V protokolu PENB dle vyhlášky 264/2020 Sb. přibylo oproti předchozí verzi PENB mnoho tabulek a grafů s měsíční podrobností zobrazení. To samo o sobě je v pořádku a zvyšuje to informační hodnotu PENB.

Relevantnost zobrazení  měsíčních průběhů spotřeb však může "snižovat" fakt, kdy máme zadáno například více zdrojů, které se o krytí potřeby každý měsíc "nestarají" stejným podílem. Doposud v zadání šlo totiž zadat podíly pokrytí potřeb pouze jednou průměrnou sezónní hodnotou. Pokud se zobrazí pouze sezónní koláčové grafy, není tím relevantnost nijak dotčena. Pokud však spotřeby a grafy zobrazujeme po měsících a současně víme, že zdroje nemají podíl pokrytí každý měsíc stejný, může být rozložení jednotlivých typů energonositelů v rámci jednotlivých měsíců zavádějící.

Proto od verze programu 6.0.7. byla doplněna možnost zadat podíly pokrytí u vytápění, chlazení a přípravy TV zvlášť po měsících. To ostatně bylo vyvoláno některými příklady z praxe.

Máme RD, u něhož je vytápění a příprava TV realizována tepelným čerpadlem s bivalencí. Je jasné, že bivalence je v provozu zejména v zimních měsících. V teplejších měsících není u TČ už bivalence třeba. Bivalenční zdroj tvoří el. topná patrona v akumulačním zásobníku.

Sezónními podíly bychom to zadaly například u vytápění takto:

(pozn.: sezónní podíl bivalence pro vytápění pro tento příklad uvažován dle tab. A.1 ČSN 73 0331-1: TČ vzduch/voda)

Sezónními podíly bychom to zadaly například u přípravy TV takto:

(pozn.: sezónní podíl bivalence pro přípravu TV pro tento příklad uvažován totožný s vytápěním, i když reálně by byl odlišný)

Sezónními podíly bychom to zadaly například u vytápění takto:

Měsíční podíly zadání pro TČ pro vytápění (zadání u K2 - bivalence je "zrcadlové" - tj. zbytek do 100%)

Sezónními podíly bychom to zadaly například u přípravy TV takto:

V tomto případě TČ s bivalencí byly výše ukázány oba možné způsoby zadání vedoucí ke stejnému celkovému výsledku. Jednou zadáno sezónními podíly pokrytí potřeby a jednou zadáno pomocí měsíčních podílů pokrytí potřeby. Pokud zadáváme podíly pokrytí po měsících, tak výsledný sezónní podíl se dozvíme až po výpočtu v kapitole G pro příslušné místo spotřeby (předem jej neznáme, ale můžeme cílit na požadované sezónní podíly pokrytí a podle toho korigovat zadávané měsíční podíly pokrytí). V tomto případě byly měsíční podíly pokrytí zadány tak, aby to dopovídalo reálnému předpokladu, ale současně, aby průměrné sezónní podíly pokrytí vyšly velmi podobně, ne-li totožně.

Tento případ TČ s bivalencí není samozřejmě typický případ, kdy tuto funkci zadání podílu pokrytí po měsících můžete využít. Jak je patrno z porovnání tabulek měsíčních spotřeb dle energonositelů v kapitole D protokolu PENB pro oba způsoby zadání. V tomto případě k přeskupení elektřiny a energie okolí mezi měsíci došlo jen nepatrně. Ale v praxi můžeme mít případy, kdy na průběh zobrazení spotřeby dle energonositelů v rámci jednotlivých měsíců bude mít způsob zadání podílů pokrytí velký vliv. Zvláště, jedná-li se o zdroje s naprosto vzájemně odlišnými energonositeli a významně měnícími se reálnými podíly pokrytí v průběhu roku.  Takže tuto funkci (zadání podílu pokrytí po měsících) můžeme využívat dle uvážení, není to povinnost.

Poznámka: V případě, kdy dva a více zdrojů je napojeno na jeden stejný emisní a distribuční systém a výsledný sezónní podíl je vždy stejný v obou případech zadání, tak výsledná celková dodaná i primární energie za celý rok bude vždy stejná.

Možnost zadání sezónních podílů pokrytí potřeby se v zadání programu týká: