+
Způsob ověření
Užívateľské meno
Heslo:
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
únor 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
16. 2. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
17. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
červen 2020
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
4. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě EN ISO 13 790. Pro slovenský modul ECB jsou údaje uvedené níže v článku pouze informativní. Vzhledem k současné možnosti v modulu ECB pouze normativního hodnocení s konstantní průměrnou výpočtovou teplotou (pouze typ výpočtu "A") není tato funkce pro výpočet zatím dostupná. Aktualizace 2020.06.12.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA modulu ECB je doplněna od verze 5.0.0 možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).
listopad 2016
Změna STN 73 0540-2 v modulu ECB programu ENERGETIKA a v modulu STN programu TT1D
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od 1.8.2016 začala platit na Slovensku změna normy STN 73 0540-2. Změna reagovala na dosavadní zkušenosti a ohlasy projektantů s projektovým hodnocením budov, zejména po 1.1.2016 (požadován globální ukazatel ve třídě A1, používání doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla jako požadovaných). Článek byl aktualizován 7.2.2018 - aktualizace se týká zobrazování splnění energetického kritéria - viz níže.
V kostce jsou v normě provedeny tyto změny:

1)
termínové provázání jednotlivých kategorií požadovaných součinitelů prostupu tepla na obalové konstrukce s termíny týkající se požadovaných standardů pro energetickou hospodárnost budov


2)

Zmírnění požadavků na součinitel prostupu tepla odporúčaných hodnot    =>   od 1.1.2016 normalizovaných (tab 1)


3)

Rozdělení požadavků na součinitel prostupu tepla výplní umístěných v obvodové stěně a v šikmé střeše (tab 2)

Poznámka 1: Zde předpokládáme, že přirážky podle sklonu zabudování k součiniteli prostupu tepla střešní výplně ve svislé poloze (které nám poskytne výrobce/dodavatel) se týkají celé výplně, nikoliv pouze zasklení Ug. V opačném případě bychom museli stanovovat součinitel prostupu tepla výplně přesným výpočtem při znalosti všech k tomu potřebných údajů (součinitel prostupu tepla rámu Af, součinitel prostupu tepla zasklení Ug, činitel liniové tepelné propustnosti zasklívací spáry Ψgl, plochy rámu a zasklení a délku zasklívací spáry)

Poznámka 2: Zůstává také otázkou, jakou přirážku volit pro výplň při sklonu střechy < 20°.

4)

Do tabulky energetických kritérií (tab 9) byly doplněny požadované měrné hodnoty vztažené i k [kWh/m3a]. Vždy se jedná o požadované měrné hodnoty vztažené k podlahové ploše podělené konstrukční výškou 2,8 m. Důvodem doplnění je umožnění splnění požadavku energetického kritéria i pro nebytové budovy s vyšší konstrukční výškou jak 2,80 m. Například divadla, kina, obchodní domy, kulturní sály atd.


5)

V kapitole 8.1.6 byly doplněny paušální přirážky na tepelné vazby podle kvality projektového řešení z konstrukčního, resp. tepleněizolačního hlediska skladeb a detailů po 1.1.2016:

a) ∆U = 0,02 za předpokladu spojité tepelněizolační vrstvy na vnějším povrchu konstrukce a použití nových systémů zděných konstrukcí  splňujících alespoň požadavky normalizované od 1.1.2016

b) ∆U = 0,05 za předpokladu spojité tepelněizolační vrstvy na vnějším povrchu konstrukce a použití nových systémů zděných konstrukcí najmä po roku 2002

c) ∆U = 0,10 pri murovaných, panelových vrstvených betonových a keramických, lehkých dřevěných roštových konstrukcí, kovoplastických obvodových pláštích (před jejich obnovou)

d) ∆U = 0,20 při zateplení na vnitřní straně vnější konstrukce

e) pokud je známá hodnota ∆U pro konstrukční systém, může se použít za předpokladu, že se určí podle STN EN ISO 13 789

f) v ostatních případech se vliv tepelných mostů určí podle STN EN ISO 13 789, linerání ztrátové součinitele a bodové ztrátové součinitele se vypočítají podle STN EN ISO 10 211.


Musíme také konstatovat, že pokud došlo v STN 73 0504-2 u tab 9 k pozitivnímu posunu pro splnění energetického kritéria i pro nebytové budovy s velkou konstrukční výškou, tak u tabulky 14 (předpoklad splnění energetické hospodárnosti budovy) stále zůstávají požadované měrné hodnoty vztažené pouze k podlahové ploše a k jednomu poměru A/V. Problém, který pro tento typ budov nastal, a který vyřešila změna tab 9, byl přesunut k tabulce 14 v STN 73 0540-2.


V návaznosti na tyto změny bylo v programech TTD1 a ENERGETIKA (modul STN, resp. ECB) upraveno toto:

A) výběr požadavků na součinitel prostupu tepla konstrukce podle změny uvedené v bodě 2) a 3)

B) v modulu ECB byla na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY doplněna roleta s výběrem zda budova, resp. zóna  má převažující konstrukční výšku vyšší jak 2,80 m či nikoliv:

Tato roleta se objeví pouze u zón, které mají přiřazen profil užívání č. 3 až 8 => tzn. pokud se nejedná o RD nebo BD. Pokud v této roletě volíme "NE" vše zůstává "při starém" a energetické kritérium je hodnoceno měrnou hodnotou vztaženou vždy pouze k podlahové ploše jako doposud.

případ I) -  všechny zóny s k.v.  <= 2.80 m


Aktualizace z 7.2.2018:

Beze změny.

případ II) -  všechny zóny s k.v. > 2.80 m

Pokud hodnocený neobytný objekt, resp. zóna s vyšší konstrukční výškou tomuto kritériu nevyhovuje, udává změna STN - viz bod 4) možnost prokázat splnění energetického kriteria i pomocí měrné hodnoty vztažené k obestavěnému objemu tj. k kWh/m3a. V takovém případě v zadání pro dosažení kladného hodnocení volíme v roletě ANO. (Kladně hodnocen objekt samozřejmě bude v případě, že i tento měrný požadavek není překročen). V protokolech SPRAVY, PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ i INFOREG jsou pak uvedeny požadované i vypočtené měrného hodnoty v kWh/m3a místo kWh/m2a. Splnění energetického kritéria je prokázáno, pokud je splněno měrné kritérium vztažené k obestavěnému objemu, bez ohledu na hodnocení měrného kritéria vztaženého k podlahové ploše z vnějších rozměrů.

Aktualizace z 7.2.2018:

V protokolech INFOREG a v rekapitulaci PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ je uváděno stále posouzení vztažené na kWh/(m2a). Důvodem je, že v předepsaném protokolu INFOREG nelze volit vztažné jednotky mezi kWh/(m2a) a kWh/(m3a). Proto se zde touto aktualizací zobrazuje pouze vyhodnocení energetického kritéria vztažené na kWh/(m2a). Pokud energetické  kritérium budovy vztažené k kWh/(m2a) nevyhovuje, ale současně vyhovuje energetické kritérium vztažené na kWh/(m3a), tak se objeví v závěrečné rekapitulaci protokolu PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ červená poznámka upozorňující na tuto skutečnost.

Podrobnosti lze pak vyčíst  pod  TAB 1 protokolu PROJEKTOVÉ HODNOCENÍ:


případ III) -  kombinace zón s k.v. > 2.80 m  a s k.v. <= 2,80 m

V případě polyfunkčních budov tj. její součástí je například bytová část a například nějaké obchodní prostory s vyšší konstrukční výškou, musí být tyto části zadány jako samostatné zóny. U zóny s obchodními prostory pak lze volit hodnocení energetického kritéria vztaženého k obestavěnému objemu. V protokolech SPRAVY, a PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ je pod tabulkou 1 hodnocena každá zóna zvlášť z hlediska splnění požadavku energetického kritéria. V souhrnu protokolu PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ a protokolu INFOREG jsou pak uvedeny místo požadovaných a vypočtených měrných hodnot v kWh/m3 a v kWh/m2a odkazy "viz sprava" se slovním hodnocení "áno/nie". Důvodem je kumulace měrných požadavků vztažených jak k podlahového ploše, tak k obestavěnému objemu, na což vzory protokolů ve vyhlášce nejsou připraveny.

V tabulce je znázorněn příklad zadání se 3 zónami. Z1 a Z3 jsou nebytové s konstrukční výškou > 2,80 m (resp. ve výše zmíněné roletě bylo zvoleno ANO) a Z2 je obytná. Každá zóna je tak z hlediska energetického kritéria hodnocena zvlášť. Výsledné hodnocení za celou budovu je kladné, pokud všechny zóny vyhovují energetickému kritérium.


Aktualizace z 7.2.2018:

V protokolech INFOREG a v rekapitulaci PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ je uváděno stále posouzení vztažené na kWh/(m2a). Důvodem je, že v předepsaném protokolu INFOREG nelze volit vztažné jednotky mezi kWh/(m2a) a kWh/(m3a). Proto se zde touto aktualizací zobrazuje pouze vyhodnocení energetického kritéria vztažené na kWh/(m2a). Pokud energetické  kritérium budovy vztažené k kWh/(m2a) nevyhovuje, ale současně vyhovuje energetické kritérium vztažené na kWh/(m3a), tak se objeví v závěrečné rekapitulaci protokolu PROJEKTOVÉHO HODNOCENÍ červená poznámka upozorňující na tuto skutečnost.



Nové je však to, že závazné vyhodnocení energetického kritéria probíhá až za celou budovu, nikoliv zvlášť po zónách jako tomu bylo doposud. Před touto aktualizací stačilo, aby jen jedna zóna toto energetické kritérium nesplňovala - viz v předchozí tabulce Z2 - a celkově bylo uvedeno nevyhovující hodnocení pro celou budovu. Nově je závazné hodnocení navázáno na posouzení těchto kritérií až za celou budovu.

Podrobnosti lze pak vyčíst  pod  TAB 1 protokolu PROJEKTOVÉ HODNOCENÍ:

květen 2016
Současný stav hodnocení energetické hospodárnosti projektů na SR
30. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Pro všechny členské státy Evropské unie vyplynul na základě povinné implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov požadavek na "certifikaci" energetické náročnosti budov. Směrnice předepisuje určitý souhrn obecných požadavků s tím, že každá členská země EU si v rámci těchto požadavků zvolila svůj vlastní systém prokazování energetické náročnosti budov a tempo přibližování se ke stanovenému cíli směrnice.