Níže je uvedeno porovnání předdefinovaných profilů užívání pro měsíční výpočet dle ČSN 73 0331-1:2020 a předdefinovaných profilů užívání pro hodinový výpočet dle studie STP z r 2022.

Předdefinované měsíční profily užívání ČSN 73 0331-1:2020:

Předdefinované hodinové profily užívání dle studie STP z r. 2022:

Vzájemné porovnání obou profilů:

Komentáře k porovnání:

A)

V obou případech tabulek se jedná o roční průměrné hodnoty plynoucí z počtu provozních dní, provozní doby v rámci nich a požadovaných parametrů pro jednotlivé doby! To platí zejména o větrání, obsazenosti, tepelných ziscích.

B)

Teplota na chlazení není barevně vyznačena podmíněným barevným formátováním, neboť bychom porovnávaly neporovnatelné teploty (viz rozdíl mezi měsíčním a hodinovým výpočtem u potřeby chladu na chlazení zde). Ostatně proto se zaváděl hodinový krok výpočtu.

C)

Návrhové teploty (a od nich odvozené průměrné teploty dle kalendáře, provozní doby a požadovaných teplot v provozní a mimoprovozní dobu) se liší minimálně, nejsou-li stejné. Liší se jen u pár profilů, kde došlo k revizi návrhových hodnot ve vztahu k typu profilu užívání.

D)

Co se liší výrazně (profil od profilu) je průměrná obsazenost nOcc (m2/os). Což má vliv na požadovaný objem větrání, je-li vztažen na počet osob. Průměrný objem větrání se také vesměs podstatně liší, ať už je odvozen od počtu osob (m3/hos), od násobností 1/h nebo od podlahové plochy m3/hm2. Což má zásadní dopad do výsledné potřeby tepla a chladu, porovnáváme-li měsíční a hodinový výpočet při použití těchto předdefinovaných profilů. Obecně se dá vysledovat, že pro určité měsíční profily vychází průměrná násobnost až několikanásobně vyšší v měsíčních profilech než průměrná u hodinových profilů. To vysvětluje častý dotaz, že měrná potřeba na vytápění u hodinovévho výpočtu podstatně klesla (týka-li se výpočet profilů s rozdílnou výměnou vzduchu). Premiantem je třeba profil užívání:  AB - zasedací místnosti (rozdíl až 40-ti násobný).

E)

U vnitřních tepelných zisků od osob a od spotřebičů jsou menší i násobné rozdíly (případ od případu). A to směrem dolů i nahoru. Toto má také vliv na výpočtovou potřebu tepla a chladu při porovnání mezi výpočty (měsíční vs. hodinový).

Tzn., že ani průměrné roční hodnoty vstupů předdefinovaných profilů nejsou vesměs porovnatelné. Respektivě nejsou natolik ekvivalentní, abychom mohli tvrdit, že jekýkoliv rozdíl jde pouze na vrub změně podrobnosti výpočtu. Pro běžného uživatele znamená stejný název předdefinovaného profilu užívání automaticky ekvivaletní zadání pro oba typy výpočtů. Jenže reálně to tak není. Za tohoto předpokladu je pak jakýkoliv rozdílný výsledek podroben uživatelem větší či menší kritice. A to v závislosi na tom, jak se výsledky z hodinového výpočtu oproti měsíčnímu liší.

Výše je popsán další z mnoha vlivů na to, proč jsou výsledky rozdílné při změně modulu výpočtu z MĚS na HOD (nebo naopak). Tento vliv na rozdílnost výsledků je určitě dominantní. Nikoliv však poslední.

V dalším článku si "posvítíme" na to, proč má na výsledek v hodinovém výpočtu vliv nejen průměrná hodnota vstupů, ale i jejich rozložení v rámci dne a jejich vzájmená kombinace v těchto hodinách. Můžeme mít totiž profily užívání, které mají průměrné hodnoty stejné, ale jiné rozložení v průběhu dne. V hodinovém výpočtu pak dostaneme odlišné výsledky pro takové případy. Měsíčnímu výpočtu je toto "jedno" a pro oba případy by vygeneroval stejný výsledek.