Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
V základní verzi zadání kogenerace v modulech s měsíčním krokem výpočtu lze momentálně nově zadat kogenerační jednotku, která se řídí potřebou produkce tepla, které je spotřebováváno výhradně v hodnocené budově - viz žlutě ohraničené možnosti v červené tabulce níže.  Další možnosti z červené tabulky budou doplněny v delším časovém horizontu. Pro většinu běžných případů se vhodnost instalace kogenerace posuzuje na základě potřeby tepla.  Z tohoto důvodu je doplněná funkcionalita zadání KVET, byť neúplná, prozatím dostatečná pro většinu případů potřeby zadat KVET.


V delším časovém horizontu budou do programu ENERGETIKA doplněny ostatní funkce možného zadání řízení provozu kogenerační výroby. Tj. provoz i na základě potřeby elektřiny.  Viz modrá tabulka.



Poslední možností řízení produkce zdroje KVET, která bude doplněna v delším časovém horizontu je možnosti řízení provozu (produkce) z kogenerační výroby na základě dostupného předem daného objemu paliva. Tyto možnosti jsou poplatné zejména případům, kdy máme například k dispozici určité množství produkce např. bioplynu (bioplynové  stanice, ČOV). V těchto případech chceme na základě dostupného paliva maximalizovat užitek ve formě produkce elektřiny a tepla.


Specifika zadání kogenerace:

Na formuláři TEPELNÉ ZDROJE je nutno přidat zdroj a typ vybrat "KVET":


Na podformuláři tohoto zdroje je pak nutno zadat potřebné údaje, kromě žlutě ohraničených,  které jsou zaaretovány na volbách, které jsou žlutě zatrženy výše v červené tabulce. Tj. provoz KVET se řídí potřebou tepla pro dílčí místa potřeby v objektu, která jsou k zadanému zdroji KVET přiřazena (prakticky vytápění a TV*), a tato volba nelze zatím měnit. A stejně tak je zaaretována volba z hlediska exportu produkovaného tepla "ostrovní (izolovaný) systém". Tj. veškeré "vyrobené"  teplo je spotřebováno přiřazenými dílčími místy spotřeby.

*Poznámka: V programu ENERGETIKA lze zdroj KVET přiřadit i k nadefinovanému absorpčnímu zdroji chladu -> vznikne trigenerace. A také lze přiřadit tento zdroj pro vlhkostní úpravu vzduchu (adsorpční odvlhčení, vodní vlhčení s dohřevem, parní vlhčení).



Zadání kogeneračního zdroje se od konvenčního zdroje (K) mnoho neliší.  Specifikum je v nutnosti zadat kromě sezónní účinnosti produkce tepla i sezónní účinnost produkce elektřiny. I zde je možnost využít přednastavených hodnot a pomocí modálního okna zadat typické hodnoty těchto účinností uvedených v TNI 73 0331 (CZ):

I v rámci jednotlivých typů kogeneračních zařízení se jejich celkové účinnosti liší. Také většina kogeneračních zařízení má určitou část výkonu regulovatelnou (popř. produkci elektřiny lze odstavit úplně).  Tj. v průběhu provozu dokáže měnit elektrický i tepelný výkon. Proto u jednotlivých typů kogeneračních zařízení je více voleb, u kterých se lze přiklonit dle konkrétního zařízení a jeho provozování spíše k vyšší či nižší celkové účinnosti nebo k vyšší či spíše nižší produkci elektřiny nebo tepla nebo se přiklonit k průměrným hodnotám. Připomínáme, že jde o hodnoty, jež uvádí TNI 73 0331. A že tyto hodnoty představují průměrné sezónní účinnosti obvyklé pro daný typ kogeneračního zařízení.

U zdrojů KVET i u obnovitelných zdrojů elektřiny (FVE, Ostatní OZE produkující elektřinu) je možnost omezit využití produkce elektřiny jen pro vybrané dílčí místo spotřeby. Viz zeleně označená pole na printscreenu zadání zdroje KVET výše (stejný výběr je i u FVE a Ostatní OZE produkující elektřinu). Využití produkované elektřiny budovou tak nemusíme uvažovat jen pro všechna hodnocená místa spotřeby v budově, které spotřebovávají elektřinu, ale i jen pro vybraná dílčí místa spotřeby. Teoreticky například pokud elektřina z kogenerace je využita jen pro vytápění a umělé osvětlení  apod. Tato funkce má spíše praktický význam u obnovitelných zdrojů elektřiny, jejíž produkce může být přímo akumulována "do tepla" jen do zásobníku pro přípravu TV apod. Elektřina z KVET, popř. OZE produkujících elektřinu se odečítá od spotřeby elektřiny ze sítě u přiřazených míst spotřeby rovnoměrně cyklickým způsobem do maximální výše vyprodukované elektřiny KVET nebo spotřeby elektřiny pro přiřazená místa spotřeby.. Z toho plyne základní podmínka pro odečet (kromě nutnosti toto místo pro odečet přiřadit): spotřebič musí být na elektřinu (kotel, čerpadlo apod.). Pokud například využití elektřiny z KVET přiřadíte k místu spotřeby vytápění a současně tepelný zdroj na vytápění nebude na elektřinu, tak se samozřejmě ve výpočtu pro toto místo spotřeby nic neodečte (pomineme-li pomocnou energii čerpadel apod., která je na elektřinu vždy).


V případě současného zadání více kogeneračních zdrojů, FVE a Ostatních OZE produkujících elektřinu je v programu automaticky nastaveno přednostní využití elektřiny z těchto zdrojů přiřazených k dílčímu místu potřeby nebo k celé budově v tomto pořadí:

  1. kogenerační zdroj a v rámci nich dle pořadového čísla zadání na formuláři zadání "TEPELNÉ ZDROJE"
  2. Obnovitelné zdroje produkující elektřinu a v rámci nich dle pořadového čísla zadání na formuláři zadání "OZE"


Pouze do protokolu PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ byla v případě zadání zdroje KVET doplněna tato tabulka pro bližší informace o zdroji KVET (tabulka se objevuje pod tabulkou 8).

A )

Celkové roční teplo vyprodukované kogeneračním zdrojem dodané do budovy. Výše se odvíjí podle toho, k jakým místům potřeby tepla byl tento zdroj přiřazen a jakým podílem pokrytí (nejčastěji vytápění a příprava TV). Jak bylo zmíněno výše, zatím z hlediska tepelné energie je umožněna pouze funkcionalita vyvedení tepla ze zdroje -> "ostrovní systém" tj. veškeré vyprodukované teplo zdroje je spotřebováváno výhradně v budově. Proto také 2.řádek u dodávky  tepla z kogeneračního zdroje tj. "dodávka mimo budovu" je zatím proškrtnut.

B)

U vyvedení produkované elektřiny kogeneračním zdrojem je umožněno volit, jak je uvedeno výše, 3 způsoby:

1. Ostrovní systém (poté je v poli B uvedena hodnota celkové roční spotřeby vyprodukované elektřiny budovou. Případný     přebytek produkce elektřiny není uveden),

2. Export přebytku (poté je v poli B uvedena vždy stejná hodnota  jako v případě 1. volby a v poli C je uveden přebytek elektřiny, který je exportován mimo budovu).

3. Export celé vyprodukované elektřiny kogeneračním zdrojem (poté v poli B bude 0 a v poli C je uvedena veškerá vyprodukovaná elektřina zdrojem KVET)

C)

Pokud produkce elektřiny kogeneračním zdrojem převyšuje spotřebu elektřiny budovou a přitom je v zadání zvolen export přebytku elektřiny, bude v poli C uvedena nenulová hodnota (toto platí samozřejmě pouze za předpokladu, že přebytek produkce elektřiny je výpočtově k dispozici). Konktrétně rozdíl mezi vyprodukovanou elektřinou kogeneračním zdrojem a spotřebovanou elektřinou budovou. Toto je konkrétně případ zadání, jež je uvedeno v tabulce výše. Pokud je zvolen export celé produkce elektřiny, v poli C bude uvedená celá roční produkce elektřiny kogeneračním zdrojem.

D)

Celková roční hodnota primární energie obsažená v palivu, kterou spotřebuje kogenerační zdroj pro svůj provoz. Tato hodnota vznikne tak, že hodnota v poli A je přenásobena příslušným faktorem primární  energie dle konkrétního paliva a jeho podílu na dodávce pro tento zdroj.

E)

V současné verzi aplikace ENERGETIKA (5.0.0) je umožněno zadat pouze kogenerační zdroj, který se řídí potřebou tepla pro budovu. V návaznosti na tuto "volbu" je na produkci elektřiny nahlíženo jako na "vedlejší produkt". Veškerá primární energie potřebná pro vyprodukování elektřiny je tak obsažena v primární energii pro produkci tepla. A proto také v těchto polích E bude pro tento typ zadání řízení kogeneračního zdroje potřebou tepla uvedeno vždy "viz teplo".

F)

V současné verzi aplikace ENERGETIKA (5.0.0) je umožněno zadat pouze kogenerační zdroj, který se řídí potřebou tepla pro budovu. V návaznosti na tuto "volbu" je na produkci elektřiny nahlíženo jako na "vedlejší produkt". Veškerá primární energie potřebná pro vyprodukování elektřiny je tak obsažena v primární energii pro produkci tepla. A proto také v těchto polích F bude pro tento typ zadání řízení kogeneračního zdroje potřebou tepla uvedeno vždy "viz teplo". Pokud budova splňuje globální ukazatel ve třídě A0 a současně bude nenulová hodnota exportu elektřiny, bude její globální ukazatel A0+.

Poznámka: Zobrazená výše exportované elektřiny mimo budovu je pouze informativní údaj, který nevstupuje do výpočtu.

Poznámka: Celková produkce elektřiny kogeneračním zdrojem = hodnota v poli B+C.

Poznámka: Jelikož se jedná o měsíční výpočet, i zde musíme upozornit, že z hlediska využití elektřiny produkované kogeneračním zdrojem v budově se jedná o měsíční bilanční sumy. Tzn. výpočet je dostatečný pro účely vyhlášky o EHB. Pro praktický reálný návrh KVET je nutno posoudit mnoho dalších parametrů (odběrové diagramy, regulovatelnost výkonu KVET,  případnou akumulaci tepla a elektřiny apod., což je výsadou minimálně hodinového kroku výpočtu)
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.