Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
Pokud máme zadáno například více zdrojů, které se o krytí potřeby každý měsíc "nestarají" stejným podílem. Doposud v zadání šlo totiž zadat podíly pokrytí potřeb pouze jednou průměrnou sezónní hodnotou. Pokud se zobrazí pouze sezónní koláčové grafy, není tím relevantnost nijak dotčena. Pokud však spotřeby a grafy zobrazujeme po měsících a současně víme, že zdroje nemají podíl pokrytí každý měsíc stejný, může být rozložení jednotlivých typů energonositelů v rámci jednotlivých měsíců zavádějící.

Proto od verze programu 6.0.7. byla doplněna možnost zadat podíly pokrytí u vytápění, chlazení a přípravy TV zvlášť po měsících. To ostatně bylo vyvoláno některými příklady z praxe.

Praktický příklad pro uvedení rozdílu v přístupu k zadání podílu pokrytí:
Máme RD, u něhož je vytápění a příprava TV realizována tepelným čerpadlem s bivalencí. Je jasné, že bivalence je v provozu zejména v zimních měsících. V teplejších měsících není u TČ už bivalence třeba. Bivalenční zdroj tvoří el. topná patrona v akumulačním zásobníku.

SEZÓNNÍ PODÍLY

Sezónními podíly bychom to zadaly například u vytápění takto:
(pozn.: sezónní podíl bivalence pro vytápění pro tento příklad uvažován dle tab. A.1 ČSN 73 0331-1: TČ vzduch/voda)

Sezónními podíly bychom to zadaly například u přípravy TV takto:
(pozn.: sezónní podíl bivalence pro přípravu TV pro tento příklad uvažován totožný s vytápěním, i když reálně by byl odlišný)



MĚSÍČNÍ PODÍLY

Sezónními podíly bychom to zadaly například u vytápění takto:

Měsíční podíly zadání pro TČ pro vytápění (zadání u K2 - bivalence je "zrcadlové" - tj. zbytek do 100%)

Sezónními podíly bychom to zadaly například u přípravy TV takto:

Měsíční podíly zadání pro TČ pro přípravu TV (zadání u K2 - bivalence je "zrcadlové" - tj. zbytek do 100%)



 
V tomto případě TČ s bivalencí byly výše ukázány oba možné způsoby zadání vedoucí ke stejnému celkovému výsledku. Jednou zadáno sezónními podíly pokrytí potřeby a jednou zadáno pomocí měsíčních podílů pokrytí potřeby. V tomto případě byly měsíční podíly pokrytí zadány tak, aby to dopovídalo reálnému předpokladu, ale současně, aby průměrné sezónní podíly pokrytí vyšly velmi podobně, ne-li totožně.

Tento případ TČ s bivalencí není samozřejmě typický případ, kdy tuto funkci zadání podílu pokrytí po měsících můžete využít. Jak je patrno z porovnání tabulek měsíčních spotřeb dle energonositelů výše. V tomto případě k přeskupení elektřiny a energie okolí mezi měsíci došlo jen nepatrně. Ale v praxi můžeme mít případy, kdy na průběh zobrazení spotřeby dle energonositelů v rámci jednotlivých měsíců bude mít způsob zadání podílů pokrytí velký vliv. Zvláště, jedná-li se o zdroje s naprosto vzájemně odlišnými energonositeli a významně měnícími se reálnými podíly pokrytí v průběhu roku.  Takže tuto funkci (zadání podílu pokrytí po měsících) můžeme využívat dle uvážení, není to povinnost.

Poznámka: V případě, kdy dva a více zdrojů je napojeno na jeden stejný emisní a distribuční systém a výsledný sezónní podíl je vždy stejný v obou případech zadání, tak výsledná celková dodaná i primární energie za celý rok bude vždy stejná.

Možnost zadání sezónních podílů pokrytí potřeby se v zadání programu týká:
  • vytápění
  • chlazení
  • přípravy TV
Poznámka: V modulu ECB výše uvedené tabulky a grafy s měsíčními průběhy energonositelů nejsou uvedeny. Pro ilustraci této nové funkce jsme si "vypůjčili" tyto tabulky z protokolu PENB pro české prostředí (obdoba energetického certifikátu budovy pro slovenské prostředí).
Skrýt článek
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
Zobrazit celý článek
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Zobrazit celý článek
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
Zobrazit celý článek
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
Zobrazit celý článek
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.
Zobrazit celý článek