+
Způsob ověření
Užívateľské meno
Heslo:
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.
Cílem směrnice je mimo jiné po roce 2020 stavět budovy "s téměř nulovou spotřebou energie". Samotný název je pro mnohé dosti kontroverzní, nicméně si pod ním obecně představujeme budovu s velmi nízkou potřebou energie, která je z co největší dostupné míry kryta z obnovitelných zdrojů. Sousloví "téměř nulová" je praktický nesmysl, pokud jej vážeme na spotřebu energie budovou, ale má význam, pokud jej vážeme ke spotřebě neobnovitelné primární energie (tedy bez neobnovitelných fosilních paliv). Nutno dodat, že každá členská země EU si také technický standard takové budovy "s  téměř nulovou spotřebou energie" definuje sama.

Na Slovensku se energetický standard prokazuje ENERGETICKÝM CERTIFIKÁTEM BUDOVY (dále jen "ECB"), kterým se dokládá požadovaná energetická hospodárnost budovy až při kolaudaci. (Definováno v zákoně č. 300/2012 Z.z. a následně v prováděcí vyhlášce 364/2012 -  dále jen "zákon" a "vyhláška"). Podle vyhlášky v §2 je globálním ukazatel, podle kterého se klasifikuje požadavek na energetickou hospodárnost budovy PRIMÁRNÍ ENERGIE. Vyhláška také uvádí konkrétní číselné hranice tohoto požadavku pro jednotlivé typy  budov.

Po 1.1. 2016 platí požadavek tohoto globálního ukazatele ve třídě A1
Po 1.1.2021 (po 1.1.2019*) platí požadavek tohoto globálního ukazatele ve třídě A0

*platí pro budovy vlastněné nebo užívané orgánem veřejné  moci

Jelikož se ECB dokládá až při kolaudaci, musí se již ve fázi projektového řešení posoudit, zda-li stavba podle projektu zrealizovaná dodrží požadavek na ECB. Toto má zajistit PROJEKTOVÉ HODNOCENÍ (viz §4a odstavec 2 zákona). Projektové hodnocení MUSÍ obsahovat kromě 4 základních posouzení na tepelnou ochranu budov i posouzení množství energetické potřeby za jednotlivá dílčí místa potřeby včetně posouzení celkové potřeby primární energie pro vyhodnocení globálního ukazatele pro projektovaný stav (viz povinnost projektanta na základě §4 odstavce 3 zákona):

  1. posouzení požadavků na minimální součinitel prostupu tepla obalových konstrukcí - (tab. 1, kapitola 4.1*)
  2. posouzení požadavků na minimální vnitřní povrchovou teplotu (teplotní faktor) konstrukcí a detailů - (kapitola 4.3*)
  3. posouzení minimální výměny vzduchu (požadavek vs. kapacita samovolné výměny vlivem infiltrace skrz funkční spáru výplní) - (kapitola 6.2*)
  4. posouzení energetického kritéria - (tab. 9, kapitola 8*)
  5. posouzení množství dodané energie pro jednotlivá místa potřeby včetně primární energie (globální ukazatel) - (podle vyhlášky)

*požadavky jsou uvedeny v STN 73 0540-2.

Protože globálním ukazatelem pro splnění požadavků na EHB je primární energie, NENÍ PROJEKTOVÉ HODNOCENÍ ÚPLNÉ bez posouzení podle bodu 5! Pokud toto posouzení nebude projektové hodnocení obsahovat, není ZARUČENO SPLNĚNÍ GLOBÁLNÍHO UKAZATELE V CERTIFIKÁTU VYSTAVENÉM PŘI KOLAUDACI stavby podle projektu zrealizované.

V bodě 4) se hodnotí POUZE potřeba tepla na vytápění, nikoliv energetické systémy - tj. jejich účinnosti včetně zdrojů energie a jejich energonositele, jež je vlastním zdrojem nebo nosičem potřebné primární energie. Navíc je tato potřeba tepla na vytápění vždy hodnocena POUZE pro 3 422 Kden tj. pro vnitřní teplotu 20°C bez ohledu na skutečnou průměrnou výpočtovou teplotu v interiéru. 

Tab. 9 z STN 73 0540-2 - předepsané limitní hranice tzv. "energetického kritéria", které se hodnotí v bodě 4) projektového hodnocení:

Poznámka 1: Pro mezilehlé hodnoty A/V se tyto požadavky interpolují. Výpočet potřeby tepla na vytápění se provede dle norem STN EN ISO 13 790 a 13 789 a vždy pro vnitřní teplotu 20°C (tj. pro 3 422 Kden).

Poznámka 2: Má se za to, že normalizovaná (požadovaná) potřeba tepla na vytápění je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě B, odporúčaná hodnota je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě A1 a cieľová odporúčaná hodnota je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě A0. Maximální hodnotu je požadováno dodržet v případě obnovované budovy. Ale je to správný předpoklad? Viz dále!


Kromě tab 9 existuje v STN 73 0540-2 i Tab. 14. Na tuto Tab. 14 se odkazuje vydání usměrnění MDVRR SR (odkaz na vydané usměrnění je dole v tomto článku). Konkrétně předepisuje, že součástí projektového hodnocení má být i posouzení potřeby tepla na vytápění podle této Tab. 14.

Tab. 14 z STN 73 0540-2 - předepsané limitní hranice splnění dosáhnutí požadavku na energetickou náročnost budovy.

Poznámka 1: Hodnoty potřeby tepla jsou zde uvedeny pro jeden faktor tvaru A/V. Výpočet potřeby tepla na vytápění se provede dle norem STN EN ISO 13 790 a 13 789 a vždy pro upravenou výpočtovou vnitřní teplotu = skutečná průměrná teplota v celém objektu během otopné sezóny.

Poznámka 2: Má se za to, že normalizovaná (požadovaná) potřeba tepla je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě B, odporúčaná hodnota je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě A1 a cieľová odporúčaná hodnota je předpokladem pro dosažení globálního ukazatele ve třídě A0. Ale je to i v případě splnění tohoto požadavku správný předpoklad? Viz dále!


A jak je to vlastně s požadavkem na potřebu energie čili požadavky v energetickém certifikátu? 

Čili posouzení podle bodu 5 v projektovém hodnocení. Požadavky jsou stanoveny ve vyhlášce. Požadavky nejsou rozděleny podle A/V a pro každou kategorii budov platí jedna tabulková hodnota požadavku podle požadované klasifikační třídy.

Potřeba energie na vytápění (viz tabulka A z vyhlášky) je potřeba tepla na vytápění QH,nd navýšená o energetické ztráty systému vytápění za otopnou sezónu (viz STN EN 15 316-2 & STN EN 15 316-4) tj. navýšená o:

  • energetické ztráty vlivem průměrné sezónní účinnosti emise tepla ηH,em (ztráty při předání tepla z koncového prvku systému vytápění do interiéru  např. z radiátoru, konvektoru,  sálavého panelu, z vyústek vzduchotechniky apod.)
  • energetické ztráty vlivem průměrné sezónní účinnosti distribuce tepla ηH,dis  (Týká se teplovodních soustav vytápění a VZT rozvodů, pokud je vzduch nosičem  tepla na pokrytí potřeby tepla na vytápění. Tzn. např. u přímotopů nebo sálavých panelů tyto ztráty nejsou)
  • energetické ztráty vlivem průměrné sezónní účinnosti tepelného zdroje ηH,gen (základní výpočtové sezónní účinnosti pro jednotlivé typy zdrojů uvádí vyhláška)

PŘÍKLADY:

Níže jsou uvedeny dva příklady RD. Oba jsou vytápěny například teplovodní otopnou soustavou.  Teplo zajišťuje plynový kondenzační kotel. U obou RD vyšla potřeba tepla na vytápění shodně 39,30 kWh/(m2a). Aby tomu tak bylo, je logické, je u RD typu bungalow (A/V = ~1,00) muselo být navrženo mnohem kvalitnější řešení než u kompaktního RD s obytným podkrovím s A/V= ~ 0,70.

*Výklad MDVRR SR vyhlášky 364/2012 Z.z.: V případě požadavku na globální ukazatel třídy A1, A0 je automatický požadavek na třídu A i pro každé místo potřeby energie. Není dostačující dosáhnutí jen třídy B potřeby energie na vytápění.

Z těchto dvou názorných příkladů typických RD jasně vyplývají tyto ZÁVĚRY z hlediska splnění potřeby energie na vytápění (pokud výklad MDVRR SR uvedený v poznámce k tabulce výše považujeme za závazný):

A)

Pokud v projektovém hodnocení porovnáváme potřebu tepla na vytápění pouze s požadavkem podle Tab. 14 v STN 73 0540-2 (PŘEDPOKLAD DOSÁHNUTÍ ENERGETICKÉ HOSPODÁRNOSTI BUDOVY), je zaručeno, že RD nesplní potřebu energie na vytápění podle Tab A v příloze 3 vyhlášky. 

Poznámka: I kdybychom použili v budově elektrické přímotopy (ηH,em = cca 94%, ηH,dis = 100%, ηH,gen = 100%) je navýšení vyšší než je požadavek: 40,70 / 0,94 / 1,00 / 1,00 = 43 > požadavek 42 kWh/(m2a). Tato varianta vytápění je navíc kontraproduktivní z hlediska hodnocení primární energie.

B)
Pokud v projektovém hodnocení porovnáváme potřebu tepla na vytápění s požadavkem podle Tab. 9 v STN 73 0540-2 (ENERGETICKÉ KRITÉRIUM), je reálný předpoklad, že RD splní potřebu energie na vytápění podle Tab A v příloze 3 vyhlášky v případě A/V kolem 0,50 a nižší.  Není to však zaručeno, protože velmi záleží na systému vytápění a typu tepelného zdroje, tedy uvažovaných účinnostech (emise, distribuce, tepelného zdroje) ve výpočtu.

Poznámka: Samostatně stojící kompaktní RD má A/V spíše nad 0,50, takže v běžné praxi patrně ani splnění tohoto kritéria nezaručí splnění potřeby energie na vytápění dle vyhlášky.

C)

Pokud chceme splnit požadavky vyhlášky na potřebu energie na vytápění v certifikátu vystaveném při kolaudaci, musíme posoudit v projektovém hodnocení i potřebu energie na vytápění (viz bod 5 projektového hodnocení)! Protože hlavně tento požadavek ovlivňuje projektové řešení, nikoliv požadavek ENERGETICKÉHO KRITÉRIA podle Tab. 9 nebo POŽADAVEK PŘEDPOKLADU DOSÁHNUTÍ ENERGETICKÉ HOSPODÁRNOSTI BUDOVY podle tab. 14 dle STN 73 0540-2. To za předpokladu, že výklad MDVRR SR je závazný - viz poznámka pod tabulkou výše.

D)

Globální ukazatelem je primární energie, která je závislá na potřebě energie a především na typu energonositele. Energonositel úzce souvisí s typem navrhovaného tepelného zdroje a systému vytápění. Proto v reálné praxi je splnění tohoto požadavku spolu s posouzením v bodě C) rozhodující pro návrh projektového řešení, tak aby vystavený certifikát, resp. budova při kolaudaci byla vyhovující!  (Primární energie je posuzována až za celou budovu. V tomto článku jsme neřešili způsob a technické parametry přípravy TV, abychom mohli hodnotit i tento globální ukazatel. Zaměřili jsme se pouze na vytápění. Nicméně, pokud by výše uvedené příklady RD splnili požadavek třídy A z hlediska potřeby energie na vytápění a přitom jako energonositel byl užit zemní plyn, tak RD by pravděpodobně splnili i požadavek na primární energii - globální ukazatel, pokud způsob přípravy a použitý energonositel pro TV by celkové hodnocení primární energie významně neznehodnotil. Problémům při hodnocení přípravy TV se bude věnovat některý z budoucích článků).


Komentář 1:

Ve vyhlášce je základním ukazatelem pro splnění energetické hospodárnosti budovy tzv. globální ukazatel, což je primární energie (§2  odstavec 1 vyhlášky)!  Na základě našeho dotazu na MDVRR SR jsme dostali odpověď, že se stanovení požadavku na globální ukazatel ve třídě A1 nebo A0 automaticky vztahuje i na nutnost dosažení třídy A u dílčích míst spotřeby. 

Nastavené podmínky kladného hodnocení projektového řešení v programu ENERGETIKA z hlediska potřeby tepla na vytápění a potřeby energií pro dílčí místa potřeby:

*Výklad MDVRR SR vyhlášky 364/2012 Z.z.: V případě požadavku na globální ukazatel třídy A1, A0 je automatický požadavek na třídu A i pro každé místo potřeby energie. Není dostačující dosáhnutí jen třídy B potřeby energie dílčích míst potřeby.


Komentář 2:

Na základě vydání usměrnění MDVRR SR má být součástí projektového hodnocení i posouzení  potřeby tepla na vytápění podle Tab. 14 v STN 73 0540-2. Nevyplývá však z tohoto usměrnění, jestli má být posouzení podle Tab. 9 tímto nahrazeno nebo plněno "navíc". Jak jsme si na příkladech výše uvedli, splnění tohoto požadavku podle Tab. 14 jistě zaručuje nesplnění požadavku na potřebu energie na vytápění dle vyhlášky. Takže tento požadavek nemá žádný praktický význam.

Odkaz na usměrnění MDVRR SR


Komentář 3:

Závěr v bodě C) resp.  D) znamená, že již ve fázi projektu je potřeba vystavit "projektový plnohodnotný certifikát" spočítaný podle vyhlášky a příslušných norem a to zajistí jen ten, kdo má na to příslušné oprávnění pro TOB a pro dané místo potřeby energie (vytápění+TV, popř. chlazení a větrání, umělé osvětlení). Protože složil příslušné zkoušky a za výsledek je zodpovědný. Je třeba si uvědomit, že za splnění požadavků projektu po následné realizaci je zodpovědný projektant. Pokud si nechá zpracovat subdodávku projektového hodnocení pro bod 5 od osoby, který nemá příslušné oprávnění na certifikáty, nemůže si být jist správností projektového hodnocení => již ve fázi projektového hodnocení je nutné vystavovat plnohodnotný certifikát oprávněnými osobami. Tzn. těžiště platby za zpracování ECB se přesune z doby kolaudace do doby návrhu projektu. Vydání ECB pro kolaudaci pak již bude pouze formalitou ověření shody projektového návrhu s finální realizací za minimální poplatek. Toto je podnět tvůrcům zákona a vyhlášky týkající se EHB.