Čeština
Slovenčina
English
červenec 2021
| Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ? |
|
|
|
29. 7. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme. | ||
květen 2021
| Nastavení importu gbXML Nastavení importu gbXML |
|
|
|
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika. | ||
březen 2021
| Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ |
|
|
|
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021. | ||
únor 2021
| Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D |
|
|
|
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga | |
| Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly. | ||
říjen 2020
| Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? |
|
|
|
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání. | ||
Představíme si to na příkladu obyčejného RD typu "bungalow:
ad 1) - podrobné modelování nevytápěného prostoru půdy
Na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE zvolíme počet zón a nevytápěných prostorů 2. Z první "zóny" uděláme zónu tak, že k ní přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY vytápěný profil např. "1. RD - obytné místnosti". Z druhé "zóny" uděláme nevytápěný prostor tak, že k ní přiřadíme profil užívání "47. obecný nevytápěný prostor". Pro obě "zóny" pak musíme zadat všechny stavební konstrukce, objemy, plochy atd.
Podíváme-li se do profilu užívání č. "47- Obecný nevytápěný prostor" zjistíme, že přednastavená výměna vzduchu v nevytápěném prostoru je 0,33 1/h. U tohoto typu nevytápěné půdy se předpokládá výměna podstatně vyšší. Zadání vyšší hodnoty objemu větrání lze řešit třemi způsoby:
Zadání objemu větrání podstřešního prostoru nevytápěné půdy:
1A) volíme profil užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 51, v něm jako výchozí volíme profil č. 47 a následně v modálním okně upravíme potřebnou hodnotu. Objem větrání dle profilu užívání se pak vždy přičte k objemu infiltrace na základě zadané hodnoty n50 a dalších parametrů pro výpočet infiltrace. Zadaná hodnota n50 by však již měla reflektovat to, že ten zvýšený objem větrání mezi půdou a exteriérem je zahrnut v této zvýšené hodnotě "požadavku" větrání zadané v profilu užívání. A tak pokud by se zadala hodnota n50=0, tak podstřešní prostor je v každém výpočetním kroku větrán přesně intenzitou výměny vzduchu 3,0 1/h (viz obrázek níže).
...
1B) profil užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 47 neměníme. Reálně předpokládanou zvýšenou hodnotu větrání mezi podstřešním prostorem a půdou promítneme do hodnoty n50. Tu volíme tak, aby navýšila základní větraný objem požadavku dle profilu užívání na reálně předpokládanou hodnotu. Ve výsledku se objem větrání podstřešního prostoru bude rovnat vždy pro každý výpočetní krok objemu z profilu 0,33 1/h+ výše infiltrace na základně zadané hodnoty n50. (orientačně lze říci, že hodnota infiltrace na základě hodnoty n50 převedená na přirozený průměrný tlakový rozdíl je hodnota cca 20x nižší. Zadáte-li např. n50=10, tak hrubě je infiltrace 10/20=0,50. Čili výsledné větrání nevytápěného prostoru by bylo 0,33+0,50 = 0,83 1/h. Nutno však zdůraznit, že výpočet EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7 tento výpočet infiltrace definuje podstatně podroněji.)
1C) volíme profil
užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 51, v něm jako výchozí volíme
profil č. 47 a následně v modálním okně upravíme potřebou hodnotu. Objem
větrání dle profilu užívání zadáme 0,0 1/h. Veškerý objem větrání pak připadne na infiltraci na
základě zadané hodnoty n50 a dalších parametrů pro výpočet infiltrace.
Při tomto způsobu zadání se zadává reálná hodnota n50, který by se zjistila, kdyby se tento prostor měřil např. blower-door testem. To je však teorie, takže i zde musíme tuto hodnotu odhadnout (reálně se pro výpočet těžko bude měřit). Podstřešní prostor je v každém výpočetním kroku
větrání intenzitou výměny dle výpočtu infiltrace.
Poznámka: V případě zadání 1C) bude kontrolou zadaný požadovaný objem větrání v prostoru nevytápěné půdy 0,0 1/h označen červeně (krajně neobvyklá hodnota), ale v tomto případě zadání to tak cíleně chceme a tudíž můžeme kontrolu "ignorovat".
Pokud shrneme tyto 3 způsoby zadání objemu větrání podstřešního prostoru, tak nejblíže realitě je postup ad 1C). Vycházíme-li z předpokladu, že v prostoru půdy nejsou umístěny žádné otevíratelné/uzavíratelné otvory určené pro zajištění "potřebného" objemu větrání. Objem větrání uvedený v profilu užívání má totiž vždy atribut požadavku, který musí být větrán vždy. Nad to se řeší nežádoucí infiltrace. Jelikož u prostoru půdy nelze reálně předpokládat požadavek na minimální objem větrání, veškerý objem výměny vzduchu se považuje za infiltraci v důsledku netěsností obálky půdy k exteriéru.
A konečně při tomto způsobu zadání nevytápěného prostoru půdy nesmíme zapomenout, že konstrukci stropu k půdě zadáme na záložce vnitřní konstrukce s požadavkem strop k půdě! V "zóně" 2, tedy nevytápěném prostoru musíme zadat plochy střešního pláště (také dle orientace ke světovým stranám).
ad 2) - zadání stropu k půdě jako k sousednímu prostoru (nevytápěnému) se zadanou teplotou v něm
Na
formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE zvolíme počet zón a nevytápěných
prostorů 1. Z první "zóny" uděláme zónu tak, že k ní přiřadíme na
formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY vytápění profil např. "1. RD -
obytné místnosti".
Při tomto způsobu zadání nevytápěného prostoru půdy nesmíme zapomenout, že konstrukci stropu k půdě zadáme na záložce vnitřní konstrukce s požadavkem strop k půdě! A naopak plochu střešní konstrukce vůbec nezadáváme.
V profilech užívání sousedních prostorů je nabízen profil č. 49. Obecný nevytápěný prostor (přednastavená teplota 5°C). Zároveň u tohoto "nevytápěné profilu" sousedního prostoru je zde funkce, že je-li průměrná exteriérová teplota pro daný výpočetní krok vyšší než 5°C, uvažuje se v podstřešním prostoru průměrná exteriérová teplota. Jak je naznačeno v tabulce u profilu na obrázku výše. Takové omezení je samozřejmě žádoucí, pokud přímo zadavatel určuje teplotu v přilehlém nevytápěném prostoru. V opačném případě by to vedlo zcela jiště k celoroční potřebě tepla na vytápění.
Pokud by chtěl uživatel zadat odlišnou nejnižší teplotu, musí postupovat analogicky jako u zadání vlastního profilu užívání "zóny". Tj. zvolí zde profil č. 51 - definují vlastní profil. Jako výchozí zvolí profil č. 49 a následně může editovat nejnižší teplotu. Při editaci vlastního nevytápěného profilu může ponechat nebo zrušit i funkci (pomocí zatržíka) θu = MAX (θu ; θe).
...
Poznámka: tento typ prostoru je nevytápěný kontinuálně. Proto je začátek a konec provozní doby 0-24h a počet provozních dní 365/rok. Z toho důvodu si nemusíme všímat zadání teplot v mimoprovozní dobu a řešíme jen teploty v provozní dobu. Pokud zatržítko zatrhneme, použije se pro výpočet funkce okrajové podmínky teploty v nevytápěném prostoru θu = MAX (θu ; θe). Pokud nezatrhneme, uvažuje se teplota v nevytápěném prostoru θu (jelikož popisky modálního okna jsou obecné, tak θu = θint,H,set,I, popř. θu = θint,H,set,II). Teplotu θu je možné zadat i odlišnou po měsících v případě potřeby. Dokonce je možné pomocí tohoto zadání simulovat i to, že sousední prostor se jako nevytápěný chová jen v mimoprovozní dobu a v provozní dobu může být cíleně vytápěn na zadanou teplotu (pokud v kalendáři zadefinujeme provozní a mimoprovozní dobu).
Na formuláři zadání PLOCHY se při tomto způsobu zadání u plochy stropu k půdě neobjeví číslo "zóny" za konstrukcí (tj. že odděluje zónu 1 a nevytápěný prostor 2 a opačně), ale údaj "S" (tj. že konstrukce je přilehlá k sousednímu prostoru).
ad 3) - zadání stropu k půdě jako k sousednímu prostoru (nevytápěnému) se zadaným činitelem teplotní redukce "b" (plovoucí teplotní rozdíl)
...
Poznámka: přednastavení hodnoty činitele teplotní redukce "b" jsou převzaty z tabulky F.2 ČSN 73 0540-3: 2005.
Musíme zadat návrhové teploty na vytápění a chlazení v přilehlé vytápěné zóně k tomuto nevytápěnému prostoru. Poté se v modálním okně můžeme podívat k jakým teplotám v nevytápěné půdě vybraný činitel teplotní redukce "b" vede:
ad 4) - zadání stropu k půdě k exteriéru s požadavkem jako vnitřní konstrukci (strop k půdě)
Poznámka: Tento způsob zadání je vlastně principiálně shodný se způsobem zadání ad 2) pokud bychom teplotu v nevytápěném prostoru zadali pro každý výpočetní krok shodnou s exteriérem, čili θu=θe. A je také principiálně shodný se způsobem zadání dle bodu ad 3), pokud bychom činitel teplotní redukce "b" zadali vlastní na úrovni b=1,00.
Při tomto modelu nám to v zadání poprvé výrazně "zaskřípe", protože v souvislosti s výpočtem EN ISO 52016-1 program po nás chce vybrat činitel pohltivosti solárního záření pro konstrukci přilehlou k exteriéru. Dobře tedy, řekneme si například, že půjdeme cestou reality, a zadáme světlost povrchu takovou, která přibližně odpovídá povrchu stropu k půdě.
Konstrukce stropu k půdě je na formuláři PLOCHY zařazena mezi konstrukce k exteriéru:
A na formuláři zadání PLOCHY to v zadání výrazně "zaškřípe" podruhé: Jaké mám zadat zastínění stropu k půdě Fsh,O, když jde vlastně o strop k půdě a nad ním je ještě celá střešní konstrukce? Dobře tedy, řekněme si například, že půjdeme cestou reality, a zadáme činitel zastínění Fsh,O=0,00 = > čili konstrukce stropu je plně zastíněna střešní konstrukcí.
ad 5) - zadání stropu k půdě k exteriéru s požadavkem jako na plochou střechu
REKAPITULACE MODELŮ NA ZÁKLADĚ VLASTNOSTÍ MODELŮ ZADÁNÍ A VÝSLEDKŮ:
Komentáře k hodnocení modelů zadání:
- I kdyby zpracovatel u hodnocené budovy byl natolik zkušený, že by se podařilo správně odhadnout teplotu v nevytápěném prostoru půdy, tak u referenční budovy dojde vždy ke zkreslení! ( Jen u minimum případů bývá shodná referenční buduova s hodnocenou). Proto výpočtové postupy dle bodů 2,3,4,5 mají záporné "smajlíky" a nedoporučovali bychom je jako vhodné.
- Uvažovat stropní konstrukci k půdě jako konstrukci přilehlou k exteriéru (viz postupy 4 a 5) je považováno za nejhorší, protože kombinuje negativa úskalí popsaného v odrážce výše a navíc je zde problém se správným zohledněním solární bilance těchto konstrukcí u výpočtu dle EN ISO 52016-1. U konstrukce přilehlé k exteriéru se totiž negativní sálání uvažuje vždy (solární zisky snižuje). Pokud bude ale zadána jako plně zastíněná (Fsh,O=0,00), tak výpočtově negeneruje žádný solární zisk. Pak se taková konstrukce podepisuje na výsledných solárních ziscích budovy pouze negativně (jen je snižuje v důsledku negativního sálání plnou vahou a nekompenzuje to solárním ziskem). Pokud by bylo zadáno Fsh,O=1,00 v součtu by nebyla samotná solární bylance této konstrukce pouze negativní, ale jsou zde stále pochybnosti o relevantnosti výpočtu solární bilance této konstrukce.
- Reálně se solární tepelné zisky (střešního pláště nikoliv stropní konstrukce) mají projevit v teplotě nevytápěného prostoru půdy (pokud v zadání připustíme vliv tepelných zisků nevytápěného prostoru do výpočtu - uživatelská volba v zadání). Pokud v zadání bude preferován způsob modelu ad 1), tak z hlediska logiky modelu není pochybnost při zadání pohltivosti (odstínu) střešního pláště. Stejně tak u činitele zastínění střešního pláště Fsh,O nevytápěné půdy.
- Nastavení požadavku na konstrukci stropu k půdě jde za technickými
předpisy. Z hlediska současného stavu je na plochou střechu přísnější
požadavek než na strop k půdě, neboť se obecně předpokládala v prostou
půdy vyšší teplota než v exteriéru. Tzn. že rozdíl teplot "vytápěný
interiér-půda" se dle normy předpkládá průměrně cca o 20% nižší než rozdíl teplot "vytápěný
interiér-exteriér". Tomu odpovídá i cca 20% rozdíl v požadavku
na strop k půdě než na plochou střechu. To je problém u referenční budovy, kde volbou
požadavku na tuto konstrukci ovlivňujeme výši nastaveného požadavku
potřeby. Proto z pricipiálního hlediska nesmí docházet ke křížení
požadavku na typ modelu a typ požadavku. Z tohoto důvodu výpočetní model
4 považujeme ze všech za ten nejhorší (potřeba u referenční budovy
je uměle navyšována v důsledku volby požadavku na strop k půdě jako pro
vnitřní konstrukci, ačkoliv je v modelu pojmuta jako vnější konstrukce
přilehlá k exteriéru).
ZÁVĚR:
- Na dotaz, jaké zadat zastínění stropu k půdě Fsh,O zadaného dle výpočetních postupů 4 nebo 5 při výpočtu dle EN ISO 52016-1 odpovíme pouze tak, že je nutno zvolit výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy a u solární bilance stropu k půdě! To platí i pro případy v rámci výpočtu NZÚ počítané dle EN ISO 52016-1, resp. vyhl. 264/2020 Sb. Pokud je nunto se ve výpočtu přiblížit teplotě exteriéru v prostru půdy, volte vyšší objem větrání mezi nevytápěným prostorem půdy a exteriérem.
- Na dotaz, zda lze zadat strop k půdě dle výpočetních postupů 2 a 3 při výpočtu dle EN ISO 52 016-1 odpovíme pouze tak, že doporučujeme výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy!
- Na dotaz, zda lze zadat strop k půdě dle výpočetních postupů 2, 3, 4 a 5 při výpočtu dle EN ISO 13 790 odpovíme
pouze tak, že doporučujeme výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy!
- Na dotaz, že NZÚ požadoval (dle metodického pokynu čl. 2.2 pro výpočet dle EN ISO 13790, resp. vyhlášky 78/2013 Sb.) pro oblast podpory B výpočetní postup 5 odpovíme pouze tak, že pro hodnocenou budovu to je akceptovatelné, ale pro nastavení požadavku referenční budovy již nikoliv. Odůvodnění vychází ze závěru tohoto článku zde. Čili požadavek na kvalitu zateplení stropu k půdě u hodnocené budovy pro oblast podpory B vede i při modelu zadání 1 (bilančním výpočtu) k teplotám nevytápěné půvdy velmi blízké teplotě exteriréru (teplotní redukce blízká hodnotě 1,00). Proto bylo možné u hodnocené budovy rovnou připustit takové zjednodušení zadání bez negativního vlivu na výsledek. V souvislosti s EN ISO 52016-1 však již takové zjednodušení kvůli solární bilanci i neprůsvitných konstrukcí není akceptovaltené.
- Zajisté by stálo za to v rámci výzkumného úkolu dlouhodobě měřit teploty na nevytápěné půdě ve vybraných RD v různých lokalitách a konkrétního stavebního řešení. Na základě všech potřebných vstupů (tj. teplota na půdě, intanzita solární záření, vlastnosti konsrukcí atd.) by šlo zpětně v rámci akceptovatelné přesnosti dopočítát průměrnou výměnu vzduchu. Abychom měli reálnou představu, v jakých mezích se pohybuje (v desetinách, jednotkách nebo dokonce desítkách 1/h ?)
Dopady zvoleného výpočetního postupu nevytápěných prostor na konkrétním objektu jsou uvedeny v tmto článku: Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
duben 2018
| Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) |
|
|
|
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy. | ||
září 2016
| Strop k nevytápěnému prostoru pod střechou - stanovení požadavku a volba výpočtu Strop k nevytápěnému prostoru pod střechou - stanovení požadavku a volba výpočtu |
|
|
|
6. 9. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| V roce 2016 začaly probíhat poměrně intenzivní kontroly energetických dokumentů Státní energetickou inspekcí (SEI). Energetičtí specialisté se na nás obrací na konzultaci připomínek SEI. V tomto článku zmiňuji jednu z připomínek, která se týká zadávání stropních konstrukcí pod nevytápěným prostorem. Původní článek z dubna 2016 byl revidován - byl zpřesněn přístup k půdám bez tepelné izolace. | ||
květen 2016
| Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1) Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1) |
|
|
|
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb. | ||
prosinec 2015
| Možnosti zadání součinitele prostupu tepla do aplikace ENERGETIKA Možnosti zadání součinitele prostupu tepla do aplikace ENERGETIKA |
|
|
|
7. 12. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| Tento příspěvek shrnuje možnosti zadání součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí a výplní otvorů do apliakce ENERGETIKA. | ||
prosinec 2014
| Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB |
|
|
|
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB | ||
listopad 2014
| Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB |
|
|
|
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09) | ||
říjen 2014
| Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část) |
|
|
|
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03) | ||
červen 2014
| Odečet ploch a objemů ve 3D Odečet ploch a objemů ve 3D |
|
|
|
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou. | ||
květen 2014
| Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D? Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D? |
|
|
|
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek. | ||
duben 2014
| Zadání konstrukcí v ENERGETICE pomocí jednotlivých vrstev materiálů Zadání konstrukcí v ENERGETICE pomocí jednotlivých vrstev materiálů |
|
|
|
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| Konstrukce pro potřeby aplikace ENERGETIKA je možno detailně zadat v aplikaci Tepelná technika 1D, která je pro stanovení součinitele prostupu tepla zcela ZDARMA včetně podrobných pomocných výpočtů dle ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540-4. | ||