Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
Tato hodnota zásadním způsobem ovlivňuje výslednou vypočítanou výši infiltrace.

Pokud v zadání nejsou vybrána klimadata se zadanou průměrnou rychlostí větru ve výšce 10 m nad zemí, uvažuje program automaticky hodnotu 10m/s. Tato hodnota je však velmi nadsazená a odpovídá spíše vysokopoloženým až horským oblastem. V běžných oblastech se pohybuje v rozmezí 3 až 6 m/s.

Abychom snížily měrnou potřebu tepla na vytápění, která je velmi důležitá zejména u tabulkově nastavených požadavků na EHB, doplnili jsme do katalogu klimadata dle STN 73 0540-3 avšak již s doplněnými průměrnými rychlostmi větru. Ty byly v tomto případě jednotně převzaty z doporučení defaultní hodnoty EN 16 798-7 čl. B. 3.4.1 na hodnotě 3,0 m/s. Norma STN 73 0540-3 ve své tabulce 3 dělí oblast SR na dva typy větrných oblastní oblastí (1. s průměrnou rychlostí větru do 2,0 m/s a 2. oblast s průměrnou rychlostí větru v rozsahu 2,0-5,0 m/s). Defaulní hodnota 3,0 m/s doplněná do těchto klimadat je tak jakýmsi jejich přijatelným kompromisem pro celou SR. Samozřejmě, že pokud chce někdo uvažovat ve výpočtu průměrnou rychlost větru přesně dle STN 73 0540-3 dle větrné oblasti, nic tomu nebrání. Jen si uživatel musí do katalogu klimadat vložit vlatní klimadata (pomocí kopie klimadat z STN 73 0540-3) a doplnit u nich požadované průměrné rychlosti větru. A tyto klimadata pak použít pro výpočet.


Konkrétně se jedná o tyto hodnoty rychlosti větru:

Do protokolu mezivýsledků byl do tabulky pro výčet vstupních klimadat doplněn řádek s uvedením rychlosti větru uvažovaný pro výpočet infiltrace dle EN ISO 52016-1:



Výběrem těchto klimadat lze snížit v závislosti na zadané hodnotě n50 (popř. q50) a typu provětrávání výpočtový objem infiltrace a tím i měrnou potřebu tepla na vytápění. Závěry uvedené v předchozím článku jsou i nadále v platnosti, jen samozřejmě v porovnáních uvedené objemy infiltrace v článku jsou vztaženy k průměrné rychlosti větru 10 m/s. Výběrem těchto klimadat s doplněnou průměrnou rychlostí větru by byla porovnávaná výše infiltrace stanovená dle EN ISO 52 016-1 úměrně nižší.

Příklad objemu infiltrace pro kompaktní RD pro jednotlivé výpočtové postupy:



*V poslední sloupci je uvedená výše hodnoty infiltrace pro průměrný přirozený tlakový rozdíl získaná pro menší objekty dle vzorce: (n50 * Vint) / 20 (orientační převod uváděný v odborné literatuře). Obecně je z porovnání výsledků patrné, že při křížném provětrávání dle výpočtu EN ISO 52016-1 (resp. EN 16 798-7) nabývá hodnota infiltrace značného objemu při vyšších průměrných rychlostech větru.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.