Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Obecně výpočtové postupy pro stanovení potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení uvažují s vlivem přerušovaného nebo poklesu vytápění, resp. chlazení. Je jen o to, jakým způsobem je ve výpočtu tento vliv postihnut v rámci zvoleného výpočtového kroku. Hodinový krok má v tomto nespornou výhodu a s přerušeným nebo sníženým vytápěním, resp. chlazením nemá "problém". V rámci hodinového výpočtu jsou známé požadavky pro každou hodinu a výpočet vnitřní teploty v zóně je spojitý, tj. teplota v zóně v řešený výpočetní krok je závislá na teplotě v zóně v předchozí výpočetní krok. V tomto článku se však budeme podrobněji věnovat jen měsíčnímu výpočetnímu kroku.


Pro lepší pochopení rozdílu v přístupu mezi oběma normami  doporučujeme přečíst tento článek, který podrobně popisoval způsoby zahrnutí vlivu přerušovaného vytápění a chlazení podle EN ISO 13 790 i úskalí způsobu zapracování přerušovaného vytápění/chlazení v této normě.

V normě EN ISO 52016-1 si byli těchto úskalí popsaných v článku výše vědomi, a proto přepracovali způsob zahrnutí vlivu přerušovaného nebo sníženého vytápění v zóně. Proto se v případě výpočtu podle této normy setkáme jenom s těmito případy:



VYTÁPĚNÍ:
V případě, pokud není v zóně vyžadována kontinuálně stejná teplota (případ výpočtu A), uvažuje program podle této normy rovnou pouze s typem výpočtu B4. V tomto případě je však pomocí redukčního činitele "aH,red" redukována nikoliv potřeba tepla na vytápění QH,nd stanovená pro cílovou teplotu na vytápění v provozní době, ale pouze přímo výpočtová teplota pro výpočet QH,nd. A to je podstatný rozdíl.

A také vzhledem k způsobu stanovení činitele aH,red (odlišně od EN ISO 13790) reflektuje jeho výše na délku mimoprovozní doby (přerušené nebo snížené vytápění) včetně teplot požadovaných v těchto mimoprovozních dobách (den, noc, víkend atd.).

 Podle normy ČSN EN ISO 52 016-1 se pro případ A i B4 (i část C) potřeba tepla na vytápění stanoví takto:

QH,nd = (Ht+Hv) * (θint,H,calc - θe) * t  -  QH,gn * nH,gn   (98)

Tento vzorec je v případě typu výpočtu A (popř. část C) stejný jako v případě normy ČSN EN ISO 13790. Ale v případě typu výpočtu B4 už shoda s EN ISO 13 790 nepanuje. V normě EN ISO 52 016 jsou totiž případy B4 regulovány pouze pomocí výpočtové teploty v zóně (neplést s návrhovou teplotou ani s požadovanými teplotami na vytápění v provozní nebo mimoprovozní době).

V případě typu výpočtu A (= stejná teplota celý měsíc) platí:

θint,H,calc = θint,H,set,I (=> všechny hodiny v měsíci provozní)     (-)
nebo
θint,H,calc = θint,H,set,II (=> všechny hodiny v měsíci mimoprovozní)     (-)

V případě typu výpočtu B4 (= průměrná teplota v zóně) platí:

θint,H,calc = aH,red * (θint,H,set,I - θe) + θe     (140)
aH,red = 1 - (1- aH,red,day) - (1- aH,red,night) - (1- aH,red,wknd)   (141)
aH,red,i = 1 - fH,red,i + fH,red,i *  dθH,red,i    (142)
fH,red,i = ΔtH,red,i * nrep,H,red,i / ( 24 * 7 )
     (143)
pro fH,red,i ≥ 1:  dθH,red,i = dθfloat + ( (1- dθfloat) / ( ΔtH,red,low,i / TauH) ) * (1-e^(-(ΔtH,red,i/ TauH))    (149)
pro fH,red,i < 1:  dθH,red,i = dθfloat + ( (1- θint,H,set,I) / ( ΔtH,red,i / TauH) ) + fH,red,i * dθfloat + (1-fH,red,low,i) * dθ,set,H,low,i   (150)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤  0:  dθ,float = 1,00   (145)
pro (θint,H,set,I - θe) > 0:  dθ,float = QH,gn / ( ( Ht+Hv ) * ( θ,int,H,set,I - θe) * t )  (146)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤  0:  dθ,set,H,low,i = 1,00   (-)
pro (θint,H,set,II,i - θe) ≤  0:  dθ,set,H,low,i = 0,00   (-)
pro ostatní případy:  dθ,set,H,low,i = ( dθ,int,H,set,II,i - θe ) / ( dθ,int,H,set,I - θe )   (144)
pro (dθ,set,H,low,I - dθ,float) ≤  0:  fH,red,H,low,i = 1,00   (-)
pro dθ,float =  0:  fH,red,H,low,i = 0,00   (-)
pro ostaní případy:  fH,red,H,low,i = ( ΔtH,red,low,i  / TauH ) / ( ΔtH,red,i / TauH )   (147)
  ΔtH,red,low,i / TauH = - LN ( ( dθ,set,H,low,i  - dθ,float ) / ( 1 - dθ,float )   (148)

Poznámka: Na výše uvedených rovnicích je patrné, že není úplně snadné "správně" stanovit průměrnou výpočtovou teplotu v zóně s prerušovaným vytápěním v případě, kdy by si ji uživatel chtěl stanovit předem, a tu zadal do programu jako kontinuální průměrnou teplotu v zóně. Tím by výpočet proběhl jako pro typ výpočtu A s tím, že uživatel by zadal tuto předem stanovenou průměrnou výpočtovou teplotu v zóně do pole pro cílovou teplotu na vytápění v provozní dobu. Samozřejmě by pak musel označit jako provozní hodiny všechny hodiny v měsíci. Nebo alternativně nikoliv, ale pak by musel stejnou teplotu zadat i do pole pro cílovou teplotu na vytápění v mimoprovozní dobu.


Index "i" v rovnicích výše značí, že se daný parametr počítá pro každou redukovanou teplotu a dobu redukovaného vytápění. Norma standardně počítá až se třemi redukovanými teplotami, resp. dobami redukovaného vytápění. A to pro den ("day"), noc ("night") a víkend ("wknd").

Pokud chceme přerušované nebo redukované vytápění zadat v profilu užívání jen pomocí kalendáře, tak máme možnost zadat pouze jednu redukovanou teplotu na vytápění v mimoprovozní dobu θint,H,set,II (°C). Tj. tato teplota platí pro všechny hodiny, které nejsou provozní. Nemůžeme pomocí kalendáře zadat odlišné redukované teploty na vytápění např. jen pro určitou část mimoprovozních hodin během noci a zvlášť pro mimoprovozní hodiny o víkendu apod.  Naopak kalendář má zase tu výhodu, že poměrně jednoduše a přehledně dokážeme v rámci měsíce označit provozní dny (v rámci nich pak provozní hodiny jsou definovány zadaným začátkem a koncem provozní hodiny). Zpracovatel tak nemusí přemýšlet, jak vypadá typický týden pro daný měsíc. Kalendář si jej na základě zadání podle předem daných pravidel zjistí sám včetně případných mimoprovozních dní nad rámec typického týdne a z toho zjistí činitel na "neobsazené" období fH,nocc (-).





Pokud je požadováno zadat více redukovaných teplot na vytápění, např. zvlášť pro víkend, zvlášť pro noc nebo dokonce zvlášť pro mimoprovozní hodiny během dne (mimo noci), tak je nutno tyto redukované teploty i doby redukovaného vytápění zadat přímo. V takovém případě odtrhneme zatržítko a můžeme tyto údaje pro každý měsíc zadat přímo: (níže na "printscreenech" z programu je uvedeno zadání, které bylo automaticky převedeno ze zadání pomocí  kalendáře uvedeného výše):


např. modál pro zadání teplot v redukované době vytápění je pro všechny tři typy (den, noc, víkend) při převedení ze zadání pomocí kalendáře se stejnou teplotou. Níže příklad zobrazení modálu s redukovanou teplotou během noci.



např. modál pro zadání doby redukovaného vytápění pro noc:




Stejně, jako u EN ISO 13 790 zůstává i zde zachován typ výpočtu B4+C (pro typické provozní týdny v měsíci platí průměrná výpočtová teplota v zóně θint,H,calc (°C), pro neobsazenou část měsíce C platí zadaná teplota θint,H,set,II (°C) )

QH,nd = (1-fH,nocc) * QH,nd,B4  +  fH,nocc - QH,nd,C    (153)
QH,nd,C = (Ht+Hv) * (θint,H,set,II - θe) * t  -  QH,gn * nH,gn   (98)


V protokolu mezivýsledků je pak v případě přerušovaného vytápění uvedena tabulka s některými výše uvedenými parametry pro každý krok výpočtu:


CHLAZENÍ:
V případě výpočtu chlazení bude mít měsíční výpočet vždy "problém" při sebelepší snaze dopočítat se reálnějších hodnot potřeby chladu. O tom, proč u měsíčního výpočtu je to už z podstaty délky výpočetního kroku problém, pojednává tento článek zde. Stejně tak se můžete podívat na článek zde, pokud vám výpočet "nechce" vygenerovat potřebu chladu.

Poznámka: Oba odkazy na články jsou primárně psané pro české prostředí, ale informace v nich obsažené platí obecně pro tyto výpočty.

Obecně se dle obou norem pro případ A (tj. nepřerušované chlazení) potřeba chladu na chlazení stanoví takto (jde vlastně o analogicky stejnou rovnici jako rovnice č. 98 s tím rozdílem, že tepelné ztráty prostupem a větráním jsou zde považovány za zisky "chladu". Tepelné zisky mohou být pro režim chlazení odlišné, např. v důsledku jiného zastínění výplní apod.):

Poznámka: Tepelné ztráty prostupem a větráním lze za zisky "chladu" uvažovat pouze díky průměrování v měsíčním výpočtu, kdy průměrná vnější teplota i v letních měsících je nižší než upravená cílová teplota na chlazení v provozní dobu (pokud máme na mysli obytné budovy). To je znatelný rozdíl např. oproti hodinovému výpočtu, kdy letní denní špičky znamenají, že i obalové konstrukce zóny k exteriéru včetně větrání znamenají také tepelné zisky.

QC,nd = QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn   (101)

V normě EN ISO 52 016-1 zůstává stejně jako v EN ISO 13 790 přenásobení potřeby chladu stanovené pro nepřerušované chlazení činitelem pro redukci přerušovaného chlazení:

Pro případ B4 se potřeba chladu na chlazení stanoví takto:

QC,nd,B4 =  aC,red * ( QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn(101)

Potřeba chladu na chlazení proběhne s cílovou teplotou na chlazení v provozní dobu (nepřerušované chlazené) a případná doba redukovaného nebo pozastaveného chlazení je zohledněna redukčním faktorem aC,red:

aC,red = aC,red,wknd   (151)
aC,red,wknd = 1 - fC,red,wknd + fH,red,wknd *  bC,red,wknd    (151)


Norma EN ISO 52 016-1 uvádí, že tento postup uvažuje redukci potřeby chladu na chlazení pouze v případě, že chlazení je redukováno nebo vypnuto v průběhu celého víkendu (resp. v průběhu kterýchkoliv minimálně dvou dnů za typický týden). Pokud není tato podmínka splněna, má se uvažovat ac,red = 1,00 = nepřerušované chlazení.

Stejně, jako u EN ISO 13 790 zůstává i zde zachován typ výpočtu B4+C (pro typické provozní týdny v měsíci platí cíllová teplota v zóně pro provozní dobu θint,C,set,I (°C), pro neobsazenou část měsíce C platí zadaná teplota θint,C,set,II (°C))

QC,nd = (1-fC,nocc) * QC,nd,B4  +  fC,nocc - QC,nd,C    (154)
QC,nd,C =  ( QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,II - θe) * t ) * nC,gn(101)

V protokolu mezivýsledků je pak v případě přerušovaného chlazení uvedena tabulka s některými výše uvedenými parametry pro každý krok výpočtu:



POZNÁMKA KE KALENDÁŘI A PŘÍMÉMU ZADÁNÍ:

Přechod z přímého zadání do zadání pomocí kalendáře:

Přímé zadání se nemůže nikdy zpětně promítnout do zadání pomocí kalendáře (pokud zpětně zatržítko zatrhneme). Je to z toho důvodu, že přímé zadání je podrobnější a na druhou stranu je relativní. Tou relativnosti je myšleno to, že pokud u přímého zadání zadáte například v lednu počet mimoprovozních dnů v měsící  nad rámec počtu mimoprovozních dnů v rámci typického týdne na hodnotě 3 = > fH,nocc - 3/31 - 0.097, tak toto zadání nelze automaticky převést do zadání pomocí kalendáře. Kalendář by totiž nevěděl, které 3 mimoprovozní dny v měsíci nad rámec mimoprovozních dnů v typickém týdnu to jsou. Kalendář pracuje již s konkrétním pořadí dnů v rámci měsíce a roku.

Pokud bude zadáváno pomocí kalendáře, tak vždy platí u případu B4+C, že fH,nocc = fC,nocc.

Přechod ze zadání pomocí kalendáře do přímého zadání:

A naopak tento automaticky převod platí. Protože dle kalendáře víme, které dny jsou mimoprovozní celé, a které hodiny ve všední dny jsou nocí. Pro toto automatické určení byla v SW udělána konvence, že za noc jsou považovány hodiny po 22 h večerní do 6 h ranní (včetně). Tím pádem zadání dle kalendáře lze po odtržení zatržítka jednoznačně převést do přímého zadání (hodnoty se automaticky propíší do modálů).

U chlazení je to podobné. Sice se redukuje potřeba chladu, až když přerušované nebo redukované chlazení trvá déle jak 48 h (2 dny), tak kalendář neví, které 2 dny to mohou být. To, že jsou v normě označeny jako víkendová redukce, nic neznamená. Ve skutečnosti to mohou být kterékoliv 2 dny v týdnu.

Na závěr článku připomeneme to, co bylo uvedeno již v anotaci k článku: Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené  v tomto článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.