Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Nevytápěné prostory, resp. činitele teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim je "věčné téma". Níže uvedeme dvě základní možnosti,  jakým způsobem zadat objekt s nevytápěným prostorem v programu ENERGETIKA.

Obecně se činitele teplotní redukce "b" objevují u těch konstrukcí, které jsou přilehlé k jinému prostředí, resp. teplotě, než je extrémní zimní návrhová teplota:



Tzn. jakým způsobem se činitel teplotní redukce "b" stanovuje je celkem srozumitelné. U nevytápěných prostorů je  však otázkou jakou uvažovat teplotu v nevytápěném prostoru (tj. za konstrukcí přilehlé k nevytápěnému prostoru):



Činitel teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům můžeme stanovit dvěma způsoby:



ad 1A):
Tepelně technická norma ČSN 73 0540-3 nás navede na činitele teplotní redukce "b" pro dělící konstrukci mezi vytápěným a přilehlým nevytápěným prostorem.  V tabulce F.2 této normy jsou uvedeny základní případy nevytápěných prostorů a hodnoty činitelů teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim:



V praxi to znamená, že náš konkrétní případ musíme ztotožnit s nejblíže k tomu odpovídajícímu případu,  který nabízí tabulka F.2 v normě a tento činitel teplotní redukce "b" uvažovat ve výpočtu, resp. jej přímo zadat do výpočtu.

V  programu ENERGETIKA se tento způsob zadání jakékoliv konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru postihuje tak, že tuto konstrukci musíme:


1)  zadat na záložce vnitřní konstrukce
2) u konstrukce zvolit, že odděluje hodnocenou budovu a sousední budovu / sousední prostor (u jednozónových modelů  hodnocené budovy je tato jediná možná volba automaticky zaaretována a nelze změnit, resp. tato roleta nelze editovat)
3) Vybereme "profil  užívání" za touto konstrukcí (=teplotu v přilehlém sousedním prostoru)



Nabízené profily užívání jsou téměř totožné jako profily užívání nabízené v zónách:



Je zde ale i profil č.49: Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C). Po jeho výběru se kliknutím na oranžové tlačítko vedle rolety můžeme podívat jak konkrétně je tento profil zadán:




Obecně každý profil pro měsíční krok výpočtu obsahuje pole pro zadání návrhové teploty pro výpočet Uem (θi - pro stanovení činitele teplotní redukce "b" pro konstrukci přilehlou k sousednímu prostoru pro extrémní zimní návrhovou teplotu) a potom pole pro zadání cílových teplot v sousedním prostoru na vytápění a chlazení v provozní a v mimoprovozní dobu pro výpočet potřeby tepla případně potřeby chladu zóny, který k tomuto sousednímu prostoru je přilehlý.

Na obrázku výše je zobrazen předdefinovaný profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C!) z modulu pro měsíční krok výpočtu.

V tomto přednastaveném profilu užívání (nelze měnit) je nejnižší teplota θint,H,set,I(II) v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru ohraničena teplotou 5°C přičemž,  je-li průměrná exteriérová měsíční teplota vyšší θe,m1-12 > θint,H,set,I(II), uvažuje se ve výpočtu teplota v nevytápěném prostoru průměrná exteriérová θe,m1-12. Což v případě, že jde na příklad o nevytápěnou půdu lze v praxi předpokládat. Jelikož je "provozní doba" nevytápěného prostoru 0-24 h a 365 dní/rok => v nevytápěném prostoru se uvažují výše zmíněné teploty  MAX (θint,H,set,I ; θe,m1-12)  po celý rok.

Poznámka: V tomto předdefinovaném profilu je uvažována teplota v sousedním prostoru pro rovnovážný stav při extrémní zimní návrhové teplotě θi (resp. θu) = 5°C. Pro výpočet potřeby tepla na vytápění lze tedy předpokládat, že průměrné měsíční teploty θint,H,set,I v zimních měsících by měly být vyšší než
θi (resp. θu) = 5°C. Takový předpoklad je správný. V tomto přednastaveném profilu 49. je to nastaveno na straně "bezpečnosti" tzn. na straně vyššího výsledku potřeby tepla na vytápění (i když to nemusí být pravda vzhledem k tomu, že se nepoužil bilanční výpočet). Pokud s tímto nesouhlasíme, můžeme zadat vlastní profil sousedního (nevytápěného) prostoru, jak je uvedeno níže. Ideálně však stále doporučujeme bilanční výpočet, jak je uveden v možnost ad 1B).

Z profilu uvedeného na obrázku výše by vyplynulo pro výpočet Uem, že činitel teplotní redukce "b" pro tuto konstrukci přilehlou sousednímu (nevytápěnému) prostoru s tímto profilem užívání by byl (při teplotách v zóně např. θi=20°C a θe=-15°C):  b= (20-5)/(20-(-15)) = 0,42857... = 0,43. Tuto hodnotu nalezneme po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce,  která je přilehlá k tomuto nevytápěnému prostoru:



Další možností, jak více přizpůsobit profil užívání v sousedním (nevytápěném) prostoru je zvolit profil užívání č. 51 Definuji vlastní profil:



... a následně jako výchozí (v modálním okně) zvolit profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor. Objeví se nám  zadání, které můžeme editovat dokonce dvěma způsoby:

A)
Teploty v nevytápěném prostoru můžeme zadávat přímo jednotnou hodnotou θint,H,set,I pro celý rok nebo tyto teploty můžeme nadefinovat zvlášť pro každý měsíc θint,H,set,I,1-12 (v modálním okně). Můžeme opět volit funkci, zda teploty uvažované pro výpočet potřeby tepla budou omezeny vnějšími (exteriérovými) průměrnými měsíčními teplotami či nikoliv. Např.:




V modální okně byly zadány odhadované teploty v sousedním (nevytápěném) prostoru po měsících:
(Na obrázku níže jsou v zimních měsících zadány nižší hodnoty, než jsou průměrné exteriérové...v takovém případě doporučujeme v zadání zatrhnout volbu, že teplota v uvažovaném sousedním (nevytápěném) prostoru nemůže být v každém měsíci nižší než průměrní exteriérová teplota nebo teploty do jednotlivých měsící již zadat s tímto předpokladem).




B) - a tato funkce byla doplněna právě od verze programu ENERGETIKA 4.3.2:
Teploty v měsících se automaticky vypočítají na základě vybraného nebo zadaného činitele teplotní redukce "b" a zadaných návrhových teplot v zóně tak, aby pro tepelnou ztrátu skrz dělící konstrukci přilehlou k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru platil pro každý měsíc zvolený činitel teplotní redukce "b". V nabídce lze vybírat nevytápěné prostory dle tabulky F.2 z ČSN 73 05040-3 nebo i zvolit vlastní hodnotu činitele teplotní redukce "b". Jaké teploty "vyšly" v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru můžete zjisti po kliknutí na modální okno pro zadání teplot po jednotlivých měsících. V příslušných polích se objeví automaticky dopočítané teploty.




Hodnotu činitele teplotní redukce "b" zase naleznete po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce,  která je přilehlá k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru:




V případě, že bychom použili pro výpočet HODINOVÝ modul,  je zadání stejné. Jen v modálním okně profilu přiřazeného k této dělící konstrukci je trošku odlišná grafika, jelikož exteriérové teploty po hodinách zde nelze vypsat.  V případě použití zatržítka je zde pouze informace, že do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje teplota pro každou hodinu MAX ( Ɵint,H,set,I [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] )  pro provozní dobu a MAX ( Ɵint,H,set,II [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro mimoprovozní dobu.


ad 1B): IDEÁLNÍ, PŘESNĚJŠÍ A VYŽADOVANÁ METODA NZÚ ! - bilanční výpočet nevytápěných prostor

U předchozích způsobů zadání zpracovatel pouze odhaduje (!), jaká teplota bude v přilehlém nevytápěném prostoru
. Z praxe však víme, že tato teplota závisí na mnoha vlastnostech a odhad teploty Ɵu v nevytápěném prostoru není vůbec jednoduchý (viz například tento dřívější článek Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1). Proto, abychom se nedopouštěli chyb ve stanovení teploty v nevytápěném prostoru, jednoznačně doporučujeme použít bilanční výpočet tepelných toků pro nevytápěný prostor dle ČSN EN ISO 13 789. Z tohoto výpočtu je výsledkem teplota v nevytápěném prostoru Ɵu, ze kterého se následně stanovuje redukční činitel "b" pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k tomuto nevytápěnému prostoru. Tento způsob výpočtu také umožňuje regulérně postihnout vliv zadaných tepelných zisků v nevytápěném prostoru.

Pro bilanční výpočet je charakteristické, že do něj vstupují všechny energetické toky prostupem, větráním i případné tepelné zisky vyskytující se v nevytápěném prostoru:



Pouze tento způsob výpočtu nevytápěných prostor vyžadují podmínky SFŽP pro dotační program NZÚ v odborných posudcích pro posouzení požadovaných parametrů.

V  programu ENERGETIKA se tento způsob postihuje v zadání následujícím způsobem:

1) 
na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE je třeba nevytápěný prostor přidat jako samostatnou "zónu". To znamená, že nevytápěný prostor musíme zahrnout do celkového počtu "zón a nevytápěných prostorů" objektu.

Na obrázcích níže je vyobrazen řadový RD. Dům má 2 NP. V 1.NP je kromě obytných prostor i nevytápěná garáž. RD je podsklepený pod celým půdorysem a celý suterén (1.PP) je také nevytápěný. Pro účely tohoto příkladu uvažujeme nevytápěnou garáž  jako samostatný nevytápěný prostor, stejně tak jako celý nevytápěný suterén. Celkem na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE zadáme počet "zón a nevytápěných prostorů" v objektu 3! (jedna zóna a dva nevytápěné prostory - garáž a suterén). Stále však hovoříme pro tento příklad o jednozónovém modelu budovy! Za zónu se zpravidla označuje pouze prostor, který má požadavek na teplotu, což nevytápěné prostory nemají. Tzn. zda-li jde o zónu nebo nevytápěný prostor se v programu pozná až na základě přiřazení profilu užívání k tomuto prostoru na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY.











2)
K jednotlivým prostorům přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY profil užívání. Například k prostoru č. 1 přiřadíme profil užívání č. 1 RD - obytné místnosti, čímž tento prostor můžeme nazvat zónou, protože tento profil užívání nese v sobě požadavek na teplotu. K prostoru č. 2 a č. 3 přiřadíme profil užívání číslo 47. Obecný nevytápěný prostor. Tím tyto prostory můžeme nazvat nevytápěné prostory (např. nevytápěný prostor č.  2 bude nevytápěná garáž a nevytápěný prostor č. 3 bude nevytápěný suterén)



Níže uvedený obsah profilu užívání nevytápěného prostoru odpovídá měsíčnímu modulu zadání. U hodinového modulu je to podobné. V zadání se liší jen část umělého osvětlení z důvodu odlišného přístupu výpočtu,  resp. počet provozních hodin umělého osvětlení je v hodinovém modulu výpočtu zjišťován na základě aktuální hodinové denní osvětlenosti a je to tedy výstup výpočtu na rozdíl  o měsíčního výpočtu , kde doba svícení je vstup (musí být předem odhadnuta). V případě zájmu o bližší vysvětlení: Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem - 1. část: Provozní doba umělého osvětlení.






Poznámka 1: Na tomto formuláři zadání můžeme zadat, chceme-li do bilančního výpočtu nevytápěného prostoru pro účely výpočtu potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení přilehlých zón zahrnout i tepelné zisky v nevytápěném prostoru (solární,  od spotřebičů, od umělého osvětlení)m výši tepelných zisků od spotřebičů. Výše solárních tepelných zisků je dána vlastnostmi výplní, jejich plochou, sklonem, orientací a zastíněním. Výše tepelných zisků od spotřebičů, resp. od umělého osvětlení je dána měrnou produkcí tepelných zisků od spotřebičů uvedenou v profilu užívání nevytápěného prostoru, resp. provozními parametry a požadavky na umělé osvětlení v profilu nevytápěného prostoru. V přednastaveném profilu č. 47 - Obecný nevytápěný prostor jsou zadány měrné tepelné zisky od spotřebičů nulové, stejně tak i provozní doba umělého osvětlení. Pokud toto chceme u konkrétního nevytápěného prostoru změnit, je třeba volit profil užívání č. 51 - Definuji vlastní profil. Otevřít modální okno s informacemi o profilu. V něm jako výchozí zvolit profil č. 47 - Obecný nevytápěný prostor a potřebné parametry změnit a dát uložit.



Poznámka 2: Výměna vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem je také, ostatně jako u jakýchkoliv zón, dána profilem užívání. V přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je tato výměna vzduchu nastavena na hodnotu nue = 0,33 1/h. Stejně jako u tepelných zisků od spotřebičů a umělého osvětlení platí, že pokud chceme zadat jiný objem výměny vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem, musíme volit vlastní profil a tento údaj dle uvážení změnit (postup viz červený text v předchozí poznámce).

Poznámka 3: I v přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je třeba vybrat nabídku v posledních dvou roletách, tj. k čemu se vztahuje referenční spotřeba na umělé osvětlení (není-li nulová) pro tento nevytápěný prostor a redukce primární neobnovitelné energie pro spotřebu energie za tento nevytápěný prostor. Tento profil je totiž obecný a nemá příznak RD, BD nebo ostatní budovy pro zjištění těchto údajů. V případě, že jde o jeden typ stavby (v tomto příkladě RD)  může vypadat tato volba zbytečná. Jsou ale objekty i multifunkční, a proto nelze tuto volbu navázat na typ objektu voleného na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE.

3)
Na formuláři zadání PLOCHY musíme ze stavebního hlediska zadat pro nevytápěný prostor stejné vstupy jako pro jakoukoliv zónu, tj. obalové konstrukce nevytápěného kolem prostoru a jejich plochy (konstrukce k exteriéru, k přilehlým vytápěným zónám, konstrukce přilehlé k zemině), aby mohl proběhnout bilanční výpočet pro zjištění teploty v nevytápěném prostoru Ɵu.

Poznámka: Jak správně zadat konstrukce přilehlé k zemině je uvedeno v článcích zde:
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)

4)
Po výpočtu souboru z protokolů ve výsledcích teprve zjistíme, jaká teplota Ɵu pomocí bilančního výpočtu v nevytápěném prostoru vyšla pro extrémní zimní návrhovou teplotu pro ustálený stav (pro výpočet Uem) a pro jednotlivé měsíce pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení pro přilehlé zóny (pro průměrné exteriérové měsíční teploty).

Z protokolu PENB lze pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru následně zjistit vypočtené činitele teplotní redukce "b" na základě teploty Ɵu pro extrémní zimní návrhovou teplotu ("b" je právně výstup nikoliv vstup výpočtu):

V tomto případě na základě zadání vyšel činitel teplotní redukce pro podlahu nad nevytápěným suterénem (Z3) b=0,63 a pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěné garáži (Z2)  b=0,83. Těmto činitelům teplotní redukce odpovídá teplota v nevytápěném prostoru. Např. pro Z3 je b=0,626285...=0,63 (při Ɵi=20°C a Ɵe=-15°C) je to: Ɵu =  20 - 0,626285.. * (20-(-15)) = -1,92°C.



V  protokolu EŠOB (Energetický štítek obálky budovy) potom nalezneme tuto teplotu v nevytápěném prostoru hodnocené budovy zobrazenou přímo):



Konkrétní teploty v nevytápěném prostoru pro jednotlivé měsíce pro stanovení potřeb tepla a chladu v přilehlých zónách jsou uvedeny v protokolu mezivýsledků:



Poznámka: Měsíční výpočet dle ČSN EN ISO 13 790 počítá potřebu tepla na vytápění a potřebu chladu na chlazení odděleně. Výpočet není spojitý na základě vnitřní teploty jako je tomu u hodinového výpočtu. Proto jsou v protokolu výše uvedeny teploty v nevytápěném prostoru jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení.

V případě, že bychom pro výpočet použili HODINOVÝ modul výpočtu, lze z výsledků získat i grafy průběhu teplot v nevytápěných prostorech,  např.v tomto případě pro nevytápěnou garáž (Z2).:




ZÁVĚREM:

- Oba postupy je možné použít pro zpracování PENB pro účely zákona 406/2000 Sb. v aktuálním znění.

- SEI (Státní energetická inspekce) akceptuje oba způsoby zadání s tím, že preferuje jednoznačně způsob zadání ad 1B), protože je přesnější pro jakýkoliv zadaný nevytápěný prostor. Způsob zadání ad 1A) je možný z důvodů doposud platné normy ČSN 73 0540-3: 2005, resp. tabulky F.2 v této normě, ale může vést k nesprávným výsledkům.

- Zpracováváte-li PENB, který bude použít i pro dotační titul NZÚ, je nutné postupovat pouze podle bodu ad 1B), protože to vyžaduje metodický pokynu SFŽP pro NZÚ. Postup ad 1A) nebude uznán a takový výpočet PENB bude navrácen k opravě!

- Nutno také zdůraznit, že ačkoliv je postup ad 1A) akceptován může vést k velmi nesprávným výsledkům (přecenění nebo podcenění tepelné ztráty skrz konstrukci přilehlou k nevytápěným prostorům). Zcela určitě to pak platí i pro chybný výpočet referenční budovy. Pokud bychom totiž byli velmi schopní a přesní ve svém odhadu teploty v nevytápěném prostoru dle postupu ad 1A) u hodnocené budovy, zcela určitě se budeme mýlit u nevytápěného prostoru u referenční budovy. Důvodem je skutečnost, že hodnocená budova je pouze výjimečně ve svém návrhu shodná s budovou referenční. Z toho plyne, že používání postupu ad 1A) vede ke zkreslení výpočtu referenční budovy a tím tedy ke zkreslení požadavků!

- Nespornou výhodou dle postupu ad 1B) je také jednoznačná možnost vyčíslení navrhovaných energeticky úsporných opatření i na konstrukcích kolem nevytápěného prostoru (např. u střešního pláště mezi nevytápěným prostorem a exteriérem  apod.). Tzn. na konstrukcích, které nejsou v přímém styku s vytápěnou části objektu.

-Jako nevýhoda přesného bilančního výpočtu je uváděna pracnost. Je pravda, že pro tento výpočet nevytápěných prostor musíme zjistit více informací. Tato pracnost je však relativní v době možností využití výpočtových SW pro hodnocení ENB. Naopak její výhody vysoce převyšují toto nepatrné navýšení "práce".



Související články:
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1

leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.