Omezit pro: 
srpen 2024
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky. Aktualizace 27.10.2020.
červen 2020
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Příklad RD:


Nyní pár tabulek s uvedením výše infiltrace Vinf do objektu pro vybrané konfigurace zadání:


Závěr:
Tepelné ztráty stanovené z požadovaného objemu větrání (Vnd) jsou u obou norem stejné. Co způsobuje odlišnost je stanovená výše infiltrace (Vinf) a její způsob zahrnutí ve výpočtu.

A) Způsob zahrnutí Vinf ve výpočtu:

EN ISO 13790:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = MAX (Vnd; Vinf), kdežto u nuceného větrání Vsum =Vnd+Vinf. Mělo to svou logiku. U přirozeného větrání se teoreticky předpokládalo, že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se tam čerstvý vzduch dostane. Jestli cíleným otevíráním oken nebo netěstnostmi v obálce budovy (zóny). Ve výpočtu se tedy uvažovala vyšší hodnota z objemu dle profilu užívání Vnd (požadavek) a infiltrace (Vinf). Takže zadaná netěsnost obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání projevila až od hodnoty, která způsobila, že Vinf > Vnd. Do té doby změna hodnoty n50 v zadání neměla vliv na výsledek. Naopak u nuceného větrání se stanovená infiltrace Vinf vždy přičítala k Vnd. VZT jednotkou byl vždy dopravován požadovaný objem Vnd a nad to se do budovy (zóny) dostávala infiltrace Vinf. A tento objem bylo nutno také ohřát. Proto se stávalo v případě vyšších hodnot n50, že při návrhu opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nebyl efekt úspory takový, jaký se předpokládal. Je to způsobeno právě tím, že Vinf u přirozeného větrání se do jisté míry (Vinf < Vnd) neprojevoval ve výpočtu. U nuceného větrání vždy. Proto také dává jednoznačný smysl zejména při instalaci nuceného větrání zabývat se i vzduchotěsností obálky budovy (zóny).

EN ISO 52016-1:
Funkce infiltrace ve výpočtu v této normě je zahrnuta tak, že i u přirozeného větrání se uvažuje objem výměny vzduchu Vsum = Vnd+ Vinf. A to je hlavní rozdíl oproti výpočtu EN ISO 13790, který je v SW. U nuceného větrání zůstává princip stejný Vsum =Vnd+Vinf. U přirozeného větrání je tedy přístup jiný. A z jiného úhlu pohledu to svou logiku má také. Teoretický předpoklad u přirozeného větrání, že z hlediska výměny vzduchu je jedno, kudy se do interiéru čerstvý vzduch dostane, byl opuštěn. Stejně tak byl opuštěn předpoklad, že v případě Vinf < Vnd uživatel dorovná otevíráním výplní větrání na požadovaný objem Vnd. Nově se rozlišuje objem vzduchu, který se do interiéru dostane cíleným otevíráním výplní a tento objem se uvažuje za požadovaný Vnd a objem, který se do interiéru dostane nežádoucí (nekontrolovanou) infiltrací = Vinf.  Zadaná netěstnost obálky budovy (zóny) n50 se u přirozeného větrání nově projevuje VŽDY. Dává jednoznačný smysl zabývat se  vzduchotěsností obálky budovy (zóny) vždy, nejen u nuceného větrání. A to v rámci uceleného řešení zajištění větrání v objektu. U nuceného větrání je způsob zahrnutí Vinf stejný jako u EN ISO 13790.

B) Výše stanovení Vinf ve výpočtu:

EN ISO 13790:
Popsáno v samostatném článku zde.

EN ISO 52016-1:
Popsáno v samostatném článku zde.

C) Vliv vstupů pro výpočet Vinf dle EN ISO 52016

Objem infiltrace Vinf se dle EN ISO 52016-1 stanuje odlišným způsobem, což je popsáno v samostatném článku (viz odkaz výše). Zde se jen zmíníme o váze jednotlivých vstupů pro stanovení její výše. Níže jsou vstupy seřazeny od nejvyššího vlivu po nejnižší pro tento příklad:

1) netěsnost obálky n50 (popř.q50)
2) křížné větrání ANO / NE
3) výška zóny
4) výška z podlahy zóny nad terénem

U hodnoty n50 víme, co znamená a známe také obvyklé hodnoty. Tuto hodnotu máme buď z měření nebo se použijí obvyklé hodnoty na základě předpokládané kvality řešení stavby. Poměrně zásadní z hlediska výsledku potřeby energie na větrání, do níž se promítá infiltrace, je volba křížné provětrávání ANO/NE. To má zásadní význam na výši stanovení Vinf, jak je patrno z následné ještě jednou uvedené tabulky porovnání:


Pokud ji totiž změníme oproti výchozím vstupům v tomto příkladě z ANO na volbu NE, tak vypočtený objem infiltrace Vinf klesne na 1/3 až na 1/5 (!) podle ostatních vstupů. Při volbě této rolety křížného provětrávání je obzvlášť nutno věnovat pozornost této volbě, která po n50 zásadním způsobem ovlivňuje výslednou tepelnou ztrátu větráním prostřednictvím infiltrace. U ostatních vstupů je vliv navýšení v tomto příkladu od cca 1/3 po cca 1/20 (obecně samozřejmě podle toho, jestli hodnotu zvyšujeme nebo snižujeme a jakou její výši zadáme)

U definice křížného provětrávání je uvedeno v normě EN ISO 16 798-7 v čl. 3.10 tato definice křížného větrání:
Přirozená ventilace, při které proudění vzduchu vyplývá zejména z vlivů tlaku na fasády budovy a kde jsou "komínové efekty" v budově méně důležité.

Zároveň je nutno velmi zvážit, pokud v rámci zóny jsou plné dělící konstrukce (stropy, stěny se zavřenými dveřmi), které rozdělují vnitřní prostor a tvoří tedy zásadní překážku pro volné "křížné" provětrávání skrz celou budovu, resp. zónu, zda-li je křížné provětrávání ANO. Tuto možnost bychom spíše doporučovali u volně trvale propojených prostorů. Pokud tomu tak není, doporučujeme volit volbu NE.

D) Porovnání objemu vzduchu pro výpočet tepelné ztráty větráním dle EN ISO 13790 a  EN ISO 52016 pro tento příklad:

100% = požadavek (Vnd) plynoucí z přiřazeného profilu užívání (u nuceného větrání se uvažuje pro lepší názornost účinnost rekuperace 0%). Z tabulky je patrné, jak konfigurace zadání pro výpočet infiltrace (Vinf) pro tento příklad mají vliv na celkový objem větraného vzduchu pro výpočet tepelné ztráty větráním.


Z hlediska výše infiltrace Vinf mají oba výpočetní postupy v normách k sobě blíže pro tento příklad v případě volby křížného provětrávání "NE" v zadání. Pak výše infiltrace Vinf je cca podobná. U přirozeného větrání pak připomínáme, že dle EN ISO 52016-1 se výše infiltrace již vždy přičítá. Shodných výsledku z hlediska tepelných ztrát větráním u obou norem pak dostaneme, pokud bychom zvolili n50=0.

Výše uvedené objemy infiltrace stanovené dle EN ISO 52 016-1 jsou vypočteny pro průměrnou rychlost větru 10 m/s. Tato rychlost je vůči průměru v běžných oblastech nadsazená a program s ní počítá, pokud není ve vybraných klimadatech rychlost větru uvedená. Průměrná rychlost v běžných oblastech ČR se pohybuje v rozsahu rozsahu 3 až 6 m/s. Z tohoto důvodu byly do klimadat doplněny průměrné měsíční rychlosti větru dle ČHMÚ. Viz článek zde.
květen 2017
Klasifikace spotřeby pro řízené větrání vychází ve třídě D a horší. Čím je to způsobeno?
4. 5. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Aktualizace článku z 11.8.2014. Ve výpočtech ENB v případě, že máme i řízené větrání, vychází často klasifikace měrné spotřeby energie na řízené větrání ve třídě D a horší. Přitom se třeba jedná i o novostavby nebo nově instalované vzduchotechnické jednotky v rámci rekonstrukcí. Proto se zpracovatelé PENB většinou domnívají, že nová VZT musí znamenat nejhůře třídu C v klasifikaci VZT. Níže je uvedeno, na čem hodnocení, resp. klasifikace VZT závisí, a že taková domněnka "nová VZT jednotka = automaticky max. třída A, B, popř. C" není relevantní.
duben 2017
Měrný příkon nuceného větrání
10. 4. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme, co je měrný příkon vzduchotechnické jednotky a jaké jsou typy regulace vzduchotechnických zařízení.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
listopad 2015
Odlišné zadání vstupů pro větrání po měsících
11. 11. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS modulu (s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze aplikace 4.1.0.) pro možnost zadání odlišných vstupů pro každý měsíc.
červenec 2015
Krátké nucené odvětrání prostor (např. WC, koupelna) - jak zadat?
2. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Stále častěji přibývají diskuze, zda například odtahové ventilátory v hygienických jádrech (WC, koupelna) nebo v digestořích v kuchyních či kuchyňských koutech zadávat či nikolv pro výpočet ENB. V tomto příspěvku uvedeme specifika způsobu zadání těchto zařízení do měsíčního a hodinového modulu výpočtu, pokud je chceme ve výpočtu postihnout.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.