Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1:

  • solární tepelné zisky se uvažují vždy i pro neprůsvitné konstrukce
  • negativní sálání k obloze se také počítá vždy a u všech konstrukcí
  • je odlišný podrobný výpočet zastínění pevnými překážkami Fsh,O
Tyto změny si představíme podrobněji:

Doposud se solární tepelné zisky počítaly pouze pro průsvitné výplně. Mělo to svou logiku z hlediska jejich významu a jednoduchosti výpočtu, protože mají mnohonásobně vyšší váhu v celkové bilanci, než solární zisky přes neprůsvitné stavební konstrukce. V rámci "zpřesňování" výpočtu se však nově počítají solární tepelné zisky i přes neprůsvitné obalové konstrukce. V důsledku toho přibylo u vnějších konstrukcí, které nejsou přilehlé  k zemině pole pro zadání pohltivosti solárního záření. Solární záření je především funkcí barevného odstínu povrchu konstrukce, proto pro zjednodušení nabízí norma 3 typické součinitele pohltivosti "alfa" pro světlý, polotmavý a tmavý vnější povrch konstrukce. I tak lze v zadání zadefinovat i vlastní součinitel pohltivosti, pokud jej známe přesněji.


Pro solární zisky neprůsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,k = alfa * Rse * U * A * Fsh * Isol - Qsky   (124)

Qsol,k (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz neprůsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
alfa (-) - součinitel pohltivosti solárního záření, např. viz tab. B29 (světlý=0,30, polotmavý=0,60, tmavý=0,90)
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
Fsh = Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze

Pro solární zisky průsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,w = Asol * Fsh,O * Isol - Qsky   (123)
Asol = A * (1-fF) * g,gl,kolmá * Fw * Fsh,gl  (E.2, E.3)

Qsol,w (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz průsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
Asol (m2) - solární sběrná plocha výplně
Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření pro pevné stínící překážky
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze
A (m2) - plocha výplně
g,gl,kolma (-) - celkový činitel propustnosti solárního tepelného záření kolmého na zasklení 1)
Fw (-) - paušální korekce na úhel dopadu pro nerozptylující zasklení, viz. tab B.22 (Fw=0,90)
fF (-) - podíl neprůsvitných části výplně z celkové plochy výplně (rámy, příčle apod.)
Fsh,gl (-) - zastínění výplně pohyblivými stínícími prvky pro aktuální výpočetní krok a režim výpočtu (H/C)

1) - Tento činitel může být označen i g,gl,n (-). V průběhu dne i roku se úhel mezi slunečními paprsky a normálou výplně mění. S tím se mění vždy i aktuální g,gl pro zasklení (v důsledku jiného činitele odrazu). Protože zjištění této hodnoty pro každý výpočetní krok je složité (museli bychom znát podstatně více informací o zasklení), uvažuje se zejména v měsíčním kroku výpočtu paušální zhoršení této hodnoty součinitelem Fw.

Tepelný tok sáláním konstrukce k obloze:

Qsky = 0,001 * Fsky * Rse * U * A * hre * Δθsky * t      (125)
Fsky = 1 - (beta/180) 

Qsky (kWh/měs) - dodatečný tepelný tok sáláním konstrukce k obloze za výpočetní krok (měsíc)
Fsky (-) - činitel viditelnosti mezi konstrukcí a oblohou, vzorec vychází z tab B.30, kde Fsky=1,00 pro nestíněnou horizontální konstrukci (střechu), Fsky=0,50 pro nestíněnou vertikální konstrukci (stěnu),
beta (°) -  sklon konstrukce
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
hre (W/m2K) - součinitel přestupu tepla dlouhovlnným sáláním (uvažována paušální hodnota 4,14) 2)
Δθsky  (K) - průměrný rozdíl mezi zdánlivou teplotou oblohy a teplotou vzduchu, viz. tab. B.31 (subpolární oblasti = 9 K, tropy = 13 K, mezilehlá pásma = 11 K)
t (h) - délka trvání kroku výpočtu

2) - Prakticky je tento činitel závislý na emisivitě povrchu, teplotách, rychlosti větru. Vzhledem k nikoliv zásadnímu významu celkového dodatečného toku sáláním k obloze se uvažuje dle EN ISO 13 789 paušální hodnota 4,14, což odpovídá emisivitě 0,90, vnitřní teplotě 20°C, vnější teplotě 10°C a rychlosti větru 4 m/s.


Zastínění konstrukce pevnými překážkami:

Souhrnný činitel zastínění pevnými stínícími překážkami Fsh,O, pokud není v modálním okně u konstrukce zadán přímo  jednou hodnotou jako výsledný pro zastínění globálního ozáření, ale podrobně pomocí podrobného popisu stínících překážek v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce, se stanovuje takto:

Fsh,O = Fsh,O,dir * fsol,dir + (1-fsol,dir)      (F.2)  3)

Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé i difuzní záření (tj. pro globální záření)
Fsh,O,dir (-) - činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé záření 4)
fsol,dir (-) - podíl přímého  solárního záření z celkového globálního záření. Podíl (1-fsol,dir) náleží difúznímu záření 5)


3) - U tohoto vzorce v normě není chybně uvedena i část "(1-fsol,dir)". Pokud by tento člen nebyl v této rovnici doplněn, výsledný činitel zastínění by platil pouze pro přímou složku solárního záření, nikoliv celkové globální záření (tj. včetně difuzní složky záření)

4) - Náležitosti výpočtu Fsh,O,dir v EN ISO 52016 se věnuje celá příloha F. V článku ji nebudeme pro svou obsáhlost podrobně popisovat.

5) - odkud  se tento podíl přímé složky globálního solárního záření vezme, je blíže popsáno v článku popisující nový katalog klimatických dat zde.

Jakým způsobem zadat stínění vnějšími překážkami Fsh,O:

V zadání jsou k dispozici dva způsoby:

  • přímým zadáním hodnoty Fsh,O uživatelem
  • podrobným zadáním stínících překážek do jednotlivých segmentů ve viditelném obzoru konstrukce (tato metoda podrobného zadání dle EN ISO 52016-1 je dostupná pouze pro konstrukce se sklonem v intervalu (0°;180°) mimo krajní meze - sklony. Není tedy dostupná pro sklon konstrukce 0° nebo 180°). SW na základě zadání pro každou konstrukci spočítá Fsh,O,dir a pomocí součinitele fsol,dir následně i Fsh,O.
V obou případech už půjde zadání pouze v modálním okně pro zadaní Fsh,O u příslušné konstrukce. Jelikož se počítají solární tepelné zisky i pro neprůsvitné konstrukce, je tento modál nově k dispozici u každé konstrukce přilehlé  k exteriéru (nikoliv jen u průsvitných).


V otevřeném modálním okně je možno v roletě vybrat 3 možnosti: 1. - bez zastínění = > pak v poli pod touto roletou je automaticky vyplněno Fsh,O = 1,00 a pole nelze editovat, 2. - vlastní průměrná roční hodnota = >   pak do pole pod roletou je nutno zadat vlastní hodnotu Fsh,O pro globální ozáření. 3.  - výpočet dle EN ISO 52016-1 = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u výplní navíc i přesahy a boční žebra na budově, jsou-li).


V případě zadání vlastní průměrné roční hodnoty Fsh,O upozorňujeme na skutečnost, že jde již o výslednou hodnotu zastíněné konstrukce pro globální solární záření. Nižší průměrné roční hodnoty zastínění (cca < 0.20 - 0,30) v podstatě znamenají již téměř celé zastínění konstrukce pro přímou složku solárního záření, proto je obzvlášť nutné si ověřit v těchto případech relevantnost přímo zadaných hodnot.


Při  volbě podrobného zadání zastínění pevnými překážkami dle možnosti ad 3)  - výpočet dle EN ISO 52016-1: = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u modálního okna výplní se navíc objeví i záložka pro zadání přesahů a bočních žeber na budově - jak je vyznačeno na obrázku níže. Pro neprůsvitné konstrukce tato záložka není). V případě tohoto způsobu zadání je však nezbytně nutné na formuláři PLOCHY u konstrukce s takto zadaným zastíněním vnějšími překážkami dle EN ISO 52016-1 zadat délku a výšku konstrukce i v případě přímého zadání plochy konstrukce!


Pomocí horních přesahů a bočních žeber lze simulovat v zadání i široká nadpraží a ostění výplně. Není to standardní, ale v případě nízkých poměrů rozměrů výplní k "hloubce" těchto ploch ostětní a nadpraží lze toto v zadání postihnout.



U všech konstrukcí jsou v modálním okně pro podrobné zadání k dispozici další dvě záložky pro zadání vnějších  (externích) stínících překážek. Na 1. záložce jde o stojící překážky a na 2. záložce o horní přesahy (laicky řečeno: "visících od shora dolů"). Obzor konstrukce (u výplně "viditelný" z interiéru) je rozdělen na 4 segmenty (zleva 1 až 4 - po směru hodinových ručiček) po 45°. Do každého segmentu je možno přidat libovolný počet externích stínících překážek.




Toto podrobnější zadání zastínění externími překážkami dle EN ISO 52016 zvyšuje přesnost výsledků oproti způsobu zadání externích stínících překážek dle EN ISO 13790. V EN ISO 13790 se zadával pouze zastíňovací úhel pevnou překážkou, přičemž  se vždy uvažovalo, že pevné externí překážky jsou průběžné. To samozřejmě v praxi není vždy pravda, protože vnější externí překážky nevyplňují celý viditelný obzor, ale jen jeho část. Proto v normě EN ISO 52 016 odstranili tuto "nedokonalost" rozdělením viditelného obzoru na jednotlivé segmenty a v nich se každá překážka zadává samostatně. Jak to tak bývá, vyšší přesnost výpočtu s sebou přináší i vyšší pracnost zadaní. To vše v delším časovém horizontu směřuje k plnohodnotnému využití grafického zadání objektu (modelu). Do každého segmentu lze zadat libovolné množství stínících překážek. SW si pak dle výpočetních postupů sám stanoví tu, která má nejvyšší vliv na zastínění. Stejně tak to platí i u výplní pro zadání stínících překážek na budově.

V SW je viditelný obzor rozdělen na 4 segmenty. V normě je uvedeno, že pro měsíční krok výpočtu nepřináší podrobnější dělení viditelného obzoru vyšší přesnost. Je to dáno tím, že v rámci segmentu je pro výpočet použito i tak mnoho "tabulkových"  konstant nastavení váhy vlivu zastínění překážkou v jednotlivých segmentech. Takže do jisté míry je to zlepšení, avšak z principu to nemůže odstranit některé handicapy měsíčního kroku výpočtu.

Poznámka: Například vyvstává otázka, jestli do segmentů zadávat stínící překážky, které jsou třeba menší než cca 1/2 výseče segmentu. Pokud se taková překážka zadá, je to výpočtově na straně bezpečnosti, protože její stínící vliv bude přeceněn =>  nižší solární zisky, vyšší potřeba tepla. Pokud se nezadá, jde o opačný jev. Takže je to na zvážení uživatele u konkrétní překážky.

Protokoly:  protokol zastínění

Nově byly také přepracovány protokoly zastínění konstrukcí.  V případě výpočtu dle EN ISO 52016 byly tabulky zastínění pro jednotlivé konstrukce doplněny o výpis stínících překážek zadaných v jednotlivých segmentech.


Poslední řádek pro daný režim výpočtu (vytápění / chlazení) představuje celkové zastínění konstrukce pro globální záření. U průsvitných konstrukcí je výsledné zastínění pevnými překážkami dáno součinem činitele zastínění pro pevné stínící překážky a činitele zastínění pro pohyblivé stínící překžky Fsh = Fsh,O * Fsh,gl. U neprůsvitných konstrukcí výsledný činitel zastínění Fsh odpovídá pouze činiteli zastínění pevnými překážkami Fsh = Fsh,O.

Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):

Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:

Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):

Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:


Protokoly:  protokol mezivýsledků

Nově byl do modulu ECB doplněn protokol mezivýsledků. V protokolu mezivýsledků najdeme mimojiné pro každou zónu i nevytápěný prostor tabulky s tepelnými zisky. V prvním řádku pak konkrétně solární tepelné zisky, které jsou uvedeny včetně negativního sálání k obloze. Tabulky jsou členěny zvlášť pro režim vytápění a pro režim chlazení.



Poznámka: Příklad tabulky a grafu výše pochází z testovacího souboru, kdy se testuje mnoho věcí (ne vždy to musí být reálné zadání - testování je vhodnější provádět na extrémních případech). Na grafu tepelných zisků  jsou vidět záporné solární zisky v měsících 1 a 12. To může být výsledkem např. zadaného vyššího zastínění výplní pro solární záření v těchto měsících a stalo se tak, že negativní sálání k obloze převýšilo solární tepelné zisky. Stejně tak v grafu nejsou solární tepelné zisky pro režim vytápění a chlazení stejné v důsledků rozdílného zadání podílu zastínění výplní pohyblivými stínícími překážkami (clonami) pro oba režimy výpočtu.


Protokoly:  protokol SPRAVY a PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ

Vzhled těchto protokolů je víceméně dán vyhláškou. V tabulce 1 je předpis pro zobrazení pouze výplní. Nicméně podle normy EN ISO 52016-1 se solární tepelné zisky / ztráty (negativní sálání k obloze) stanovují pro všechny konstrukce jak bylo popsáno výše. Proto je třeba mít na paměti, že při výpočtu dle EN ISO 52016-1 nejsou mezi řádky 69 a 70 uvedeny všechny solárně sběrné plochy (nejsou uvedeny neprůsvitné konstrukce).

EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.