Omezit pro: 
květen 2022
ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV
10. 5. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
leden 2021
Využití odpadního tepla z technologie ve výpočtu PENB
15. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z technologie. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat.
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
březen 2020
REKUPERACE TV - 2.část
25. 3. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V prvním článku jsme představili novou funkci v programu ENERGETIKA od verze 4.4.2: možnost zadání účinnosti rekuperace (zpětného získávání tepla) z teplé vody. V této druhé části tuto informaci rozvineme z hlediska celkového pohledu hodnocení energetické náročnosti budovy.
říjen 2019
REKUPERACE TV
2. 10. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku níže je uveden popis nové funkce v zadání, která umožní zadat účinnost (%) rekuperace TV. V projekční praxi se s tím potkáváme čím dál častěji, proto byla tato možnost doplněna i do programu.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Konkrétně se jedná o tyto tabulky a sloupce v nich:

VYTÁPĚNÍ



V úvahu totiž u vytápění přicházejí dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby tepla od tepelného zdroje nebo
  • podíl pokrytí potřeby tepla energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu tepla vytápěné zóny může pokrývat více tepelných zdrojů, přičemž všechny nebo jen některé tepelné zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je vytápěna jedním tepleným zdrojem s jedním energonositelem (např. plynovým kondenzačním kotlem):


Komentář k příkladu A u vytápění:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li k tepelnému zdroji nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je vytápěna dvěma tepelnými zdroji (např. tepelným čerpadlem vzduch-voda s pohonem na elektřinu - podíl pokrytí 90% a dále tepelným zdrojem např. elektrickou topnou patronou v akumulační nádrži 10%). U tepelného čerpadla máme tedy dva energonositele. Elektřinu a energii okolního prostředí:

Zobrazení v případě podílu vztažených k tepelným zdrojům:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 31% u elektřiny u TČ = 1/2,88* 90%, 59% u Energie okolí= 1-(1/2,88)*90% (zaokrouhleno na celá čísla)

Komentář k příkladu B  u vytápění:
Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu tepelných zdrojů i různého počtu energonositelů u tepelných zdrojů je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu o zobrazení podílu upřednostňujeme.


CHLAZENÍ



U chlazení přicházejí, stejně jako u vytápění, také dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby chladu od zdroje chladu nebo
  • podíl pokrytí potřeby chladu energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu chladu chlazené zóny může také pokrývat více zdrojů chladu, přičemž všechny nebo jen některé zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Poznámka: Kompresorové zdroje chladu mají zpravidla jeden energonositel - elektřinu, kterou je kompresor přímo poháněn. Větší "šance" na více energonositelů přiřazených ke zdroji chladu je v případě absorpčního zdroje chladu, kde pohonem chladícího cyklu je tepelná energie.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je chlazena jedním kompresorovým zdrojem chladu s jedním energonositelem -  elektřinou:


Komentář k příkladu A u chlazení:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li ke zdroji chladu nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je chlazena dvěma zdroji chladu (např. kompresorovým zdrojem chladu poháněným elektřinou pro pokrytí špičky potřeby chladu s podílem pokrytí 10% a absorpčním zdrojem chladu s podílem pokrytí 90%, jehož pohon zajišťuje z 80% vysokopotenciální odpadní teplo z procesu výrobní technologie a zbytek tj. 20% je pokryt zemním plynem). U absorpčního zdroje chladu máte tedy dva energonositele. Odpadní teplo=ostatní energonositel a zemní plyn:

Poznámka: Problematice energonositelů se bude věnovat některý z příštích příspěvků v technické knihovně. Odpadní teplo není ve vyhlášce samostatně definováno a tak připadá v úvahu pouze volba "ostatní energonositelé".

Zobrazení v případě podílu vztažených ke zdrojům chladu:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 72% u ostatního energonositele u absorpčního zdroje chladu = 90% * 80%, 18% u zemního plynu = 90% * 20%.

Komentář k příkladu B u chlazení: Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu zdrojů chladu i různého počtu energonositelů u zdrojů chladu je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu  o podílu pokrytí upřednostňujeme. U zdrojů chladu narozdíl od zdrojů tepla jsou tyto varianty spíše teoretické a v praxi více energonositelů u jednoho typu zdroje chladu je spíše výjimkou, ale nedá se vyloučit.


VĚTRÁNÍ




U nuceného větrání přicházejí, obecně tyto možnosti, k čemu tento "podíl pokrytí" vztahovat:

  • podíl pokrytí potřeby větrání zóny zajištěné nuceným větráním daným VZT zařízením
  • podíl pokrytí pohonu na nucené větrání energonositelem

Příklad A) představuje podíl pokrytí potřeby energie na větrání vztažený k energonositeli:

A) celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěmi VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%).

 resp.


Komentář k příkladu A u větrání: Z popisku ve vzoru protokolu PENB ve vyhlášce vyplývá, že jediná možnost, k čemu vztahovat tento podíl, je energonositel. Popisek ve sloupci je napsán: "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání". Co se hodnotí, resp. co je dílčí potřeba energie na větrání? Je to potřeba energie na nucené větrání, čili elektřina na pohon ventilátorů pro dopravu vzduchu. V tomto případě bychom spíše mohli psát spotřeba energie, jelikož zde nepracujeme s účinností elektromotorů (pro stanovení potřeby), ale jen se spotřebou energie (příkony).

Co může pokrývat dílčí potřebu energie na větrání?  Tuto spotřebu již nepokrývá žádný systém nebo zařízení, již zde je jen energonositel. A jelikož jedno VZT zařízení (nucená doprava vzduchu) = jeden energonositel (elektřina) = podíl pokrytí dílčí (s)potřeby energie na větrání vždy 100%.

Poznámka: Druhá volba by vzhledem k praktickému smyslu neměla význam, pokud by popisek v tomto sloupci nebyl "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání", ale "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Pak bychom zde uváděli podíl pokrytí na požadované výměně vzduchu v zóně
nuceným větráním jednotlivými VZT jednotkami (viz příklad B níže). Poté, jelikož ventilátory jsou poháněny vždy elektřinou (pomineme-li krajně nepravděpodobné teoretické případy), by reálně znamenalo jedno zařízení VZT =  jeden energonositel, kterým je elektřina. Pak je tato informace zbytečná a je otázkou, jestli při tomto návrhu změny popisku v této tabulce má sloupec "energonositel" význam a místo něj např. nevypisovat důležitější údaj o účinnosti rekuperace VZT jednotky. V této tabulce, resp. v místu spotřeby: VĚTRÁNÍ řeší pouze energii potřebnou na nucené větrání tzn. jakákoliv vazba energonositele na instalovaný ohřívač nebo chladič ve VZT zařízení by "logiku" této tabulky komplikovala. Blíže k tabulce větrání bude uvedeno v samostatném příspěvku v technické knihovně, jelikož podnětů je k této tabulce b.3) více.


B)
celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěma VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%). Zobrazení při návrhu změny popisku na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu"


resp.

Komentář k příkladu B u větrání (navrhovaná úprava): Tento návrh úpravy má vyšší informativní hodnotu o uvažovaném vstupu do výpočtu. Je k dispozici přehled o podílu nucené výměny vzduchu zajištěného VZT jednotkou z celkového požadovaného objemu větrání zóny. V tomto případě musí být součet zobrazovaných podílů od jednotlivých VZT jednotek nuceně větrajících danou zónu maximálně 100%, ale minimální hranice není určena. Zóna nemusí být nuceně větrána plně, ale jen z části. V krajním případě součet 0% znamená, že zóna není nuceně větraná vůbec (v takovém případě je logické VZT zařízení vůbec nezadávat).


PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY



Tabulka pro přípravu TV je nejkomplikovanější z těchto tabulek, jelikož zde pracujeme s více pojmy, a protože určitě neplatí předpoklad: 1 zóna (popř. nevytápěný prostor) = 1 potřeba TV = 1 systém přípravy TV = 1 tepelný zdroj = 1 energonositel.  Počty a podíly zadání těchto vstupů se různě kombinují, což praxe ukazuje. Pojmy: 

  • zóna nebo nevytápěný prostor (i v něm může být definována potřeba TV)
  • potřeba TV (potřeba vody v TV => potřeba tepla pro TV pro ohřev)
  • systém přípravy teplé vody TVsys =>  potřeba tepla systému pro přípravu TV
  • tepelný zdroj pro přípravu TV
  • energonositel pro přípravu TV

Vzor protokolu ve vyhlášce má předepsanou formu a nelze jej měnit (kromě změn vzoru ve vyhlášce formou změny vyhlášky) a tak obecně pro tvůrce jakéhokoliv SW (softwaru) pro výpočet ENB není lehké do protokolu vypsat s jistou logikou všechny možné varianty a kombinace zadání teplé vody ze SW. Samozřejmě vždy záleží na tom, jaké podrobnosti a jaké kombinace zadání SW zpracovateli umožní.

Jelikož potřeba energie na přípravu TV je vázána na systém přípravy TV (TVsys), který "neuznává", resp. "nemusí uznávat" hranice zóny nebo nevytápěných prostorů, je navrženo z této tabulky vypustit signifikaci podle zóny ale základní dělění vztahovat k potřebě TV.

Potřeba energie na přípravu TV je charakterizována potřebou energie na ohřátí definovaného objemu studené vody o teplotě T1 na teplotu T2  a dále tepelnými ztrátami systému přípravy a distribuce teplé vody TVsys, na který je napojen tepelný zdroj sloužící pro ohřev potřeby TV a krytí tepelných ztrát systému přípravy teplé vody TVsys. A tento tepelný zdroj je definován přiřazenými energonositeli. Viz následující  schéma: