Omezit pro: 
prosinec 2021
ENEX + NZÚ
2. 12. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Článek popisuje postup vkládání hlášenek na ENEX pro účely NZÚ. Poslední aktualizace 10.12.2021.
září 2021
Nová zelená úsporám - nové výzvy
24. 9. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Základní obsah nové výzvy v zavedeném programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Co je nového a co zůstává?
březen 2020
Trendy ve výstavbě pasivních domů
19. 3. 2020 | Autor: Ing. Ondřej Židek
Rozhovor s Ondřejem Židkem z GSERVISu na téma trendů v pasivních domech.
listopad 2015
Novinky v aplikacích pro NZÚ 2015/10
20. 11. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V příspěvku je proveden souhrn změn a novinek v aplikacích a modulech pro 3. výzvu pro rodinné domy v rámci Nové zelené úsporám.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz:

Mám dotaz ohledně zadávání násobnosti výměny vzduchu ve Vašem softwaru. Vedl jsem diskuzi s pracovníky SFŽP ohledně zadávání hodnoty n50 a následně i s ------- z ČVUT (poznámka DEKSOFT - nechceme uvádět konkrétní osobu). Přišlo mi od něho stanovisko, které v zásadě pro přirozené větrání vylučuje použití ve výpočtu hodnoty n50.
Citace: "Sám bych jen doplnil, že s hodnotou n50 se NIKDE ve výpočtu přirozeného větrání nepracuje - pokud to tak někdo dělá, postupuje v rozporu s EN ISO 13789 (viz příloha C.4)."
Ve Vašem sofwaru však tato možnost zadání je – v základním popisu zóny. Můj dotaz zní zda tedy uvažování této hodnoty ve výpočtu není v rozporu s metodickým pokynem SFŽP pro NZÚ?


Odpověď:
Tvrzení, že kdo zohledňuje n50 při výpočtu přirozeného větrání, jedná tak v rozporu s normou, není pravdivé. Norma EN ISO 13789 příloha C.4 pracuje se dvěma hodnotami množství větraného vzduchu - hygienické (běžně 0,3 h-1) a návrhové. Pro výpočet se má dle normy uvažovat vyšší z těchto hodnot. Pokud mám tedy návrhové množství větraného vzduchu vyšší než je hygienické množství (například kvůli velmi vysoké netěsnosti obálky budovy - n50), tak bych měl uvažovat v energetickém výpočtu s hodnotou návrhovou. V tomto případě uvažovat pouze hygienické množství je chyba.

Pokud půjdeme do normativní části normy ČSN EN ISO 13 789, tak v čl. 5 se měrná tepelná ztráta větráním stanoví jako
Hv= V  * ρa*cp
ρacp   konstanta (objemová tepelná kapacita vzduchu)
V je objemový tok větraného vzduchu a může být určen výpočtem podle normy ČSN EN 15 242 (Větrání budov - výpočtové metody pro stanovení průtoku v budovách včetně infiltrace). V této normě je mimo jiné psáno, že pro výpočet tepelné ztráty ztráty větráním musíme znát všechny objemové toky větraného vzduchu směrem do zóny (budovy) a směrem ze zóny (budovy) - viz kapitola 5. Zahrnutí netěsnosti obálky budovy do bilance je stejně důležité jako navrhovaná hygienická výměna vzduchu.

Nutno říci, že hygienické množství větraného vzduchu 0,3 h-1 je poměrně vysoké, takže se netěsnost obálky budovy ve výpočtu projeví až od n50 např. 6 h-1, což není moc obvyklé. Dle TNI a také dle metodiky NZÚ se obvykle uvažuje n50 = 4,5 h-1 pro stávající stav budovy a 2,5 h-1 pro stav po výměně oken. Při zadání takovýchto hodnot n50 se tedy ve výpočtu energetické náročnosti hodnota n50 neprojeví. Netěsnosti obálky budovy jsou prostě nižší, než je hygienické množství vzduchu. Zcela opomenout hodnotu n50 při přirozeném větrání je chyba a pokud to tak někdo dělá, pak je to v rozporu s normou ČSN EN ISO 13 789.
 
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.
květen 2014
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.