Omezit pro: 
květen 2022
ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV
10. 5. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
leden 2021
Využití odpadního tepla z technologie ve výpočtu PENB
15. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z technologie. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat.
Proč byl energonositel typu "odpadní teplo z technologie" zaveden do vyhlášky 264/2020 Sb. o hodnocení ENB? Tento energonositel byl doplněn proto, aby zvýšil motivaci při návrhu budov toto teplo cíleně využívat, pokud je k dispozici. A tím pozitivně vymezovat hodnocenou budovu vůči referenční budově. Což má samozřejmě dopad na snížení spotřeby energie z neobnovitelných paliv.

Nejprve si uvedeme jaké typy tepelných zisků vůbec rozeznáváme z hlediska metodiky výpočtu PENB a podle jejich typu je také nutno volit příslušný způsob zadání do programu. Tím získáme konkrétní představu, co není a co je energonositel "odpadní teplo z technologie" pro účely zadání do PENB.

tepelný zisk - typ 1 (tepelný zisk ze zařizovacích spotřebičů)

1A) teplo z těchto zařízení je přímo emitováno do vnitřních prostor (běžné zařizovací předměty domácnosti, kanceláře atd.)
Standardně jsou zahrnuty v přednastavených profilech užívání a označené jako tepelné zisky z vnitřního vybavení. Jedná se o klasické zařizovací předměty (televize, monitory, počítače, sporáky, sušičky, pračky, přenosná svítidla atd.). Těmto spotřebičům produkujících tepelné zisky nemusíme v zadání věnovat pozornost, protože je automatiky postihuje v zadání už vybraný profil užívání. Tento typ tepelných zisků není odpadním teplem z technologie ve smyslu vyhlášky o ENB!



1B) teplo z těchto zařízení je přímo emitováno do vnitřních prostor (umělé osvětlení)
Svítidla - zdroje umělého osvětlení - pevně spojená se stavbou.  Ve výpočtu se chovají jako standardní vnitřní tepelné zisky - viz 1A. Akorát výše tepelných zisků pocházející z těchto svítidel není součástí vnitřních tepelných zisků profilu užívání, ale vychází z výpočtu umělého osvětlení. Jejich výši totiž podstatně ovlivňuje typ použitých svítidel, resp. zdrojů světla a způsob jejich ovládání. A to je předmětem samotného návrhu, resp. samostatného hodnocení v rámci PENB. Tento typ tepelných zisků není odpadním teplem z technologie ve smyslu vyhlášky o ENB!


tepelný zisk - typ 2 (teplo ze systémů, které hodnotíme v rámci PENB)
Jde například o teplo, které odčerpává systém chlazení z určeného chlazeného vnitřního prostoru. Energetický vstup pro pohon systému chlazení je již v rámci PENB zadán u místa chlazení, tj. v rámci energetické systémové hranice hodnocených míst spotřeby. Proto se v tomto případě také nejedná o odpadní teplo z technologie ve smyslu vyhlášky o ENB. Jeho využití bude umožněno v programu zadat v budoucích verzích programu ENERGETIKA tak, že uživatel přiřadí v % podíl využitelného tepla od jednotlivých zdrojů chladu pro určená místa spotřeby (vytápění, příprava TV). Na základě výpočtu pak program určí, kolik tohoto tepla ze systému chlazení je k dispozici a odečte od potřeby uživatelem přiřazených míst spotřeby. Tento typ tepelných zisků také není odpadním teplem z technologie ve smyslu vyhlášky o ENB!


Poznámka: Odčerpané teplo systémem chlazení lze využít pro vytápění, pokud se v daný výpočetní krok současné chladí i vytápí (přechodná období u budov se samostatnými zónami např. na jih a sever apod.)


tepelný zisk - typ 3 (teplo ze systémů, které nehodnotíme v rámci PENB)
Jde o teplo, které pochází například z chlazení výrobních zařízení, z chlazení kompresorů na stlačený vzduch atd. Toto teplo je již odpadním teplem z technologie. Ale pozor! Z hlediska zadání do programu pro výpočet PENB je ještě velmi nutno rozeznávat způsob, jakým je toto teplo využíváno.

3A) teplo je z těchto zařízení přímo emitováno do vnitřních prostor
Tento způsob nelze zadávat jako samostatný tepelný zdroj s energonositelem "odpadní teplo z technologie". A to z jednoho prostého důvodu: Stejné zařízení i stejný tepelný zisk je i u referenční budovy. Proto se tento případ musí postihnout tak, že tyto tepelné zisky z technologie se zadají jako vnitřní tepelné zisky v použitém profilu užívání zóny, kde se toto zařízení nachází. Tento způsob zadání nám tedy nevymezuje hodnocenou budovu vůči referenční, ale samozřejmě podstatně ovlivňuje absolutní výši spotřeby energie na vytápění (a to i tak, že po zahrnutí těchto tepelných zisků se výpočtově nemusí vytápět vůbec, pokud plně pokrývají tepelnou ztrátu zóny). K tomu viz také příloha 5 vyhlášky o ENB 264/2020 Sb. část D.2 odstavec 5).


3B) teplo je z těchto zařízení využíváno v jiné zóně nebo pro jiné místo spotřeby
Až tento způsob lze zadávat jako samostatný tepelný zdroj s energonositelem "odpadní teplo z technologie". A to z jednoho prostého důvodu: Pro vytápění jiné zóny nebo přípravu teplé vody je u referenční budovy použit "referenční energonositel" (na úrovni zemního plynu s faktorem neobnovitelné primární energie 1,00), ale u hodnocené jej nahradíme energonositelem "odpadní teplo z technologie" (faktor 0,00). Tento způsob zadání nám tedy pozitivně vymezuje hodnocenou budovu vůči referenční, ale naopak oproti předchozímu případu minimálně ovlivňuje absolutní výši spotřeby energie na vytápění nebo přípravu TV (rozdíl je jen v případných celkových účinnostech referenčních systémů a systémů pro jímání, distribuci a použití odpadního tepla z technologie).

nebo


Jakým způsobem případy ad 3B) do programu ENERGETIKA zadat?
Pokud jsme na základě výše uvedeného došli k závěru, že v hodnocení PENB můžeme uplatnit typ energonositele "odpadní teplo z technologie", tak z hlediska zadání do programu ENERGETIKA musíme ještě zjistit, zda-li teplotní úroveň tepelných zisků použijeme přímo nebo teplotu dále ještě pro potřebu užití zvyšujeme.

V prvním případě zadáme takový zdroj jako konvenční (K) s příslušným typem energonositele "odpadní teplo z technologie". Sezónní účinnost zdroje je závislá na konkrétním řešení, ale zpravidla bude odpovídat sezónní účinnosti nějakého tepelného výměníku apod. (z hlediska konkrétních hodnot lze hledat inspiraci např. u CZT u předávací stanice). Samozřejmě, že průměrná sezónní hodnota nemůže být ale v žádném případě vyšší než je uvedená účinnost takového výměníku v jeho technickém listě).

například:



Ve druhém případě zadáme takový zdroj jako tepelné čerpadlo (TČ) s příslušným typem energonositele "odpadní teplo z technologie" jako zdrojem "nízkopotenciálního tepla". Sezónní účinnost, resp. sezónní topný faktor zdroje je hodnota velmi závislá na konkrétním teplotním spádu na vstupu a výstupu. U odpadního tepla lze předpoklad podstatně vyšší průměrné teploty než u klasických zdrojů nízkopotenciálního tepla (podzemní voda, exteriérový vzduch, země) a proto i sezónní topný faktor bude podstatně vyšší. Paušálně nelze říci o kolik. Ideální je podklad od výrobce, který by dodal závislost COP na těchto teplotách na vstupu a výstupu.

například:


Závěrem je nutno dodat ještě toto důležité upozornění:
Zpracovatel musí odhadnou sezónní podíl pokrytí potřeby tepla pro dané místo spotřeby energie (vytápění nebo přípravu teplé vody) tímto zdrojem využívající odpadní teplo z technologie. Na rozdíl od zdrojů využívajících klasická paliva (zemní plyn, uhlí, elektřina ze sítě atd.) je třeba vědět, že odpadní teplo z technologie je omezeno a to jak kvantitou (celkové produkované teplo), tak i kvalitou (teplotou, "výkonem"). Vybraný typ tepelného zdroje (konvenční, tepelné čerpadlo) pro jeho využití pro hodnocená místa spotřeby musí na toto reflektovat, stejně tak u něj zadaný podíl pokrytí.

říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
březen 2020
REKUPERACE TV - 2.část
25. 3. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V prvním článku jsme představili novou funkci v programu ENERGETIKA od verze 4.4.2: možnost zadání účinnosti rekuperace (zpětného získávání tepla) z teplé vody. V této druhé části tuto informaci rozvineme z hlediska celkového pohledu hodnocení energetické náročnosti budovy.
říjen 2019
REKUPERACE TV
2. 10. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku níže je uveden popis nové funkce v zadání, která umožní zadat účinnost (%) rekuperace TV. V projekční praxi se s tím potkáváme čím dál častěji, proto byla tato možnost doplněna i do programu.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.