+
Způsob ověření
Užívateľské meno
Heslo:
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Použijeme příklad RD, který jsme uvedli v článku pro vysvětlení vlivu vstupů pro výpočet infiltrace na celkové tepelné ztrátě větráním mezi výpočty dle EN ISO 13 790 a dle EN ISO 52016-1.



Při výpočtu dle EN ISO 52016-1 se v SW již zahrnuje do solární bilance i vliv neprůsvitných konstrukcí. Níže na grafech jsou uvedeny celkové solární tepelné zisky pro jednotlivé měsíce a typy konstrukcí. Uvádíme zde 4 případové varianty:

1) standardní součinitel prostupu tepla pro novostavby předchozích cca 15 let se světlým povrchem stěn a polotmavým povrchem střechy:
2) standardní součinitel prostupu tepla pro novostavby předchozích cca 15 let s polotmavým povrchem stěn a tmavým povrchem střechy:


3) součinitel prostupu tepla pro staré budovy se světlým povrchem stěn a polotmavým povrchem střechy:


4) součinitel prostupu tepla pro staré budovy s polotmavým povrchem stěn a tmavým povrchem střechy:


Závěr:
U dobře zateplených obalových neprůsvitných konstrukcí přilehlých k exteriéru je jejich příspěvek do celkové solární bilance objektu minimální. I tak je ale potřeba většinou počítat s malým navýšením potřeby tepla na vytápění, protože zejména v zimních měsících mají tyto konstrukce celkově většinou negativní bilanci. Tu můžeme zmírnit tím, že konstrukce budou mít tmavší odstín, čili vyšší činitel pohltivosti solárního záření (obecný princip je znám: tmavší povrch více absorbuje solární záření - viz téměř vždy černě natřené parní lokomotivy apod.). U staveb je ale toto možné zmírnění negativní bilance u neprůsvitných konstrukcí kontraproduktivní pro období chlazení, zejména pokud jsou tyto konstrukce lehké. Popřípadě může být problém s konkrétním povrchovým materiálem a jeho reakcí na vyšší rozdíl teplot (např. hydroizolace plochých střech apod.).

U starých budov už příspěvek neprůsvitných konstrukcí je poměrně citelný. V tomto případě má objekt RD poměrně dost prosklených ploch vhodně situovaných, ale i tak je patrné, že při nízké pohltivosti konstrukcí se celková solární bilance za leden a prosinec blíží nule. Pokud objekt bude mít menší plochu výplní, což starší objekty většinou mají, můžeme se u solární bilance v těchto měsících dostat i do záporných hodnot. Celkové tepelné zisky v těchto měsících by měly být ve standardních případech i tak stále kladné, jelikož zde máme ještě vnitřní tepelné zisky od spotřebičů, osob a osvětlení. V nestandardních případech můžeme ale dosáhnout celkových záporných tepelných zisků. Takový výsledek většinou nabádá k tomu, abychom si řádně zkontrolovali zadání.

Jak je z grafů a vyjádřeného závěru patrné, platí stále "otřepaná fráze": všechno souvisí se vším. A je úkolem projektanta/specialisty, pokud jde třeba o návrh nové stavby o komplexní posouzení všech hledisek a vybrat optimální variantu řešení.

Dovětek k víceplášťovým neprůsvitným konstrukcím: v SW se v současném stavu u neprůsvitných konstrukcí z hlediska stanovení výše solárních tepelných zisků nerozlišuje, zda-li konstrukce je jedno- nebo víceplášťová. Reálně tato skutečnost má samozřejmě vliv na výši solárních tepelných zisků, které u víceplášťových konstrukcí jsou tím pádem nadhodnoceny (při předpokladu, že součinitel prostupu tepla konstrukce je stanoven bez vlivu větrané vrstvy a vrchního pláště). V některé z budoucích verzí programu bude doplněn pomocný výpočet na stanovení korigovaného součinitele prostupu tepla víceplášťové konstrukce pro výpočet solárních tepelných zisků.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.