Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
V prvé řadě proč? V případě souběhu více těchto zdrojů na jednom objektu musí program vědět v jakém pořadí bude dodávky energie z těchto zdrojů využívat. A je lepší, když to zadá uživatel, než to nechat na defaultním nastavení v programu. V některých případech může mít zpracovatel důvod zadat vlastní nastavení priority využití.  Ostatně tak je to obecně popsáno i v EN ISO 52 000-1 pro výpočty ENB. Při určité kombinaci zadání toto nastavení přednosti využití ovlivní výsledek hodnocení ENB.

V důsledku této funkce v zadání programu přibyl nový formulář zadání nazvaný PŘEDNOST VYUŽITÍ.



Pokud nemáme zadán ani jeden z těchto systémů/zdrojů:
  • obnovitelný zdroj energie typu FVE (na formuláři zadání OZE)
  • obnovitelný zdroj energie typu STS (na formuláři zadání OZE)
  • obnovitelný zdroj energie typu Ostatní OZE produkující elektřinu (na formuláři zadání OZE)
  • obnovitelný zdroj energie typu Ostatní OZE produkující teplo (na formuláři zadání OZE)
  • kogenerační jednotku KVET (na formuláři zadání TEPELNÉ ZDROJE)
  • nastaveno využívání odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor konkrétního zdroje chladu (formulář zadání ZDROJE CHLADU)
..tak pokud vstoupíme na tento formulář zadání PŘEDNOST VYUŽITÍ, zobrazí se ve své základní podobě ("prázdný"):

 
V opačném případě se zde výše uvedené zdroje vypíší. Volba přednosti využití se nastavuje zvlášť pro elektřinu a zvlášť pro teplo. Důležité je vědět, že základní pořadí využití se automaticky generuje podle toho, jak tyto jednotlivé zdroje/systému přidáváme v zadání!

Pokud chceme toto pořadí využití změnit, vstoupíme a tento nový formulář zadání a šipkami u příslušného zdroje/systému volíme prioritu využití. A to jak v části využití elektřiny, tak v části využití tepla. 1=nejvyšší priorita.


Na formuláři zadání je také tlačítko "Výchozí nastavení". Pokud jej použijeme, nastaví se přednost využití vždy defaultně takto:

V rámci využití elektřiny (priorita seřazena sestupně)
  1. z kogeneračních zdrojů
  2. z obnovitelných zdrojů
V rámci využití tepla (priorita seřazena sestupně)
  1. odpadní teplo ze systému chlazení vnitřních prostor
  2. teplo z obnovitelných zdrojů energie ("tepelných")
  3. teplo z obnovitelných zdrojů energie ("elektrických")
Pokud je v rámci dané kategorie zadáno více zdrojů/systémů, tak se automaticky při výchozím nastavení řadí sestupně podle čísla jeho podformuláře v zadání.

Na předchozím obrázku bylo pro zadané zdroje použito výchozí nastavení priority využití. Toto výchozí nastavení preferuje nejprve využití elektřiny, popř. tepla získané jako vedlejší produkt už jednou započítané energie v rámci hodnocení ENB. Čili konkrétně elektřiny z kogenerace a odpadní teplo ze systému chlazení. Následují u elektřiny obnovitelné zdroje produkující elektřinu. U tepla obnovitelné zdroje produkující primárně teplo (solární termické soustavy aj.) a nakonec obnovitelné zdroje produkující primárně elektřinu, jež jsou využity pro ohřev. U OZE produkující elektřinu je výhodnější ji využít vždy přímo (a tedy kompenzovat jinak spotřebu elektřiny ze sítě), než ji konvertovat na teplo, které by jinak dodával neelektrický tepelný zdroj. Proto je u výchozího nastavení tento způsob využití tepla z elektrických OZE až na chvostu výchozí priority nastavení využití tepla.


ZÁVĚR:

Prakticky lze dosáhnout mnoha kombinaci nastavení přednosti využití. Záleží jen na počtu zadaných zdrojů. Vliv nastavení priority využití na výsledek je závislý na mnoha dalších okolnostech (lze-li exportovat, zda-li je dispozici elektřina pro export, skladba původních zdrojů tepla, konkrétních bilancí využití tepla a elektřiny každý měsíc atd. atd.)

  • Pořadí využití priorit je vhodné volit takovou, aby vedla k nejlepšímu hodnocení ENB, čemuž odpovídá volba výchozí nastavení
  • Tuto funkci má smysl využívat, pokud je u objektu souběh více zdrojů elektřiny nebo tepla nebo obojí (týká se to zdrojů, které jsou vyjmenovány v úvodu článku a vyznačeny modrou barvou)
  • Nastavení priority využití je z části teoretická konstrukce pro hodnocení ENB, jelikož je založena pouze na kvantitě energie, jejího bilancování dostupnosti / spotřeby dle nastaveného pořadí za určitý časový úsek . Kvalita energie (teploty) zohledněna není. To nelze po měsíčním výpočtu ani očekávat. Reálně do návrhu konkrétního řešení vstupují obě hlediska (kvalita, kvantita)
  • Tato funkce byla nutná pro jednoznačné zadefinování výpočtů pro hodnocené ENB v případě souběhů více těchto systémů. Ostatně její doplnění vyžadovaly určité případy z praxe.
  • Z hlediska optimalizace hodnocení ENB je třeba, aby zdroje produkující elektřinu s výhodnějším faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů byly prioritně použity pro kompenzaci spotřeby elektřiny ze sítě.


POZNÁMKY:

  • V případě současného přiřazení OZE produkujících teplo (např. STS) nebo OZE produkujících elektřinu (např. FVE) přímo napojených pro využití tepla k vytápění a přípravě TV, je zatím neměnné defaultní nastavení programu takto: nejprve co lze využít, je využito pro TV. Zbytek je poté využití pro vytápění. Pokud je přiřazeno ke zdroji více vytápěných zón, je mezi vytápěné zóny příspěvek pokrytí tepla z tohoto zdroje dělen dle podílu potřeby tepla těchto přiřazených vytápěných zón. Více systémů přípravy TVsys zatím nelze k jednomu OZE stejné kategorie (např. k STS)  přiřadit.
  • V případě, že je FVE využíváno pro akumulaci tepla do zásobníku a současně i pro dodávku elektřiny, je v programu zatím defaultně nastaveno pořadí využití takto: nejprve na teplo co lze využít, zbytek pro dodávku elektřiny. Toto je v praxi většinou obráceně. Pokud však standardně přípravu TV zajišťuje elektrický zdroj, vyjde toto pořadí využití: nejprve teplo, pak elektřina stejně jako při obráceném pořadí (nejprve elektřina, pak teplo).

Skrýt článek
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
Zobrazit celý článek
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
Zobrazit celý článek
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Zobrazit celý článek
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
Zobrazit celý článek
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
Zobrazit celý článek
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.
Zobrazit celý článek