DEKSOFT | Vytápění

Omezit pro:

leden 2024

Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
	30. 1. 2024 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.

To, že je zde nějaký problém indikují přehledné grafy. Např. u jednoho souboru pro Z1 vypadal graf celkových solárních tepelných zisků zóny skrz výplně takto:

Tento problém se propíše i do ostatních grafů průběhu solárních zisků, teplot, potřeb tepla/chladu v protokolu mezivýsledků. Z nich je pak také možno usuzovat na tento problém.

To je dost zvláštní průběh. Nejvyšší anomálie po zvětšení požadovaného místa v responzivním grafu nastává v tomto případě v 2071. hodině. Kde to uvádí v zóně v tuto hodinu celkem "slušných" 22 MWh solárního tepelného zisku.

Hodina číslo 2071 je v tomto případě 28.3. v 7 h ráno. Níže se podívejme, co že se to v této hodině stalo:

(výpisy hodnot do csv uváděných v tabulce níže slouží pro kontrolu autorům SW ENERGETIKA pro její testování, není dostupný uživatelům)

V tabulce výše je uveden výpis některých hodnot potřebných pro následné stanovení intenzity ozáření konstrukce. Pro pochopení situace nejprve popíšeme pár údajů z tabulky, co znamenají:

a) lambda_W (°) - uživatelem zadaná východní délka lokality budovy (sloupec I)

b) fí_w (°) - uživatelem zadaná severní šířka lokality budovy (sloupec J)

c) alfa_Sol (°) - vypočtený úhel solární výšky- tj. úhel, který svírají paprsky Slunce a horizont (sloupec N)

d) G_sol_g (W/m2) - intenzita globálního záření na vodorovnou plochu (sloupec X), v katalogu klimadat značeno GR

e) G_sol_d (W/m2) - intenzita difuzního záření na vodorovnou plochu (sloupec Z), v katalogu klimadat značeno DR

f) G_sol_b (W/m2) - intenzita přímého záření na plochu kolmou slunečním paprskům (sloupec Y)

Údaje a) až e) jdou do výpočtu ze zadání. Údaje jsou buď přímo zadány uživatelem nebo jím vybrány z katalogu klimadat. Údaj f) se v programu mimo jiných i z těchto hodnot a) až e) dopočítává.

Obecně platí, že pokud je Slunce velmi nízko nad horizontem, tak poměr G_sol_d / G_sol_g (=DR/GR) by se měl limitně blížit hodnotě 1 s tím, jak se limitně solární úhel výšky Slunce blíží hodnotě 0°. Pokud máme nenulovou složku přímého záření na vodorovnou plochu BH (=GR-DR), tak pomocí sinové věty se odvozuje hodnota přímého záření ve směru solárních paprsků Gsol,b (=BR↙). A je jasné, že pokud to má logicky "sedět", tak poměr G_sol_d / G_sol_g musí být v souladu s hodnotou ALfa,sol. Jinak dostaneme nesmyslně vysoké hodnoty jako v tomto případě.

Poznámka: z hlediska výpočtů se uvažuje Slunce za bodový zdroj záření.

Takže u tohoto konkrétního příkladu v hodině 2071 máme úhel výšky Slunce Alfa,sol cca = 0,03°, přičemž poměr G_sol_d / G_sol_g máme velice nízký - cca 0,274. Z toho plyne jednoznačné poznání: něco je špatně. Co konkrétně to může pro danou hodinu být:

1) chybně stanovená výška Alfa,sol

2) chybně stanovené hodnoty GR a DR v klimadatech

3) možná je i kombinace těchto chyb

ad 1) úhel solární výšky Slunce Alfa, sol se stanovuje výpočtem uvedeným dle ČSN EN ISO 52 010-1. Jako vstupní hodnoty jsou potřebné tyto údaje:

severní šířka (lambda_w)
východní délka (fí_w)
časové pásmo UTC
pořadí hodiny v rámci dne a pořadí dne v rámci roku

ad 2) klimatická data se do katalogu vkládají v předepsané "csv" šabloně, která odpovídá šabloně uvedené v ČSN EN 15 927-4. Takže je třeba velmi dávat pozor, aby tato šablona byla řádně vyplněna.

při vyplňování pozor na správné pořadí hodin ve dni (v hodinovém výpočtu pro hodnocení ENB je dohoda používat pouze zimní, tj. SEČ, tj. astronomický čas)
také se může stát chyba přímo v poskytnutých údajích jejich autorem (může se stát zejména při strojovém zpracování dat, že zkrátka některý údaj v některé hodině je chybně přečten a zapsán apod.)

Zkrátka pokud v grafech objevíme tyto anomálie, je nutno nejprve zkontrolovat zadání dle ad 1), zda-li máme u všech vstupů správně zadání. V tomto případě se zrovna stalo, že nikoliv. Protože údaj východní délky 5,5033° (v tabulce csv výše vyznačeno červeně) je mimo území ČR a neodpovídá lokalitě v ČR, pro kterou má uživatel vlastní klimadata! Z toho plyne, že bude chybně následně vypočten úhel solární výšky Slunce a to může vést k taktové chybě.

Níže je uveden graf pro výpočet s opravenou hodnotou východní délky:

Vidíme, že extrémů je více než bylo původně, za to jejich absolutní hodnota je podstatně nižší. Přesunuly se také do jiných hodin. A to, i když už máme východní délku i severní šířku zadanou správně. Díky tomu je správně stanoven i úhel solární výšky Slunce Alfa,sol. Přesto problémy přetrvávají. Podívejme se dále, na jaký další problém zde narazíme...

Níže je uvedena stejná tabulka (výpis csv) po výpočtu s již správně zadanou hodnotou východní délky. Z porovnání tabulek lze vidět, že např. v hodině č. 2071 je už úhel výšky místo chybných cca 0,03° již cca 6,37°. To má samozřejmě velký vliv při užití sinové věty na stanovení přímé složky záření ve směru paprsků Gsol,b. Proto je tak důležité zadávat správně údaje o východní délce a severní šířce. Zejména v případech, kdy máte tyto klimadata stanoveny přesně pro konkrétní místo.

Zdálo by se, že tento problém byl vyřešen. No možná pro tuto hodinu, ale z grafu výše pro celý rok je patrné, že se jen přesunul zase do jiných hodin, byť v absolutní hodnotě klesl.

Je zde totiž ještě další problém, který lze vypozorovat i z obou tabulek výše (výpočet s chybnou i správnou hodnotou východní délky). V tomto případě vypočtená hodnota přímé složky solárního záření Gsol,b (ve směru paprsků) pro hodinu č. 2071 v obou případech překračuje teoretické meze (v tom prvním případě samozřejmě velmi).

Existuje solární konstanta. Což je hodnota přímého solárního záření Slunce před vstupem do atmosféry Země. Podle toho, z jakých zdrojů čerpáte, tak se pohybuje v rozmezí cca 1340-1380 W/m2. Při průchodu atmosférou se tato hodnota intenzity přímého záření poníží a část tohoto ponížení se "přemění" na tzv. složku všesměrného difuzního záření Gsol,d=DR (vlivem obsahu aerosolů a prachových částic v atmosféře se část přímého záření zkrátka rozptýlí). U zemského povrchu tak poměr přímé a difuzní složky záleží na aktuální výšce Slunce na obloze, oblačnosti, čistotě atmosféry atd. Je zřejmé, že s nižší výškou Slunce na obloze musí paprsek urazit delší trasu atmosférou a tudíž ztratí více na intenzitě. Jinými slovy to znamená, že celková intenzita globálního ozáření na zemském povrchu v těchto případech klesá, přičemž poměr difuzního ku globálnímu záření se blíží limitně hodnotě 1. Proto také, dokud Slunce nevyjde, lze v hodině blízké jeho východu naměřit jen difuzní záření (analogicky to platí o hodině blízké po západu Slunce).

Ve finále i kdybychom teoreticky neuvažovali vliv atmosféry, tak přímá složka záření Gsol,b ve směru paprsků nemůže nikdy překročit teoretickou hodnotu solární konstanty. Prakticky při zemském povrchu bude tento limit nižší dle polohy na Zemi a aktuální jasnosti a čistoty oblohy, resp. atmosféry.

Z tohoto vysvětlení je zřejmé, že i hodnota Gsol,b = 1607 W/m2 nemůže být správná ani po výpočtu s opravenou hodnotou východní délky.

Pokud se podíváme na výpis výsledku pro původně sledovanou hodinu č. 2071 s novým výpočtem opravené východní délky, tak můžeme pozorovat (stejně jako v původním výpočtu s chybnou východní délkou), že je tam patrný nesoulad průběhu dat intenzity záření a úhlu výšky Slunce nad horizontem. Jako by ty údaje o ozáření (z klimadat) byly posunuté o jednu hodinu dopředu.

Pokud provedeme výpočet ještě jednou s tím, že nahraná klimadata posuneme správně o jednu hodinu, tak průběh solární zisků v zóně bude vypadat takto:

Na grafu výše je vidět opět posun extrémních hodnot v absolutní hodnotě směrem dolů. Ale přesto jsou. Nicméně už zde alespoň rozeznáme solární tepelné zisky v ostatních hodinách.

Tabulka výše zobrazující vybraný den s inkriminovanou hodinou č. 2071 už vypadá "normálně". Jenže dle celoročního grafu nad ní je patrné, že přesto v některých hodinách těch "normálních" hodnot není opět dosahováno. Když se podíváme na ten graf podrobněji (pomocí prohlížení, což u responzivních grafů lze), tak zjistíme, že všechno jsou to první hodiny při východu Slunce nebo poslední hodiny při západu Slunce. Z toho plyne, že i přes úpravu těch dvou problémů v tomto konkrétním případě (chybně zadaná východní délka a posun klimadat nahraných do katalogu) je tu ještě další problém. A to je stále přetrvávající kombinace v některých hodinách velmi nízké výšky Slunce a nízkého poměru difuzního k globálnímu záření DR/GR.

Podíváme se podrobněji na hodinu č. 6943, která nově tvoří extrém i po těch úpravách východní délky a posunutí klimadat:

Úhel výšky Slunce Alfa,sol v této hodině je 0,066694°, přičemž poměr DR/GR je 0,64486. To vede dle sinově věty k výpočtu Gsol,b (tj. přímého záření ve směru paprsků) na hodnotu 3264,5 W/m2. To je mimo teoretické meze.

Tady je totiž trochu teoretický problém, kdy se střetává fyzikální výpočtová teorie a naměřené hodnoty (pokud jsou tedy naměřeny a zaznamenané správně). Výška Slunce se výpočtově stanovuje dle ČSN EN ISO 52 010-1 pro danou lokalitu, časové pásmo a údaje pro záření v klimadatech máme měřeny pro danou lokalitu. Vzhledem k tomu, že teorie je aplikována na "hladké kouli" (realita je "nepravidelná koule" tzv. geoid) bez vlivu nadmořské výšky a konkrétní lokalita má také "nějaký" terén, může zde obecně docházet k těmto problémům v těchto hodinách při velmi nízké výpočtové výšce Slunce (při východu a západu). Což sama norma přiznává, když uvádí, že pro nízké výšky Slunce mohou přepočty přinášet problémy.

V SW ENERGETIKA jsme se rozhodli tento typ problémů vyřešit poměrně "jednoduše" tím, že uživatelsky umožníme nastavit interval tolerance, při kterém se ještě úhel výšky Slunce Alfa,sol na obloze uvažuje za 0°. V normě ČSN EN ISO 52 010-1 je v čl. 6.4.1.6 paušálně nastavena tolerance na 0,0001°. Vzhledem k výše uvedenému považujeme tuto toleranci za poměrně přísnou. Proto, pokud nastanou problémy tohoto typu (a současně nejsou žádné jiné chyby v zadání!), doporučujeme tuto toleranci zvýšit. Maximálně však do hodnoty cca 3° (náš názor), abychom až moc neovlivňovali výši solárních zisků v těchto prvních hodinách při východu a posledních hodinách při západu Slunce. Z hlediska zpětné kompatibility výsledků je tato tolerance nastavena automaticky na normové hodnotě 0,0001°. Při hodnotě této tolerance v intervalu ( 0,0001°; 3° > je pole označeno oranžově. Abychom věděli, že používáme jinou hodnotu tolerance než normovou. A pro jakákoliv čísla mimo interval < 0.0001°; 3° > je pole vyznačeno červeně. Čistě teoreticky, pokud bychom například výpočet provedli s tolerancí 60°, tak by veškeré solární zisky pro výpočet potřeby tepla a chladu byly ve všech hodinách se solárním zářením odvozeny jen od difuzní složky záření DR (přímá složka záření by byla ve výpočtu ignorována, protože její připuštění do výpočtu je navázáno na podmínku ALfa,sol >0°).

K čemu to zvýšení tolerance ve výpočtu povede?: Pokud se podíváme úplně na posledně uvedenou tabulku výše, tak ten problém vzniká tím, že je velmi malý úhel výšky Slunce nad horizontem a současně v danou hodinu je poměr DR/GR poměrně nízký (pro hodinu 6943: alfa,sol= cca 0,07°, poměr DR/GR= cca 0,645). Pokud bychom toleranci zvýšili z 0,0001° na třeba 1°, tak se v tuto hodinu 6943 bude uvažovat úhel Alfa,sol=0° (viz tabulka níže). To bude znamenat, že solární tepelný zisk se bude v tuto hodinu uvažovat jen z difuzní složky záření DR a nebude v takové hodině výpočet poznamenán nesmyslně vysokou hodnotou přímé složky záření Gsol,b. Tímto se poměrně "jednoduše" ošetří tyto případy v těchto "krizových" hodinách při východu nebo západu Slunce s velmi malým úhlem výšky. Alternativou k řešení problémů s výpočtem Gsol,b pomocí sinové věty, je mít v klimadatech už přímo tuto hodnotu (Gsol,b = BR↙). Pokud tam je, tak se bere pro další výpočty rovnou a nevypočítává se pomocí sinové věty z Gsol,g (=GR) a Gsol,d (=DR).

Takže zde ještě jednou a naposledy graf průběhu solárních tepelných zisků po opravě hodnoty východní délky, správného "posunutí" zadaných klimadat a zvýšení tolerance z 0,0001° třeba na 1°.

Graf zobrazující solární zisky zóny Z1 (u výpočtu s tolerancí Alfa,sol = 1°) za celý rok má "normální" průběh a nevykazuje abnormálně vysoké hodnoty. Konkrétní průběh jejich výše je samozřejmě ovlivněn na straně budovy skladbou výplní v zóně, jejich orientací, jejich sklonem apod.

Jak vidno, čím dokonalejší nástroje pro výpočet máme, tím jsou z podstaty věci náchylnější na kvalitu a relevanci všech vstupů pro výpočet. A toto je jen jeden střípek z mnoha.

Hodinová klimadata doporučená MPO pro hodinový výpočet ENB (viz studie STP) vykazují velmi zřídka problémy tohoto typu i s přednastavenou paušální toleranci 0,0001°. Při jejich analýze bylo zjištěno, že poměry DR/GR v hodině při východu a západu Slunce leží téměř vždy v intervalu <0.80;1.00>. Spíše se většina těchto podílů blíží limitně hodnotě 1. Klimadata jsou v katalogu klimadat uvedeny pod položkou (od začátku vydání HOD modulu):

Tyto klimadata by obecně neměly vykazovat problémy tohoto typu při zadání jakéhokoliv místa (východní délka, severní šířka) v rámci ČR (i když jde primárně o dlouhodobá data ze stanice Dukovany). Předpokládá se, že tyto klimadata bude časem povinné používat pro výpočet ENB po vydání ČSN 73 0331-2 (tzn. typická data pro výpočet ENB - hodinový krok výpočtu) a jejím zezávazněním odkazem z vyhlášky o ENB.

Skrýt článek

říjen 2023

Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
	20. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023

Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
	20. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)

ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.

ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.

ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.

ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově

Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
	29. 3. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.

Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
	29. 3. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.

Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
	15. 3. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.

Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících? Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
	23. 2. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.

Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
	18. 1. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.

BIM ŘEŠENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ		KATALOG VIDEÍ DEKPRIME		STAVEBNÍ KNIHOVNA DEK
BIM ŘEŠENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ		BIM PLATFORMA		STANDARDY MATERIÁLŮ

PROGRAMY PRO SPECIALISTY
PROGRAMY PRO SPECIALISTY

Činitel typu regulace tepelného zdroje Činitel typu regulace tepelného zdroje
	3. 12. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.

Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
	19. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.

Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu
	16. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.

Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
	23. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.

Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.

Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.

Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
	3. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.

EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.

Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
	3. 4. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.

Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
	9. 1. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".

Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
	7. 12. 2017 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.

Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
	20. 3. 2017 \| Autor: Ing.Martin Varga
	Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.

Graf rozložení tepelných ztrát Graf rozložení tepelných ztrát
	8. 11. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.

Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
	8. 11. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.

Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
	24. 5. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.

Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
	14. 3. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?

Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
	24. 2. 2016 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.

Intenzita větrání v profilech užívání Intenzita větrání v profilech užívání
	16. 12. 2015 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
	11. 12. 2015 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.

Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
	15. 5. 2015 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.

Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
	4. 11. 2014 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.