "nevytápěný přístavek" s  podlahou na zemině.



Ekvivalentní U pro dělící stěnu mezi nevytápěným přístavkem a vytápěným prostorem nebudeme počítat podle ČSN EN ISO 13 370 [2], protože tento prostor určitě nebudeme klasifikovat např. jako nevytápěný suterén. Ekvivalentní U s b=1,00 (resp. b<1,0  pro U dělící skladby) pro dělící stěnu mezi přístavkem a vytápěným prostorem budeme počítat podle ČSN EN ISO 13 789 [1]. Ale budeme-li výpočet uvažovat bez vlivu zeminy (v tomto případě podlahy na terénu), ve smyslu mylné intepratce výše zmíněné  poznámky, tak výsledek bude chybný. Není reálný důvod, proč by se v tomto případě konstrukce k zemině neuvažovala, ale dle obecných výpočetních postupů pro nevytápěné prostory suterénů dle ČSN EN ISO 13 370 [2] ANO. V tomto případě použijeme normu ČSN EN ISO 13 789 [1], ale tepelné ztráty podlahy přístavku na zemině MUSÍME zahrnout do bilančního výpočtu dle této normy ČSN EN ISO 13 789 [1]. Přičemž měrné tepelné ztráty podlahy na terénu nevytápěného prostoru stanovíme výpočtem dle ČSN EN ISO 13 370 [2]. Na tomto případu je přesvědčivě demonstrováno, že význam této poznámky nelze uvažovat doslovně pro jakýkoliv nevytápěný prostor bez znalosti kontextu těchto norem, a tím neuvažovat v bilančním výpočtu pro stanovení činitele teplotní redukce "b" pro tento případ nevytápěného prostoru měrné tepelnné ztráty podlahy na terénu.

Závěr:

Výše jsme si vysvětlili, proč není žádný reálný (logický ani normový) důvod neuvažovat tepelné toky zeminou (resp.  skrz zeminu) při bilančních výpočtech přes nevytápěný prostor. Nejednoznačná (slovní !) formulace poznámky 2 v kap. 6 normy ČSN EN ISO 13 789 [1] nezavdává příčinu k její opačné (podle našeho názoru) interpretaci než má v kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 [1]  a ČSN EN ISO 13 370 [2].


Podklady:
[1] ČSN EN ISO 13 789 -  Tepelné chování budov - Měrné tepelné  toky prostupem tepla  a větráním - Výpočtová metoda
[2] ČSN EN ISO 13 370 - Tepelné  chování budov - Přenos tepla  zeminou - Výpočtové metody
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.