V protokolu PENB v kapitole G se nově budou objevovat i zdroje OZE v tabulce vytápění a přípravy TV. Platí to jak pro OZE primárně produkující teplo (STS, Ostatní OZE produkující teplo), tak pro OZE primárně produkující elektřinu (FVE, Ostatní OZE produkující elektřinu). V případě "elektrických" OZE musí jít o přímé napojení tj. prioritně využité na teplo, aby se tento zdroj v tabulkách zobrazil. Obdobně to platí pro odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí využité pro vytápění a/nebo pro přípravu TV. V případě, že tyto zdroje tepla se u hodnocené budovy nacházejí, jsou vypsány v těchto tabulkách. Tím pádem součet pokrytí potřeby tepla na vytápění za zdroje uvedené v tabulce vytápění bude vždy 100%. Analogicky bude již součet podílů pokrytí TVsys vždy 100% v tabulce zdrojů pro přípravu TV.

např. FVE s přímým využitím na teplo pro vytápění:

např. FVE s přímým využitím na teplo pro přípravu TV:

např. odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí pro přípravu TV:

Podmínkou samozřejmě je, že příslušné OZE je přiřazeno (zatrženo) pro využití minimálně pro jednu vytápěnou zónu a/nebo minimálně pro jeden TVsys. Analogicky to platí u využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí.

Doplnění zobrazení potřebného objemu větrání v zóně v responzivním grafu na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY v části větrání. Tento objem potřebného větrání v zóně si můžete zobrazit jak v m3/h, tak v násobnosti výměny vzduchu 1/h.

Nově při stanovení příkonu ventilátorů na základě známých tlakových ztrát je možnost účinnost VZT jednotky zadat podrobněji a to samostatně za každou část, ze kterých se standardně účinnost stanovuje, tj. z účinnosti:

Na podformulář VZT jednotky a na formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY v sekci větrání byla doplněna do rolety pro výběr teploty přiváděného větracího vzduchu možnost uvažovat jeho teplotu MAX (Theta,v,sup ; Theta,e):

Pokud zvolíme tuto možnost, můžeme maximálně v měsíční podrobnosti zadat limitní teploty pro nasávaný vzduch zpoza energetické hranice určený pro větrání. Tím je myšleno to, že energie potřebná na toto zvýšení teploty přiváděného vzduchu se nezapočítává do celkové dodané energie budovy. Jedná se například o předehřev pomocí zemního výměníku před vstupem do VZT jednotky apod.

Při zadání volíme, zda-li tuto zvýšenou teplotu chceme uvažovat i pro režim chlazení či nikoliv. V případě hodinového výpočtu je "flow" režim uvažován z hlediska této funkce mezi režim vytápění. "Flow" režim představuje hodiny, ve kterých se teplota vzduchu v zóně pohybuje mezi teplotou požadovanou na vytápění a požadovanou teplotou pro režim chlazení. Tato uživatelsky zadaná změna teploty přiváděného vzduchu pro větrání se týká pouze hodnocené budovy. U referenčních budov je nasávaná teplota rovna teplotě exteriéru v případě obytných zón (pro TZ větráním platí činitel teplotní redukce b=1). V případě ostatních zón je pro TZ větráním uvažován vždy činitel teplotní redukce b=0,70, protože pro ostatní typ provozu se u referenční budovy musí uvažovat s 30% snížením TZ ztrát větráním.

Pokud tuto možnost zvolíme:

...uvažuje se u hodnocené budovy vstupní teplota přiváděného větracího vzduchu do VZT zařízení na limitní teplotě, kterou zadáme (vstupní teplota se  "ze spodu ořeže" dle zadané teploty):

Pomocí této funkce můžeme například poměrně přesně zjistit, jaký podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění náleží předehřevu vzduchu u VZT jednotky (protimrazová ochrana rekuperačního výměníku). Zpravidla je venkovní vzduch předehříván na minimální teplotu 5°C před vstupem do VZT jednotky. Pro zjištění podílu pokrytí pro předehřev je nutno:

Ať už v PENB tento podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění zvlášť pro tepelný zdroj pro předehřev vzduchu pro VZT jednotku zadáváme či nikoliv, je potřebná energie vždy zahrnuta v celkové dodané energii, protože se uvažuje u TZ větráním s teplotou nasávaného vzduchu na úrovni teploty exteriéru. Může se z hlediska celkové dodané energie do budovy nepatrně lišit, pokud jsou rozdílné účinnosti emise, distribuce a zdroje tepla pro předehřev vzduchu ve VZT jednotce a pro standardní OS a tepelný zdroj pro vytápění. Z hlediska NPE se může lišit již více v případě, kdy pro standardní zdroj vytápění a pro zdroj pro předehřev je použit jiný energonositel. Na druhou stranu, pokud bychom se v PENB měli zabývat předehřevem, bylo by korektní, abychom se zabývali i tepelnými zisky emitovanými do větraného vzduchu od elektromotorů ventilátorů. Dle našeho názoru by byl jejich vliv bilančně vyšší než u předehřevu.  Přeci jenom při současném standardu novostaveb se předpokládá, že provozní doba nuceného větrání během období vytápění je podstatně delší než období s nutným předehřevem vzduchu přiváděného do VZT jednotky během období vytápění.

Nově je umožněno zobrazovat v tabulkách vytápění a chlazení účinnosti emise a distribuce příslušné uvedeným zdrojům. V případě, že je v zóně více emisních a distribučních systémů s odlišnými hodnotami jejich účinností, stanovuje se v rámci zóny jejich vážený průměr dle předpokládaného podílu dodávky skrz tyto systémy.

Nově tento průměr můžete přímo stanovit v nových modálních oknech. Součástí těchto modálu je možnost přiřadit zdroj k těmto hodnotám. V případě, že je více zdrojů podílejících se na pokrytí potřeby zóny se tak v případě využití tohoto nového modálu propíší hodnoty účinnosti emise a distribuce v tabukách příslušné pro daný zdroj.

Příklad: V zóně Z1 máme dva zdroje vytápění, které používají následující účinnosti emise K1 (nem=88%, ndis= …) a K2 (nem=70%, ndis=…) 

...a následující účinnosti distribuce K1 (nem=88%, ndis=92%) a K2 (nem=70%, ndis=100%) 

Zadáme-li to takto v tomto novém modálním okně, tak po výpočtu se konfigurace tabulky na vytápění v protokolu PENB v kapitole G zobrazí takto:

I nadále je dostupné zobrazení, který se používá doposud (pokud nepoužijeme toto nové modální okno). V takovém případě se u obou zdrojů zobrazí průměrná hodnota účinností emise a distribuce za zónu, ke které jsou tyto zdroje přiřazeny.

Analogicky je funkce stejná pro systémy chlazení.

První případ náleží např. dobrovolnému zpracování PENB při změně stavby, která není větší změnou. Třetí případ náleží např. jiným účelům zpracování, u kterých ale chceme požadavky na ENB vyhodnotit (např. účel zpracování PENB pro dotace s požadavkem na vyhodnocení). Požadavky se odvíjí od volby typu referenční budovy (dokončení budova a její změna nebo novostavba - čili NZEB). Druhý případ náleží všem ostatním jiným účelům zpracování, u kterých se požadavky na ENB nehodnotí.