Fotovoltaický systém se zadává v programu ENERGETIKA na formuláři zadání "OZE".  Po přidání podformuláře obnovitelného zdroje energie je nutno vybrat jeho typ. V tomto případě FVE. V případě, že obnovitelný zdroj produkuje elektrickou energii, jsme následně vyzváni zvolit systém zapojení takového zdroje u hodnocené budovy. K dispozici máme tři volby (níže je popsán MĚS modul, tj. modul s měsíčním krokem výpočtu, HOD modul má tyto volby zatím jen dvě) :

Prvním základním předpokladem odpovídajícího zadání je správná volba způsobu zapojení FVE,  tj. výběr z jedné výše uvedených možností. Další volbu volí uživatel pro stanovení produkce elektřiny z FVE. Na výběr jsou dvě možnosti:

V prvním případě budeme vyzvání k zadání plochy fotovoltaických panelů, jejich sklonu, orientace, typu. Různých účinností a součinitelů (součinitel větrání FVE modulů, účinnost střídače, ostatních prvků: kabeláže, svorek atd.) a také k výběrů lokality solárního záření dopadajícího na horizontální rovinu (na výběr jsou paušální hodnoty dle TNI 73 0331 nebo je možnost zadat uživatelské hodnoty ručně pro každý měsíc).

Druhý případ znamená uživatelem zadanou produkci elektřiny z FVE v každém měsíci. Tuto produkci musí mít uživatel předem stanovenou z jiného programu a sem přepsat, případně jednoduše načíst pomocí zeleného tlačítka ze zadání programu FVE*. Výše produkce elektřiny z FVE je tak jediná hodnota, která může být společná mezi programy ENERGETIKA a FVE. Hodnoty využití již nikoliv - viz dále.

Na závěr formuláře je nutno zvolit, zda FVE dodává elektřinu pro všechna hodnocená místa spotřeby či jen pro některé vybrané dílčí místo nebo místa spotřeby.

Dle vyhlášky o ENB 78/2013  Sb. v aktuálním znění se v PENB hodnotí jen tyto místa spotřeby:

Tato nabídka dílčích míst spotřeby energie hodnocených v PENB je také nabízena ve výše zmiňovaném výběru (chceme-li vybrat jen některá z nich pro spotřebu elektřiny z FVE). V zadání programu ENERGETIKA není zatím umožněno výpočtové napojení FVE i na ostatní místa spotřeby (zařizovací spotřebiče,  výrobní spotřebiče apod.), byť reálně tomu tak pravděpodobně bude. Je třeba si uvědomit, že způsob zahrnutí vlivu FVE je ryze "vyhláškový" (předepsaný vyhláškou) pro účely hodnocení ENB.  Vazba na reálné využití elektřiny z FVE hodnoceným objektem a deklarovaným výpočtem ENB je více či méně odlišná podle toho, jak moc se realita "podobá" tomuto "vyhláškovému" hodnocení.

c) pokud jsou technické systémy (FVE, STS....)   .... výlučně pro hodnocenou budovu, započte se do primární energie pouze jejich využitá výroba energie v každém měsíci, nejvýše však do výše příslušných dílčích dodaných energií hodnocené budovy stanovených výpočtem....,

d) pokud jsou technické systémy vyrábějící energii (FVE, STS...)   .....napojeny na elektrizační soustavu nebo soustavu zásobování tepelnou energií, započte se do primární energie celá jejich využitá výroba energie v každém měsíci, nejvýše však na úrovni dvojnásobku celkové dodané energie hodnocené budovy stanovené výpočtem....

Na modelovém příkladu hodnocené budovy vč. zadaného systému FVE si ukážeme, jak tento limit v praxi funguje. Máme budovy s touto spotřebou a s vypočtenou produkcí elektřiny z FVE. Pro jednoduchost uvažujeme, že vše v objektu je na elektřinu a graf je uveden pro měsíční krok výpočtu:

Nyní budeme volit způsob zapojení FVE do budovy,  jaké nabízí MĚS modul programu ENERGETIKA, a které jsou popsány v tomto článku výše. Bude nás zajímat,  jak se zvolený způsob zapojení FVE promítne do hodnocení objektu z hlediska celkové dodané energie a celkové neobnovitelné primární energie. Nejlépe je to patrné z tabulek c) a d) protokolu PENB v souvislosti s výše uvedenými hodnotami modelového příkladu.

případ zapojení FVE - napojení na elektrizační soustavu (export přebytku). Toto "modelové" zapojení určuje přednostní využití produkce elektřiny  z FVE pro vlastní spotřebu. Přebytek elektřiny z FVE je dodáván do elektrické sítě:

Z tabulek je patrné to, co je uvedeno v barevném grafu a tabulky uvedené výše. V tabulce c) je uvedena roční výpočtová bilance spotřeby elektřiny z FVE pro vlastní spotřebu hodnocené budovy a exportu do elektrické sítě. Spotřeba elektřiny z FVE pro vlastní spotřebu je dána pouze vztahem:  MIN (produkce elektřiny z FVE ; spotřeba elektřiny v budově).  Tento vztah je hodnocen pro každý výpočetní krok, čili v MĚS  modulu pro každý měsíc. Spotřeba elektřiny v budově je dána zadáním objektu,  jeho technických systémů a použitých energonositelů pro krytí výpočtové spotřeby. Pro místa spotřeby: větrání (energie pro nucenou dopravu vzduchu) a osvětlení je to vždy elektřina. Pro ostatní místa spotřeby záleží na uživatelském zadání. V tomto příkladu byla pro jednoduchost uvažována na elektřinu celá budova. V praxi většinou tomu tak není a vytápění a zpravidla i příprava TV je na jiný energonositel (např. zemní plyn). Spotřeba, která po odečtení produkce z FVE zbyde, je kryta elektřinou ze sítě.

U "energonositele" elektrické energie exportované do rozvodné sítě je uvedena v závorce informace: "(uplatněn limit pro odečet)". Tato závorka se zde objeví vždy, pokud dojde na zastropení výše odečítaných primárních energií (celkové a neobnovitelné)  plynoucích ze zastropené výše exportované elektřiny do sítě dle §5 odst. (2) písmene d).  I přesto však může dojít k případu, kdy neobnovitelná primární energie hodnocené budovy bude ve výsledku záporná! I  takový výsledek je ovšem v pořádku. V takovém případě se jedná o budovu "aktivní" (alespoň z hlediska celoroční bilance dle hodnocení primární neobnovitelné energie dle vyhlášky o ENB).

Přebytek elektřiny dle výpočetního postupu pro hodnocení ENB (nevzniká, resp. není hodnocen). V praxi samozřejmě je využíván zařizovacími spotřebiči nebo nevzniká (technická opatření na straně systému FVE) nebo je mařen v jiném elektrickém zařízení k tomu účelu navrženém. Dodávka mimo budovu je vždy nulová.

Odpověď: Jedná se o ostrovní (izolovaný) systém. Pokud je dohřev TV realizován také elektrickou patronou, je to v podstatě velmi jednoduché.  U FVE zvolíte, že je tento systém napojen jen na dílčí místo spotřeby = TV. Pokud je tento systém napojen přímo a využívá stejnosměrný proud,  tak při zadání produkce FVE výpočtem jen zvolíte účinnost střídače 100%.  Pokud je systém napojen přímo, ale s vloženým střídačem, je nutno jeho účinnost zadat nižší jak 100% (u přímého napojení je vložení střídače zbytečné, zpravidla je pouze do bojleru vložena další patrona pro zapojení na stejnosměrný proud z FVE).

Odpověď:  Zde se jedná již o problém. Jak je patrné z článku výše, tak produkce elektřiny z FVE je odečítána od výpočtové spotřeby elektřiny odebírané budovou ze sítě (kdyby byla napojena jen na síť). Pokud je veškerá spotřeba energie pro TV na zemní plyn, není od čeho elektřinu z FVE u TV odečítat a v tabulce c) se objeví roční využití FVE nula. Do doby doplnění i této kombinace do programu lze toto zadat do programu komplikovaným způsobem:

I.

Zadáte jednu požadovanou potřebu TV,  tu následně přiřadíte k TVsys a k TVsys přiřadíte ze 100% zdroj na zemní plyn (resp. ten tepelný zdroj, který bude TV reálně dohřívat). Všechny ostatní místa spotřeby nezadávejte nebo k nim nepřidělujte zdroje nebo zadejte nulové příkony. Soubor pošlete na výpočet. Z tabulky d) z protokolu PENB si poté zapište spotřebu zemního plynu. Jelikož všechny ostatní místa mají nulovou spotřebu, patří tato spotřeba jen místu spotřeby TV.

II.

K TVsys ze zadání bodu I. přiřadíte ze 100% tepelný zdroj pouze na elektřinu. Tj. jakoby by byla TV ohřívána jen elektrickým bojlerem. Na formuláři zadání OZE zadejte a přiřaďte FVE k TV tak, jak je uvedeno v odpovědi u předchozí otázky. Soubor pošlete na výpočet. Z tabulky d) z protokolu PENB si poté zapište spotřebu elektřiny za sítě. Jelikož všechny ostatní místa mají nulovou spotřebu, patří tato spotřeba jen místu spotřeby TV. Z tabulky c) si zapište produkci elektřiny z FVE dodané do budovy.  Jelikož je FVE napojena jen na TV, je tato produkce elektřiny využita jen u TV.

III.

V zadání rozdělte potřebu TV, na dvě potřeby TV1 a TV2, které budou k sobě vzájemně "inverzní".  Tzn., že je třeba volit, že znáte vlastní potřebu TV (jejíž celkovou výši známe z bodu I.) a tu rozdělit mezi potřebu TV1 a TV2 v jednotlivých měsících zhruba tak, aby to kopírovalo předpokládaný průběh produkce elektřiny z FVE. Je jasné, že potřeba TV1 bude mít nejvyšší hodnoty v zimních měsících a směrem k létu klesat, u TV2 to bude naopak. Přesný podíl těchto "inverzních" potřeb TV je předmětem "ruční iterace" - viz bod IV.

Ke každé potřebě TV přiřadit samostatný TVsys. TVsys1 přiřazený k TV1 bude mít zadány ztráty rozvody, zásobníků i účinnost emise. K TVsys1 zajišťující potřebu TV1 bude přiřazen zdroj na zemní plyn  (resp. ten, který je použit pro dohřev). U TVsys2  zajišťující potřebu TV2 bude přiřazen tepelný zdroj na elektřinu (topná patrona). Ztráty rozvodů a zásobníku pro TVsys2 budou zadány nulové (resp. délky rozvodů a velikost zásobníku bude nula)*. Účinnost emise bude shodná s výši zadanou u TVsys1.

IV.

Provedeme výpočet, po jeho skončení porovnáme hodnoty spotřeby zemního plynu, elektřiny ze sítě a elektřiny z FVE dodané do budovy v tabulkách c) a d) s těmito hodnotami zjištěnými po výpočtech ze zadání bodů I. a II. Cílem je naladit ty inverzní poměry potřeb TV1 a TV2 tak, aby po tomto výpočtu si ty čísla s dostatečnou přesností odpovídaly.

V.

Pokud se to podaří s uspokojivou přesností, dozadáme zbylá místa spotřeby a provedeme výpočet pro celou budovu.

Poznámka: Tento komplikovaný způsob takového přípdu zadání (využití FVE pro místo spotřeby bez primárně elektrického zdroje tepla) odstranila doplněná funkce zadání ve verzi programu 6.0.6 popsaná v tomto článku.