Omezit pro: 
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
říjen 2023
Protokol mezivýsledků v HOD modulu
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků v HOD modulu byla doplněna (od verze 7.1.5) 1. část protokolů mezivýsledků po vzoru těchto protokolů v měsíčních modulech výpočtu. Jak časová kapacita dovolí, budou tyto protokoly v hodinovém výpočtu průběžně doplňovány o další části tak, aby z hlediska obsahu byly rovny měsíčnímu výpočtu. Aktualizace 24.11.2023.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
Jak na csv soubor v LibreOffice?
19. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vystavením hodinového modulu výpočtu se v případě definování vlastního zadání vstupů potýkáme s csv souborem. V tomto článku navedeme uživatele, jak získat csv soubor ve správném tvaru, pracujeme-li pouze v LibreOffice.
duben 2023
HOD modul - doplnění výpisu mezivýsledků a vstupů + možnost responzivního zobrazení v grafu
27. 4. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků HOD modulu byly doplněny do xlsx výpisy některých vstupů a mezivýsledků. Současně byla doplněna funkce možnosti zobrazení těchto hodnot v responzivním grafu.
HOD vs. MĚS - část 5.: výpočet umělého osvětlení
11. 4. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 5. se podíváme na rozdíl výpočtu umělého osvětlení.
březen 2023
HOD vs. MĚS - část 4.: (ne)spojitost výpočtu
24. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 4 se podíváme na vliv (ne)spojitosti výpočtu
Ti z uživatelů, kteří znají zákulisí měsíčního výpočtu dle EN ISO 13 790, resp. EN ISO 52 016-1 ví, že výpočty potřeby tepla a chladu jsou vzájemně naprosto separovány. Čili jedno neovlivňuje druhé. Pro hrubost kroku výpočtu 1 měsíc to lze tolerovat, resp. to ani nelze dost dobře udělat jinak.

Jenže je třeba si uvědomit, že reálně se průběh vnitřní teploty chová spojitě. Což se plně projeví u hodinového výpočtu, kde předchozí hodina ovlivňuje následující. A to také znamená, že pokud ovlivňujeme jakýmkoliv způsobem potřebu tepla ve výpočtu, tak zcela zákonitě se to musí velice pravděpodobně projevit i na potřebě chladu a naopak. Tuto "novou" vazbu u hodinového výpočtu je třeba mít na paměti. Jelikož často vznikají dotazy k hodinovému výpočtu typu: Vypnul jsem chlazení a snížila se potřeba tepla na vytápění, co je to za nesmysl?

No nesmysl to není! Může za to právě ta spojitost hodinového výpočtu. Když už bychom něco měli označit za nesmysl, tak bychom to museli přisoudit měsíčnímu výpočtu, protože tam není ta vzájemná interakce mezi vytápěním a chlazením. Ale nebuďme na měsíční výpočet přísní. Svou práci odvádí celkem dobře v rámci svých možností (až právě na ty oblasti, kvůli kterým byl hodinový výpočet zaveden:  chlazení, vlhkostní úprava, výroba a bilancování elektřiny na místě. A ještě bych k tomu dodal v případech, kdy je proměnný požadavek teploty na vytápěný v kombinaci s přerušovaným vytápěním).

Na příkladech níže máme výsek z jednoho lednového dne z hodinového výpočtu. Ostatně nebudeme chodit daleko a vezmeme si rovnou testovací případy pro validaci jádra, konkrétně příklad testu 600.

1A)
v případě, že máme zapnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení 27°C, na vytápění 20°C), okno bez stínící clony:


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


V podstatě to poměrně přesně odpovídá dennímu bilancování, kdy je jako potřeba vykazován pouze přebytek (absolutní rozdíl obou dvou potřeb). V tomto případě potřeba chladu.

Pro bilanční výpočty platí:
potřeba tepla na vytápění QH,nd = QTZ - n * SUMA Qzisky
potřeba chladu na chlazení QC,nd = SUMA Qzisky - n * QTZ
Tepelné ztráty: QTZ= (Ht+Hv) * (Theta,int,H/C,avg - Theta,e,avg) * t  pro daný režim výpočtu (t=24 h...v tomto případě 1 den)
n je účinnost využití tepelných zisků/tepelných ztrát (pro příklady v tomto článku odhadnuto na 95%). Je problém plného evivalentního zadání vlivu akumulace mezi výpočty, ale pro doložení situace je tento odhad dostačující.

1B)
v případě, že máme zapnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení 27°C, na vytápění 20°C), okno se stínící clonou (v tomto případě zvolen typ referenční clony včetně referenčního řízení):


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Tento případ poměrně jasně demonstruje, v čem jsou hodinový a měsíční krok porovnatelné. A to v případech, kdy:
-nedochází během dne k přechodu mezi režimy (z vytápění přes float režim do chlazení a naopak)
-reálná výpočtová průměrná teplota v zóně je velmi blízká návrhové teplotě na vytápění

Pak lze celkem očekávat velmi podobné výsledky potřeby tepla na vytápění mezi výpočty i přes naprostou odlišnost výpočetních postupů.

Potřeba chladu je u obou výpočtů 0. Nelze ale nabýt dojmu, že by byly nenulové hodnoty potřeby chladu srovnatelné. To je v tomto případě náhoda, jelikož redukované solární tepelné zisky již nedokázaly vyvolat režim chlazení. Jinak zde platí závěry z případu 1A). Potřeba chladu by byla generována i až v násobně nižší hodnotě u měsíčního výpočtu (pokud by bilanční výpočet nějakou potřebu chladu vůbec vygeneroval).

2A)
v případě, že máme vypnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení -°C, na vytápění 20°C), okno bez stínící clony:


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Tento případ poměrně jasně ilustruje hlavní problém měsíčního výpočtu i pro stanovení potřeby tepla na vytápění. Tj. případy, kdy:
 -reálná výpočtová průměrná teplota v zóně je velmi odlišná od návrhové průměrné teploty na vytápění (to postihuje případy, kdy profily užívání jsou s přerušovaným vytápěním nebo případy, kdy se vnitřní prostor nadměrně přehřívá nebo kombinace obojího)

Kdybychom totiž zadali pro denní bilanční výpočet reálnou průměrnou teplotu v zóně 32,8°C, tak bychom dostali výsledek, který je již porovnatelný.


2B)
v případě, že máme vypnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení -°C, na vytápění 20°C), okno se stínící clonou (v tomto případě zvolen typ referenční clony včetně referenčního řízení):


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Jelikož se průměrná teplota pro bilanční výpočet podobá reálné výpočtové průměrné teplotě, tak výsledek potřeby tepla na vytápění je v tomto případě porovnatelný.

Komentáře k porovnání:
A)
Je zcela jasné, že měsíční výpočet bude vykazovat podstatně odlišné výsledky potřeb tepla a chladu v případech, kdy reálně dochází během dnů ke střídání těchto režimů - viz případ 1A) výše. To může být zejména u ostatních typů budov kromě RD/BD běžné, zejména jde-li o objekty s kvalitní obálkou budovy. Protože veškeré tepelné zisky jsou kumulovány přes den (solární, spotřebiče, osoby), kdy je zóna užívána. A "hrozí" tedy režim chlazení. Naopak ve večerních a nočních hodinách, kdy je budova bez provozu (bez tepelných zisků) "hrozí" spíše režim vytápění.
B)
Je zcela jasné, že měsíční výpočet bude vykazovat podstatně odlišné výsledky potřeby tepla na vytápění v případech, kdy průměrná reálná výpočtová teplota se podstatně liší od průměrné požadované teploty na vytápění - viz případ 2A) výše. To se děje více či méně často v případech výpočtů s vypnutým chlazením, když tepelné zisky zapříčiní vyšší vzestup denní teploty. Proto je třeba při tak častých porovnáních výsledků měsíčního a hodinového výpočtu zpravidla u hodinového výpočtu navíc zadat zastínění výplní, abychom porovnávali jablka s jablky. Protože hodinový výpočet je spojitý a toto zastínění zajistí udržení vnitřní průměrné teploty blízké požadované teplotě na vytápění.
C)
Výše v článku záměrně uvádíme "vnitřní reálná výpočtová teplota". Její průběh viz v tabulkách výše zeleným podmíněným formátováním vyznačený sloupec. Je třeba si uvědomit, že tato teplota odpovídá matematickému modelu. A jako vstup slouží i větrání a jeho výše je dána profilem užívání. Jestli v realitě se takových teplot nedosahuje může to být způsobeno také tím, že je zvýšeno větrání = vyšší odvod tepelných zisků = nižší dosažené teploty.

Na druhou stranu typ testu 600, ze kterého jsou použity tyto výpočtové průběhy, tvoří jedna zóna o 48 m2 podlahové plochy s 12 m2 okna orientovaného na jih. V případě  2A) bez clonění. Takže ta dosažená teplota v tomto případě bude opravdu vysoká.

Výše je popsán další z mnoha vlivů na to, proč jsou výsledky rozdílné při změně modulu výpočtu z MĚS na HOD (nebo naopak). Vliv spojitosti hodinového výpočtu nutí přemýšlet při hodnocení a navrhovaní objektu ještě v podrobnějších souvislostech než u měsíčního výpočtu (vazba potřeby tepla a chladu ve vztahu k zadávaným vstupům).

V dalším článku se podíváme na to, jak se liší profily požadavků z hlediska osvětlení, jak se počítá spotřeba elektřiny na umělé osvětlení a jaké rozdíly to způsobuje.





HOD vs. MĚS - část 3.: ekvivalentní profily užívání?
23. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 3. se podíváme na "porovnatelnost" resp. ekvivalentnost profilů užívání pro měsíční a pro hodinový modul výpočtu.
HOD vs. MĚS - část 2A.: vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů)
14. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 2A se podíváme na vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů)
HOD vs. MĚS - část 1.: vliv klimadat
9. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 1. se podíváme na klimadata.
HOD modul programu ENERGETIKA - podporovaná zadání
7. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku naleznememe aktuální informace k době výpočtu HOD modulu a k rozsahu podporovaných zadání pro HOD modul programu ENERGETIKA. Aktualizováno 23.3.2023.
únor 2023
HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ)
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku je bližší komentář k hodnotám, resp koláčovému grafu pro režim vytápění. Konkrétně k solárním tepelným ziskům. Aktualizace 8.3.2023.
leden 2023
přepínání mezi moduly HOD => MĚS a MĚS => HOD
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku uvádíme návod pro uživatele programu ENERGETIKA "co a jak" při přepínání mezi moduly s rozdílným krokem výpočtu (hodina vs. měsíc). Poslední aktualizace 27.1.2023.
HOD modul - co je v zadání navíc oproti měsíčním modulům
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku uvedeme hlavní odlišnosti v zadávání vstupů pro uživatele programu ENERGETIKA v HOD modulu a v MĚS modulu. Aktualizace 27.1.2023.
HOD modul - práce s podrobností dat
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku je vysvětlen rozdíl mezi 3-mi hlavními možnotmi jak zadat vstupy v HOD modulu a způsob práce se zadání vstupů. Tyto informace uvítate zejména v případě, pokud budete definovat vlastní vstupy a nevyužijete předdefinované profily, resp. položky v katalozích.
HOD modul - práce při editaci katalogů
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku najdete informaci, jakým způsobem lze editovat vlastní položky v katalogu pomocí csv souborů
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED - tabulky a grafy nákladů
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků, konkrétně do protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED byly doplněny tabulky a grafy pro podrobný přehled struktury nákladů na energie pro zajištění míst spotřeby hodnocených v rámci ENB.
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
prosinec 2021
ENEX + NZÚ
2. 12. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Článek popisuje postup vkládání hlášenek na ENEX pro účely NZÚ. Poslední aktualizace 10.12.2021.
červenec 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ?
29. 7. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 6.0.5 byl ve výsledcích kompletně přepracován doplňující protokol a také změně jeho název na ZÁKLADNÍ PŘEHLED. Níže se podívejme, jaké informace nám poskytne.
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
červenec 2020
Výpočty dle nové vyhlášky
8. 7. 2020 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aktualizace: 18.8.2020. Od 5.6.2020 platí nová vyhlášky 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Nabývá účinnosti 1.9.2020. Od tohoto data budou muset být všechny průkazy energetické náročnosti budov (dále jen PENB) zpracovány dle této vyhlášky a budou posuzovány na nové požadavky. V reálné praxi však bude potřeba v některých případech PENB dle nové vyhlášky začít zpracovávat již před tímto datem. V tomto článku chceme dát doporučení, jak postupovat, pokud potřebujete již před účinností nové vyhlášky zpracovat PENB dle této nové vyhlášky.
červen 2020
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
březen 2020
Trendy ve výstavbě pasivních domů
19. 3. 2020 | Autor: Ing. Ondřej Židek
Rozhovor s Ondřejem Židkem z GSERVISu na téma trendů v pasivních domech.
březen 2019
UPOZORNĚNÍ: kompatibilita výpočtu v. 4.3.3 vs. 4.3.4
15. 3. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku je upozornění na nutnost zásahu do zadání pro zajištění kompatibilních výsledků mezi verzí 4.3.3 a 4.3.4.
prosinec 2018
Načtení 2D detailů z programu TT2D do programu ENERGETIKA
5. 12. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku detailněji popíšeme nově doplněnou funkci: Umožnění načítání vypočtených liniových činitelů tepelné vodivosti "psí" 2D detailů z programu TT2D do zadání programu ENERGETIKA.
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
prosinec 2016
Podrobné zadání tepelných vazeb - katalog 2D a 3D tepelných vazeb
15. 12. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 v modulech (MĚS, HOD, NZÚ), resp. od verze 4.2.9 v modulu ECB je umožněno zadávat vliv tepelných vazeb podrobně.
červen 2014
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.
květen 2014
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.
duben 2014
Rozdíl mezi výpočtovou spotřebou v PENB a spotřebou na faktuře
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
V průkazu energetické náročnosti budovy vychází výrazně rozdílná spotřeba, než která by odpovídala fakturacím za energie. Čim je to způsobeno?